678

Koso. Vurať na koso (orati na kosu) =
na kosmo. Oře se tak rádlem n. dvojákem.
Brt. Ta stěna není rovná (přímá), je trošku
do kosa (gebogen). Slez. Šd. K. hladiti =
drážditi, poštívati. Dal. 91.

Kosoběžka, y, f., loxodroma = křivka,
již plavci kompasem sledují, aby nejkratší
cestou z místa na místo se dostali. Křivka
tato vlastné zvána jest trajektorii soustavy
poledníkův a protínajíc ve stejném vždy
úhlu jednotlivé poledníky vine se stále ko-
lem točny blížíc se jí do nekonečna. Stč.
Zem. 433, 435.

Kosobody, dle Dolany, Gossawoda, ves
u Jesenic. Arch. V., 329., 531, Tk. III. 37.,
Blk. Kfsk. 284., Rk. Sl.

Kosobudy, dle Dolany, ves v Táborsku.
Blk. Kfsk. 650.

Kosoěárnice, e, f., cosmia, motýl. K.
javorová, c. trapezina; březová, c. fulvago;
hrušková, c. pyralina; dubová, c. affinis;
jilmová, c. diffinis; šťovíková, c. acetosellae.
Vz Mot. 223.-225.- Šír, Brm. IV. 438.-439.

Kosočtvercový, rhombisch. K. tvar. Us.
Pdl.

Kosočtverec, verschobenes Quadrat, die
Raute. Prm. K. sudostranný, das Deltoid.
Nz., Rk. Sl.

Kosočtvereční soustava. S. N. V. 1127.,
Rst. 428. K. sval, musculus rhomboideus,
svaz, ligamentum rhomboideum. Exc.

Kosodelník = čtyřúhelník skládající se
ze čtyř stran, z nichž dvě a dvě protilehlé
sobě se rovnají (strany i úhly), das Rhom-
boid. Prm. Vz Kosodialnik.

Kosodelníkový, rhomboidal. Sl. les.

Kosodialnik, u, m. = kosodelník. Slov.
Ev. Šk. II. 22.

Kosodřevina. Sosna k., pinus mughus
a) vlastní k. = kleč, pinus pumilio ; b) sosna
bahní, p. s. uliginosa; c) hákatá, p. s. un-
ciata. Rstp. 1433. Cf. Němc. IV. 411., Schd.

II. 273., Čl. Kv. 81., Slb. 285., Rosc. 101.
Zaspievalo vtáča na k-ne, čo komu súdené,
veru ho nemine. Sl. sp. 1., 201. Drali jsme
se nepoddajnou k-nou. Pokr. Pot. II. 58.
(37.).

Kosodřevinový, Knieholz-. K. klečový
plot. Sl. les. K. koupele. Pokr. Pot. II. 54.

Kosodrievä = kosodřevina. Slov. Čjk.
19., 18.

Kosodýlník, u, m., der Rhomboides.
Šm.

Kosohranný. K. síť (souhvězdí). Stč.
Zem. 25.

Kosolupek, pku, m., der Babingtonit.
Šm.

Kosom, adv. = šikmo. Slov. Rr. Sb. Vz
Kosem.

Kosonoš, e, kosonošec, šce, m. — kosin-
ník. Rk.

Kosooký = šilhavý. Nrd.

Kosopolský = z Kosova Pole. Horvat.

Kosor, u, m. = vrchol, der Gipfel. Slov.
Nebetýčne k-ry hôr. Hrbň. rkp , Hdž. Čít.
161.

Kosoř, e, m., os. jm. Arch. III. 216. —
K., ves u Radotína. Pal. Rdh. I. 131., Tk.

III. 74., Blk. Kfsk. 934., Sdl. Hr. II 16.,
Kk. Sl.

Kosořádečný, sehrägzeilig. Šm.

Kosorec, rce, m. K-rce lebo sokorce sú
skalisté kosmé vrchovce hôr. Slov. Sokl.
II. 86.

Kosořice, dle Budějovice, Kosořitz, ves
u Loučína. Blk. Kfsk. 832., Rk. Sl.

Kosořín, a, m., ves u Chocně. Blk. Kfsk.
933., Sdl. Hr. II. 137., 252., Rk. Sl.

Kosořský, ého, m., v 16. stol. Jg. H. 1.
2. vd. 583., Jir. Ruk. I. 398.

Kososník, a, m., sciurus Plantani, ein
Eichhorn. Šm.

Kososvahý K. chodba (střída), die Dia-
gonalstrecke, Hrbk.

Kososvážný. K. dráha, der Diagonal-
brembsberg. Hrbk.

Kosotvar, u, m., Plagiëder, n. Nz.

Kosoúhelník, u, m. = úhelník mající
kosé úhly. Jd. Geom. I. 53.

Kosoúhlý = kosoúhelný, schiefwinklig.
K. trojúhelník, průmět, rovnoběžník, Jd.
Geom. I. 27., 29., 53., soustava, Jrl. 209.,
projekce či promítání, Jrl. 423., Stč. Zem.
417., moment setrvačnosti. Pek. 14.

