668

Korčužný = mlýnský. Cf. Korčák, Ko-
rečník. V Nivnicách tichých chalúpka stojí,
cez ňu sa valí brod strmý a na koleso k-né
hrmí, mohutne ho nepokojí. Sldk. 522.

Kord = zbraň dlouhé končité čepele
s jilcem více k bodáni Než k sekání. 8. N.
Cf. Mkl. Erym. 132. Hruška (-knopf), po-
chva (-scheide), jilec (-griff), ćepel (-klinge)
kordu; bod kordem Čsk. Jsou spolu, je
s ním na kordy. Us. Dch. V kordy někoho
pobídnouti. Er. P. 347., Sk. Črt. 96., Vlšk.
425. Těžké naše léčení, jsme oba zarmó-
cení, srdce leží mezi kordy k politování.
Sš. P. 194 — K. = skokan. V Podluží.
Trulek je špatné zvíře, pů korda a pů myši.
Brt L. N. II. 96.

Korda, y, f. = řemen, na kterém se vodí
hříbata. U Loučimě. Psčk. Cf. Listy fil. VIII.
201. — K. —provaz. Slov. Keď na mně
vidíš tu kordu konopnou. Koll. Zp. II. 197.

Kordár, a, m., der Strickträger. Slov.
Bern.

Kordička, y, f. = malá korda. Bern.

Kordiokovati, vz Kordovati.

Kordiert, u, rn. = dickroit, křeman
hlinitohořečnatý. Vz KP. III. 193.

Kordillery. Cf. Krč. G. 258, Rk. Sl.

Kordina K-nou někomu hlavu požehnati
(seknouti). Reš.

Kordoban, vz Kordovan.

Kordou — římsa na escarpní zdi, das
Kordongesms. Nz., NA. III. 150. — K.
zdravotní. Vz Slov. zdrav., S. N.

Kordovan = useň jako safián, ale sil-
nější a má přirozený líc. Matj. 48.

Kordovanka, y, f., sam. u Mnich. Hra-
diště.

Kordovanky, pl, f. == střevíce z kordo-
vanu. 1602.

Kordovanový, Korduan-. Šm., Bern.

Kordovati = provazem bíti, mit einem
Strick schlagen. Slov. Bern.— se s kým =
bíti se; hádati se. Zlínsky. Brt. v Mtc. 1878.
35.

Kordovník, a, m. = kordár. Slov. Bern.

Kordovský, Gordowsky, sam. u Křelo-
vic. — K. mešida ve Špan. Vz KP. I. 143.

Kordula, kordule, kordulka, das Schnür-
leibchen. Na jihových. Mor. Tě., Hrb. —
K. = karkule, čepeček. U Val. Klobouk. —
K. = vesta, kazajka krátká hl. ženská. Mor.
Brt., Dšk., Hk. — K. = smyšlená bytost,
která činí, že dětem v létě popraskají nohy.
Nechoď do vody, je tam K. Slez. Šd. Cf.
Klaban. — K-la, ves u Mor. Krumlova.
Tam pečó chlib na jedné straně (osada jest
postavena jednou řadou). Cť. Pangrác, Sbtk.
Krat, h. 173

Kordulča, ate, n. = kordulka. Mor. Brt.
D.

Kordule, Kordulka, vz Kordula. — K.
ze Sloupna, os. jm. Vz Blk. Kfsk 1340.,
Sdl. Hr. I. 255., II. 277 , V. 362., Rk. SK

Kordyban, u, m.= kordovan. U Místka.
Škd.

Kordybaničiti, il, ení, Lohgerberei trei-
ben. Laš. Tč.

Kordybanička, y, f., die Lohgerberei
Laš. Tč.

Kordybaník, a, m., der Lohgerber. Laš.
Tč.. Škd., Brt. Vz Kordyban.

Korea, korrea, y, f., correa, die Korrea,
rostl. K. bílá, c. alba. Rstl. 277.

