656

Koněvládný, InnoíUt^. Lpř.

Konevní, Kannen-. Šm.

Koněz, e, m. Konězem míněn prý kněz,
kniže. Slovo toto udrželo se ve jméně
Konézháj, vesnice to asi hodinu od Kre-
mnice vzdálená. Pok. Pot. I. 200.

Konfektury = konfekty. Mus. 1880. 5.

Konference (porada) školní na střed,
školách: hlavní, klassifikační, mimořádná,
plná, řádná, systemalní (každý měsíc), třídní,
užší, závěrečná. Us.

Konfeska, y, f. = konfessionalka. Sd.

Konfessí česká, Mus. 1880. 221.

Konfessionalka, y, ť. = konfessionalní
škola. Km. 1888. 175.

Konfessný = konfessionalní. Šd.

Konfirmace. Vz Jg. Slnosť. 162.

Konfirmační knihy. Tk. III. 158.

Konfiskace. Cf. Blk. Kfsk. 1340.

Konfiskování, n. = vzetí něčeho do -fisku
= konfiskace. J. tr., Mus. 1880. 19., 290.

Konfiskovaný, konfiscirt. K. kniha. Mus.
1880. 290.

Konfluence, e, f., z lat. = sběhnutí, na-
hrnuti se ku př. zboží na trh, die Kon-
fluenz. Kh.

Konfokalní kuželosečky. Vnč. 31.

Konfrontovati koho s kým. Pal. Rdh.
III. 286.

Konfuci-us, a, m., Konfutse, čínský filo-
sof, nar. 551. před Kr. Vz 8. N., Rk. Sl.

Konfutace, e, f., die Konfutation. Vz
Jg. Slnosť. 162.

Kongregace vlaská. S. N. XI. 480.

Konhotek, tku, m., eine Art zeitige
Nuss. Šm.

Koncha, y,f. = škebla, die Muschel. Šm.

Konchoida, die Muschellinie. K. Niko-
medova, parabolická. Vnč. 43., 44.

Koní nať = lesní máta, mentha silvestris,
die Waldmünze. Slb. 346.

Konia = koní, koňský. Vonia ako konia
nit = smrdí. Slov. Zátur.

Koniakóv, a, m., Koniakau, vsi u Jablun-
kowa a u Těšína.

Koniar, a, m. = konár. Dbš. Sl. pov.
Vl. 59., Ssk., Loos.

Koniareň, rně, f. = konírna. Slov. Zátur.

Koniarik, u, m., der Stab am Pfluge,
auf dem das Leitseil ruht. Slov. Ssk.

Koniáš, e, m. — K. Antonín, jezuita,
1691.— 1768. Vz Tf. 11. 1. 3. vd. 90, Jg.
H. 1. 2. vd. 582 , Jir. Ruk. I. 384., Šb. Dj.
ř. 2. vd. 259., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl.,
Pyp. K. II. 371., Ukaz. 49. Kolik českých
knih spálil, o tom vz v Mus. 1863., Hš.
v Jg. H. 1. a v Jir. — K. z Vydři. Vz
S. N. — K. Vojt. Jiří. Mus. 1886. 652.

Koniášovati = české knihy hubiti, pá-
liti. Km. 1885. 40.

Konire = konírna. Němc. VII. 235. Pod-
koní čistí od hnoje k-ci. Kom. Nech si ju
držia na peci, ako kobylku v k-ci. Koll.
Zp. I. 117. Dobrý kůň i v k-ci kupce najde.
Č M. 30. — K. — koňská kůže, konina. K.
na štítky, černě tažená, hnědá, hladká, líco-
vaná, genarbt, černě lakovaná ; k. na stře-
více; cena, továrník konic. Sp.— K. =
klisna. Tu mi kuoň jeho k-ce zabila. Půh.
II. 597. — K., Konitz, městečko v Olom.,

S. N., sam. u Turnova; Kanitz, ves u Pod-
bořan. PL., Tov. 129., Tk. I. 89., II. 421.,
III. 57., Sdl. Hr. IV. 96., V. 299., 341., Rk.
Sl.

Konický. K.. kývání, ZČ. I. 180., roura.
ZČ.

Konicový, Rossleder-. K. přednice, -vor-
dertheil, svršek, -vorschuh, -oberleder, vý-
robek, -fabrikat, nártovice, zboží atd. Šp.

Konictví, n. - rytířství. Slov. Bern.

Konicval, u, m., das Pferderennen. Koll.
III. 228., Koll. St. 561.

Koniča, aťa, u. = koníček, hříbě, das Fül-
len. Slov. Ssk., Zátur., Zbr. Báj (dud. 47.).
Koníčata. Hdž. Slb. l6.

Koníče, ete, n. = hříbě. Koll. St. 563.

Koníček = koník. K. pod ním laškuje.
Sš. P. 187. To jest jeho k. (v tom si libuje),
das ist sein Lieblingspferd, Steckenpferd.
Us. Dch., Sml., Nvk., Slm. — K. ve hře ša-
chovní, dříve rytíř, jenž činí skoky přes
dva kameny v bok. Rk. Sl. — K. == hra
na šachovnici: buď celé slabiky n. pouhá
písmena uhodnou se tím způsobem, jak ko-
ník ve hře šachovní může skákati. Rk. Sl.