Kosoústka, y, f., plagiochila, der Stutz-
kelch, rostl. K. slezinníkovitá, p asplenioi-
des; čeřitá, p. undulata; hájní, p. nemorosa.
Rstp 1816

Kosov, a, m., Gossau, vsi u Hajdy a
u Jihlavy ; Kossau, vsi u Krumlova a u Stok ;
Kosse, ves u Zábřehu. PL., D. ol. VI. 872.,
XI. 61., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. - K. =
vrch. u Králova Dvora u Berouna. Krč.
v Kv. 1884. 313.

Kosová, é, f., myslivna u Mor. Budějo-
vic. D. ol. VI. 393.

Kosová Hora, Amschelberg, městečko
u Sedlčan. Blk. Kfsk. 492., 767., S. N., Sdl.
Hr. III. 303., IV. 371., Rk. SI.

Kosovec, vce, m. = kos pták. Val. Vck.,
Brt.

Kosovládný, sensenwaltend. Šm.

Kosovský, vz Kosov. K. křemence. Bř.
N. 256.

Kossuth,, vz Košut.

Kosť, cf. Mkl. Etym. 133. O skloňování
vz Skloňování (tabulka), Bž. 99., Pdg. 1886.
170. (Kvř.). K. bubínková, os tympanicum,
člunkovitá, os scaphoideum, hlavatá, os ca-
pitatum, hrachová, os pisiforme, klínovitá,
os cuneiforme, kostkovitá, os cuboideum,
křížová, os sacrum, měsícovitá, os lunatum,
mnohohranná, os multangulum, patní, pa-
trová, os palatinum, slzní, os lacrymale,
trojhranná, os triquetrum, vřetenní, radius,
zaprstní, os metacarpi. Exc. Vz názvy jed-
notlivých kostí také v: Schd. II. 320., 325.
až 327., v Šv., Nz. lk. Cí. Kram. Slov.,
Slov. zdrav., Čs. lk. II. 2., I. 49., IV. 155.,
V. 402., Rk. Sl. K. vakové (u ssavců vač-
natých). Ves. IV. 182. Hlíza, úbyť, nabě-
hlina, zlomenina, lomivosť, drobivosť, zánět,
změkčení, vynětí, trhlina, rozštěpina, úlo-
mek, chrustavka, těliska, nemoc, rakovina
kosti; hnisání v kosti. Vz Nz. lk. Kosti
zuhliti. Šp. Hlavička (kosti ramenní, caput
humeri, kosti stehenní, c. femoris); hrbol
kosti, tuberositas (loketní, t. ulnae, kostko-
vité, t. ossis cuboidei, holenní, t. tibiae,
kyčelní, t. ossis ilei); hrdlo kosti ramenní,



