661

Konvulsivně, konvulsivisch, krampfhaft,
Svaly k. (křečovitě) stažené. Tš.

Kony = nekalé skutky, ostudí, nezbeda
Ten dělá kony! Mor. Knrz, — K. = konve,
zastR, Bž. 99. V MV. nepravá glossa. Pa.
Na kony u přiekop upadl a tu hlavu slomil.
Pass. mus. 411.

Konýček, čku, m. = koneček. Bylo to
už až na samém k-ku. U Bzence na Mor.
Šd., Brt. D.

Konýšiti, vz Konejšiti.

Koordinační, Koordinations-. K. ústrojí.
Mus. 1880. 186.

Kop, u, m. = kopnutí, ein Fusstoss, -tritt.
Us. Šd., Hdž Čít. 102., KP. I. 529. — K. =
kopec. Bdl. Kopati kážic kopy veliké a
pevné. Arch. III. 133. — K = kopet. List.
fil. VIII. 201. - K., a, m. K Ferd. 1845.
Jg. H. 1. 2. vd. 583.

Kopa — hromada. Slov. také: kupica.
Hdk. C. 379. Cf. Mkl Etym. 129. K. (kopka)
sena vz: Babinec, Čapa, Čopa, Dlopa, Cho-
bot, Klopinec, Kolco, Kopisko, Kopišče,
Kopnisko, Kotúč, Kupa, Lapa, Návidlo,
Ohnisko, Okolica, Okoliště, Okrsek, Okršle,
Okŕžle, Placek, Posád, Stoh, Vókolisko,
Vokršel. Mezi jich k-pami (acervos) odpo-
čívali sú; Vnášejí kopy (acervos) pšeničné
do stodoly. BO. Ktožby kopy skladl neb
rozkladl. Št. Kn. š. 109. — K. = 60 kusů
Cf. Šf. III. 645. List. fil. VIII. 198. Bylo
jich tam kopa (mnoho). Us. Tč. Známť já
na kopy ševců, kteří .... Kos. — K. =
pásmo. Kolik pásem na loket, tolikakopové
plátno. Němc. Krl. 31. U Domažl. Šb. D.
18. — K. = milíř. Mor. Brt. D. 222. —
K. — jistá summa peněz. Cf. Rk. Sl. K.
českých grošů kolik krejcarů platila. Cor.
jur. IV. 3. 2. 418. Dvě kopě platu a 20 gr.
Půh. 1. 153. Sto kop (i. e. českých grošů).
Št. K. š. 137. Vz Groš. Lepší kopa za ži-
vota, ež po smrti dvě. Slez. Šd. — K. pole
= 6 korců. Má 5 kop poli. V Kn. pozem-
kových Králové. Městce. Psčk. Sedláci mi-
letičtí platili z kopy záhonův čili šesti korců
r. 1771. 3 zl. 30 kr. Pam. Velvar od Vacka
237. — K. = psí jm. Němc.

Kopač, kopáč, der Hauer. Sl. les. Ko-
páč, der Gräber. Alx. V. v. 2035. Kopáč =
kovkop. Dal. 132., 177. Kopač, der Schürfer,
kutéř. J. tr., Hř. 32. Kopáči u vinnicech.
BO. — Kopáč = nemotora. Tys kopáč!
Us. — Kopáč = motyka a p. K. zahradní,
na plevel. Us. Pdl. Motyka místy = po-
dlouhlá a úzká. K. = široký, srdcovitý.
Dch. — Kopač, samota u Chvalšin. — Ko-
páč, les u Kožlé na Mor. Pk. U Kopáče
v Praze. Tk. II. 111.

Kopačka = kopání. Najali jsme dělníky
na k-čku, aby okopávali kobzole. Laš. Té.
A ty máš robotu, oračku, k-čku, němôžeš
milovať do dňa frajerečku. Sl. ps. 233.
V kopačky (když se kopa). Mor. Brt. D.

Kopáčov, a, m., sam. u Nasavrk; ves
v Chebsku. Blk. Kfsk. 624.

Kopačovský hamr, sam. u Jinec

Kopačský. K. železo, das Haueisen. Rk.