— K. = sýkora, parus caudatus. Zlínsky.
Brt. — K. = žlutá pliska. V Podluží. Brt

— K. = fazole barvená a strakatá. Rstp.
404. Také u Loun. Kš. Na Zlínsku f. (le-
dvinka) žlutá s černými pruhy po bocích.
Brt. — K. = vysoká ovce. Val. Brt. — K-ky.
= květ oměje. Natrhala k čků. U Nov. Bydž.
Kšť. U Poličky. Kšá. — K-ky = kolovadlo,
das Ringelspiel Posp. — K. = čes. tanec.
Sš. P. 602., Škd. — K = horský hřeben
u Jinec v Příbr. Krč. v Kv. 1884. 438., Frč.

— K.. mlýn u Neveklova. — K., os. jm.
Blk. Kfsk. 1095.

Koničina, y, f. = luční jetel, trifolium
pratense. Rstp. 364., Rr. Sb.

Konicko, a, n , t-am. u Turnova.

Konickovic Mlýn u Středokluk.

Koničné, ého, n. = plat se stáje, das
Stallgeld. Čsk., Rk.

Konidrotek, tku, m. = konitrud, das
Gnadenkraut. Slez. Tč.

Koniec = konec. Slov. Paličku zapichol
do hrobu koniec hlavy mrtvého. Vz Konec.
Ht. Sl. ml. 218.

Konievý jezdec, ascensor equi. BO.

Koniferin, u., m., v lučbě. Vz Šf. Poč.
544.

Konihonec, nce, m. = koněhonec. Vký.

Koniin. Cf. MS. 333., Schd. I. 394.

Koník, vz Koníček Tátoš. — K. = sto-
lice čtyřnohá, na níž sedlář sedě šije, das
Nöhrössel, Skv., L. Sbk. K. u soustruhu či
stojánek pojezdný (posuvný), der Reitstock.
Vz Věř. Z. II. 57. — K., der Dengelstuhl.
Vz Kuják. U Olom. Sd. - K. = stroj po-
dobný obřeznici, na němž se vlna kramplemi
dře. U Rychn. Msk. U Místka. Škd. — K.
= mlýnek k čištění obilí. U Boskovic, Jsk.

— K. = vojenská postel na doojnožkách, das
Kavallet. — K. = panák, kopenec, mužík
(snopy v kužel sestavené). Us. BPk. — K.,
os. jm. Tk. V. 208.

Konikaštanovitý. K, rostliny, hippoca-
sfaneae, aesculeae. Nz.



