Předchozí (645)  Strana:646  Další (647) |
|
|||
646
|
|||
|
|||
Koloraturní zpěv = ozdobný. Zv. Přír.
kn. II. 20. Koloredov, a, m .,Colloredow, ves u Místka.
Kolorista, y, m., z lat. = barvitel, při-
pravovatel barev, ozdobovatel barvami., ma- líř vynikající barvitostí. Rk. Kolorit, u, m., z lat. = barvitosť obrazu,
přeneseně též o hudbě. Rk. Dřevo s jiným k-tem. Prm. IV. 218. Kolořka. K-ky = letní hrušky. U Kr.
Hrad. Kšť. U N. Kdyně druh žlutých slívek. Rgl.
Kolorování, n., z lat. = barvení.
Kolorovaný; -án, a, o = barvený, ko-
lorirt. K. obrázek. Us. Pdl. Koloska, y, f. = malý dětský vozík. Laš.
Té. Vz Kolesa. Koloslunce, e, n. Annus t. j. k-ce, rok.
Koll. St. 594. Koloss Memnonův, Lpř. Děj. I. 20., rhod-
ský. Vz Vlšk. 71. Cf. Rk. Sl. Kolossalní rozměry, NA. I. 9., budova.
Lpř. Dj. Kolossalnosť, i, f., die Riesenmässig-
keit. K. budovy. Us. Pdl. Kolosse-um, a, n. = největší amfithea-
thron v Římě vystavěné za Vespasiana a Tita. Rk. Vz KP. I. 123. Kolostroj. KP. II. 24., 25. Často stačí:
kola. Nz. Cf. Schd. I. 62. Parník s k-jem. Exc. K. zubatý, das Zahnräderwerk. Sl. les. Kolostrojný parník. Vz Kolostroj.
Kolosvět, u, m., machina mundi. Šm.
Kolosvetuvať = světem choditi. Slov.
Phld. IV. 461. Kološlap, a, m., der Radtreter. Šp.
Kološňa, e, f., die Wagenschoppe. Slov.
Ssk. Kološně, pl., f. = úzké soukenně zimní
nohavice. Slov. Bartol., Němc. IV. 430. Kološní, Gicht-. K. násypka, der Gicht-
satz, vůz, plamen, plyn, klobouk či zvon, pavlač, dým, prach, písek, věž, schody. Hř. Vz Kološník. Kološník, u, m., Gicht, die obere Oeff-
nung eines Schacht- o. Hochofens, v hutn. Hř. Koloština, y, f., háj. Slov. Hý. Ss.
Kološtyja, e, f. = děvče, kterého nikdo
k tanci nebéře, které v kole stojí. V jiho- vých. Mor. Tč. Na Val. = vadivá ženská. Vck., Brt. D. 223. Kolot. Nz. Světů k. vírný. Čch. Bs. 136.
Kolotání. Temných příhod v k. nový
svět z hrobu vychodí. Trok. 77. Kde srdce k. nedme krev. Pl. I. 238. K. nebeských těl. Stč. Zem. 74. Kolotati. Cf. Mkl. Etym. 125. - kde.
Na něčem k. NA. V. 162. — co kde jak. Planeta zemská svou dráhu kolem slunce k-tá podlé zákona tíže. Osv. I. 52. — se kde kudy jak. Kolem něho šerem k-tá sup. Kká. K sl. j. 182. Moře myšlének k-tá mi hlavou. Pal. Rdh. III. 229. Luna v nebes modra nesmírnosti po desáté drahou svou se k-tá. Pl. I. 182. Politika jejich k-la se sem tam; K. se mezi dvojím pravopisem. Šf. II. 533., III. 323. — kým. Nutnosť všude námi kolotá z nedejípky něco činiti. Pal. Rdh. I. 405. |
Kolotavý svět. Kom., vír (hvězd). Čch.
Bs. 61. Kolotěž = kolový zámek u pusky. NA.
III. 170. Kolotka, y, f. = kaluša, fučka — naj-
chudobnejšie z múky do vrelej vody za- trepanej pripravené jedlo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 358. Kolotný = kolotavý. Rk.
Kolotoč = peltram, pertram, trahok,
anacyclus pyrethrum, rostl. Rstp. 894., Mllr. 14. — K. = koníčky, das Ringelspiel. Dch. K. v tělocviku. Us. Kolotočník, u, m., telecia, die Telekie,
rostl. K. nejladnější, t. speciosissima. Rstp. 875. Kolotuk, u, m. = tuk vyškvařený k ma-
zání kol, jemnější než kolomaz, das Wagen- fett. Dch. Koloubeček, čku, m. = kolo, v němž
mládež hrající se buď sestavuje neb i sedá. Postavte, posaďte se do k-čku. U Krumlova. Plsk. Kolouh, a, m., hájovna u Křivoklátu.
Kolouch, das Schmalthier. Sl. les. Cf.
List. fil. VIII. 194. Koloukol = kolkolem. Slov. Ntr. VI.
315. Kolouník, a, m., mlýn u Dobříše.
Koloury, pl., m. = ramlí, das Prügel-
holz. Sl. les. Koloušek, vz Kolouch.
Kolouší, Hirschkalb-, Schmalthier-. K.
kůže Lpř. Kolovačka, y, f. = vika. Slb. 550.
Kolovadlo. Vz KP. I. 499.
Kolovak, a, m., myslivna u Uhlíř. Ja-
novic. Kolování, n. KP. I. 500. K. krve (obí-
hání, oběh). Osv. Kolovaný; -án, a, o = kolečky vyšívaný,
mit kreisförmigen Figuren gestickt. Slez. K. plachta. Šd., pentle. Brt. P. 118., 119. Kolovati. Kalich žehnán a kolován (ko-
lem podáván). Sš. III. 197. — kde. Česká povaha koluje skrytě v naší krvi. Mus. 1880. 154. Krev k-je v těle. Ves. I. 4. Pí- seň mezi lidem k-je. Jir. Anth. I. 3. vyd. 10. Krev v žilách k-je. Us. Pdl. — odkud kam. K. z úst do úst, Lpř. Sl. I. 41., Arb., z ruky do ruky. Mour. — kudy. Bolesť koluje tělem. Dch. Jako ze srdce krev po žilách celého těla tak koluje z Prahy život po vlastech českých. Vlč. — kdy o čem. Písně v oné době o něm k-ly. Kká. Td. 134. — jak. Krev koluje rychle, zvolna. Us. Pdl. Kolové, ého, n., das Mühlradgeld. Šm.
Koloveč. V K-či přemílají staré baby a
panny a ptají se, kolik je hodin. Vz Sbtk. Krat. h. 59. Cf. Koloděj. — Tk. VI. 179., Rk. Sl. Kolovitý == kolovatý. K. koruna, srostlo-
plátečná, na plocho rozložená, bez zvláštní trubky, jak u divizny, rozrazilů. Čl. Kv. XXL, Slb. XLII. Kolovnický, radlinicht.
Kolovník, a m., der Reigentänzer. Lpř.
Sl. II. 409. |
||
|
|||
Předchozí (645)  Strana:646  Další (647) |