648

Komár, die Gelse. MV. Cf. Šrc. 62.-63.,
Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 125. K.
obecný, pernatý. Send. IL 518. K. krouž-
kovaný, culex annulatus. Brm. IV. 469., 471.
Ked k-ra ženili, kvapky vína nemali. Sl. sp.
189. Jako když k-ra do pytle (do pekla)
hodí (málo, neplatno). Us. Mak., Sn. Nad
kým lítají komáři, ten má mnoho soků
Mus. Když mouchy a k-ři štípou, bude pr-
šeti. Brt. Když se k-ři váží (v hromadě lí-
tají), následuje teplo. Kld. Lépe jest syté
k-ry trpěti než hladové připouštěti. Lpř. —
K-ra někomu dělati = při hře raditi, na-
povídati, do ucha šuškati. Us. Cf. Mtc. 1878
35.

Komáreček, vz Komár.

Komárek, vz Komár. — K. Jan. Blk.
Kfsk. 1259. — K. Emil. Vz Ukaz. 102.

Komáří, Mücken-, Gelsen-. Ani k-ho
stinu na něm není (ani chybičky). Šml. Ně-
koho prvního dubna pro k. sádlo poslati
(aprílem); Mohl by jíti pro k. sádlo (jest
hloupý). Čce. Tkč. K. ml uva: Komár bzučí:
můj, můj! a uštipne jako cizí. Km. 1886. 408.
— K. Vrch na Rychnovsku, der Mücken-
berg. Krč.

Komařice, dle Budějovice, Komařitz, ves
u Budějovic. Blk. Kfsk 59., Sdl. Hr. III.
303., Rk. Sl.

Komařisko, a, n. = nehezký komár. Us.

Komárková, é, f., sam. u Přelouče.

Komárna, y, f., mlýn u Nimburka. —
K., čes. tanec.

Komárník, u, m., asi z rumun Brt. K. -
prkenný stolek v kolibě, na němž se suší
hrudky sýra. Val. Brt L. N. I. 182., Dbš.,
Vchř.

Komárno, a, n., ves u Bystřice pod
Hostýnem. Tk. VI. 79., Tk. Žk. 174., 175.,
Tf. Odp. 237 , Bart. 262.

Komárov, Komar, ves u Králové Dvora;
Komarau, dvůr u Víškova; Komarow, vsi
u Bechyně, u Nechanic, u Chlumce v Jičín.,
u Semil, u Trutnova, u Holic, u Napajedel,
sam. u Mnich. Hřadiště, u Chotěboře, u Či-
melic; mlýn u Králova Městce; dvůr u Světlé;
Komarn, ves u Šternberka v Olom.; Kom-
morau, ves u Opavy; Komorau, ves u Ho-
řovic; Kummerau, ves u Žlutíce; Kumro-
witz, ves u Brna. PL., Tk. II. 102., III. 601.,
Blk. Kfsk. 1339., Sdl. Hr. I. 255., IV. 95.,
V. 362., Rk. Sl. Jak si Komárovští na Mor.
pokazili řeč, o tom vz v Sbtk. Krat. h.
173.

Komárovice, dle Budějovice, Komaro-
witz, vsi u Brtnice, u Mor. Budějovic a
u Hranic. PL.

Komárovský. K. břidlice. Bř. N. 256. —
K. Gabr., český bratr. 1467. Jg. H. 1. 2.
vd. 582.

Komárový. K. sádlo. Mst. Milosť lidská
má vysoké k-vé nohy. Glč. I. 59.

Komárův, -ova, -ovo. Hádá se o k-vo
sádlo (marná práce), um des Kaisers Bart.
Bdl. Vz Komárový.

Komba, y, f. = vor na dvou lodích sbitý.
Slov. Přibyla pro nás od druhého břehu
Váhu k. Pokr. Pot. I. 120.

Kombélač, e, m. = kolembač. U Spyti-
nova. Tč.

Kombélati = kolembati. Mor. Vck.

Komberk, a, m., Gumberg, ves u Touš-
kova.

Kombílati = kolembati, kombélati. Mor.
Šd.

Kombinační, Kombinations-. K. tony =
jež současným působením vzduchových vln
rozličného původu na ucho naše působí.
Dk., Mj., KP. II. 290., Mlt. 62.

Komedantnický, Komödianten-. Vz ná-
sledující slovo. K. dítě, šaty (křiklavé).
U Kr. Hrad. Kšť.

Komedantník, a, m. = komediant, herec.
U Kr. Hrad. Kšť.

Komediantka, y, f., český tanec. Bačk.

Komediantnictví, n., die Komedianten-
kunst. Bern.

Komediantník, a, m. = komediant. Slov.
Bern.

Komedie. Božská k. Danteova. Vz ob-
sah v Vor. P. 197. — K. = loutková hra.
Zkr.

Komedijní, Komödien-. Šm.

