664

Kopišče, e, n., vz Kopisko (dod.).

Kopita. y, f., mlýn u Jaroměřic

Kopitar Bart, Vz Zl. Jg. 78., 179., 183.,
248., 259.-260.. S. N., Rk. SI., Pyp. K. 1.
374.. II. 541, Bačk. Písm. 928.

Kopitárka, v, f, sam. u Staré Libné.

Kopiti co. Peníze kopii, čerta si koupil.
Č. M. 53 -- se komu kde Těžkosti kopí
se mu v mysli Ntr. VI. 324.

Kopitník, vz Kopinník

Kopitovatosť a Kopitovatý za Kopyto
oprav v: Kopytovatosť, Kopytovatý. U to-
hoto cf. list. 428.

Kopka = vrch kamen, das Gesims. Posp.

kopla, y, f. = stádo koní. Na mor. Slov.
Hrb. Rst D. 223.

Koplař, e, m. = pastýř koní, der Pferde-
hirt. Vz Kopla. Na již. Mor. Hrb., Brt. D.
223.

Koplavý. K. kráva (která při dojení
kope) Slez Šd.

Koplín. Na boží Narození před jitřním
poshazují se slépky v k ně ohřeblem s hřady,
aby hodně nesly. Brt L. N. II. 31.

Koplinky, pl., f. = vyschlá (po sněhu)
půdu, jež se může orati (kopati). Vz Kopno.
Val Vck.

Kopna. Cf. Mkl. Etym. 129

Kopnuti, thauen. Když sníh kopná; Na
jaře kopna. Laš. Tč., Krt. D. 223. Vz násl.

Kopněti, ěl, ění = kopnati Slov. a mor.
Koll. Zp. II. 508. Taje, kopnie. Hdž. Šlb.
55. Keď sňah kape (mizne, tratí se) a na
toľko zkape, že sä hneď po pôde. hneď po
sňahu môže isť, to sä vraví, že kopnie, že
je kopno Hdž. Čít. 156.

Kopnina, y, f = holot, holá země v zimě.
Slov. Vz Holoť, Kopněti (dod.). — K., Fos-
silien Šm.

Kopnisko, a, n., vz Kopisko (dod.).
Z kopmsk shrabuje se seno do kopek. Na
Hané. Wrch.

Kopno, vz Kopněti (dod.). Dnes je na
polích kopno = sucho (zvl. po sněhu). Cf
Suš, Koplinky. Mor. Škd., Šd. Také ve
vých. Čech. Hk.

Kopný čas, das Thauwetter. Laš. Tč. Vz
Kopno, Kopněti (dod.). K. zem = v zimě
sněhu prostá. Brt. D. 223.

Kopol, a, m. = pes honící barvy černé,
nad očima má žluté skvrny (kopoly). U mor.
Kopiničářů. Brt.

Kopoňa, ě, f. = lebka. Slov. z maď. Dbš.
Úv. 140.

Kopor, u, m. = kopr. Slov. Ssk.

Koporeč, rče, Koppertsch, ves u Mostu.
Vz Koperč.. Blk. Ktsk 1149., Rk. Sl.

Kopovati, vz Kopiti.

Kopovitý, lanceolatus, lanzettlich. Slb.
XLII.

Kopovka = kopové dříví, das Stockholz.
Sl. les. — K. = lámaný pískovec, 9 —10"
silný a 20" dlouhý. U Lomnice u Jičína.
Zpr. arch. VIII. 113.

Kopovkář, e, m , der Schockholzhändler.
Sm.

Kopp z Raumenthalu Jan, lékař, 1544.
Vz. Jir. Ruk. I. 390., Ukaž. 49., Rk. Sl.
(Kop).

Koppmanka, y, f., sam. u Karlina.

Kopr, anetum. Herb. 14. stol, Byl. 15.
stol. Cf. Slb. 578, Mllr. 13., KRam. Slov.,
Rosc. 158., Čl. Kv. 341., Rstp. 728., 744.,
Schd. II. 301., Mkl Etym. 129. K. sviňský =
kopretina bílá. U Počátek. Jdr. K. = ko-
lenec spergula U Počátek Jdr.

Kopráč, e, m. = tesařík pížmový. U Sad-
ské Koř.

Kopre, e, m., der Umsturz. Slov. Ssk.

Koprdačka, y, f. = přeslice. U Kr. Hrad.
Kšť.

Koprdelec, lce, m. = kotrmelec, kotrlec.
U Uher. Hrad. Tč.

Koprek, u, m. = kopr. Slez. Šd.

Kopretina. Cf. Rstp. 899., Slb. 429.,
Rosc. 129., Čl. Kv. 191., Mllr. 32., Sbtk.
Rostl. 33., 292. K. troj barevná, ch. buridi-
gauum, šarlachová, ch. atrococcineum, in-
dijská, ch. indicum. Dlj. 37., 63.

Kopřinov, a, m., Geppersdorf, ves u Šurn-
berka.

