651

enkom. Sb. sl. ps. I. 42. Keby povedaly
k-né podvoje, kolko razí bozkal milý líčka
moje. Koll. Zp. I. 184. — K. solní statek
v Hoř. Rakousku, das Salzkammergut. Dch.
K. Hůrka, vyhaslá sopka česká, Kammer-
bühl. Dch. K. Hrádek, Hrádek nad Sázavou,
Kammerburg, ves u Čern. Kostelce. Blk.
Kfsk. 1320., Rk. Sl.

Komornice, e, f. = druh pušky, die Kam-
merbüchse. NA. III. 104., Čsk.

Komornictvo královo. Alx. H. v 101.
(HP. 62.). K. zemského úřad. Zř. zem. Jir.
692.

Komorničdruh, a, m. O. z D. K. = ná-
městek nejvyššího komorníka, před kterým
opovědí se stávaly; jest rozdílen od pod-
komořího, jeHŽ byl úředníkem, jemuž správa
král. financí čili král. komory náležela. Kn.
rož. vyd. Bdl. 120. U O. z D. sluje mladším
komorníkem. Ib. K. nemá mieti viece ot
zvoda dědinného. Arch. II. 485.

Komorníčí starosta. Kn. rož,, Vš. 30.,
130., Zř. Zem. Jir. 454.

Komorničiti, einen Kammerdiener ma-
chen. Rk.

Komornička = komorná.

Komorník. Tov. 129., Vš. 133., 462., 212.
— K. stříbrný. Titulář 1589. K. župy, ca-
merarius, měl na péči důchody knížecí a
král. v celém kraji (v župě). Pal. Rdh. II.
155. O rozl. k-cích vz Zř. Zem. Jir. 454.
1692., Tk. III. 650., Žer. Záp. II. 184. —
K. = soudní sluha, na Mor.: půhončí. Osv.
1884. 1. — K. = podruh na Mor. Mtl., Tč.,
Škd. Výměnkář. Ostrav. Wrch. — K., u,
m. = kopeček země, do něhož se sází zelí,
mrkev a p. Ostrav. Wrch.

Komorníkovati, Kammerdiener sein.
Bern.

Komorno, a, n., ves u Blovic. Blk. Kfsk.
280., Rk. Sl.

Komorování, n., der Kammerbau, v horn.
Hř.

Komorovice, dle Budějovice, Kornoro-
witz, vsi u Humpolce a u Bílska. Blk. Kfsk.
222., Rk. Sl.

Komorový = komorní. Šm.

Komorsko, a, n., myslivna u Cenkova.
Krč. v Kv. 1884. 437., Blk. Kfsk. 4.

Komošín, a, m., Komoschin, sam. u Kla-
tov; ves u Strakonic. Rk. Sl.

Kompa. Nz., Vchř. Cf. PRám.

Kompaktata. Vz Tk. IV. 730., VI. 350.,
VII. 414., Sbn. 638., Kram. Slov., Hš. Dod.
II. 23., 53., Let. 86., 93, 340., Rk. Sl., Pal.
Rdh. II. 527., 528.

Kompan, a, m., z fr. = student. Rb.;
Kompaghon. Lehrersgehilfe.

Kompanie, e, f., die Kompagnie; Gesell-
schaft. Jak nevíš luhať, svědčiť, žarty vy-
konávať, môžeš sa do k-e světské neoddá-
vat. Slov. Glc. I. 298.

Kompanský, Studenten-, Kompan-. Vlk.

Kompanství, n., der Studentenstand. Us.
Vlk.

Kompanstvo, a, n., die Studenten, die
Kumpanschaft. Us. Vlk.

Komparace. Vz. Brt. D. 155., Vor. St.
66. K. = znamenání a vyjadřování poměr-

ných rozdílů kvantitativních při kvalitě
stejné. Vz List. filol. 1886. 416. a násl.

Komparativ. Str. 732. a. 20. ř. sh. za
Jako přidej: Leč. Název k. je nevhodný,
lépe by bylo nazývati tento stupeň praelativ.
Gb. v List. filol. 1886. 417. O tvoření kom-
parativu, o zmocňování ho příslovkami: mno-
hem, daleko a dobře atd., o zmírňování ho
přičiněním příslovcí: něco, trochu atd.,
o schodných (dříve, dřívější), o nepravidel-
ných (dobře, lépe), o nadbytných kompara-
tivech (čistší, čistější) atd. vz Bž. 134.—137.
Cf. Brt. S. 3. vd. 29. 1. 2.; O k-vě ve slo-
vanštině. Píše Fr. Prusík. 1882.; K-tiv ad-
jektiv jako hezký v Km. 1887. 441. (Vm.);
Listy filol. 1886. 416.; Zápor (ku konci):
Syntaktická vazba k-vu: Předmět, nad nějž
jiný v komparaci vyniká, vyjadřuje se a) ge-
nitivem (vlastně jest ablativ), Listy filol.
1886. 419., b) gt. s předložkou od, 419.,
c) akkus. s předložkou nad, 419., d) gt.
s předložkou kromě, 420., e) akkus. s před-
ložkou mimo, 420., f) gt. s předložkami z,
ze, g) instrum. s předložkou mezi, 420.,
h) lokal, s předložkou po, i) akkus. s před-
ložkou přes, 420., k) připojuje se k dru-
hému než, nežli, 420., 1) spojkou jako, 421.,
m) dativem. Své koleno nakloňuješ před
nižším tobě (ale bezpochyby jest omylem
napsáno tobě m.: tebe). Brig. 61. Míra,
o kolik v komparaci vyniká A nad B, vy-
jadřuje se a) instrumentalem, b) adverbiemi,
c) akkus. s předložkou o, d) znásobením.
Vz ib. 421.—422. K. mívá význam superla-
tivu. Vz ib. 422. Vz tam příklady. Některé
dodatkem: Mladý čas je drahší od čistého
zlata. Ht. Sl. ml. 245. Čo je vyšší od ko-
stola (střecha)? Mt. S. I. 139. Zima mi je,
zima, horšiá od zimnice. Koll. Zp. I. 169.
Lebo on mi milší bol od mých všetkých
priatelov. Sl. sp. 9. Nejeď (nejez) pažravo,
od stola odstup najprvnější, když vidíš, že
sú pri stole od teba hodnější. Glč. II. 211.
Tento muž jest nad ves svet najbohatější.
Kat. 352. Múdrosť jest dražší než sbožie. Vz
o než v List. filol. 1883. 273. Cf. Šrc. 164.
až 365.

Komparator, u, m. = stroj srovnávací.
ZČ. I. 20.

Kompars, a, m. K. divadelní = statista.
Osv. I. 152.

Kompas. Vz Kram. Slov., Bř. N. 238.,
KP. II. 186., 189., Schd. I. 138. — K. =
souhvězdí. Stč. Zem. 25.

Kompaškovati, auf der Koppelweide
etwas thun. Šm.

Kompator Mik. v 15. stol. Jir. Ruk. 381.,
Šb. Dj. ř. 2. vd. 259., S. N.

Kompendium, a, n., kurzer Inbegriff
einer Wissenschaft, das Handbuch, příruční
kniha.

Kompensace. K. kyvadel hodin kyvadlo-
vých; K. na zpružině, na vahadle (u chro-
nometrů). ZČ. I. 161., 166. K. tepla. Stč. Zem.
537.

Kompensační, Kompensations-. K. ky-
vadlo, ZČ. I. 161., tendence přírodní. Kaizl
47.

Kompensovaný; -án, a, o, kompensirt.
K. kyvadlo, Chronometr. ZČ. I. 165., 166.