Kopajník, u, m., copaifera, der Kopaiva-
baum, rostl. K- brasilský, c. officinalis; zá-

padoindský, c. Jacquini; pýřitý, c. Langs-
dorfii; koŽNatý, o. coriacEa. Vz Rstp. 458.

Kopajny, pl , f-, les u Dalečina. Pk.

Kopajva, y, f. Tobolky s balsamem k-vy,
capsulae balsami copaivae, Kopaivabalsam-
kapseln. Nz. lk. Cf Rst. 39

Kopal východoindský (pryskyřice), Rstp.
175., americký, 330, 461., 462., mexický.
341. Cf. Rst. 39., Schd. I. 406., II. 312.,
Rk. Sl.

Kopalam, u, m., benincasa, rostl. K. vosko-
nosný, b. cerifera. Vz Rstp. 620.

Kopalina, y, f. — co se vykope, die Fos-
silie. Laš Tč.

Kopalka, y, f., die Gräberin. Kořalka
hrobu k. Us. Rjšk.

Kopalna, y, f., die Gräberei, v horn.
Hř. Cf. Kopačka.

Kopalnictvo, a, n., die Bergbaukunde.
Hř. 32

Kopáloň, ě, f., vateria, die Vaterie, rostl.
K. indijská, v. indica. Vz Rstp. 175.

Kopalový. K. lak, der Kopallack, Šp.,
pokosť, Kk. Fys. 79., glasura. Zpr. arch.
IX. 46.

Kopancovati koho = kopati. Mor. Sd.
Vz násl.

Kopanec, nce, m. = kopnutí, kop, der
Fusstoss, -tritt. Mor. Brt., Sd. Jdi, nebo ti
dám do řiti k. Šd Vz Vařák.

Kopanice. Vz Mkl. Etym. 128., Laz (dod.).
Uprostřed lesů zakládají Slováci lazy či k.,
totiž pole, zahrady atd. ovšem s potřebnými
hospodářskými staveními. Pokr. Pot. I. 74.
— K. = samoty po kopcích rozptýlené,
jinde paseky. Mor. Brt. — K., puteus. Ž.
wit. 168. 16. — K. máčac = házeti na konci
masopustu lidi do vody. Na jihových. Mor.

Kopaničář, e, m. K-ři = ubozí horané,
kteří pole jen motykou vzdělávají. Němc.
III. 85. K. = obyvatel kopanic u Uh. Brodu :
pasekář. Tč. K-ři, Pflanzer neuer Feld-
marken. Šf. Strž. II. 629.

Kopaničárčina, y, f. = mluva kopani-
čářů mor.-slovenských. Koll. Hlasové 147.

Kopaničný = z kopanic, kopaničářům
náležející. Slov. Tč. K. školy. N. Hlsk.
XVIII. 153. Dietky k čné učievajú obšit-
níci. Trok. 151.

Kopaník, a, m., sam. u Nimburka.

Kopanina = klučovina klučovisko, pole
vzdělané z vyklučovaného lesa. Mor. Brt.
Vz Kopanice. Sdl. Hr. IV. 260., Rk. Sl.
Lesní k., die Haubergwirthschaft. Sl. les.
b., kopanka = místo, kde nemohou pra-
covati pluhem, nýbrž jen motykou. Pk.
Laneus noviter instauratus, qui na kopani-
nách dicitur. D. ol. VII. 379. — K. = ně-
kolik domků u Těšína; sam. u Bělé; u Se-
mil, u Humpolce, u Přibyslavě, u Čimelic
a u Batelova; mlýn u Lomnice v Jičín.;
myslivna u Písku a u Smečna; Na K-nách,
samota u Semil; Kopanin, ves u Čechtic;
sam. u Benešova, u Neveklova, u Necha-
nic; osada u Uhlíř. Janovic; Kopain, ves
u Jablonce; K. Zadní, Hinter-Kopanina, ves
u Dušník; K. Přední, Vorder-Kopanina, ves
u Středokluk. PL., S. N. Xl. 480., Tk. I.
46.. 47., IV. 172., V. 245., Sdl. Hr. II. 157.,
Rk. Sl, — K. = pole u Hulína. Pk,