647

Kolovrat, gugillum 15. stol. Chodí jako
rozlámaný k. Km. — Cf. Kram. Slov. —
K-ty, die Drehpallisaden. Čsk. — K-tem
víno dáviti. Bibl. — K., a, m., os. jm. Tk.

III. 51., V. 245., Žer. Záp. II. 46., Tf. Odp.
335., 344. — K. Krakovský Zdeněk, hrabě,
nar. 1836. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 139., Bačk.
Př. 93., 175. O K. Krak. a jiných vz Blk.
Kfsk. 1339., 1466., S. N., Ukaz. 102., Let.
(rejstřík), Sdl. Hr. I. 255., II. 277., III. 303.,

IV. 371., V. 362., Rk. Sl., Tf. Mtc. 291.
Kolovratec, rostl., esula, Byl. 15. stol.,

antica, lacticella, die Wolfsmilch, Byl., titi-
mallus. 14. stol. Pryšec k., euphorbia helio-
scopia, Wolfsmilch; k. cypřišový, pryšec
chvojka, e. cyparissias; k., pryšec hnědo-
květý, e. characias. Rstp. 1326.-1328. Cf.
Slb. 263., Čl. Kv. 147., Mllr. 45.

Kolovrátek = nebozez, die Bohrwinde.
K. anglického způsobu, englische B., k. se
závitkem, B. mit Gewind, železný, eiserne
B., se zpruhou, B. mit Feder, Skv., prsní,
die Brustleier. Sl. les. — K., das Spinnrd.
Na Zlínsku: kolovratnice. Brt. Přednášku
na k-tku odehráti, herunterleiern. Dch. Jde
mu to jako na kolovrátku, jako na mýdle
(rychle). Us. Vz Kolovrat. — K., der Leier-
kasten. Vz KP. II. 325. — K. = český ta-
nec. Dch. — K., tka, m., der Spottvogel.
Vz Posměváček. U Místka. Škd.

Kolovrátík, u, m. = kolovrátek. Bern.

Kolovrátkář, e, m., der Leierkasten-,
Drehorgelspieier. Us. Dch., Mour., Pdl.

Kolovrátkářka, y, f., die Leierkasten-,
Drehorgelspielerin.

Kolovrátkářský, Leierkastenspieler-.

Kolovratnice, e, f., vz Kolovrátek (dod.).
— K., die Leirerin. Bern.

Kolovratnosť, i, f., das Herumdrehen
im Kreise; die Unbeständigkeit. Šm.

Kolovraty, dle Dolany, Kolowrat, vsi
u Říčan a u Mor. Budějovic. Pal. Rdh. I.
140., Tk. Žk. 222., Tf. Odp. 267., Jir. Ruk.
I. 367., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1339., Tk. I.
612., II. 453., III. 650., IV. 730., V. 245.,
VI. 350., VII. 414. Jan Bezdružický z Ko-
lovrat. Pal. Rdh. I. 104. Vz Kolovrat.

Kolový. K. zámek u pušky, NA. III. 92.,
170., parník, der Raddampfer, Dch., pohyb,
die Räderbewegung, převod, Räderüberset-
zung. Šp. K. diera. Phld. III. 3. 289.

Koloznalství, n., die Räderkunde. Dch.

Kolozrukit, u, m. = vodnatý síran že-
lezitodRaselnatý, neRost. Vz Bř. N. 165.

Kolozruky, dle Dolany, Kollosoruk, ves
u Mostu. Blk. Kfsk. 138., Rk. Sl.

Kolozub = hever, zdvihák, die Fuhr-
mannswinde. Sl. les. Také slov. Ssk. —
K. = koňský bob. Seli mnoho k-bů. U Kr.
Hrad. Kšť.

Koložegъ. Bulhari menujú december k.,
keď sa kolo slnečné zapáli. Phld. III. 3.
276.

Kolperák, u, m., pourretia, die Pour-
retie, rostl. K. javorolistý, p. platanifolia.
Vz Rstp. 146.

