662

Kopaninářství, n., der Hackbetrieb. K.
lesní

Kopaninka, y, f. = malá kopanina. Us.

Kopaninný, fossil. Sm., Loos.

Kopaninský, sam. u Křelovic a u Ti-
šnova.

Kopaninstvo, a, n., Mineralien, das Mine-
ralreich Šm.

Kopaniny, pl., f., samota u Jistebnic;
Kopam, ves u Jaroměře, Blk. Kfsk. 1097.;
Kopanin, mlýn u Sobotky; dvůr u Čáslavě;
Kopanina, něm, samota u Batelova; Neu-
Ungarschitz, osada v Opavsku. PL. - K.,
les u Roznotína, Pk. ; vrch u Houževce
(Leibersdort), Krč.; křemencový Hřeben ve
Zbirovsku Krć.

Kopanka, y, f. = kopčanka. Cf. Kop.
Už ty, k-ka, se mnú něhovoríš Trok. 4. —
K., les a pole u Zlína a j. Pk. — K-ky,
samota u Kroměříže. — K-ky = práce ko-
pání. Chudý lid chodí z jara na k-ky. Laš.
Wrch.

Kopanský, ého, m., os. jm. ARch. I. 517.
— K. Mlyn u Železného Brodu a u Středo-
kluk.

Kopař. Povolá k-ře, kteří jámy na obili
připravují. Pokr. Pot. I. 71.

Kopařovice, dle Budějovice, Kuprowitz,
ves u Pohořelic v Brněn. PL., Rk. Sl.

Kopaviny, pl., f. = okopácantny, plo-
diny, které se okopávají. h. Hrsk. XVIII.
174.

Kopati. Vz Mkl Etym. 128. — co Ne-
maj si za zlé, že ťa kráva kopne. Slov. Rr.
MBš. Kdybych byla věděla, jaký bude, byla
bych ho kopla (nebyla bych si ho vzala za
manžela). Us. Dch. — čím. Kdo ťa nekopne
nohami, zubom raniť móze. Glč. II. 225.
kam. Nestojí to za to, aby člověk do toho
kopl Us. Hnšk. Aby se v hrad kopali
(vkopali). Pč. 31. — se čemu, etwas nicht
annehmen wollen, sich weigern. U Ulom. Sd.

Kopavec, vce, m = kopavý kůň. Lpř.

Kopcoprání, n. Trnovec je pamätný
k-ním, trumblami a bokoležením. Slov. Ntr.
IV. 32.

Kopcovati = kopčiti.

Kopcoví, n. = krajina mezi menšími vrchy
V Krkonš. Fr. Nečasek.

Kopovma, y, f., das Hügelland. Tč., Krć.

Kopcovitost, i, f., die Hügelförungkeit.
Šm.

Kopcový, Hügel-. K. vlny, Hügelwellen.
Šp. — K. = kdo bydlí na kopci. V Kunv.
Msk. Vz, Kopčak.

Kopča, dle Kača = kopka Mor. Brt. D.

Kopčah, u, m. = kopec. Slov. Má naňho
s k na. Rr. Sb. — K., der Mühltrichter.
Slov. Ssk.

Kopčák, a, m. = na horách bydlící. U Kr.
Hrad. Kst. V Kunv. Msk. Vz Kopcový.

Kopcanka, y, f. = kupec Laš. Brt. D.
223. — K. = žena na horach bydlící. Laš.
Tč.

Kopčany, dle Dolany, Grünberg, také
Zelená Hora, ves u Víškova.

Kopči, n. = křoví. U Litovle. Kčr.

Kopčidlo, a, n. = ploužek k oborování
s rozhrnovačkami, der Häufelpflug. Pta.,
Šmd., KP. III. 231.

Kopčík, a, m., der Lerchenfalk. Slov.
Ssk.

Kopčisko, a, n., grosser oder hässlicher
Hügel. Šm.

Kopčiti co: zemňáky = okopávati do
kopečků, podruhé okopávati a přihrnovati.
Mor. Brt, Tč.

Kopec, Cf. List. fil. VIII. 198., Kopčah,
Kopeň. Už sa dme kopcom (jako kopec).
Tatr. a mor. Vaj. 46. V tom našem dvo-
rečku k. na kopečku a já tebe nechcu, fa-
lešný synečku. Sš. P. 400. Jde to s nim
s kopce (přichází na mizinu). Us. Kšť.,
Stnk. S kopce na někoho hleděti, feind-
selig. Dch. K. přejdi nebo obejdi (nejde-li
jinak, podlož se). Val. Vck. — K. = mo-
hyla. Dal. 118. Učinili k., tumulum. BO.
— K. chotárné, vz Medzenie. — K. = keř.
U Litovle. Kčr. Rostliny rozmnožují se roz-
dělováním kořenův a kopců. Dlj. 7 , 60. —
K. = Několik domkův u Richmburka,; Hiero-
nymberg. ves u Starých Benátek ; Kopetz,
několik domkův u Mor. Ostravy; Kopetzen,
ves n Stříbra. Rk. Sl., PL., S. N. XI. 480.
V Kopcích, sam. u Pelhřimova. PL. — K.,
pole a les u Kelče a j. Pk. — Kopeček,
klášter Servitů v Kálovéhradecku, Mutter-
gottesberg. S N. XI. 480, Blk. Ktsk. 1072.;
sam. u Jihlavy.

Kopeci, několik domků u Vsetína.

Kopecké jablko. Mor tírt.

Kopecký Jan, nar. 1815.; K. J. Mart.,
1834. Vz Rk. Sl, Jg. H. I. 2. vd. 583., Jir.
Kuk. I. 389, Šb. Dj. ř. 2 vd. 259., S. N.,
Bačk. Př. 141. (Jan); K. Mat., 1762.-1846.,
známý loutkář. Vz S. N., Rk. Sl.

Kopeč, pce, m. či f.?, Kopetsch, ves u Měl-
níka. Blk Kfsk. 429.

Kopeček, vz Kopec.

Kopečkatý, kleinhügelig. Rst. 427.

Kopečkovací. K. přístroj u secího stroje
k setí řepy.

Kopečkovati = oorávati. S. N. IV. 80.

Kopeční, ího, m., mlýn u Pardubic.

Kopejka. K-ky ponejprv raženy byly
r. 1538. s obrazem vel. knížete držícího
kopí, odtud jméno. S. N.

Kopejsko, a, n., die Kohlenschaufel. Srn.

Kopejšník, u, m., der Wickenklee. Šm.

Kopejtko, a, n., vz Kopyto.

Kopejzna, y, t., v horn., das Eisen, woran
die Schöpjtgeschirre bei der Wassermaschine
hängen. Šm.

Kopel, pla, m., gasterobleeus, ryba. Šm.

Kopen, u, m = kopka. Vz Kopenec.
U Lukavic. Dch.

Kopeň, pně, f. = kopec Slov. Rastie k.,
rastie, z níza do výsosti. Č. Čt. I. 262.,
Chlpk. Sp. 118.—119.

Kopencář, e, m. = kdo rozkopává ko-
pence a vybírá z nich vajíčka mravenčí, der
Ameiseneiersammler. Zlínsky, Brt. v Mtc.
1878. 35.

Kopenec = kopka. Seno na lukách skládá
se do k-ců. Pokr. Pot. III. 254. — K. =
kopec krtkem n. mravenci nahozený. Mor.
Brt,, Mtl., Wrch., Kld. — K. = vyvýšená
řádka bramborů. Vykopal jsem několik
kopenců brambor. U Čes. Kruml. Plsk.