Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |
|
|||
678
|
|||
|
|||
Koso. Vurať na koso (orati na kosu) =
na kosmo. Oře se tak rádlem n. dvojákem. Brt. Ta stěna není rovná (přímá), je trošku do kosa (gebogen). Slez. Šd. K. hladiti = drážditi, poštívati. Dal. 91. Kosoběžka, y, f., loxodroma = křivka,
již plavci kompasem sledují, aby nejkratší cestou z místa na místo se dostali. Křivka tato vlastné zvána jest trajektorii soustavy poledníkův a protínajíc ve stejném vždy úhlu jednotlivé poledníky vine se stále ko- lem točny blížíc se jí do nekonečna. Stč. Zem. 433, 435. Kosobody, dle Dolany, Gossawoda, ves
u Jesenic. Arch. V., 329., 531, Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 284., Rk. Sl. Kosobudy, dle Dolany, ves v Táborsku.
Blk. Kfsk. 650. Kosoěárnice, e, f., cosmia, motýl. K.
javorová, c. trapezina; březová, c. fulvago; hrušková, c. pyralina; dubová, c. affinis; jilmová, c. diffinis; šťovíková, c. acetosellae. Vz Mot. 223.-225.- Šír, Brm. IV. 438.-439. Kosočtvercový, rhombisch. K. tvar. Us.
Pdl. Kosočtverec, verschobenes Quadrat, die
Raute. Prm. K. sudostranný, das Deltoid. Nz., Rk. Sl. Kosočtvereční soustava. S. N. V. 1127.,
Rst. 428. K. sval, musculus rhomboideus, svaz, ligamentum rhomboideum. Exc. Kosodelník = čtyřúhelník skládající se
ze čtyř stran, z nichž dvě a dvě protilehlé sobě se rovnají (strany i úhly), das Rhom- boid. Prm. Vz Kosodialnik. Kosodelníkový, rhomboidal. Sl. les.
Kosodialnik, u, m. = kosodelník. Slov.
Ev. Šk. II. 22. Kosodřevina. Sosna k., pinus mughus
a) vlastní k. = kleč, pinus pumilio ; b) sosna bahní, p. s. uliginosa; c) hákatá, p. s. un- ciata. Rstp. 1433. Cf. Němc. IV. 411., Schd. II. 273., Čl. Kv. 81., Slb. 285., Rosc. 101.
Zaspievalo vtáča na k-ne, čo komu súdené, veru ho nemine. Sl. sp. 1., 201. Drali jsme se nepoddajnou k-nou. Pokr. Pot. II. 58. (37.). Kosodřevinový, Knieholz-. K. klečový
plot. Sl. les. K. koupele. Pokr. Pot. II. 54. Kosodrievä = kosodřevina. Slov. Čjk.
19., 18. Kosodýlník, u, m., der Rhomboides.
Šm. Kosohranný. K. síť (souhvězdí). Stč.
Zem. 25. Kosolupek, pku, m., der Babingtonit.
Šm. Kosom, adv. = šikmo. Slov. Rr. Sb. Vz
Kosem. Kosonoš, e, kosonošec, šce, m. — kosin-
ník. Rk. Kosooký = šilhavý. Nrd.
Kosopolský = z Kosova Pole. Horvat.
Kosor, u, m. = vrchol, der Gipfel. Slov.
Nebetýčne k-ry hôr. Hrbň. rkp , Hdž. Čít. 161. Kosoř, e, m., os. jm. Arch. III. 216. —
K., ves u Radotína. Pal. Rdh. I. 131., Tk. III. 74., Blk. Kfsk. 934., Sdl. Hr. II 16.,
Kk. Sl. |
Kosořádečný, sehrägzeilig. Šm.
Kosorec, rce, m. K-rce lebo sokorce sú
skalisté kosmé vrchovce hôr. Slov. Sokl. II. 86. Kosořice, dle Budějovice, Kosořitz, ves
u Loučína. Blk. Kfsk. 832., Rk. Sl. Kosořín, a, m., ves u Chocně. Blk. Kfsk.
933., Sdl. Hr. II. 137., 252., Rk. Sl. Kosořský, ého, m., v 16. stol. Jg. H. 1.
2. vd. 583., Jir. Ruk. I. 398. Kososník, a, m., sciurus Plantani, ein
Eichhorn. Šm. Kososvahý K. chodba (střída), die Dia-
gonalstrecke, Hrbk. Kososvážný. K. dráha, der Diagonal-
brembsberg. Hrbk. Kosotvar, u, m., Plagiëder, n. Nz.
Kosoúhelník, u, m. = úhelník mající
kosé úhly. Jd. Geom. I. 53. Kosoúhlý = kosoúhelný, schiefwinklig.
K. trojúhelník, průmět, rovnoběžník, Jd. Geom. I. 27., 29., 53., soustava, Jrl. 209., projekce či promítání, Jrl. 423., Stč. Zem. 417., moment setrvačnosti. Pek. 14. Kosoústka, y, f., plagiochila, der Stutz-
kelch, rostl. K. slezinníkovitá, p asplenioi- des; čeřitá, p. undulata; hájní, p. nemorosa. Rstp 1816 Kosov, a, m., Gossau, vsi u Hajdy a
u Jihlavy ; Kossau, vsi u Krumlova a u Stok ; Kosse, ves u Zábřehu. PL., D. ol. VI. 872., XI. 61., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl. - K. = vrch. u Králova Dvora u Berouna. Krč. v Kv. 1884. 313. Kosová, é, f., myslivna u Mor. Budějo-
vic. D. ol. VI. 393. Kosová Hora, Amschelberg, městečko
u Sedlčan. Blk. Kfsk. 492., 767., S. N., Sdl. Hr. III. 303., IV. 371., Rk. SI. Kosovec, vce, m. = kos pták. Val. Vck.,
Brt. Kosovládný, sensenwaltend. Šm.
Kosovský, vz Kosov. K. křemence. Bř.
N. 256. Kossuth,, vz Košut.
Kosť, cf. Mkl. Etym. 133. O skloňování
vz Skloňování (tabulka), Bž. 99., Pdg. 1886. 170. (Kvř.). K. bubínková, os tympanicum, člunkovitá, os scaphoideum, hlavatá, os ca- pitatum, hrachová, os pisiforme, klínovitá, os cuneiforme, kostkovitá, os cuboideum, křížová, os sacrum, měsícovitá, os lunatum, mnohohranná, os multangulum, patní, pa- trová, os palatinum, slzní, os lacrymale, trojhranná, os triquetrum, vřetenní, radius, zaprstní, os metacarpi. Exc. Vz názvy jed- notlivých kostí také v: Schd. II. 320., 325. až 327., v Šv., Nz. lk. Cí. Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lk. II. 2., I. 49., IV. 155., V. 402., Rk. Sl. K. vakové (u ssavců vač- natých). Ves. IV. 182. Hlíza, úbyť, nabě- hlina, zlomenina, lomivosť, drobivosť, zánět, změkčení, vynětí, trhlina, rozštěpina, úlo- mek, chrustavka, těliska, nemoc, rakovina kosti; hnisání v kosti. Vz Nz. lk. Kosti zuhliti. Šp. Hlavička (kosti ramenní, caput humeri, kosti stehenní, c. femoris); hrbol kosti, tuberositas (loketní, t. ulnae, kostko- vité, t. ossis cuboidei, holenní, t. tibiae, kyčelní, t. ossis ilei); hrdlo kosti ramenní, |
||
|
|||
Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |