672

Kornatec, tce, m. = člověk nemocný
šupinatostí kůže (ichthyosou), der Krusten-
mensch.

Kornatice, Kornatitz, ves u Rokycan.
Blk. Kfsk. 280., Rk. Sl.

Kornatka síťkovaná, retepora cellulosa.
Brm. IV. 2 168., 170

Körner Jan, dr. theol. a prof., nar. 1788.
Jg. H. 1. 2. vd. 583.

Kornet. Našlo se jonáků branných 46
k-tň. Skl. — K., u, kornetka, y, f. = ná-
stroj rohový zakřivený k troubení, Skd.;
poštovská trubka, das Posthorn. Vz více
v Mlt. K-tka se strojivem pistonovým. KP.
II. 314.

Korneuburgský prášek dobytku. Čs.
lk. 111. 237.

Kornhauský rybník u Rakovníka, kou-
pený r. 1515. od Krišť. Kornhausa. Wtr.

Kornice, e, f. = kůrnice, das Rinden-
geläss. Sl. les. — K., Kornitz, ves u Lito-
myšle. Z Kornic Bur., vz Sobek. — Sdl.
Hr. I. 5., 17., Rk. Sl. — K., les. Arch. II.
316.

Kornista, y, m., pl. -sté, der Hornbläser.
Šm.

Kornitel, tla, m. = rarášek. Byť ho měl
k. vzíti. Uh. U4.

Korno, a, n., ves n Berouna. Rk. Sl.

Kornou, u, m. = druh trouby. Vz KP.
II. 317.

Kornous, a, m. = Mšec, z něm. Korn-
haus, městečko u Řenčova. Cf. Kornhauský,
Blk. Kfsk. 616.

Kornout = papír stočený v trubku na
způsob Rohu. S. N. Jíti do kornoutu (= do
hromádky, o starých lidech). U N. Bydž.
Kšf. — K., trichterförmiger Untertheil des
Pumpenstiefels, Šp., die Mittelröhre der
Pumpe. Sl. les.

Kornoutek, vz Kornont.

Kornouteň, tně, f., cyathea, das Tuten-
farn, rostl. K. ozdobná, c. speciosa; obecná,
c. arborea; jedomá, c. medullaris. Vz Rstp.
1791.

Koruoutka, vz Kornout.

Koruoutkář, e, o.., der Diitenmacher;
Kaufmann. Šm.

Kornoutkový, Düten . Šm.

Kornoutovitý, dütenartig. K. květ, Dlj.
69., nebozez. NA. IV. 129., Rst. 428.

Kornov, a, m., ves v Chebsku. Blk. Kfsk.
156.

Kornúta, kornútka, y, f. = rohatá ovce.
Slov. a mor. Brt., Vchř., Dbš. Obyč. 51.,
Koll. Zp. 1. 329. — K-tka = kornoutka.
Slov. Rr. Sb.

Koroběžník, a, m., phloeopora, brouk.
K. plazivý, p. reptans. Kk. Br. 79.

Koroděje, vz Korojedy, Rk. Sl.

Korodovaný; -án, a, o = rozežraný,
z lat. K. stěny parního kotlu. Zpr. arch.
VIII. 118.

Korohlod, a, m., cryphalus, brouk. Vz
Korohloz K. lipový, c. tiliae; jedlový. Vz
Kk. Br. 334., Brm. IV. 283.

Korohryz, a, m., corticaria, brouk. K.
chlupatý, c. pubescens; pilovitý, c. serrata;
červenohnědý, c. badla; prodloužený, c.

elongara; hrbatý, c. gibbosa; hnědavý, c.
fuscula. Kk. Br. 156.—158.

Korojedy, dleDolany, Juratin, ves u Hajdy.
Blk. Kfsk. 605.

Korokaz, a, m., bostrichus, der Fichten-,
Rindenkäfer. Šm.

Korokmenný. K. borovice. Pl. I. 38.

Korolup, a, tu. = loupač kůry, koráb-
ník. der Rindenschinder, -chlitzer. Šp.

Koromač, die Brenndolde. Vz Slb. 585.,
Rstp. 731., Čl. Kv. 341.

Koroman, u, m. = turecká placka ne-
kvašená, zvolna pečená na způsob sucharů,
potrava tur. vojska. Hlč.

Koroměr, u, m., der Rindemnesser. Šp.

Koronovati = korunovati. Ž. wit. 8. 6.
a j. Dal., GR.

Koroptev, korotev. Kuro-pъty, p. kuro-
patwa, koř. pat, patati, lítati. Mkl. aL. 163.,
Mkl. Etym. 148, 149. Cf. KP. III. 350.,
Schd. II. 462., Šrc. 51., 70., Kram. Slov.,
Kuroptva, Čáp (dod.), Hlb. II. str. XXX.
(rejstřík). K. dušené, pečené, zaděávané.
Hnsg. Vyslýchám koroptve, líčívám na škod-
nou. Sk. Črt. 58. Slyší jako k. (dobře). Sá.
K. počítá pořád: štyři, štyři! Brt. — K.
zastřelená motykou = brambor. Us. Mg. —
K., korotvička = lehká ženština. Us. Kšť.

Koroptva, vz Koroptev.

Koroptvář, vz Korotvář.

Koroptvice, vz Koroptev.

Koroptvíče, vz Korotvíče.

Korořez, u, m. = řezačka, řezadlo na
kůru, die Rindenschneidmaschine. Šp.

Koroseky, dle Dolany, Korosek, ves
u Budějovic. Blk. Kfsk. 1340., Sdl. Hr. III.
303., Rk. Sl.

Korošina, y, f., rhamus frangula = řeše-
tlák krušina, rostl. Němc. IV. 414.

Korotev, vz Koroptev.

Korotice, dle Budějovice, Korutitz, ves
u Kutné Hory. Blk. Kťsk. 1341., Rk. Sl.

Korotvíče, ete, n. — mladá koroptev.
Us. Rjšk.

Korouhev, korouhvice. Kos. Ol. I. 276.
Cf. Kram. Slov., Rk. Sl., Mkl. Etym. 89.
Korůhev. Alx. V. v. 1540. K lodní = vlajka,
dle Flagge. Sl. les. K. se vlaje, weht. Dch.
Na makovici korouhvička po větru se obraci.
Us. Bž. Na konci za Gl. 105. polož: Let.
197. — Korouhev, Kurau, ves u Poličky.
Blk. Kfsk. 281., 1191., Sdl. Hr. I. 255., Rk.

Sl.

Korouhevka, y, f. = korouhvička. Šm.

Korouhevník. Cf. Vlšk 443., Kram.
Slov.

Korouhevný. K. paní, die Freifrau. Rk.

Korouhovský Jan. Blk. Kťsk. 1033.

Korouhvice = Korovice.

Korouhvička, vz Korouhev.

Koroužná, é, f, Korožna, Korouschna,
ves u Bystřice v Brněnsku

Korovatěti, ěl, ění, inkrustiren. Sl. les.

Korovcový, Borkenkäfer-. Sl. les.

Korovec, bostrychus. K. obecný či smr-
kový, b. typhographus, der gemeine Fichten-
borkenkäter; chlupatý, b. chalcographus ;
vícezubý či modřínový, b. laricis, Lerchen-
borkenkäter; čárkovaný, b. lineatus, der
Nadelholzkäfer. Sl. les. K borový, b. steno-