646

Koloraturní zpěv = ozdobný. Zv. Přír.
kn. II. 20.

Koloredov, a, m .,Colloredow, ves u Místka.

Kolorista, y, m., z lat. = barvitel, při-
pravovatel barev, ozdobovatel barvami., ma-
líř vynikající barvitostí. Rk.

Kolorit, u, m., z lat. = barvitosť obrazu,
přeneseně též o hudbě. Rk. Dřevo s jiným
k-tem. Prm. IV. 218.

Kolořka. K-ky = letní hrušky. U Kr.
Hrad. Kšť. U N. Kdyně druh žlutých slívek.

Rgl.

Kolorování, n., z lat. = barvení.

Kolorovaný; -án, a, o = barvený, ko-
lorirt. K. obrázek. Us. Pdl.

Koloska, y, f. = malý dětský vozík. Laš.
Té. Vz Kolesa.

Koloslunce, e, n. Annus t. j. k-ce, rok.
Koll. St. 594.

Koloss Memnonův, Lpř. Děj. I. 20., rhod-
ský. Vz Vlšk. 71. Cf. Rk. Sl.

Kolossalní rozměry, NA. I. 9., budova.
Lpř. Dj.

Kolossalnosť, i, f., die Riesenmässig-
keit. K. budovy. Us. Pdl.

Kolosse-um, a, n. = největší amfithea-
thron v Římě vystavěné za Vespasiana a
Tita. Rk. Vz KP. I. 123.

Kolostroj. KP. II. 24., 25. Často stačí:
kola. Nz. Cf. Schd. I. 62. Parník s k-jem.
Exc. K. zubatý, das Zahnräderwerk. Sl. les.

Kolostrojný parník. Vz Kolostroj.

Kolosvět, u, m., machina mundi. Šm.

Kolosvetuvať = světem choditi. Slov.
Phld. IV. 461.

Kološlap, a, m., der Radtreter. Šp.

Kološňa, e, f., die Wagenschoppe. Slov.
Ssk.

Kološně, pl., f. = úzké soukenně zimní
nohavice. Slov. Bartol., Němc. IV. 430.

Kološní, Gicht-. K. násypka, der Gicht-
satz, vůz, plamen, plyn, klobouk či zvon,
pavlač, dým, prach, písek, věž, schody. Hř.
Vz Kološník.

Kološník, u, m., Gicht, die obere Oeff-
nung eines Schacht- o. Hochofens, v hutn.
Hř.

Koloština, y, f., háj. Slov. Hý. Ss.

Kološtyja, e, f. = děvče, kterého nikdo
k tanci nebéře, které v kole stojí. V jiho-
vých. Mor. Tč. Na Val. = vadivá ženská.
Vck., Brt. D. 223.

Kolot. Nz. Světů k. vírný. Čch. Bs. 136.

Kolotání. Temných příhod v k. nový
svět z hrobu vychodí. Trok. 77. Kde srdce
k. nedme krev. Pl. I. 238. K. nebeských
těl. Stč. Zem. 74.

Kolotati. Cf. Mkl. Etym. 125. - kde.
Na něčem k. NA. V. 162. — co kde jak.
Planeta zemská svou dráhu kolem slunce
k-tá podlé zákona tíže. Osv. I. 52. — se
kde kudy jak. Kolem něho šerem k-tá
sup. Kká. K sl. j. 182. Moře myšlének k-tá
mi hlavou. Pal. Rdh. III. 229. Luna v nebes
modra nesmírnosti po desáté drahou svou
se k-tá. Pl. I. 182. Politika jejich k-la se
sem tam; K. se mezi dvojím pravopisem.
Šf. II. 533., III. 323. — kým. Nutnosť
všude námi kolotá z nedejípky něco činiti.
Pal. Rdh. I. 405.

Kolotavý svět. Kom., vír (hvězd). Čch.
Bs. 61.

Kolotěž = kolový zámek u pusky. NA.
III. 170.

Kolotka, y, f. = kaluša, fučka — naj-
chudobnejšie z múky do vrelej vody za-
trepanej pripravené jedlo. Slov. Dbš. Sl.
pov. I. 358.

Kolotný = kolotavý. Rk.

Kolotoč = peltram, pertram, trahok,
anacyclus pyrethrum, rostl. Rstp. 894., Mllr.
14. — K. = koníčky, das Ringelspiel. Dch.
K. v tělocviku. Us.

Kolotočník, u, m., telecia, die Telekie,
rostl. K. nejladnější, t. speciosissima. Rstp.
875.

Kolotuk, u, m. = tuk vyškvařený k ma-
zání kol, jemnější než kolomaz, das Wagen-
fett. Dch.

Koloubeček, čku, m. = kolo, v němž
mládež hrající se buď sestavuje neb i sedá.
Postavte, posaďte se do k-čku. U Krumlova.
Plsk.

Kolouh, a, m., hájovna u Křivoklátu.

Kolouch, das Schmalthier. Sl. les. Cf.
List. fil. VIII. 194.

Koloukol = kolkolem. Slov. Ntr. VI.
315.

Kolouník, a, m., mlýn u Dobříše.

Koloury, pl., m. = ramlí, das Prügel-
holz. Sl. les.

Koloušek, vz Kolouch.

Kolouší, Hirschkalb-, Schmalthier-. K.
kůže Lpř.

Kolovačka, y, f. = vika. Slb. 550.

Kolovadlo. Vz KP. I. 499.

Kolovak, a, m., myslivna u Uhlíř. Ja-
novic.

Kolování, n. KP. I. 500. K. krve (obí-
hání, oběh). Osv.

Kolovaný; -án, a, o = kolečky vyšívaný,
mit kreisförmigen Figuren gestickt. Slez.
K. plachta. Šd., pentle. Brt. P. 118., 119.

Kolovati. Kalich žehnán a kolován (ko-
lem podáván). Sš. III. 197. — kde. Česká
povaha koluje skrytě v naší krvi. Mus.
1880. 154. Krev k-je v těle. Ves. I. 4. Pí-
seň mezi lidem k-je. Jir. Anth. I. 3. vyd.
10. Krev v žilách k-je. Us. Pdl. — odkud
kam. K. z úst do úst, Lpř. Sl. I. 41.,
Arb., z ruky do ruky. Mour. — kudy.
Bolesť koluje tělem. Dch. Jako ze srdce
krev po žilách celého těla tak koluje z Prahy
život po vlastech českých. Vlč. — kdy
o čem. Písně v oné době o něm k-ly.
Kká. Td. 134. — jak. Krev koluje rychle,
zvolna. Us. Pdl.

Kolové, ého, n., das Mühlradgeld. Šm.

Koloveč. V K-či přemílají staré baby a
panny a ptají se, kolik je hodin. Vz Sbtk.
Krat. h. 59. Cf. Koloděj. — Tk. VI. 179.,
Rk. Sl.

Kolovitý == kolovatý. K. koruna, srostlo-
plátečná, na plocho rozložená, bez zvláštní
trubky, jak u divizny, rozrazilů. Čl. Kv.
XXL, Slb. XLII.

Kolovnický, radlinicht.

Kolovník, a m., der Reigentänzer. Lpř.
Sl. II. 409.