Kopřiva. V MV nepravá glossa. Pa. Cf.
Kram. Slov., Rk. Sl.. Mkl. Etym. 129., Sbtk.
Rostl. 322-323 Slb. 257., Rstp 1360.,
1182., 301.. Mllr 58, 109, Rosc. 115., Čl.
Kv. 151. K. hluchá. Byl. 15. stol. Cf. Rstp.
1182, Slb. 342., FB. 63, Schd. II. 290. K.
horská. Slb. 341. Mladá k. do polívky z jar-
ních zelin Šp. Neb za býl k-vu proměnichu
(vyměnili). Dal 122. Kopřivo, kopřivo, ko-
přivěnko řásná, snad sem já tej noci ga-
lána propásla. Sš P. 308 K-vu nělza macať,
ene hned stiskat' Slez. Sd. — K., myslivna
u Klinkovic, v Opavsku. — K, y, m., os.
jm. Mus. 1880. 32., 260., Blk. Kfsk. 1340.

Kopřivatý, nesselvoll. Dch.

Kopřivěnka, y, f., vz Kopřiva.

Koprivica, e, f. = kopřiva. Slov. Ssk.

Kopřivice, e, f. = morská sasanka, acti-
nia, polyp. Vz Schd. II. 543., S. N. X. 13.,
Rk. Sl.

Kopřivina, kopnvna, y, f., der Nessel-
strauch. Sm.

Kopřiviště, ě, n. = místo, kde kopřivy
rostou.

Kopřivka = zánětlivá osutina kožní. Vz
Slov. zdrav.

Kopřivna, vz Kopřivina.

Kopřivnice, e, f., der Nesselstrauch. —
K., Nesselsdorf, ves u Příbora.

Kopřivník, u, m. = kokotice, kazilen,
hubilen, cuscuta, die Flachsseide. Vz Slb.
372., Mllr. 39. — K, Vorder-Nessel, ves
u Litoměřic. Rk. Sl

Kopřivný. K. símě, achantus. 1402. K.
plámo, Nesselleinwand. Dch.

Kopřivokvětý. K. rostliny, urticinae. Vz
Rosc. 115.

Kopřivov, a, m., Geppersdorf, ves u Šum-
berka na Mor. Rk. Sl.

Kopřivovitý. K. rostliny, urticeae. Vz
Žáhavkovitý, Chmelovitý, Smokvoňovitý,
Chleboňovitý, Vodoklenovitý. Rstp. 1358.
až 1380., Schd. II. 275., Slb. 257.

Kopřivový hrúd. vz Hrúd. K. květ, flo-
res cassiae, f. lamii, die Zimmtblüthe, Mllr.
47.; hluchá kopřiva, lamium album, taube
Nessel. Mllr. 58.