Korec. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf . Mkl.
Etym 133. Je lepší nežli 4 korce pole (říkají
o člověku, který mnoho za darmo domú
přináší). U N. Bydž. Kšť. — K. = budka
na ptáky. Laš. Kál. Skakala pinka do korca,
nedaj mne, mamčo, za vdovca. Koll. Zp. I.
270. K., mlýn u Mirovic; dvůr u Chotě-
ovic; myslivna u Sázavy. Rk. Sl. — K.,
os. jm. Vz Blk. Kfsk. (rejstřík).

Korečinský Mlýn u Plas.

Kórečka, y, f. = kůrečka. Dobrá k. du-
bová lepšá než strídka chlebová. Sl. spv.

III. 84.
Kořečka Mart, List. fil. VII. 126.
Korečkový řetěz, das Kastelwerk, die

Eimerkette. Nz.

Koreční, Strich-. Šm.

Korejhniti = korejniti. Koř. ry v rýti.
Vz List. fil. VIII. 189. Jrsk., Kodym.

Korejši. Cf. Krč. G. 362., 478., 611.. Brm.

IV. 2., 5, 34., Vlšk. 206. K-ši stvolnati, ci-
zopasní, kružatí, štítnatí, svíjonozí či vilejši.
Vz Schd. II. 525., 527.-528., S. N. K. svě-
telkující. Vz Vega II. 79.

Korejšokam, u, m., Karcinolith, m. Šm.

Korejšovitý, schalthierartig. Šm.

Korejtka, pl., n., les u Dalečína. — K.,
ves, vz Korýtko.

Korejtnice, e, f., das Grandbier. Šm.

Korek = kůra atd. Vz Rstp. 1395., 1400.,
KP. III. 335., Schd. II. 182., 275., List. fil.
VIII. 202, Rk. Sl., Rosc. 22., 35. - K.
mořský, alcyoníum, polyp. Schd. II. 543.

Koremní, Kabel-. K. lana, Lpř. Sl. 11.
198, loď.

Kořen. Na Zlinsku: kořeň. Brt. Kořen, u.
Chč. P. 22. a. — K. rostlin. Cf. Slb. XLII.,
IX., list. 428., S. N., Rk. Sl., Kram,. Slov.,
Mkl. Etym. 130. K. aronový francouzský,
vz Rstp. 1659., citvarový dlouhý, 1490., ci-
tvarový kulatý, 1490., galangový, 1491.,
chinový, 1567., jalapový, 1096., kolombový,
48., kolumbový, 48., šupinový, 1160.., turbi-
tový. 1095. K. fialkový, vz Mllr. 56., Schd.
II. 271., nadzemní, podzemní, větrný. 170.
K. hutný, niťový, pouzdratý, dutý, homo-
litý, vřetenitý, Sl. les., vinný, Sal. 240., ve-
dlejší či přídatný. K. příčepivý, Rosc. 3.,
ssavý, 4., vláknitý, 4., vřetonovitý. 4. K.
kostový, radix costi arabici. Rstp. 1493. K.
adventní, Rosc. 3., dřevnatý, 4., dužnatý,
4., hlavní, 3., hlízovitý, 4., 6., koulovitý,
kůlový, kuželovitý. 3., 4 K. pýrový. Rstp.
1759. Krk, rez, výběh, tvoření, spála k-ne;
soustava, rozdělení, rozkládání k-nů. Šp.
K-ny odkryti. Šp. Strom má mnoho kořen.
Bž. 83. Obilí prodať na k-ni (na stojato).
Mor. Brt. D. 223. Do silných k-nů hnáti;
Proti tomu není kořínků (léků). Dch. Ne-
mocnému kořínků navařit Us. Když má
které ovoce býti, najprv musí pojíti z k-ne.
Št. Kn. š. 7. Živ-li kořeu (manžel), vzroste
v domě haluzí. Msn. Or. 38. Z nedospělého
kořene nemóž dospělé dřevo býti. Št. Kn.
š. 31. Sv. Vít kořen štíp, sv. Petr ten ho
trhl, sv. Prokop ten ho dokop, sv. Markyta