Předchozí (671)  Strana:672  Další (673) |
|
|||
672
|
|||
|
|||
Kornatec, tce, m. = člověk nemocný
šupinatostí kůže (ichthyosou), der Krusten- mensch. Kornatice, Kornatitz, ves u Rokycan.
Blk. Kfsk. 280., Rk. Sl. Kornatka síťkovaná, retepora cellulosa.
Brm. IV. 2 168., 170 Körner Jan, dr. theol. a prof., nar. 1788.
Jg. H. 1. 2. vd. 583. Kornet. Našlo se jonáků branných 46
k-tň. Skl. — K., u, kornetka, y, f. = ná- stroj rohový zakřivený k troubení, Skd.; poštovská trubka, das Posthorn. Vz více v Mlt. K-tka se strojivem pistonovým. KP. II. 314. Korneuburgský prášek dobytku. Čs.
lk. 111. 237. Kornhauský rybník u Rakovníka, kou-
pený r. 1515. od Krišť. Kornhausa. Wtr. Kornice, e, f. = kůrnice, das Rinden-
geläss. Sl. les. — K., Kornitz, ves u Lito- myšle. Z Kornic Bur., vz Sobek. — Sdl. Hr. I. 5., 17., Rk. Sl. — K., les. Arch. II. 316. Kornista, y, m., pl. -sté, der Hornbläser.
Šm. Kornitel, tla, m. = rarášek. Byť ho měl
k. vzíti. Uh. U4. Korno, a, n., ves n Berouna. Rk. Sl.
Kornou, u, m. = druh trouby. Vz KP.
II. 317. Kornous, a, m. = Mšec, z něm. Korn-
haus, městečko u Řenčova. Cf. Kornhauský, Blk. Kfsk. 616. Kornout = papír stočený v trubku na
způsob Rohu. S. N. Jíti do kornoutu (= do hromádky, o starých lidech). U N. Bydž. Kšf. — K., trichterförmiger Untertheil des Pumpenstiefels, Šp., die Mittelröhre der Pumpe. Sl. les. Kornoutek, vz Kornont.
Kornouteň, tně, f., cyathea, das Tuten-
farn, rostl. K. ozdobná, c. speciosa; obecná, c. arborea; jedomá, c. medullaris. Vz Rstp. 1791. Koruoutka, vz Kornout.
Koruoutkář, e, o.., der Diitenmacher;
Kaufmann. Šm. Kornoutkový, Düten . Šm.
Kornoutovitý, dütenartig. K. květ, Dlj.
69., nebozez. NA. IV. 129., Rst. 428. Kornov, a, m., ves v Chebsku. Blk. Kfsk.
156. Kornúta, kornútka, y, f. = rohatá ovce.
Slov. a mor. Brt., Vchř., Dbš. Obyč. 51., Koll. Zp. 1. 329. — K-tka = kornoutka. Slov. Rr. Sb. Koroběžník, a, m., phloeopora, brouk.
K. plazivý, p. reptans. Kk. Br. 79. Koroděje, vz Korojedy, Rk. Sl.
Korodovaný; -án, a, o = rozežraný,
z lat. K. stěny parního kotlu. Zpr. arch. VIII. 118. Korohlod, a, m., cryphalus, brouk. Vz
Korohloz K. lipový, c. tiliae; jedlový. Vz Kk. Br. 334., Brm. IV. 283. Korohryz, a, m., corticaria, brouk. K.
chlupatý, c. pubescens; pilovitý, c. serrata; červenohnědý, c. badla; prodloužený, c. |
elongara; hrbatý, c. gibbosa; hnědavý, c.
fuscula. Kk. Br. 156.—158. Korojedy, dleDolany, Juratin, ves u Hajdy.
Blk. Kfsk. 605. Korokaz, a, m., bostrichus, der Fichten-,
Rindenkäfer. Šm. Korokmenný. K. borovice. Pl. I. 38.
Korolup, a, tu. = loupač kůry, koráb-
ník. der Rindenschinder, -chlitzer. Šp. Koromač, die Brenndolde. Vz Slb. 585.,
Rstp. 731., Čl. Kv. 341. Koroman, u, m. = turecká placka ne-
kvašená, zvolna pečená na způsob sucharů, potrava tur. vojska. Hlč. Koroměr, u, m., der Rindemnesser. Šp.
Koronovati = korunovati. Ž. wit. 8. 6.
a j. Dal., GR. Koroptev, korotev. Kuro-pъty, p. kuro-
patwa, koř. pat, patati, lítati. Mkl. aL. 163., Mkl. Etym. 148, 149. Cf. KP. III. 350., Schd. II. 462., Šrc. 51., 70., Kram. Slov., Kuroptva, Čáp (dod.), Hlb. II. str. XXX. (rejstřík). K. dušené, pečené, zaděávané. Hnsg. Vyslýchám koroptve, líčívám na škod- nou. Sk. Črt. 58. Slyší jako k. (dobře). Sá. K. počítá pořád: štyři, štyři! Brt. — K. zastřelená motykou = brambor. Us. Mg. — K., korotvička = lehká ženština. Us. Kšť. Koroptva, vz Koroptev.
Koroptvář, vz Korotvář.
Koroptvice, vz Koroptev.
Koroptvíče, vz Korotvíče.
Korořez, u, m. = řezačka, řezadlo na
kůru, die Rindenschneidmaschine. Šp. Koroseky, dle Dolany, Korosek, ves
u Budějovic. Blk. Kfsk. 1340., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. Korošina, y, f., rhamus frangula = řeše-
tlák krušina, rostl. Němc. IV. 414. Korotev, vz Koroptev.
Korotice, dle Budějovice, Korutitz, ves
u Kutné Hory. Blk. Kťsk. 1341., Rk. Sl. Korotvíče, ete, n. — mladá koroptev.
Us. Rjšk. Korouhev, korouhvice. Kos. Ol. I. 276.
Cf. Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 89. Korůhev. Alx. V. v. 1540. K lodní = vlajka, dle Flagge. Sl. les. K. se vlaje, weht. Dch. Na makovici korouhvička po větru se obraci. Us. Bž. Na konci za Gl. 105. polož: Let. 197. — Korouhev, Kurau, ves u Poličky. Blk. Kfsk. 281., 1191., Sdl. Hr. I. 255., Rk. Sl.
Korouhevka, y, f. = korouhvička. Šm.
Korouhevník. Cf. Vlšk 443., Kram.
Slov. Korouhevný. K. paní, die Freifrau. Rk.
Korouhovský Jan. Blk. Kťsk. 1033.
Korouhvice = Korovice.
Korouhvička, vz Korouhev.
Koroužná, é, f, Korožna, Korouschna,
ves u Bystřice v Brněnsku Korovatěti, ěl, ění, inkrustiren. Sl. les.
Korovcový, Borkenkäfer-. Sl. les.
Korovec, bostrychus. K. obecný či smr-
kový, b. typhographus, der gemeine Fichten- borkenkäter; chlupatý, b. chalcographus ; vícezubý či modřínový, b. laricis, Lerchen- borkenkäter; čárkovaný, b. lineatus, der Nadelholzkäfer. Sl. les. K borový, b. steno- |
||
|
|||
Předchozí (671)  Strana:672  Další (673) |