Kolpeuryntr, u, m. = náčiní porodnieké.
Vz Wld. 107., Křk. Por. 465.

Kolpík. Cf. Kram. Slov.

Kolpon, u, m., fusanus, rostl. Šm.

Kolportáž, e, m. = roznašectví, die Kol-
portage. Sl. les.

Kolpřirostlý, rundum angewachsen. Vz
Rst. 427.

Kolpukající, ringsum aufspringend. Vz
Rst. 427.

Kolsa, vz Kolza.

Kolsini-us Jiřík (Kavka), školní rektor.
1638. Vz Jir. Ruk. I. 367., Ukaz. 102.

Kolšov, a, m., Kolleschau, ves u Zá-
břehu. Také Kolešov. D. ol. I. 484. a j.

z Kolšteina. Tk. Ž. 222. Vz také v Tk.
dle rejstříkův.

Koltoč, e, m. == kolečko. U Vysok. Sá.

Koltoun. Vz Sbtk. Rostl. 192., Kká.
Td. 372., 27., Slov. zdrav., Rk. Sl. K. oč-
ních řas, plica polonica ciliarum. Schb. —
K. = ohnipara, der Kopfgrind. U Příbora.
Mtl. — K. = hostec, suchý vřed, loupání,
rheuma. Zimní k., kaltes Schleimfieber.
U Místka Škd. Slez. Šd. Vz Koldún. —
K. = padoucuice, die Fallsucht. U Bru-
šperka. Mtl. — K. = svítek, ženské lelíky
kolem hlavy spletené. Val. Vck. — K., a,
m. = všivák, špinavec. Mor. a slez. Mtl.,
Dbl., Brt.

Koltra. Hus III. 165., Sdl. Hr. II. 166.,
Mkl. Etym. 125. K-y = kulissy. Nz.

Koltřice, e, f. = koltra. A to se (při
dělení loupeže) Lapkovi dostal kabát a ně-
jaká k. Pč. 48.

Koltrovník, vz Koltryník..

Koltryna, y, f. = koltra. Šm.

Koltryník, koltrovník, m., der Tapeten-
macher, Tapetenhändler. Šm.

Koltún. Vz Mkl. Etym. 154.

Kolubiti se, sich knäulen. Šm.

Koluch, a, m., os. jm. Tk. III. 478., V.
146., 166., Tk. Žk. 6., 7.

Kolumbač, e, m, die Schaukel. U Li-
tovle. Kčr. Cf. Kolembati.

Kolumbinka, y, f., die Trutschel. Dch.

Kolumbovina, y, f., das Kolumbiu. Rst.
49., 427.

Kolumella Jos., správce školy. 1606.
Jir. Ruk. I. 368.

Kolur. K-ry = dva kruhy na kouli ne-
beské, z nichž jeden body rovnodenními,
druhý slunovratnými, oba pak poly eklip-
tiky procházejí. Jimi se omezuje čtvero po-
časí ročních. S. N. — Nz. Cf. Stč. Zem.
77., Krájník.

Kolut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Kolútať = kotúlať. Slov. Ev. Šk. II. 263.

Kolužník, a, m. = koželuh. Laš. Brt. D.
222.

-kolvěk. Vz -koli. Brt. D. 165.

Kolvíčko, a, n.= nějaká nemoc. V jiho-
vých. Mor. Brt.

Kolvín, a, m., Kolwín, ves u Rokycan.
Blk. Kfsk. 126., Rk. Sl. — K., os. jm. Arch.
I. 515., III. 504.

Kolyba, vz Koliba.

Kolybenka, y, f. = malá koliba. Sš. P.

Kolýsati, vz Kolísati. Šf. III. 551.

Kolyska, vz Koliska.

Kolytati = hýbati, třásti. K. stromem,
kolem, aby ho vykolytal. Laš. Tč.

Kolza, kolsa, y, m., der Winterreps. Šm.

Koma v hudbě. Cf. Komma.