679

collum humeri; hřeben kosti, crista (ky-
čelní, c. ossis ilei, vřetenní, c. radii, lý-
tkové, c. fibulae, holenní, c. tibae); kloub
kosti hrachové, articulatio ossis pisiformis;
kůtek kosti holenní, condylus tibiae; ruko-
jeť kosti hrudní, manubrium sterni; rýha
kosti kostkové, sulcus ossis cuboidei; tělo
kosti hrudní, corpus sterni; trn, spina (kosti
kyčelní, s. ossis ilei, kosti sedací, s. ossis
pubis); výčnělek korunovitý kosti loketní,
Processus coronoideus ulnae; výkrojek kosti
sedací, incisura ischiadica. Exc. Na kosti
maso nejlepší. Us. Kšť. Dva psi jedné kosti
hrýzti nemohou (nemohou míti dva jedno
děvče). Však on také není bez kosti, er ist
auch nicht von Pappe. Dch. Pas sa kra-
vičko, pas sa, naber na sebe masa, nebudeš-li
sa pásti, nabereš enom kosti; Jankovi dáme
masiska, chlupáčovi kus kostiska. Sš. P.
529, 708. Jich sv. těla sedrachu až do
kosti. Výb. II. 9. Smúcěny súť všěcky
kosti mé Ž. wit. To láme kosti a bourá
lebky (zlá zpráva a p ) Janda. Vtedy je
dosci, keď mu lámu kosci (když bijí). Slov.
Rr. MBš. Když se kdo vypostí, v ničem
není kostí (vše sní). Prov. Šd. Má hosti
bez kostí (blechy, vši). Us. Bdl. — Kosti =
tělo. Země juž ztRávila její kosti. BRodz.
Naše sv. kosti. Výb. II. 16. — K. = kostka.
A toť kosti nové jmáte. Výb. II. 31. —
Kosti = kostivo, das Knochenmaterial. Šp.
— K. slonová rostlinná = jádro ovoce ko-
stRboulu. Rstp. 1651., Mllr. 42. K. z moř-
ského pavouka, ossa sepia, Fischschuppen.
Mllr. 75. — K. = ves a zámek u Sobotky.
Tk. II. 539, III. 650., IV. 379., V. 216.,
VI. 350., VII. 414., Tk. Žk. 222., Blk. Kfsk.
764., 789., Let. 85., 200., Sdl. Hr. I. 125.,
II. 277., V. 259., Rk. Sl.

4. Kost sličný, c. speciosus; nrabský, c.
arabicus. Vz Rstp. 1492., List. fit. VIII. 207.

Kosta, y, m., os. jm. Mus. 1880. 467.

Kosťák, u, m. = kostěný knoflík. U Klo-
bouk. Bka.

Kostalka, die Turpinie. K. ovocná, t.
pomifera. Rstp. 296.

Kostanecký Jan Konst. 1690. Jg. H. 1.
2. vd. 583., Jir. Ruk. I. 398.

Kosťaný = kostěný. Laš. Tč.

Kosťař, e, m. — kostíř. — K., der Knochen-
saminler. Šd.

Kostářství, n., das Würfelspiel. Smil-
stvie, hněv i k. jest hřiech. Hus II. 145.

Kosťatý = kostitý, knochig. Laš. Tč.

Kosťba, y, f. = kostiba, kotrba t. j. ko-
stlivá už len čiastka hlavy. Dbš. Sl. pov.
VIII. 28.

Kostecky, ého, m., os. jm. K. Domin.
1753.—1828., právn. spisov. Cf. Zl. Jg. 32.

Kostečka, y, f. = jablko. Mor. Brt. —
K. = malá kosť.

Kostečkovaný; -án, a, o, gewürfelt. K.
tabulka. Us. Pdl.

Kostečnatý, tessularisch. K. celnina. Vz
Rst. 429.

Kostečník. Za Výb. I. přidej: 259., Hr.
ruk. 343., 435, Pč. 2. Cf. Spíleti.

Kostečný. K. ulice v Praze. lk. II. 202.

