Předchozí (676)  Strana:677  Další (678) |
|
|||
677
|
|||
|
|||
Kosmačka. Němc. IV. 414., Rr. Sb.
Kosmačov, a, na., Kosmatschow, ves
u Klatov. Tf. Odp. 289., Blk. Kísk. 561., Sdl. Hr. I. 10., Rk. Sl. Kosmák Václ., naroz. 1843., farář. Vz
Bačk. Př. 57., 71. Kosman zpuchlonohý, h. Oedipus, Pinche ;
stříbrobělý či stříbroušek, h. argentata, das Silberäffchen; štětcouchý či běločelý, h. penicillata, das Pinseläffchen. Brm. I. 223. až 226. - K., os. jm. Arch. IV. 343. Kosmanovitý, jakchusähnlich. Šm.
Kosmas, děkan kapituly pražské. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 32., 159., Šb. D. ř. 2. vd. 260., Tk. II. 93., 94., Sbn. 9., 113., 119., 124., 137., Kram. Slov., Pyp. K. II. 541., Ukaž. 49., Rk. Sl. — K. sv. Déšť na Kosmu a Damiana předpovídá pěkně na Floriana. Sv. Kosmy a Damiana. Tk. II. 238., 240. Kosmaták, a, m., zottiges Pferd. Čsk.
Kosmatový, etwas zottig, rauh. Šm.
Kosmatec, die Zaserblume, rostl. K.
olednatělý, m. crystallinum; protisečný, pin- natifidum; srdcolistý, m. cordifolium; roze- pnutý, m. expausum; hvězdník, m. tripo- lium; popolední, m. pomeridianum; zvadlý, m. emarcidum; kočičí, m. felinum; vonný, m. fragrans; různolistý, m. difforme; hoblo- vitý, m. dolabriforme; brkovitý, m. calami- forme; řemenatý, m. loreum; dýkovitý, m. pugioniforme; jedlý, m. edule; šavlovitý, m. acinaciforme; prorostlý, m. perfoliatum; hákatý, m. uncinatum; deltovitý, m. delto- ides; srpatý, m. falcatum- ryzí, m. aureum; dvojbarevný, m. bicolorum; bulvatý, m. tuberosum; nocokvětý, m. noctiflorum ; klou- bokvětý, m. geniculiflorum; uzlokvětý, m. nodiflorum; koptský, m. copticum. Vz Rstp. 665— 670. Cf. Slb. 366., S. N. V. 256., Dlj. 45., Mllr. 68. Kosmatělý. K. břízka. Osv. V. 639.
Kosmatice jablečné, Aepfelstrauben. Šp.
Kosmatičko, a, n., das Haarnetz. Sl. les.,
Rst, 428. Kosmatina kožichu. Čch. L. k, 85. K. =
chloupky na spodní straně listů ku př. pla- tanů. Dch. Kosmatka = jahodník truskavec, fra-
garia elatior; pšenice vousatá, jará, triticum aestivum. Rstp. 498., 1757. Cf. Mkl. Etym. 133. — K. = spodek artičoku, der Arti- schockenboden. Nadívané k-tky, gelüllte A, Šp. Kosmatobradý, vz Kosmobradý.
Kosmatonohý, kosmonohý, zottenfüssig.
Šm. Kosmatorunný beran = hustorounný,
nrjytóí^allog. Vký.
Kosmatý, vz Huňatý. Čl. Kv. XXI. .Slb.
XLII. K. muž, pilosus, BO., křídlo, Kká. K sl. j. 186., plášť, Hlč., ovce. NA. IV. 103. Pán bohatý — je mu dobře, pes k. — je mu teplo. Ktk. — K. = zdrchaný. K. vlasy, vousy. Vrch. Kosmetický. K. prostředky řec. a řím.
