673

graphus, Kiefemborkenkäfer, huňatý, b.
autographus, zottiger Fichten-, křivozubý,
b. curvidens, krummzähniger Tannenborken-
käfer, dubový, b. villosus, Eichen-. Sl. les.
K., eccoptogaster. K. drsný, e. rugulosus;
švestkový, e. pruni. Vz Brm. IV. 184., Kram.
Slov. Škoda od k-ců způsobená. Sl. les.

Kóroví, n., Kukurutzstroh, n. Slov. Lipa,
Bern.

Korovice, Korouhvice, Korowitz, Korau-
witz, ves u Olešné.

Korovička, y, f. = korouhvička. Mor.
Brt. D. 223.

Korovitý, rindenartig. Rst. 428.

Korovod = chorovod. Šm.

Korovodný. K. pěsně. Koll. St. 575.

Korovonný, rindenduftend, aromatisch
vom Rindengewürz. Dch.

Korovy, zaniklá ves. Jan z Bukova se-
děním v K-vách. Arch. IV. 41.

Korový = kůrový. Rst. 428. K. altáneček.
Č. Růž. stol. 14.

Korožné, ého, n., pole u Příkaz na Mor.
Pk.

Korožrout, trogophloeus, brouk. K. menší,
t. corticinus; pobřežní, t. riparius. Kk. Br.
111.

Korrea, vz Korea.

Korrekce při vážení, při stavení, hut-
nosti; k. na normalní tlak a teplotu. ZČ.
I. 85., 86., předml. VI.

Korrektnosť, i, f., z lat. = správnosť.
Us. Pdl.

Korrektorský, Korrektor-. Šm.
Korrektorství, n., die Korrektorschaft.
Šm.

Korrektura sazby, lithografie, vz KP.
I. 340., 40. K., doplněk mantíssy. Stč. Alg.
78.

Korrelace, cf. List. fil. II. 45.

Korrepetice, e, f., z lat. = opakování.

Korrespondenční, Korrespondenz-. K.
lístky pro dopravování krátkých zpráv, za-
vedené v Rakousku r. 1869. S. N. XI. 65.

Korsak, canis corsac, der Korsak. Brm.
I. 705.

Körschnerová Ant., nar. 1833. Vz Šb.
Dj. ř. 2. vd. 260., Bačk. Př. 64. — K. F.,
vz Bačk. Př. 68.

Korsit, u, m. = kulový diorit, hornina,
der Kugeldiorit. Mus. 1880. 376., Krč. G.
153., 239.

Korša, dle Bača, buh. Klesne v Haliči
Merot, v remeselném Kurša Lučenci. Hol.
185. (337.).

Koršov, u, m. = žbán. Cf. Krčati. Na-
brala vody do k-va. Sl. spv. V. 194.

Kořt, u, m. = turín, druh řepy. Us. u Vo-
lyně. Rjšk.

Kortena, y, f., zastr. = krájecí n. řezací
stroj nějaký. Sekyra, k., pila, prúboj. Boč.
exc.

Korteš, e, m., ze špaň. cortes. Toto slovo
dostalo sa až k nám, ale už i čo do výrazu
i ohľadom svojho významu celkom spo-
tvorené, lebo my nie vyslancov snemov-
ných, ale tých, ktorí im rozličnými a to
zvätša neslušnými spôsobami voličov na-
háňajú, voláme kortešmi a tie prosriedky,
které užívajú, kortešováním. Korteši u nás

hrali škaredú úlohu. Slov. N. Hlsk. II. 109.
Ej to je k. (volební agitator, Wahlagitator)
s korálkou v ruce. Pokr. Pot. I. 30.

Kortešačka, y, f. = volební agitace
v Uhřích, kortešování, die Wahlagitation
in Ungarn. Vz Korteš. Stoliční dům jest
stanem k-ky. Pokr. Pot. I. 370. K-kou se
zabývati. Ib. Peniaze na k-ku. N. Hlsk. II.
40. — Phld. III. 1. 8. — K-ky, der Salon-
besuch, die Visite. Slov. Té.

Kortešování, n., vz Korteš, Kortešačka.

Kortešovati = při volbách agitovati.
Slov. K. za někoho. Ntr. V. 202.

Kortešský, Wahlagitations-. Slov. K.
prostředky, víno. Pokr. Pot. I. 369., 370.

Kortič, e, m. —= lomená placka surového
železa, der Kortitsch. Hř.

Kortišky, pl., f. = oděv ženský; tkanina
z ovčí vlny na ženské sukně, Kardisz. U Místka.
Škd.

Kortouč atd. zcela vyškrtni.

Kortsek, Slovák. Jg. H. 1. 2. vyd. 583.

Kortulář, e, m. = kortuláč. Dlouhá ruč-
nice a k. 1595. Wtr.

Kortýnek, nka, m. = kluk rozpustilý,
tvrdohlavý. Ve vých. Čech. Všk., Olv.

Kortyzounský, gauklermässig. Šm.

Kořum. Něch jich (je) kořum (koří, ká-
rají, trestají) lepší jak mně (mne). Sš. P.
775. Cf. Kořiti.

Koruna. Vz Mkl. Etym. 132. K. trnová.
Výb. II. 19. K-nu přijati. Dal. 157. K. če-
ská, Dal. 41., 83., 133.. Let. 37., 314., pol-
ská, 157., uherská. 160. Opatrování koruny
čes., privilejí a jiných klenotuov na Karl-
štejně. Vz Zř. Zem. Jir. 453., 692. - K.
česká = země. Cf. Pal. Rdh. I. 180.. Tov.
1., 8., 9., 41, 112., 115., Hš. Dod. II. 10. č.
51., 61., č. 473., Rk. Sl. — K. = věnec. K.
kruhová (záře zatměné slunce objímající).
Stč. Zem. 188. K. jižní, severní. Ib 24.
Takto dostupuje záře severní vrcholu krásy
své t. zv. koruny. Ves. I. 14. K. nebeská,
aureola. Dch. — K. = okrasa. Bůh jest k.
všeho. Hiv. Což není člověk všeho tvorstva
k-nou? Vrch. K. života, Fr., panenská. Št.
Kn. š. 70. Kolem Levoče nosí posud slo-
venské ženy originalní okrasu hlavy, ko-
runku. Pokr. Pot. II. 64. K-ky = krajky
přišité k venkovskému čepečku (vdaných
žen); krajky tyto jsou nad čelem, nebo na
čele a táhnou se k uším. Ostrav. Wrch. Cf.
Parta. — K stromu. K. řídká licht, hustá
dicht, listnatá blattreich, malebná malerisch,
zakulacená abgerundet, průsvitavá durch-
scheinend. Sl. les. — K. květin. Vz Okvětí,
Rst. 428. Odkvětí oprav v: okvětí. K. pra-
videlná, nepravidelná, jednopyská einlippig,
pohárovitá becherförmig, miskovitá becken-
i'örmig, ostruhatá gespornt, šklebivá maskirt,
nadokvětná oberständig, obkvětná umstän-
dig, podokvětná unterständig, mnoholupenná
verwachsenblätterig, sudočetná či dvojená
zweizählig. Sl. les. — K. zubu. Cf. Schd.
II. 328. — K. v oku, corona ciliaris, das
Strahlenband. Šv. 61. — K. kořene. Dlj. 30.
— K. na noze koňské, die Krone Podbírání
korunky, das Kronengeschwür. Čsk. — K.
v hudbě, fermata: ~. Zv. Př. kn. I. 22., Fr.
Chlum 15. — K. = druh hradby, temeno

410