	678

	Koso. Vurať na koso (orati na kosu) = na kosmo. Oře se tak rádlem n. dvojákem. Brt. Ta stěna není rovná (přímá), je trošku do kosa (gebogen). Slez. Šd. K. hladiti = drážditi, poštívati. Dal. 91. Kosoběžka, y, f., loxodroma = křivka, již plavci kompasem sledují, aby nejkratší cestou z místa na místo se dostali. Křivka tato vlastné zvána jest trajektorii soustavy poledníkův a protínajíc ve stejném vždy úhlu jednotlivé poledníky vine se stále ko- lem točny blížíc se jí do nekonečna. Stč. Zem. 433, 435. Kosobody, dle Dolany, Gossawoda, ves u Jesenic. Arch. V., 329., 531, Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 284., Rk. Sl. Kosobudy, dle Dolany, ves v Táborsku. Blk. Kfsk. 650. Kosoěárnice, e, f., cosmia, motýl. K. javorová, c. trapezina; březová, c. fulvago; hrušková, c. pyralina; dubová, c. affinis; jilmová, c. diffinis; šťovíková, c. acetosellae. Vz Mot. 223.-225.- Šír, Brm. IV. 438.-439. Kosočtvercový, rhombisch. K. tvar. Us. Pdl. Kosočtverec, verschobenes Quadrat, die Raute. Prm. K. sudostranný, das Deltoid. Nz., Rk. Sl. Kosočtvereční soustava. S. N. V. 1127., Rst. 428. K. sval, musculus rhomboideus, svaz, ligamentum rhomboideum. Exc. Kosodelník = čtyřúhelník skládající se ze čtyř stran, z nichž dvě a dvě protilehlé sobě se rovnají (strany i úhly), das Rhom- boid. Prm. Vz Kosodialnik. Kosodelníkový, rhomboidal. Sl. les. Kosodialnik, u, m. = kosodelník. Slov. Ev. Šk. II. 22. Kosodřevina. Sosna k., pinus mughus a) vlastní k. = kleč, pinus pumilio ; b) sosna bahní, p. s. uliginosa; c) hákatá, p. s. un- ciata. Rstp. 1433. Cf. Němc. IV. 411., Schd. II. 273., Čl. Kv. 81., Slb. 285., Rosc. 101. Zaspievalo vtáča na k-ne, čo komu súdené, veru ho nemine. Sl. sp. 1., 201. Drali jsme se nepoddajnou k-nou. Pokr. Pot. II. 58. (37.). Kosodřevinový, Knieholz-. K. klečový plot. Sl. les. K. koupele. Pokr. Pot. II. 54. Kosodrievä = kosodřevina. Slov. Čjk. 19., 18. Kosodýlník, u, m., der Rhomboides. Šm. Kosohranný. K. síť (souhvězdí). Stč. Zem. 25. Kosolupek, pku, m., der Babingtonit. Šm. Kosom, adv. = šikmo. Slov. Rr. Sb. Vz Kosem. Kosonoš, e, kosonošec, šce, m. — kosin- ník. Rk. Kosooký = šilhavý. Nrd. Kosopolský = z Kosova Pole. Horvat. Kosor, u, m. = vrchol, der Gipfel. Slov. Nebetýčne k-ry hôr. Hrbň. rkp , Hdž. Čít. 161. Kosoř, e, m., os. jm. Arch. III. 216. — K., ves u Radotína. Pal. Rdh. I. 131., Tk. III. 74., Blk. Kfsk. 934., Sdl. Hr. II 16., Kk. Sl.	Kosořádečný, sehrägzeilig. Šm. Kosorec, rce, m. K-rce lebo sokorce sú skalisté kosmé vrchovce hôr. Slov. Sokl. II. 86. Kosořice, dle Budějovice, Kosořitz, ves u Loučína. Blk. Kfsk. 832., Rk. Sl. Kosořín, a, m., ves u Chocně. Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. II. 137., 252., Rk. Sl. Kosořský, ého, m., v 16. stol. Jg. H. 1. 2. vd. 583., Jir. Ruk. I. 398. Kososník, a, m., sciurus Plantani, ein Eichhorn. Šm. Kososvahý K. chodba (střída), die Dia- gonalstrecke, Hrbk. Kososvážný. K. dráha, der Diagonal- brembsberg. Hrbk. Kosotvar, u, m., Plagiëder, n. Nz. Kosoúhelník, u, m. = úhelník mající kosé úhly. Jd. Geom. I. 53. Kosoúhlý = kosoúhelný, schiefwinklig. K. trojúhelník, průmět, rovnoběžník, Jd. Geom. I. 27., 29., 53., soustava, Jrl. 209., projekce či promítání, Jrl. 423., Stč. Zem. 417., moment setrvačnosti. Pek. 14. Kosoústka, y, f., plagiochila, der Stutz- kelch, rostl. K. slezinníkovitá, p asplenioi- des; čeřitá, p. undulata; hájní, p. nemorosa. Rstp 1816 Kosov, a, m., Gossau, vsi u Hajdy a u Jihlavy ; Kossau, vsi u Krumlova a u Stok ; Kosse, ves u Zábřehu. PL., D. ol. VI. 872., XI. 61., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. - K. = vrch. u Králova Dvora u Berouna. Krč. v Kv. 1884. 313. Kosová, é, f., myslivna u Mor. Budějo- vic. D. ol. VI. 393. Kosová Hora, Amschelberg, městečko u Sedlčan. Blk. Kfsk. 492., 767., S. N., Sdl. Hr. III. 303., IV. 371., Rk. SI. Kosovec, vce, m. = kos pták. Val. Vck., Brt. Kosovládný, sensenwaltend. Šm. Kosovský, vz Kosov. K. křemence. Bř. N. 256. Kossuth,, vz Košut. Kosť, cf. Mkl. Etym. 133. O skloňování vz Skloňování (tabulka), Bž. 99., Pdg. 1886. 170. (Kvř.). K. bubínková, os tympanicum, člunkovitá, os scaphoideum, hlavatá, os ca- pitatum, hrachová, os pisiforme, klínovitá, os cuneiforme, kostkovitá, os cuboideum, křížová, os sacrum, měsícovitá, os lunatum, mnohohranná, os multangulum, patní, pa- trová, os palatinum, slzní, os lacrymale, trojhranná, os triquetrum, vřetenní, radius, zaprstní, os metacarpi. Exc. Vz názvy jed- notlivých kostí také v: Schd. II. 320., 325. až 327., v Šv., Nz. lk. Cí. Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lk. II. 2., I. 49., IV. 155., V. 402., Rk. Sl. K. vakové (u ssavců vač- natých). Ves. IV. 182. Hlíza, úbyť, nabě- hlina, zlomenina, lomivosť, drobivosť, zánět, změkčení, vynětí, trhlina, rozštěpina, úlo- mek, chrustavka, těliska, nemoc, rakovina kosti; hnisání v kosti. Vz Nz. lk. Kosti zuhliti. Šp. Hlavička (kosti ramenní, caput humeri, kosti stehenní, c. femoris); hrbol kosti, tuberositas (loketní, t. ulnae, kostko- vité, t. ossis cuboidei, holenní, t. tibiae, kyčelní, t. ossis ilei); hrdlo kosti ramenní,