652

Kompensovati, kompensiren, — co: ky-
vadlo. ZČ. I. 160.

Kompička, y, f. —pramice. Vz Kompa,
Bern.

Kompilatoři. Vz Sbn. 626.

Kompilování, n. = kompilace. Šmb. S.
I. 436.

Komplementář, e, m., der Komplemen-
tär. J. tr.

Komplementista, y, m., pl. -sté, der
Komplimentist. Šm.

Komplementovati komu, Jem. bekom-
plimentiren. Šm.

Kompleta, y, f., das Schlussgebet; pl.
k-ty, die Komplete; die Kirchenkatechesa-
tion zu Fastzeiten. Rk.

Kompletorní = kompletní.

Komplexe živlů. Pal. Rdh. I. 86.

Komponenta, y, f. = složka. Mj. 57.,
Schd. I. 37.

Komposice, vz Jg. Slnosť 74., KP. IV.
180.

Komposiční, Kompositions-. K. kov. Us.
Pdl.

Kompositor Václ., knihtiskař. 1567. Jir.
Ruk. I. 381.

Kompostní, Kompost-. K. hnůj, země.
Dlj. 2. Cf. Kram. Slov.

Kompostovitý, kompostartig. Šp.

Kompostový, Kompost-. K. země, Šp.,
hlína. KP.

Kompot ananasový, broskvový, brusin-
kový, hruškový, jablkový, kdoulový, me-
lounový, švestkový, kaštanový, malinový,
meruňkový, pomerančový, šípkový, třešňo-
vý, višňový, mrkvový, rivízový. Hnsg.

Komprd, u, m. = pencurák, houba hří-
bek. Slov. Vz Kapustňárka. Mt. S. I. 166.,
Dbš. Obyč. 37., Pokr. Pot. I. 109. — K. =
koňacinec, koňské lejno, Pferdemist. — K.,
nadávka. Mt. S. I. 177., Dbš. Obyč. 45.

Komprdový. Vz Komprd.

Kompressivní, kompressiv. K. střela
(stlačovací). NA. III. 105.

Kompressor, u, m. == stroj ke stlačování,
k zhušťování vzduchu, stlačovač, der Kom-
pressor.

Komrdesátek, vz Fafrculek.

Komrtuch, u, m. = bavlněná látka na
prádlo, Kammertuch. Us.

Komrtúška, y, f. = košule z komrtuchu.
Zlinsky. Brt.

Komuch (= komuž) vás nechám jinému.
Sš. P. 109.

Komule, e, f., budleia, die Budleje, rostl.
K. vejčitá, b. americana; kulatá, b. globosa.
Vz Rstp. 1152.

Komulovitý. K. rostliny, budleieae: ko-
zara, komule, chvostenka. Vz Rstp. 1136.,
1151.

Komunec, nce, m., les u Luhačovic. Sk.

Komůrkatý, kammerartig. Frč. 7. K.
trubice. NA. V. 638.

Komůrkovaný hlavonožec. Frč. G. 67.

Komůrkovatý = komůrkatý. Šm.

Komůrkový vůz, der Zellenwagen. Dch.
K. soustava, das Zellensystem (Gefängniss.).
Dch.

Komušín, a, m., Komschin, ves u Ho-
ražďovic.

Komžata, y, f., = komnata. Sš. P. 32.

Komže. Mkl. Etym. 126. V komžích cho-
dili. Pass. mus. 411. Už jseš v komži (v kon-
cích). U Kunv. Msk.

Kon, u, m. — čin. Konu se podejíti. Sš.
J. 211. K. bohoslužebný, církevní, posvátný,
svatý, mešní. Hnoj. Vytýká výsledek onoho
stvořenského konu. Sš. II. 199. Skutečný
k. vůle. Obzor. 1879. Ve filos. actus, tvegyeta.
Vch., Šf. III. 554., Ar. II. 4., Psp., Hlv. 68.,
293., 295., 36.

Koň, equus. V MV. nepravá glossa. Pa.
Slov. kôň. Ssk.

Koňa, ata, n. = hříbě. Slov.

Konací, vz Konati.

Koňací = koňský. Slov. Sokl. II. 400.

Konač, e, m. = konatel. Bern.

Konáč, e, m. K. z Hodištkova Mikul.,
místosudí dvorský, † 1546. Vz Tf. H. 1. 3.
vd. 39., 50., 61 , Jg. H. 1. 2. vd. 582., Jir.
Ruk. I. 381., Šb. Dj. ř. 2. vd. 259., Rk.
Sl., Bačk. Písm. I. 37., 52., Sbn. 783., 787.,
823., 902., 941., S. N., Pyp. K. II. 541.
Konadlo, a, n., die Ausübungsmaschiue.
Šp.

Koňadra, vz Schd. II. 443.

Konak, u, m. = dvur, tur. — K. = kní-
žecí palác v Bělehradě. S. N.

Koňak lihovina. Vz Kram. Slov.

Koňák, a, m. = dívka netenká v půli,
v těle všude stejně široká, neforemná. Snad
bys nechtěl toho k-ka? U Žamb. Dbv. —
K., u, m., = hřeben na koně. U Třebíče.
Jsk.

Koňákov, a, m., ves v Těšínsku. Vz
S. N.

Koňakový. K. omáčka, Cognacsauce, Šp.,
olej Schd. I. 391.

Konalosť, i, f = dokonalosť. Šm.

Konami, n. = domácí jméno smutně bra-
silské. Rstp. 1352.

Konání spravedlnosti, Šmb. S. II. 43,
soudní moci, Mus. 1880. 492., služeb váleč-
ných. Šmb.

Konaný; -án, a, o, gemacht. Vz Konati.
— kde. Vynálezy v strojnickém oboru k-né.
Osv. I. 524.

Konár, konárik. Brt., Němc. IV. 408.,
VII. 142., 294., Kld. I. 62., Hdk. C. 379.,
Prk. Př. 18., Bž. 227. Cf. Mkl. Etym. 126.
Haluzy má toliko strom ihličnatý, konáre
strom listnatý. Na Oravě. Rr. Sb. Z jabřadky
uroste ratolesť, z ratolesti haluz či větev,
z větve konár. Pk. Sedím jak hrdlička na
suchém konári, smutně si zpievajíc v svém
velikém žiali. Koll. Zp. II. 238. Oba sedá-
vají na jednom konáre. Sl. ps. 283. Sadla
muška na konárik, potriasala kvet, načo si
mi moja milá zaviazala svet? Sl. sp. 60.

Koňár, a, m. = pastýř koní, der Pferde-
hirt. Slov. Keby mi len prišéu k. nebo vo-
lár, dala by mu perko, čo koštuje tolár. Sl.
ps. 245.

Koňař = maškara za koně přestrojená.
O masopustě se chodí s k-ři po vsích. U Klat.
Hů. — K. = koňadra. Pdy.

Konárčí, n. = větví veliká a silné. Cf.
Konár. Kld. I. 62.

Koňarda, y, f. = koňadra. U Slavkovic
na Mor. Knrz.