665

Koprnatěti, vz Koprněti.

Koprněti, cf. vymizelé koprný rigidus
a koprъ torpor. List. fil. VIII. 199. — proč:
strachem. Rgl.

Koprník, peucidanum, 14. stol., Mr.,
meum. Byl. 15. stol. Cf. Rk. SI., Mllr. 19.,
Rstp. 733 , Čl. Kv. 348., Slb 294. — K.,
Kopernik, ves u Mnichova Hradiště. Blk.
Kfsk. 1340. — K. = vrch v pradědských
horách na Mor. Krč. G. 336., Km. — K.
Mikul., slavný kvězdář, nar. v Toruni. 1473.
až 1543. Vz Schd. I. 251., 235., Stč. Zem.
24., 68., 102., 173., Sbn. 289., S. N., Rk.
SI. Pyp. K. II. 15, Ukaz 49.

Koprniti se = koprněti, velikou netrpě-
livost jeviti. U Olom. Sd.

Koprofárna, y, f. = rasovna. U Místka.
Škd.

Koprolith Cf. Schd. II. 124.

Koprostasa, y, f. = zácpa. Vz Slov.
zdrav.

Koprounek, nku, m., marathrum, rostl.
K. obecný, m. foeniculaceum. Vz Rstp. 1675.

Koprová, é, f. = reka (řeka) pod Kri-
váňom. Slov. Č. Čt. II. 362.

Koprovatá, é, f., jm. pole u Luhačovic.
Sk.

Koprovina, y, f., das Dillkraut Bern.

Koproviště, é, n., das Dillleid. Bern.

Koprovitý, dillenartig. Rk.

Koprovní = koprový. Bern.

Koprovník, u, m., rostl. Jedna druhej
povída, čím se kerá umývá. Lenochova
k-kem. Čes. mor. ps. 58.

Koprtina, y, f., Chrysanthemum, die Wu-
cher-, Goldblume. Šm.

Koprtnúť = kobrtnouti. Laš. Tč

Koprtúc! Dej pozor, abys neudělalo k.
(kotrlec, abys neupadlo)! K. kozla (udělati
kotrlec)! Laš. Tč.

Koprva, y, f. = kopřiva. Slov. Phld. V.
49.

Koprvas, koprvajs, u, m. = skalice modrá,
z něm. Kupferwasser. Mor. Škd., Té.

Kopt, vz KP. III. 334., Kram. Slov., Mllr.
48

Kopta F. Vz Back. Př. 173.

Koptář. Mluví jako k. (= mluvka): Vy-
padá jako k. (= je umouněný). Us. Kšf.

Koptel, e, m., der Braunsteinschaum.
Šm.

Koptička, y, f. = špatná kuchařka. Nrd.

Koptich, koptík, a, m. = koptuch. Rk.

Koptiti se odkud. A všade sa k-lo
z dymníkov (vycházel kopt, čmoud, čad).
Slov. Sokl. II. 50. Cf. Mz. v List. fil. VIII.
201.

Koptový, Russ-. Lpř. Sl. 17., Ssk. K.
pec = koptárna, kopetnice. Sl. les.

Kopťuch, a, m., der Aschenbrödel. Vz
Koptich. Šm., Rk.

Kopulační, Kopulations-. K. list, Us.,
mše. Hnoj 239..

Kopuletitý = kopuletý. U Domažl. Dšk.

Kopulovaní. Cf. Schd. II. 187.

Kopulovaný; -án, a, o. Štěstí není k-né
(stálé). Us. Kšť.

Kopún, a, m. = kapoun. Ne hněd najděš,
jako mluvíš, k-na na ceste. Glč. II. 231.

Kopúnek = kapounek. Slov. Bern.

Kopúnkový = kapounkový. Bern.

Kopúnový = kapounový. Slov. Bern.

Kopva. Cf. Rstp. 619.

Kopy, vz KaRta. — K., kopičky = čet-
vené niti na předáncích dělící niti na kopy.
U Nové Kdyně. Rgl.

Kopýce, e, n., kopýcoj= plstěná, Míněná
obuv. Mor. a slov. Té., Škd. Do poly uple-
tené k-c,e. Phld. IV. 56. Pletúci pri obloku
k-cia, ktoré sú nič iné, len punčochy sho-
tovené z obyčajnej valaskej vlny. Phld. IV.
52., Rr. Sb. Udeří naň svým k cem; Zdvihna
své k-ce chtěl naň udeřiti; I ušels i k-ce tu
nechal. NB. Tč. 108., 151. Vz Kopýtce.

Kopýcnouti = kopnouti do něčeho. Val.
Vck.

Kopydlen, u, m. = kopydlník. Mllr. 18.

Kopydlník, u, m., asaRius. Byl. 15. stol.
Vz Kopydlen, Kopytník.

Kopyšč = kopisť. U Klimkovic. Brt. D.

Kopýšek, šku, m. = kopeček. Brt. D.

Kopýšník, u, m., hedysarum, der Schild-
klee, Rostl. K. vlaský, h. coronarium. Vz
Rstp. 390., Slb. 529., Čl. Kv. 387.