	656

	Koněvládný, InnoíUt^. Lpř. Konevní, Kannen-. Šm. Koněz, e, m. Konězem míněn prý kněz, kniže. Slovo toto udrželo se ve jméně Konézháj, vesnice to asi hodinu od Kre- mnice vzdálená. Pok. Pot. I. 200. Konfektury = konfekty. Mus. 1880. 5. Konference (porada) školní na střed, školách: hlavní, klassifikační, mimořádná, plná, řádná, systemalní (každý měsíc), třídní, užší, závěrečná. Us. Konfeska, y, f. = konfessionalka. Sd. Konfessí česká, Mus. 1880. 221. Konfessionalka, y, ť. = konfessionalní škola. Km. 1888. 175. Konfessný = konfessionalní. Šd. Konfirmace. Vz Jg. Slnosť. 162. Konfirmační knihy. Tk. III. 158. Konfiskace. Cf. Blk. Kfsk. 1340. Konfiskování, n. = vzetí něčeho do -fisku = konfiskace. J. tr., Mus. 1880. 19., 290. Konfiskovaný, konfiscirt. K. kniha. Mus. 1880. 290. Konfluence, e, f., z lat. = sběhnutí, na- hrnuti se ku př. zboží na trh, die Kon- fluenz. Kh. Konfokalní kuželosečky. Vnč. 31. Konfrontovati koho s kým. Pal. Rdh. III. 286. Konfuci-us, a, m., Konfutse, čínský filo- sof, nar. 551. před Kr. Vz 8. N., Rk. Sl. Konfutace, e, f., die Konfutation. Vz Jg. Slnosť. 162. Kongregace vlaská. S. N. XI. 480. Konhotek, tku, m., eine Art zeitige Nuss. Šm. Koncha, y,f. = škebla, die Muschel. Šm. Konchoida, die Muschellinie. K. Niko- medova, parabolická. Vnč. 43., 44. Koní nať = lesní máta, mentha silvestris, die Waldmünze. Slb. 346. Konia = koní, koňský. Vonia ako konia nit = smrdí. Slov. Zátur. Koniakóv, a, m., Koniakau, vsi u Jablun- kowa a u Těšína. Koniar, a, m. = konár. Dbš. Sl. pov. Vl. 59., Ssk., Loos. Koniareň, rně, f. = konírna. Slov. Zátur. Koniarik, u, m., der Stab am Pfluge, auf dem das Leitseil ruht. Slov. Ssk. Koniáš, e, m. — K. Antonín, jezuita, 1691.— 1768. Vz Tf. 11. 1. 3. vd. 90, Jg. H. 1. 2. vd. 582 , Jir. Ruk. I. 384., Šb. Dj. ř. 2. vd. 259., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl., Pyp. K. II. 371., Ukaz. 49. Kolik českých knih spálil, o tom vz v Mus. 1863., Hš. v Jg. H. 1. a v Jir. — K. z Vydři. Vz S. N. — K. Vojt. Jiří. Mus. 1886. 652. Koniášovati = české knihy hubiti, pá- liti. Km. 1885. 40. Konire = konírna. Němc. VII. 235. Pod- koní čistí od hnoje k-ci. Kom. Nech si ju držia na peci, ako kobylku v k-ci. Koll. Zp. I. 117. Dobrý kůň i v k-ci kupce najde. Č M. 30. — K. — koňská kůže, konina. K. na štítky, černě tažená, hnědá, hladká, líco- vaná, genarbt, černě lakovaná ; k. na stře- více; cena, továrník konic. Sp.— K. = klisna. Tu mi kuoň jeho k-ce zabila. Půh. II. 597. — K., Konitz, městečko v Olom.,	S. N., sam. u Turnova; Kanitz, ves u Pod- bořan. PL., Tov. 129., Tk. I. 89., II. 421., III. 57., Sdl. Hr. IV. 96., V. 299., 341., Rk. Sl. Konický. K.. kývání, ZČ. I. 180., roura. ZČ. Konicový, Rossleder-. K. přednice, -vor- dertheil, svršek, -vorschuh, -oberleder, vý- robek, -fabrikat, nártovice, zboží atd. Šp. Konictví, n. - rytířství. Slov. Bern. Konicval, u, m., das Pferderennen. Koll. III. 228., Koll. St. 561. Koniča, aťa, u. = koníček, hříbě, das Fül- len. Slov. Ssk., Zátur., Zbr. Báj (dud. 47.). Koníčata. Hdž. Slb. l6. Koníče, ete, n. = hříbě. Koll. St. 563. Koníček = koník. K. pod ním laškuje. Sš. P. 187. To jest jeho k. (v tom si libuje), das ist sein Lieblingspferd, Steckenpferd. Us. Dch., Sml., Nvk., Slm. — K. ve hře ša- chovní, dříve rytíř, jenž činí skoky přes dva kameny v bok. Rk. Sl. — K. == hra na šachovnici: buď celé slabiky n. pouhá písmena uhodnou se tím způsobem, jak ko- ník ve hře šachovní může skákati. Rk. Sl. — K. = sýkora, parus caudatus. Zlínsky. Brt. — K. = žlutá pliska. V Podluží. Brt — K. = fazole barvená a strakatá. Rstp. 404. Také u Loun. Kš. Na Zlínsku f. (le- dvinka) žlutá s černými pruhy po bocích. Brt. — K. = vysoká ovce. Val. Brt. — K-ky. = květ oměje. Natrhala k čků. U Nov. Bydž. Kšť. U Poličky. Kšá. — K-ky = kolovadlo, das Ringelspiel Posp. — K. = čes. tanec. Sš. P. 602., Škd. — K = horský hřeben u Jinec v Příbr. Krč. v Kv. 1884. 438., Frč. — K.. mlýn u Neveklova. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1095. Koničina, y, f. = luční jetel, trifolium pratense. Rstp. 364., Rr. Sb. Konicko, a, n , t-am. u Turnova. Konickovic Mlýn u Středokluk. Koničné, ého, n. = plat se stáje, das Stallgeld. Čsk., Rk. Konidrotek, tku, m. = konitrud, das Gnadenkraut. Slez. Tč. Koniec = konec. Slov. Paličku zapichol do hrobu koniec hlavy mrtvého. Vz Konec. Ht. Sl. ml. 218. Konievý jezdec, ascensor equi. BO. Koniferin, u., m., v lučbě. Vz Šf. Poč. 544. Konihonec, nce, m. = koněhonec. Vký. Koniin. Cf. MS. 333., Schd. I. 394. Koník, vz Koníček Tátoš. — K. = sto- lice čtyřnohá, na níž sedlář sedě šije, das Nöhrössel, Skv., L. Sbk. K. u soustruhu či stojánek pojezdný (posuvný), der Reitstock. Vz Věř. Z. II. 57. — K., der Dengelstuhl. Vz Kuják. U Olom. Sd. - K. = stroj po- dobný obřeznici, na němž se vlna kramplemi dře. U Rychn. Msk. U Místka. Škd. — K. = mlýnek k čištění obilí. U Boskovic, Jsk. — K. = vojenská postel na doojnožkách, das Kavallet. — K. = panák, kopenec, mužík (snopy v kužel sestavené). Us. BPk. — K., os. jm. Tk. V. 208. Konikaštanovitý. K, rostliny, hippoca- sfaneae, aesculeae. Nz.