Vz Vlšk. 214., 218. — Rk. Sl. Kosmice, e, f., loxodromie. Vnč. 110.—
K., vz Kozmice. Kosmický. K. loket (= 1.267590,000000
mil), soustavy, útvary, těleso, běh vlasatic, |
atom, rozvoj, zjev. Stč. Zem. 103., 144.,
150., 247., 249., 261., 272., 273. K. prášek. Vz Vega. I. 229. K. básně Nerudovy. Na k-kých hodinách s věky se počítá. Vrch. — K, os. jm. Blk. Kfsk. 1012. Kosmina, y, f., villus, die Zotte. Slb.
XLII, Rst. 428. Kosmo. Řez k., der Schrägschnitt. Sl. les.
Běžel polem k. Dch. K. něco seříznouti. K. naň pohledl. Dk. II. 326. Jen podíval se na ni k. bez odvěti. Kká. Td. 151. — K., a, n., ves u Vimberka. Kosmobradý, kosmatobradý, zottenbär-
tig. Šm. Kosmofysika, y, f., z řec, nauka o pří-
rodních zákonech všehomíru. Rk. Sl. Kosmogonický, kosmogonisch. K. do-
mněnky. Stč. Zem. 239. Kosmografický, kosmographisch. K.
vědy. Us. Pdl., Stč. Zem. 1. Kosmologický, kosmologisch. Stě. Zem.
131. K. důkaz jsoucnosti boží MH. 4. Kosmonohý, vz Kosmatonohý. Rk.
Kosmonoský šátek. Vz Kosmonosy.
Němc. Kosmonosy, Kosmanos, u Ml. Boleslave.
Blk. Ktsk. 159., 843. Kosmonosy, schiefnasig. Rk.
Kosmooký = šilhavý. Zeyer.
Kosmopolitický, kosmopolitisch. K. ja-
zyk. Cf. S. N. (Kosmopolit). Kosmoprsý, mit behaarter Brust. Lpř.
Kosmos Humboldtův. Vz Ukaz. 49.
Kosmoták, a, m. = chlupatý kůň. Č.
Kosinová, é, f., Gossmaul, ves v Karlo-
varsku a Toužimě. Rk. Sl. Kosinový, zottig, rauh. Šm.
Kosmozoický, kosmozoisch. K. názor
o vzniku prvních tvarův organických. Us. Rjšk. Kosinus Kroměřížský, kněz 1656. Jir.
Ruk. I. 398 , Jg. H. 1. 2. vd. 583. Kosmy = šikmý, křivý. Us. Rgl.
Kosnárek, rka, nu., sum. u Klatov.
Kosně, diagonal. Hř. 32.
Kosní, Sensen-. K. vůz, Lpř., kladivo,
Pč. 23., kámen (oselka), kterým se kosa brousí. NB. Tč. 117. K. keř, jm. pole u Je- víčka. Pk. Kosnica, e, f. = kostnice. Na Hané. Bkř.
Kosník, u, m. = skosník, skosně přise-
kaná pažina, der Schlusspfahl. Hř. 32. — K. u ševců (mramor), der Schärfstein. — K. v math., die Raute, der Rhombus, koso- čtverec. Slov. Ssk. — K. vrch u Skryj. Jsfk. — K., a, m. = sekáč, kosař. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 223. Kosníkovitý = kosočtverečný, routovitý,
rhomboidales. K. list = kosočtverci či rhombu podobný. Čl. Kv. XXI. Kosníkový, rautenförmig. Vz Kosník.
Slov. Ssk. Kosníky, dle Dolany, Gösling, ves u Ja-
mnice na Mor. Kosnopatý = kosmatý. Slez. Šel pán do
pána půjčiť čagana, aby vyhnal buky z k-té lúky (hřeben, aby vyčesal hlavu). Slez. Šd. Kosný, diagonal. K. střída, die Diagonale,
Diagonalstrecke. Hř. 32., Hrk. |
||
|
|||
Předchozí (676)  Strana:677  Další (678) |