Kopýšníkovitý. K. rostliny, hedysareae :
štírovník, čiéorečka, rozstruk, ptačí noha,
podkovka, dvojilák, choulostice, násobnice,
stnžkovec, kopýšník, vičenec, solničník, ma-
novec. Vz Rstp. 384.—393.

Kopytář Matěj. Blk. Kfsk. 960.

Kopytárna, y, f., die Schuhleistenfabrik.
Sl. les. K strojní. Ib.

Kopytářství, n., die Schuhleistenfabri-
kation. St. př. kn. 1876.

Kopýtce, vz Kopýce. Na vých. Mor. a
na Slov. Kol. ván. 93., Sp. Krpec skládá se
ze dvou částí: napřed se obuje na nohu k.,
húněná to punčocha, na k. pak přišňoruje
se řeménky (ofrakuje se) krpec kožený
z jednoho kusu kůže vykrojený. Brt. L. N.
I. 172. Krpce a kopytca vezme mu děvčica.
Kol. ván. 93.

Kopýtko, vz Kopyto.

Kopytnatec, tce, m. = kopytnaté zvíře.

Kopytník, asarum. Herb. 14. stol., 1402.,
Mr, azarus. Byl. Cf. Rstp. 1465., Čl. Kv.
164., Slb. 232., 632., Schd. II. 279., Rosc.
124., Mllr. 18., Sl. N., Kram. Slov., Sal. 240.
Také na Slov. Bartol.

Kopyto. Cf. Rk. Sl., Mkl. Etym. 128.
V 19. ř. tohoto článku oprav přísloví v:
přísloví Koně s lehkými kopyty, leichtbe-
huft. Posp. K. praskavé (koňská nemoc).
Us. — K. ševcovské. Vz o něm v Matj.
114.—120. - K. = nešika, nemotora, hlupec.
To je k.! Us. Kšť. Je dělaný na hloupé k.
U Žamb. Dbv. — K. =jáma z vlhkého písku,
do které se litina pouští. Vz Věř. Z. I.
4. — K. kozí = lapací kopýtko, der Geiss-
fuss, Fangschuh, v horn. Hř. — K. pun-
čochy = pata. Mor. Přištrykovati k. U Fryd-
ka. Tč. Punčocha bez k-tka. Kld. — K.
konské, rostl. Cf. Rstp. 15., 864., Mllr. 108.
— K. losové, unguentum populeum, die
Alempotzen-Salbe; ungula alcis, die Elend-
klaue ; ungulae cancroium, die Krebsscheren;
unicornu fossile, fossiles Ein-, Nashorn, Elfen-
bein. Mllr. 109.



