666

Kopytóv, a, m., Kopitau, ves u Bogu-
mina.

Kopytovatosť, i, f. Na str 748. chybně:
kopitovatosť a Kopitovatý. K tomuto přidej:
Rst. 428.

Kopytoznalství, n., die Hufkunde. Us.

Kór, chorus. Ž. wit. 149. 3. Devět kóróv
andělských. Št. Kn. š. 2, 118.

Kora. Suchá k.; k. na tříslovinu, slou-
paná k., řezaná k., stará (koráb), mladá,
mletá, hladká, třislovinná. Šp. Snadno kóra
se odlupí ze stromu takého, dokaď drží
vláhu mezgy za času jarného. Glč. II. 261.

— K. zemská. Vz Sc'hd. II. 64. - K. Na
povrchu vody usazuje se vápenitá kora nebo
uhličnatka. Pokr. Pot. II. 201.

Koráb = kůra. Vz Korava, Rst. 71., 428.,
Mkl. Etym. 129. K-by se smrkův a jedlí
loupati. Us. ve vých. Čech. Kál. — K. =
sníh svrchu zmrzlý- Vz Obláčka. Dle Sl. les
také: površek. svrcholka. — K. — loď. MV.
K. o šesti veslích. Vrat. 161. Na korabiech.
BO. Na moři v korábi. Št. Kn. š. 232. Oru-
die, ješto na této k-bi bieše. ZN. — K. =
vyžraný zub. Ct. Korbel. — K. = studénka,
v níž k. (== vyprachnivělý vrbový strom)
zasazen jest místo obezdívky, aby voda
blátem se nekalila. Mtc. 1878. 35. — Víc a
více na koráb a k záhubě pospíchá. Wtr.
Musí se na kováb dáti. Dh. 83. Ct. Gaur-
nitý. — K., mlýn u Olešné; hospoda u Znoj-
ma; K. Knížecí, sam. u Mělníka; K. Paví-
čkovský, sam. tamtéž; pole u Nov. Hrozen-
kova a u Kojetína, Vck., Pk. U korábů
v Praze Tk. II. 160. — K., a, m., os. jm.
Mus 1880. 502., Jg. H. 1. 2. vd. 583.

Korába = činek z jedného kusa vykresaný.
Hý. Ss.

Korabec, bce, m. = korábek. — Na k-ci.
Tk. II. 120.

Kocábek, vz Koráb. Osv. I 84. — K-bky

— javorové housle. Zlínsky. Brt.
Korabica, e, f. = vrch u saní. Ostr. Mtl.
Korabinský Jan Mat. 1788. Jg. H. 1. 2.

vd. 5s.í., S. N.

Korábnictví, n., der Schiffsbau. Šť. Strž.
II. 587

Korábník, nauta, plavec. BO. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Poslal jest na tom korábe
muže k-ky. Bj.

Korábný, Schiffs-. K. příprava, Pass.
mus. 354., troska, -wrack, Dch., člun, při-
plav. ZN.

Korábonoš. Hora k. (na které po po-
topě světa koráb uvázl). Pal. Rdh. II. 45.

Korábová. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 583.

Korabovice, zašlá ves na Mor. D. ol. IX.
242.

Korábový, Schiffs-. K. člun, ZN., správce,
BO., desky. Št. Kn. š. 232.

Korakov, a, m., dvůr v Buděj. Blk.
Kfsk. 58.

Koral, coralus. Byl. 15. stol. Cf. Schd.
II. 543., KP. III. 369., 370., Rstp. 27., Krč. G.
475, 659., 870., 610., Kram. Slov., Rk. Sl.,
Mllr. 56., 64. V 3. řád. tohoto článku , vy-
ňat = jsa' oprav ve: , vyňat jsa'. — K. =
kulička atd. Má na krku kly, mezi nima
tolary. Sš. P. 350. — K-ly = ženská ústa.
Čch. Brč. 50. — K., a, m., os. jm. Šd.

Kořala, y, f. = kořalka. Ve vých. Čech.
Brnt., Všk. — K., y, m. = kořalkář, piják
(náruživý) kořalky, der Schnappsbruder. Us.
Jrs., Prk. Př. 23., Dch., Všk., Kšť., Pdl.,
Brnt., Msk., Lg.

Kořalčice, e, kořalčisko, a, n. - schlech-
ter Branntwein. Šm.

Kořalečka, y, f., vz Kořalka. Šm.

Kořalečna, y, f., die Branntweinschenke.
Šm.

Kořaleční, Branntwein-. K. obchod. Us.
Dch.

Kořalečník také: der Branntweinschän-
ker. Prk.

Korálek, vz Koral. Tomu člověku jsou
peníze jako k-lky (neváží si jich). U Nov.
Bydž. Kšť. — K., lka, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1340.

Kořalena, y, f. = kořalka. Mor. Šd.

Koralice. Cf. Slb. 212., Čl. Kv. 137.,
Rstp. 1512.

Kořalička, y, f., vz Kořalka

Koralina, y, f., corallina, die Koralline,
rostl. Rstp. 1864., Čs. lk, VIII. 62., 103.,
IX. 20.

Kořalina, y, f. = kořalka. Kos.

Kořalnictví, n., das Branntweinbrennen,
-schenken, -trinken. Šm.

Koralinovitý. K. rostliny, corallineae:
záclonitka, koralina, vějadléčko. Vz Rstp.
1864. K. řasy. Ves. IV. 122.

Koraliště, ě, n., die Korallenbank. Ssk.

Kořalka, kořalina, rus. gorěłka. malorus.
horivka či horiłka, pol. gorzałka. Jir. Vz
více v Schd. I. 389., Sdl. Hr. I. 91., Mus.
1877. 398. Pozn. Cf. Mkl. Etym. 73. K.,
mrcka (Turn.), frudlovica, hrobu kopalka,
pála, matičková (sladká pro ženské), koši-
latá (bílá k.), kotržina, motavý olej, ode
zdi ke zdi, grammatika; na Moravě šamík
(u Místka), šalastryka, kořalena, gergelica
(val.); halas (slez.); slov.: besnica, frnd-
žalica, strkulka. Také: od rohu k rohu, mo-
talka, špagát. Mimo to vz: Pálenka. Žid
nalije do dvou litrů vody litr kvitu, očistí
to štipcem ledku a k. je hotova. Laš. Tč.
K. ořechová. Včk. Uchlipl si frndžalice.
Phld. V. 290. Na to gořalenka na svět při-
šla, aby starosť z hlavy vyšla. Val. Vck.
Kdybych já byl zemanským synkem, na-
pájal bych děvčátka vínkem; ale že su
z chalúpečky, mosím jim dávať kořalečky.
Val. Vck. Když já umřu, ležeť budu, cho-
vajte mňa v městě, gořalenku s bečulenkú
na krk mně zavěste! Val. Vck. Štvrtka go-
ralky lepší než dy by zlatý kord do břucha
pich. Val. Brt. Bude lacinější k. (piják
umírá). Tkč. Cf. Slov. zdrav.

Kořalkář, e, m., der Branntweintrinker.
Šd., Prk. Př. 24.

Koralkov, a, m., Koralkow, ves u Klatov.

Korallin, u, m. K. červený a žlutý, bar-
vivo. Vz Prm. III. č. 17., Šf. Poč. 562.

Korallina, vz Koralina.

Kořalní, Branntwein-. Dch.

Koralobedrok, u, m., der Korallenachat.
Šm.

Koralohouba, y, f., der Korallenschwamm.
Šm.