Předchozí (672)  Strana:673  Další (674) |
|
|||
673
|
|||
|
|||
graphus, Kiefemborkenkäfer, huňatý, b.
autographus, zottiger Fichten-, křivozubý, b. curvidens, krummzähniger Tannenborken- käfer, dubový, b. villosus, Eichen-. Sl. les. K., eccoptogaster. K. drsný, e. rugulosus; švestkový, e. pruni. Vz Brm. IV. 184., Kram. Slov. Škoda od k-ců způsobená. Sl. les. Kóroví, n., Kukurutzstroh, n. Slov. Lipa,
Bern. Korovice, Korouhvice, Korowitz, Korau-
witz, ves u Olešné. Korovička, y, f. = korouhvička. Mor.
Brt. D. 223. Korovitý, rindenartig. Rst. 428.
Korovod = chorovod. Šm.
Korovodný. K. pěsně. Koll. St. 575.
Korovonný, rindenduftend, aromatisch
vom Rindengewürz. Dch. Korovy, zaniklá ves. Jan z Bukova se-
děním v K-vách. Arch. IV. 41. Korový = kůrový. Rst. 428. K. altáneček.
Č. Růž. stol. 14. Korožné, ého, n., pole u Příkaz na Mor.
Pk. Korožrout, trogophloeus, brouk. K. menší,
t. corticinus; pobřežní, t. riparius. Kk. Br. 111. Korrea, vz Korea.
Korrekce při vážení, při stavení, hut-
nosti; k. na normalní tlak a teplotu. ZČ. I. 85., 86., předml. VI. Korrektnosť, i, f., z lat. = správnosť.
Us. Pdl. Korrektorský, Korrektor-. Šm.
Korrektorství, n., die Korrektorschaft. Šm. Korrektura sazby, lithografie, vz KP.
I. 340., 40. K., doplněk mantíssy. Stč. Alg. 78. Korrelace, cf. List. fil. II. 45.
Korrepetice, e, f., z lat. = opakování.
Korrespondenční, Korrespondenz-. K.
lístky pro dopravování krátkých zpráv, za- vedené v Rakousku r. 1869. S. N. XI. 65. Korsak, canis corsac, der Korsak. Brm.
I. 705. Körschnerová Ant., nar. 1833. Vz Šb.
Dj. ř. 2. vd. 260., Bačk. Př. 64. — K. F., vz Bačk. Př. 68. Korsit, u, m. = kulový diorit, hornina,
der Kugeldiorit. Mus. 1880. 376., Krč. G. 153., 239. Korša, dle Bača, buh. Klesne v Haliči
Merot, v remeselném Kurša Lučenci. Hol. 185. (337.). Koršov, u, m. = žbán. Cf. Krčati. Na-
brala vody do k-va. Sl. spv. V. 194. Kořt, u, m. = turín, druh řepy. Us. u Vo-
lyně. Rjšk. Kortena, y, f., zastr. = krájecí n. řezací
stroj nějaký. Sekyra, k., pila, prúboj. Boč. exc. Korteš, e, m., ze špaň. cortes. Toto slovo
dostalo sa až k nám, ale už i čo do výrazu i ohľadom svojho významu celkom spo- tvorené, lebo my nie vyslancov snemov- ných, ale tých, ktorí im rozličnými a to zvätša neslušnými spôsobami voličov na- háňajú, voláme kortešmi a tie prosriedky, které užívajú, kortešováním. Korteši u nás |
hrali škaredú úlohu. Slov. N. Hlsk. II. 109.
Ej to je k. (volební agitator, Wahlagitator) s korálkou v ruce. Pokr. Pot. I. 30. Kortešačka, y, f. = volební agitace
v Uhřích, kortešování, die Wahlagitation in Ungarn. Vz Korteš. Stoliční dům jest stanem k-ky. Pokr. Pot. I. 370. K-kou se zabývati. Ib. Peniaze na k-ku. N. Hlsk. II. 40. — Phld. III. 1. 8. — K-ky, der Salon- besuch, die Visite. Slov. Té. Kortešování, n., vz Korteš, Kortešačka.
Kortešovati = při volbách agitovati.
Slov. K. za někoho. Ntr. V. 202. Kortešský, Wahlagitations-. Slov. K.
prostředky, víno. Pokr. Pot. I. 369., 370. Kortič, e, m. —= lomená placka surového
železa, der Kortitsch. Hř. Kortišky, pl., f. = oděv ženský; tkanina
z ovčí vlny na ženské sukně, Kardisz. U Místka. Škd. Kortouč atd. zcela vyškrtni.
Kortsek, Slovák. Jg. H. 1. 2. vyd. 583.
Kortulář, e, m. = kortuláč. Dlouhá ruč-
nice a k. 1595. Wtr. Kortýnek, nka, m. = kluk rozpustilý,
tvrdohlavý. Ve vých. Čech. Všk., Olv. Kortyzounský, gauklermässig. Šm.
Kořum. Něch jich (je) kořum (koří, ká-
rají, trestají) lepší jak mně (mne). Sš. P. 775. Cf. Kořiti. Koruna. Vz Mkl. Etym. 132. K. trnová.
Výb. II. 19. K-nu přijati. Dal. 157. K. če- ská, Dal. 41., 83., 133.. Let. 37., 314., pol- ská, 157., uherská. 160. Opatrování koruny čes., privilejí a jiných klenotuov na Karl- štejně. Vz Zř. Zem. Jir. 453., 692. - K. česká = země. Cf. Pal. Rdh. I. 180.. Tov. 1., 8., 9., 41, 112., 115., Hš. Dod. II. 10. č. 51., 61., č. 473., Rk. Sl. — K. = věnec. K. kruhová (záře zatměné slunce objímající). Stč. Zem. 188. K. jižní, severní. Ib 24. Takto dostupuje záře severní vrcholu krásy své t. zv. koruny. Ves. I. 14. K. nebeská, aureola. Dch. — K. = okrasa. Bůh jest k. všeho. Hiv. Což není člověk všeho tvorstva k-nou? Vrch. K. života, Fr., panenská. Št. Kn. š. 70. Kolem Levoče nosí posud slo- venské ženy originalní okrasu hlavy, ko- runku. Pokr. Pot. II. 64. K-ky = krajky přišité k venkovskému čepečku (vdaných žen); krajky tyto jsou nad čelem, nebo na čele a táhnou se k uším. Ostrav. Wrch. Cf. Parta. — K stromu. K. řídká licht, hustá dicht, listnatá blattreich, malebná malerisch, zakulacená abgerundet, průsvitavá durch- scheinend. Sl. les. — K. květin. Vz Okvětí, Rst. 428. Odkvětí oprav v: okvětí. K. pra- videlná, nepravidelná, jednopyská einlippig, pohárovitá becherförmig, miskovitá becken- i'örmig, ostruhatá gespornt, šklebivá maskirt, nadokvětná oberständig, obkvětná umstän- dig, podokvětná unterständig, mnoholupenná verwachsenblätterig, sudočetná či dvojená zweizählig. Sl. les. — K. zubu. Cf. Schd. II. 328. — K. v oku, corona ciliaris, das Strahlenband. Šv. 61. — K. kořene. Dlj. 30. — K. na noze koňské, die Krone Podbírání korunky, das Kronengeschwür. Čsk. — K. v hudbě, fermata: ~. Zv. Př. kn. I. 22., Fr. Chlum 15. — K. = druh hradby, temeno 410
|
||
|
|||
Předchozí (672)  Strana:673  Další (674) |