	664

	Kopišče, e, n., vz Kopisko (dod.). Kopita. y, f., mlýn u Jaroměřic Kopitar Bart, Vz Zl. Jg. 78., 179., 183., 248., 259.-260.. S. N., Rk. SI., Pyp. K. 1. 374.. II. 541, Bačk. Písm. 928. Kopitárka, v, f, sam. u Staré Libné. Kopiti co. Peníze kopii, čerta si koupil. Č. M. 53 -- se komu kde Těžkosti kopí se mu v mysli Ntr. VI. 324. Kopitník, vz Kopinník Kopitovatosť a Kopitovatý za Kopyto oprav v: Kopytovatosť, Kopytovatý. U to- hoto cf. list. 428. Kopka = vrch kamen, das Gesims. Posp. kopla, y, f. = stádo koní. Na mor. Slov. Hrb. Rst D. 223. Koplař, e, m. = pastýř koní, der Pferde- hirt. Vz Kopla. Na již. Mor. Hrb., Brt. D. 223. Koplavý. K. kráva (která při dojení kope) Slez Šd. Koplín. Na boží Narození před jitřním poshazují se slépky v k ně ohřeblem s hřady, aby hodně nesly. Brt L. N. II. 31. Koplinky, pl., f. = vyschlá (po sněhu) půdu, jež se může orati (kopati). Vz Kopno. Val Vck. Kopna. Cf. Mkl. Etym. 129 Kopnuti, thauen. Když sníh kopná; Na jaře kopna. Laš. Tč., Krt. D. 223. Vz násl. Kopněti, ěl, ění = kopnati Slov. a mor. Koll. Zp. II. 508. Taje, kopnie. Hdž. Šlb. 55. Keď sňah kape (mizne, tratí se) a na toľko zkape, že sä hneď po pôde. hneď po sňahu môže isť, to sä vraví, že kopnie, že je kopno Hdž. Čít. 156. Kopnina, y, f = holot, holá země v zimě. Slov. Vz Holoť, Kopněti (dod.). — K., Fos- silien Šm. Kopnisko, a, n., vz Kopisko (dod.). Z kopmsk shrabuje se seno do kopek. Na Hané. Wrch. Kopno, vz Kopněti (dod.). Dnes je na polích kopno = sucho (zvl. po sněhu). Cf Suš, Koplinky. Mor. Škd., Šd. Také ve vých. Čech. Hk. Kopný čas, das Thauwetter. Laš. Tč. Vz Kopno, Kopněti (dod.). K. zem = v zimě sněhu prostá. Brt. D. 223. Kopol, a, m. = pes honící barvy černé, nad očima má žluté skvrny (kopoly). U mor. Kopiničářů. Brt. Kopoňa, ě, f. = lebka. Slov. z maď. Dbš. Úv. 140. Kopor, u, m. = kopr. Slov. Ssk. Koporeč, rče, Koppertsch, ves u Mostu. Vz Koperč.. Blk. Ktsk 1149., Rk. Sl. Kopovati, vz Kopiti. Kopovitý, lanceolatus, lanzettlich. Slb. XLII. Kopovka = kopové dříví, das Stockholz. Sl. les. — K. = lámaný pískovec, 9 —10" silný a 20" dlouhý. U Lomnice u Jičína. Zpr. arch. VIII. 113. Kopovkář, e, m , der Schockholzhändler. Sm. Kopp z Raumenthalu Jan, lékař, 1544. Vz. Jir. Ruk. I. 390., Ukaž. 49., Rk. Sl. (Kop).	Koppmanka, y, f., sam. u Karlina. Kopr, anetum. Herb. 14. stol, Byl. 15. stol. Cf. Slb. 578, Mllr. 13., KRam. Slov., Rosc. 158., Čl. Kv. 341., Rstp. 728., 744., Schd. II. 301., Mkl Etym. 129. K. sviňský = kopretina bílá. U Počátek. Jdr. K. = ko- lenec spergula U Počátek Jdr. Kopráč, e, m. = tesařík pížmový. U Sad- ské Koř. Kopre, e, m., der Umsturz. Slov. Ssk. Koprdačka, y, f. = přeslice. U Kr. Hrad. Kšť. Koprdelec, lce, m. = kotrmelec, kotrlec. U Uher. Hrad. Tč. Koprek, u, m. = kopr. Slez. Šd. Kopretina. Cf. Rstp. 899., Slb. 429., Rosc. 129., Čl. Kv. 191., Mllr. 32., Sbtk. Rostl. 33., 292. K. troj barevná, ch. buridi- gauum, šarlachová, ch. atrococcineum, in- dijská, ch. indicum. Dlj. 37., 63. Kopřinov, a, m., Geppersdorf, ves u Šurn- berka. Kopřiva. V MV nepravá glossa. Pa. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl.. Mkl. Etym. 129., Sbtk. Rostl. 322-323 Slb. 257., Rstp 1360., 1182., 301.. Mllr 58, 109, Rosc. 115., Čl. Kv. 151. K. hluchá. Byl. 15. stol. Cf. Rstp. 1182, Slb. 342., FB. 63, Schd. II. 290. K. horská. Slb. 341. Mladá k. do polívky z jar- ních zelin Šp. Neb za býl k-vu proměnichu (vyměnili). Dal 122. Kopřivo, kopřivo, ko- přivěnko řásná, snad sem já tej noci ga- lána propásla. Sš P. 308 K-vu nělza macať, ene hned stiskat' Slez. Sd. — K., myslivna u Klinkovic, v Opavsku. — K, y, m., os. jm. Mus. 1880. 32., 260., Blk. Kfsk. 1340. Kopřivatý, nesselvoll. Dch. Kopřivěnka, y, f., vz Kopřiva. Koprivica, e, f. = kopřiva. Slov. Ssk. Kopřivice, e, f. = morská sasanka, acti- nia, polyp. Vz Schd. II. 543., S. N. X. 13., Rk. Sl. Kopřivina, kopnvna, y, f., der Nessel- strauch. Sm. Kopřiviště, ě, n. = místo, kde kopřivy rostou. Kopřivka = zánětlivá osutina kožní. Vz Slov. zdrav. Kopřivna, vz Kopřivina. Kopřivnice, e, f., der Nesselstrauch. — K., Nesselsdorf, ves u Příbora. Kopřivník, u, m. = kokotice, kazilen, hubilen, cuscuta, die Flachsseide. Vz Slb. 372., Mllr. 39. — K, Vorder-Nessel, ves u Litoměřic. Rk. Sl Kopřivný. K. símě, achantus. 1402. K. plámo, Nesselleinwand. Dch. Kopřivokvětý. K. rostliny, urticinae. Vz Rosc. 115. Kopřivov, a, m., Geppersdorf, ves u Šum- berka na Mor. Rk. Sl. Kopřivovitý. K. rostliny, urticeae. Vz Žáhavkovitý, Chmelovitý, Smokvoňovitý, Chleboňovitý, Vodoklenovitý. Rstp. 1358. až 1380., Schd. II. 275., Slb. 257. Kopřivový hrúd. vz Hrúd. K. květ, flo- res cassiae, f. lamii, die Zimmtblüthe, Mllr. 47.; hluchá kopřiva, lamium album, taube Nessel. Mllr. 58.