649

Komíhati. Cf. Mz. v List. filol. VIII.
188., 196., Míhati, Komírati, Komítati. K.
v úhlu, winkelwippeN, toporně, steifwippen,
k. rukama stana, wippen mit feststehenden
Händen, k. rukama poskakuje, w. mit sprin-
genden Händen, k. klicmo, knickwippen, k.
v loktech, eilenwippen. Čsk.

Komíhavý. K řasinky. NA. V. od. II.
57.

Komík, a, m. = koch, krb. Slov. Ev. Šk.
II. 287. — K. = plod složený, plethochaena,
v bot. Vz Rst. 157., 427.

Komika, y, f. K. hrubá, jemná. Dk.
Aesth 359.

Komín. BO. K. římský. Vz Vlšk. 81.,
101. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. Oheň v k-ně.
Šp. K-ny vystírati. 1564. Daj to do k-na,
aby se to nezakúrilo (nestojí to za scho-
vání). Slez. Šd. Bílil k. sazemi. Kos. Pod
jedným k-nom odbavil dve hostiny. Slov.
Pořek. Rr. MBš. Hádanka: 1. Sedí stařík
na střeše, kouří a nekřeše. 2. Stojím na
peci a moknu, zhřívám se a mrznu. Km.
886. 719. — K. důlní (jáma) = dolní či
slepá šachta, der Blind-, Grubenschacht.
Vz Hř. 31. K. větrní, das Wettergesenk.
Bc, NA. IV. 144. K. dovrchní, der Auf-
bruch, úpadni, das Gesenk, svážný, das
Bremsgesenk, uhelný (sýpka, jíž se uhlí na
spodní patro sype, der Kohlenschutt), rumový
(sýpka, jíž se rum, jalovina na důl sype),
der Bergeschutt. Hř. 31. — K. v hutnictví,
k. sypný, sýpka, das Sturzloch. Bc, Hř. 31.
-- K. = pec. Tys uhasil oheň horúci v ko-
míně svatých dítek trému. Umuč. sv. Jiří
v. 278. — Komínek lampy, der Lampen-
cylinder. Šp., Mj. — Komínek = malý roz-
parek v pa.sním líci u kalhot ve kříži, nyní
už jenom u podvlíkacek, der hintere Hosen-
schlitz. Us. Šp., Kredba. — K-nek = účes
vlasů. Vlasy do k-ku zatáčeti. Sá. v Kv.
1869. 11. — Komín, Kemein, ves u Brna.—
K-ny Pekelné, místo u Čelechovic. Mor. Pk.

Kominář. Cf. Kram. Slov. Černý jako
k. (ušmouraný). Brt. — K = zcela černý
čmelák (medák). Mor. Brt. — K. = zahradní
rehek. Zlínsky. Brt. — K. = orobinec, pa-
lach, paličky, typha, das Kolbenrohr, rostl.
Vz Šlb. 225. — K = žerď se hřeby, na niž
maso k udění se věší, die Selchstange.
U Olom. Šd.

Kominářiti, il, ení, Rauchfangkehrer
sein. Bern.

Kominářka, y, f., die Rauchfangkehre-
rin. Bern.

Kominářky, pl., f. = šišky mastné po-
pluskané trnkami (povidly). Val. Vck.

Kominářství, n. = komínictví. Bern.

Komínek Leon., kněz 1654. Jg. H. 1.
2. vd. 582., Jir. Rak. I. 381., Šb. Dj. ř. 2.
vd. 259., S. N. O jiných K. vz Blk. Kfsk.
1339. — K. — komonice žlutá, komínka,
souchotinové koření, melilotus offic, der
Stein-, Beeren-, Honigklee. Mllr. 66.

Kominíček = rehek zahradní, dasSchwarz-
kehlchen. Brm. II. 2. 141. — K. = noční
čepec. Němc. — K., druh bobů. Vchř.

Kominík. O můj milý kominíčku, za-
zpívám tobě pěsničku, ješče jednu ti po-
vím, abys mně vymet komín. Sš. P. 617.

Písně o k-ku vz v Er. P. 390. a, b. Hárum
hárum myk myk myk, oženil se k., vzal
si ženu kominici, tancoval s ní po seknici,
Mor. Km. 1886. 629. — K. = chroust ma-
ďalový, melolontha hippocastani. Rk. Br.
189.

Kominíková, é, f. = kominíkova žena.

Komínka, y, f., vz Komínek (dod.).

Komínková, é, f. = kominíková. U Do-
mažl. Dšk.

Komínovati = komín nad sebou dělati,
über sich brechen, in die Höhe brechen,
überhauen. V horn. Hř.

Komínový, Kamin-. K. zeď, nástava,
klobouk. Us. Pdl. K. visitací (k vyměření
daně dle počtu komínů). Pč. Npj. 141.

Komírati z ko i umírati. Mz. v List.
filol. VIII. 188., 196.

Komítací, hin und her wankend. K. ho-
diny, Pendeluhr.

Komitadlo, a, n. = kyvadlo. Us.

Komitat, u, m., z lat. = stolice v Uhřich.
Us.

Komítati z: ko i mítati (mětati). Mz.
v List. filol. VIII. 188., 196.

Komítko, a, n., die Schwingmaschine.
Šm.

Komjatice, dle Budějovice, míst. jm.
v Uhřich. P. Kal.

Komm-a, ata, n., v metrice = menší
kolon, Dk.; intervall mezi celým tonem ve-
likým a malým. Mj. 219. Cf. Mlt., Jg. Slnosť.
78.

Kommanditista, y, m. = kommanditní
společník, der Kommanditist. J. tr., Skř.

Kommanditní společník. Skř. Kup. úč.
I. 273.

Kommassace, e, f. = scelování pozemků.
Rgl.

Kommemorace, e, f. = připomenutí;
soumodlitba. Hnoj.

Kommenda, y, f, die Kommende (geistl.
Pfründe). J. tr. — K. = kommando, das
Kommando. Mor. a slov. Přijíti pod něčí
k-du. Laš. Tč., Mtl. Sadzilam (sadila jsem)
v zahradke i levandulu, pošol už muj milý
na k-du. Sl. sp. 198.

Kommendant, a, m. = kommandant.
Mor., slez., slov. A dyž bylo po té vojně,
k-ti vedó koně. Sš. P. 173.

Kommendirovati. = kommandovati. Slez.,
mor. Sd., Tč.

Kommendor, a, m., der Komthur. Us.
Tč., Dch., Půh. II 276.

Kommendorský kříž, das Komthurkreuz.
Tč.

Kommentář, e, m. Vz Jg. Slnosť. 92.

Kommerce (kommers), Umgang; Trink-
gesellschaft.

Kommissař. Dostal se sem k-řem. Us.
Vk.

Kommissařství, n., das Kommissariat.
K. vojenské. NA III. 44.

Kommisse okresni odhadní, Schätzungs-,
místní, Lokal-, voroplavní, Flossfahrts-, uvo-
zovaci, Einführungs-, ministerská, Sl. les.,
zkušebná, Prüfungs-, Us., oděvní, Montours-,
NA. III. 43., účetní, Berechnungs-, přijí-
mací, Uibernahms-; návrh, porada, zpráva,
usnesení k-sse. Šp.