Komedka, y, m., os. jm. Tk. Odp. 388 ,
Bart. 57.

Komejtný, geschäftig. Šm.

Komendář, e, m. = komendor. Rk.

Komendor, a, m., der Komthur. 1518.
Sd. kn. op.

Komendorství, n. = komenda. 1539. Sd.
Kn. op.

Komenský Jan Amos, 1592.—1670., po-
slední biskup bratrský. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
37., 39., 40.. 46., 50., 51., 57., 78., 81.-90.,
151., 199., Jg. H. 1 2. vd. 582.; Jir. Ruk.
I. 369.; Šb. Děj. ř. 2. vd. 258.; Slavín 1.
49., Tf. Mtc. 291., KP. 1. 412., Pal. Rdh. I.
245. a násl.; Pyp. K. II. 541., Mus. 1829.
III. 19.—55., Tf Odp. 361.. Sbn. 904., Kram.
Slov., S. N., Rk. Sl., Ukaz. 48., 102., Bačk.
Písm. I. 928., Bačk. Př. 182., Sdl. Hr. II.
277. O K-ho polemikách theologických vz
Zb. v Mus. 1885. 3. a násl. — Ti komenčtí
pacholíci hodní só, voni sobě na parádo ne-
nesó, co pRopijó, zaplatijó, žádnýho se ne-
bojijó, hodní jsó. Sš. P. 718. Cf. Komňa.

Komers, a, m. K. Ant. Em., nar. 1814.,
hospod, rada. Vz S. N., Rk. Sl.

Komestor Petr. Vz Jir. Ruk. I. 381.,
Sbn. 373.

Kometa. K-ty s drahou otevřenou n. za-
vřenou. Stč. Zem. 250., Schd. I. 214., 254.,
Tk. II. 62., Sté. Zem. 22., 246 , Kram. Slov.
K. na obloze jest znamením nastávající
války. Sbtk. Výkl. 7. K. se ukázala. Let.
7., 137., 165., Sdl. Hr..III. 42, 138. — K. =
ženská potřeštěná. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Kometický. Hvězdy povahy k-cké. Osv.
V. 2.

Komfort, vz Comfort.

Komickosť = komičnost. Šm.

Komicky, komisch. K. si vésti. Us. Pdl.

Komický. K. masky římské a řec. Vz
Vlšk. 355., 356. K. roman, opera. Jg. Slnosť.
128., 141.

Komičnosť, i, f., die Lächerlichkeit, Komi-
cität. Nz. O k-sti vz Pal. I. Rdh. 325., 403.
K. objektivní (fraška), subjektivní (vtip),
absolutní (humor). Dk. Aesth. 372., 373. —
Jg. Slnosť. 45.