Kostel = hrad, tvrz. Mkl. Etym. 133.
S jeho chleba na jeho chléb na k. na Se-

nici. Půh. I. 164. — K. = chrám. Št. Kn.
š. 4., Ž. wit. 149. 1., Dal. 41. O pražských
k. vz Tk. I. 612. K. hrazený (kostelee).
Sdl. Hr. II. 26. K. hrobový. NA. I. 51.
Chodí za k. (zanedbáva služeb božích). Dch.
Má k. u huby (blízko). Pkt. K. osedli. Pč.
30. Tomu nedělají plac v kostele (je málo
vážen). Us. Dš. K. sv. Janu učinil. Dal. 60.
Storobilský kostelíčku, stojíš na pěkným
kopečku; Néní, néní, ale přijde, až z ko-
stýlka s jiným vyjde. Sš. P. 191., 357. K.
znovu zdělán a za hlavni vyzdvižen. Kn.
Jeden kostelík v svém sadu učiniti kázal.
Pass. 14. stol. Zdá mi se, žeby mnozí ko-
stelé neměli mše do téhodne. Hus I. 251.
Proč Nezavírají u nás kostela? Že nemají
do čeho. Mor. Brt. Do k-la kdy chceš a na
Radnici (před soud) kdy musíš. Č. M. 363.
V k-le a v hospodě pána není. Us. Bž. Co
se lidem nehodí, k-lu za oběť. Lpř. exc.—
K. = církev. Ta věc na vás nesluší, ale na
papeže a svatý římský k. 1426. Pal. Rdh.
I. 180. Všichni bobonci zapovědieni jsú
kostelem; Teu k. jest obec spolu sjednaná
duchem sv.; K. zpievá řka; Jakoby oni
sami k. byli; Když v prvém k-le vše chtěli
křestěné ve spolek mieti. Št. Kn. š. 9., 26.,
42., 126., 137. — K. (Podivín), Kosti, mé.
v Brněnskú u Břeclavy.

Kostelák, u, m. = český národní tanec.
Bačk. - K., os. jm. Tk. VII. 414.

Kostelanský = z Kostelan. K. maso =
sušené houby. K-ští snědli osla za SRnce.
Vz Sbtk. Krat. h. 173.

Kostelany, dle Dolany, Kostellan, vsi
u Zdounek a u Uher. Hradiště. Tk. IV.
399.

Kostelec, kostel hrazený. Sdl. Hr. II.
26. — K, Hochkirch, ves u Fulneka ; Ko-
steletz, městečko u Plumlova a u Náchoda;
vsi u Kyjova, u Milevska, u Herm. Městce,
u Chrasti, u Plas, u Budína, u Jičína, u Še-
větína, u Holešova, u Zlina; sam. u Dol.
Bledovic ve Slez.; dvůr u Medonos; Ko-
steten, ves u Kladrub; Wolframs, ves u Ji-
hlavy; Weisskirch, ves u Krnova; Weiss-
kirchen, ves u Ústě; K. Černý n. nad čer-
nými lesy, Schwarzkosteletz, město v Par-
dubsku; K. Labský n. nad Labem, Elbe-
Kosteletz, mě. u Brandýsa nad Lab.; K.
nad Orlicí, Adlerkosteletz, mé. u Rychnova
(tento K. dostal jméno ,pyšný.' Tam musí
policajt týden před ohněm své brambory
z obec. stříkačky odnášeti. Vz Sbtk. Krat.
h. 61.); K. u křížků, Kreuzkosteletz, ves
u Jesenic; K. nad rybníkem, Kosteletz, ves
u Jičína; K. Podolský, Kosteletz, ves u Še-
větína; Neu-Kosteletz, ves u Borotína; K.
nad Sázavou, Kosteletz an der Sazawa, ves
u Dnespek; K Pustý, Ober-Kosteletz, Wiist-
Kosteletz, ves u Náchoda. PL, O K-cích
českých vz Pal. Rdh. II. 359.-372. a Mus.
1851. seš. II. 3.—17., Tk. I 614., II. 539.,
III. 650., IV. 730., V. 246., VI. 350., Let.
62., 156., 185., Sdl. Hr. I. 255., II. 277., III.
303., IV. 371., V. 362., Rk. Sl., Tk. VII.
414., Tk. Žk. 222., Tf. Odp. 388., Blk. Kfsk.
1341.

Kostelecký, ého, m., os. jm. 1840. Jg.
H. 1. 2. vyd. 584. — K. Jiří, farář, 1615.