	665

	Koprnatěti, vz Koprněti. Koprněti, cf. vymizelé koprný rigidus a koprъ torpor. List. fil. VIII. 199. — proč: strachem. Rgl. Koprník, peucidanum, 14. stol., Mr., meum. Byl. 15. stol. Cf. Rk. SI., Mllr. 19., Rstp. 733 , Čl. Kv. 348., Slb 294. — K., Kopernik, ves u Mnichova Hradiště. Blk. Kfsk. 1340. — K. = vrch v pradědských horách na Mor. Krč. G. 336., Km. — K. Mikul., slavný kvězdář, nar. v Toruni. 1473. až 1543. Vz Schd. I. 251., 235., Stč. Zem. 24., 68., 102., 173., Sbn. 289., S. N., Rk. SI. Pyp. K. II. 15, Ukaz 49. Koprniti se = koprněti, velikou netrpě- livost jeviti. U Olom. Sd. Koprofárna, y, f. = rasovna. U Místka. Škd. Koprolith Cf. Schd. II. 124. Koprostasa, y, f. = zácpa. Vz Slov. zdrav. Koprounek, nku, m., marathrum, rostl. K. obecný, m. foeniculaceum. Vz Rstp. 1675. Koprová, é, f. = reka (řeka) pod Kri- váňom. Slov. Č. Čt. II. 362. Koprovatá, é, f., jm. pole u Luhačovic. Sk. Koprovina, y, f., das Dillkraut Bern. Koproviště, é, n., das Dillleid. Bern. Koprovitý, dillenartig. Rk. Koprovní = koprový. Bern. Koprovník, u, m., rostl. Jedna druhej povída, čím se kerá umývá. Lenochova k-kem. Čes. mor. ps. 58. Koprtina, y, f., Chrysanthemum, die Wu- cher-, Goldblume. Šm. Koprtnúť = kobrtnouti. Laš. Tč Koprtúc! Dej pozor, abys neudělalo k. (kotrlec, abys neupadlo)! K. kozla (udělati kotrlec)! Laš. Tč. Koprva, y, f. = kopřiva. Slov. Phld. V. 49. Koprvas, koprvajs, u, m. = skalice modrá, z něm. Kupferwasser. Mor. Škd., Té. Kopt, vz KP. III. 334., Kram. Slov., Mllr. 48 Kopta F. Vz Back. Př. 173. Koptář. Mluví jako k. (= mluvka): Vy- padá jako k. (= je umouněný). Us. Kšf. Koptel, e, m., der Braunsteinschaum. Šm. Koptička, y, f. = špatná kuchařka. Nrd. Koptich, koptík, a, m. = koptuch. Rk. Koptiti se odkud. A všade sa k-lo z dymníkov (vycházel kopt, čmoud, čad). Slov. Sokl. II. 50. Cf. Mz. v List. fil. VIII. 201. Koptový, Russ-. Lpř. Sl. 17., Ssk. K. pec = koptárna, kopetnice. Sl. les. Kopťuch, a, m., der Aschenbrödel. Vz Koptich. Šm., Rk. Kopulační, Kopulations-. K. list, Us., mše. Hnoj 239.. Kopuletitý = kopuletý. U Domažl. Dšk. Kopulovaní. Cf. Schd. II. 187. Kopulovaný; -án, a, o. Štěstí není k-né (stálé). Us. Kšť. Kopún, a, m. = kapoun. Ne hněd najděš, jako mluvíš, k-na na ceste. Glč. II. 231.	Kopúnek = kapounek. Slov. Bern. Kopúnkový = kapounkový. Bern. Kopúnový = kapounový. Slov. Bern. Kopva. Cf. Rstp. 619. Kopy, vz KaRta. — K., kopičky = čet- vené niti na předáncích dělící niti na kopy. U Nové Kdyně. Rgl. Kopýce, e, n., kopýcoj= plstěná, Míněná obuv. Mor. a slov. Té., Škd. Do poly uple- tené k-c,e. Phld. IV. 56. Pletúci pri obloku k-cia, ktoré sú nič iné, len punčochy sho- tovené z obyčajnej valaskej vlny. Phld. IV. 52., Rr. Sb. Udeří naň svým k cem; Zdvihna své k-ce chtěl naň udeřiti; I ušels i k-ce tu nechal. NB. Tč. 108., 151. Vz Kopýtce. Kopýcnouti = kopnouti do něčeho. Val. Vck. Kopydlen, u, m. = kopydlník. Mllr. 18. Kopydlník, u, m., asaRius. Byl. 15. stol. Vz Kopydlen, Kopytník. Kopyšč = kopisť. U Klimkovic. Brt. D. Kopýšek, šku, m. = kopeček. Brt. D. Kopýšník, u, m., hedysarum, der Schild- klee, Rostl. K. vlaský, h. coronarium. Vz Rstp. 390., Slb. 529., Čl. Kv. 387. Kopýšníkovitý. K. rostliny, hedysareae : štírovník, čiéorečka, rozstruk, ptačí noha, podkovka, dvojilák, choulostice, násobnice, stnžkovec, kopýšník, vičenec, solničník, ma- novec. Vz Rstp. 384.—393. Kopytář Matěj. Blk. Kfsk. 960. Kopytárna, y, f., die Schuhleistenfabrik. Sl. les. K strojní. Ib. Kopytářství, n., die Schuhleistenfabri- kation. St. př. kn. 1876. Kopýtce, vz Kopýce. Na vých. Mor. a na Slov. Kol. ván. 93., Sp. Krpec skládá se ze dvou částí: napřed se obuje na nohu k., húněná to punčocha, na k. pak přišňoruje se řeménky (ofrakuje se) krpec kožený z jednoho kusu kůže vykrojený. Brt. L. N. I. 172. Krpce a kopytca vezme mu děvčica. Kol. ván. 93. Kopýtko, vz Kopyto. Kopytnatec, tce, m. = kopytnaté zvíře. Kopytník, asarum. Herb. 14. stol., 1402., Mr, azarus. Byl. Cf. Rstp. 1465., Čl. Kv. 164., Slb. 232., 632., Schd. II. 279., Rosc. 124., Mllr. 18., Sl. N., Kram. Slov., Sal. 240. Také na Slov. Bartol. Kopyto. Cf. Rk. Sl., Mkl. Etym. 128. V 19. ř. tohoto článku oprav přísloví v: přísloví Koně s lehkými kopyty, leichtbe- huft. Posp. K. praskavé (koňská nemoc). Us. — K. ševcovské. Vz o něm v Matj. 114.—120. - K. = nešika, nemotora, hlupec. To je k.! Us. Kšť. Je dělaný na hloupé k. U Žamb. Dbv. — K. =jáma z vlhkého písku, do které se litina pouští. Vz Věř. Z. I. 4. — K. kozí = lapací kopýtko, der Geiss- fuss, Fangschuh, v horn. Hř. — K. pun- čochy = pata. Mor. Přištrykovati k. U Fryd- ka. Tč. Punčocha bez k-tka. Kld. — K. konské, rostl. Cf. Rstp. 15., 864., Mllr. 108. — K. losové, unguentum populeum, die Alempotzen-Salbe; ungula alcis, die Elend- klaue ; ungulae cancroium, die Krebsscheren; unicornu fossile, fossiles Ein-, Nashorn, Elfen- bein. Mllr. 109.