	648

	Komár, die Gelse. MV. Cf. Šrc. 62.-63., Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 125. K. obecný, pernatý. Send. IL 518. K. krouž- kovaný, culex annulatus. Brm. IV. 469., 471. Ked k-ra ženili, kvapky vína nemali. Sl. sp. 189. Jako když k-ra do pytle (do pekla) hodí (málo, neplatno). Us. Mak., Sn. Nad kým lítají komáři, ten má mnoho soků Mus. Když mouchy a k-ři štípou, bude pr- šeti. Brt. Když se k-ři váží (v hromadě lí- tají), následuje teplo. Kld. Lépe jest syté k-ry trpěti než hladové připouštěti. Lpř. — K-ra někomu dělati = při hře raditi, na- povídati, do ucha šuškati. Us. Cf. Mtc. 1878 35. Komáreček, vz Komár. Komárek, vz Komár. — K. Jan. Blk. Kfsk. 1259. — K. Emil. Vz Ukaz. 102. Komáří, Mücken-, Gelsen-. Ani k-ho stinu na něm není (ani chybičky). Šml. Ně- koho prvního dubna pro k. sádlo poslati (aprílem); Mohl by jíti pro k. sádlo (jest hloupý). Čce. Tkč. K. ml uva: Komár bzučí: můj, můj! a uštipne jako cizí. Km. 1886. 408. — K. Vrch na Rychnovsku, der Mücken- berg. Krč. Komařice, dle Budějovice, Komařitz, ves u Budějovic. Blk. Kfsk 59., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. Komařisko, a, n. = nehezký komár. Us. Komárková, é, f., sam. u Přelouče. Komárna, y, f., mlýn u Nimburka. — K., čes. tanec. Komárník, u, m., asi z rumun Brt. K. - prkenný stolek v kolibě, na němž se suší hrudky sýra. Val. Brt L. N. I. 182., Dbš., Vchř. Komárno, a, n., ves u Bystřice pod Hostýnem. Tk. VI. 79., Tk. Žk. 174., 175., Tf. Odp. 237 , Bart. 262. Komárov, Komar, ves u Králové Dvora; Komarau, dvůr u Víškova; Komarow, vsi u Bechyně, u Nechanic, u Chlumce v Jičín., u Semil, u Trutnova, u Holic, u Napajedel, sam. u Mnich. Hřadiště, u Chotěboře, u Či- melic; mlýn u Králova Městce; dvůr u Světlé; Komarn, ves u Šternberka v Olom.; Kom- morau, ves u Opavy; Komorau, ves u Ho- řovic; Kummerau, ves u Žlutíce; Kumro- witz, ves u Brna. PL., Tk. II. 102., III. 601., Blk. Kfsk. 1339., Sdl. Hr. I. 255., IV. 95., V. 362., Rk. Sl. Jak si Komárovští na Mor. pokazili řeč, o tom vz v Sbtk. Krat. h. 173. Komárovice, dle Budějovice, Komaro- witz, vsi u Brtnice, u Mor. Budějovic a u Hranic. PL. Komárovský. K. břidlice. Bř. N. 256. — K. Gabr., český bratr. 1467. Jg. H. 1. 2. vd. 582. Komárový. K. sádlo. Mst. Milosť lidská má vysoké k-vé nohy. Glč. I. 59. Komárův, -ova, -ovo. Hádá se o k-vo sádlo (marná práce), um des Kaisers Bart. Bdl. Vz Komárový. Komba, y, f. = vor na dvou lodích sbitý. Slov. Přibyla pro nás od druhého břehu Váhu k. Pokr. Pot. I. 120. Kombélač, e, m. = kolembač. U Spyti- nova. Tč.	Kombélati = kolembati. Mor. Vck. Komberk, a, m., Gumberg, ves u Touš- kova. Kombílati = kolembati, kombélati. Mor. Šd. Kombinační, Kombinations-. K. tony = jež současným působením vzduchových vln rozličného původu na ucho naše působí. Dk., Mj., KP. II. 290., Mlt. 62. Komedantnický, Komödianten-. Vz ná- sledující slovo. K. dítě, šaty (křiklavé). U Kr. Hrad. Kšť. Komedantník, a, m. = komediant, herec. U Kr. Hrad. Kšť. Komediantka, y, f., český tanec. Bačk. Komediantnictví, n., die Komedianten- kunst. Bern. Komediantník, a, m. = komediant. Slov. Bern. Komedie. Božská k. Danteova. Vz ob- sah v Vor. P. 197. — K. = loutková hra. Zkr. Komedijní, Komödien-. Šm. Komedka, y, m., os. jm. Tk. Odp. 388 , Bart. 57. Komejtný, geschäftig. Šm. Komendář, e, m. = komendor. Rk. Komendor, a, m., der Komthur. 1518. Sd. kn. op. Komendorství, n. = komenda. 1539. Sd. Kn. op. Komenský Jan Amos, 1592.—1670., po- slední biskup bratrský. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 37., 39., 40.. 46., 50., 51., 57., 78., 81.-90., 151., 199., Jg. H. 1 2. vd. 582.; Jir. Ruk. I. 369.; Šb. Děj. ř. 2. vd. 258.; Slavín 1. 49., Tf. Mtc. 291., KP. 1. 412., Pal. Rdh. I. 245. a násl.; Pyp. K. II. 541., Mus. 1829. III. 19.—55., Tf Odp. 361.. Sbn. 904., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl., Ukaz. 48., 102., Bačk. Písm. I. 928., Bačk. Př. 182., Sdl. Hr. II. 277. O K-ho polemikách theologických vz Zb. v Mus. 1885. 3. a násl. — Ti komenčtí pacholíci hodní só, voni sobě na parádo ne- nesó, co pRopijó, zaplatijó, žádnýho se ne- bojijó, hodní jsó. Sš. P. 718. Cf. Komňa. Komers, a, m. K. Ant. Em., nar. 1814., hospod, rada. Vz S. N., Rk. Sl. Komestor Petr. Vz Jir. Ruk. I. 381., Sbn. 373. Kometa. K-ty s drahou otevřenou n. za- vřenou. Stč. Zem. 250., Schd. I. 214., 254., Tk. II. 62., Sté. Zem. 22., 246 , Kram. Slov. K. na obloze jest znamením nastávající války. Sbtk. Výkl. 7. K. se ukázala. Let. 7., 137., 165., Sdl. Hr..III. 42, 138. — K. = ženská potřeštěná. Us. u Kr. Hrad. Kšť. Kometický. Hvězdy povahy k-cké. Osv. V. 2. Komfort, vz Comfort. Komickosť = komičnost. Šm. Komicky, komisch. K. si vésti. Us. Pdl. Komický. K. masky římské a řec. Vz Vlšk. 355., 356. K. roman, opera. Jg. Slnosť. 128., 141. Komičnosť, i, f., die Lächerlichkeit, Komi- cität. Nz. O k-sti vz Pal. I. Rdh. 325., 403. K. objektivní (fraška), subjektivní (vtip), absolutní (humor). Dk. Aesth. 372., 373. — Jg. Slnosť. 45.