680

Vz Jir. Ruk. I. 398. O jiných K. vz Blk.
Kfsk. 1341., Bačk. Př. 182. — K., samota
u Vodňan. K. Břehy, Kosteletzer Uter, také
Chomouty, ves u Milevska. PL.

Kostébek, vz Kostel.

Kostelíček, samota u Dubé.

Kostelík, vz Kostel, Kostelíček. — K.,
ves u Slabec; sam. u Ledče. Blk. Kfsk.
117., 506., Rk. Sl. K., vrch. Pam. arch. I.
181.

Kostelisko, a, n. = kosteliště. — K. =
nehezký kostel. Us.

Kostelní pouť (slavnost svatého, jemuž
kostel zasvěcen jest), das Kirchenfest, ná-
činí, Dch., nábytek, nádobí, nářadí, NA I.
56., stavba, Us., příprava. Hus I. „369. Moc
klíčóv k-ních byla mu odjata. Št. Kn. š.
27. K. řády. Tk. VI. 23. Vykřičel to naň
na k. cestě = na cestě do kostela. Slez.
Šd. — K. = církevní. K. protivník. Pulk.
134. a. K. zápověď, úd, kletva, ustanovení.
Št. K. š. 9., 27., 28. — K. stezka z Koryta
do Neuthalu. Čechy I. 229. — K. Strana,
několik domkův u Litomyšle. — K. Hlavno,
Radouň a Střímelice. Vz tato slova. Rk. Sl.

Kostelnice, vz Třešně.

Kostelnický. K. či farní dvůr. Koll. III.
38.

Kostelničiti, il, ení, kostelníkovati = ko-
stelníkem býti, das KirchendieNeramt ver-
sehen. Vlč.

Kostelník. Za S. N. polož čárku. Budeš
k-kem v Byšičkách, v Štrampoušich (o tom,
kdo nemůže rozsvítiti). Olv. — K. = ferina,
lišák. Zlínsky. Brt. Cf. Kostka. Pálený k.,
geriebeuer Kerl. Neměj s ním nic, to je
pálený k. U Zbirova. Lg. — K. Kostelní
záduší spravováno bylo obecnímj úředníky,
tak zvanými kostelníky. Sedl. Čásl. 162.

Kostelný, ého, m. = kostelník. Kld. II.
98.

Kostelověžní, Kirchthurm-. Šm.

Kostelský. Na k-ském panství se mají
páni nejlíp = na kosti maso nejlepší. U N.
Bydž. Kšť. — Po kostelsku, kirchenmässig.
Dch.

Kosten, der Spiess Mkl. Etym. 426.

Kostenec, nce, m. Řezali sé podlé svého
obyčeje noži a k-nci (lanceolis), až krev
z nich tekla. Bj.

Kostěnice, zaniklá ves na Mor. D. ol.
VIII. 167. — K. = živočich kosti v mase
hustě pRopletené mající, das Gräthenthier.
Koll. St. 681. — K. = kostnice. Šm.

Kosteny, vz Kosten, 3, Rk. Sl.

Kostěný slepenec. Bř. N. 247.
Kostěti, ěl, ění, zu Knochen werden.
Šm.

Kostí, Bein-. Šm.

Kostiba, y, f., vz Kosťba.

Kostice bílá. Vz Schd. II. 534. Cf. Kram.
Slov., Rk. Sl. — K., Kostitz, ves u Bře-
clavy. D. ol. VIII. 545.

Kostičitan, u, m., phosphis. Šm.

Kostičitý, Phosphor-, phosphorig. Šm.

Kostička. K-ky sluchové. Šv. 65.

Kostičnan, u, m., phosphorsaures Salz.
Ssk. K. hořečnatý, vápenatý. Šv. 11.

Kostičnatan, u, m., hypophosphorig-
saures Salz. Šm.

Kostičnatý, hypophosphorig. Šm.

Kostičný = kostíkový, fosforečný. Šp.

Kostijed, vz Kostižer.

Kostík. Cf. Schd. I. 298., KP. IV. 643 ,
652., Kram. Slov., Čs. lk. I. 210., 292., II.
129., 152., 158., 285., III. 91., 140., IV. 349.,
V. 28., 380., VI. 314., VII. 142., 271., IX.
123., 355., X. 264., 278, 379., 382., 410.,
Rk. Sl., Rosc. 37.

Kostikam, u, m., der Osteolith. Šm.

Kostiklí, n. = kostival. Šm.

Kostíkohled, u, m., das Phosphoroskop.
Dch.

Kostíkovan, u, m. = kostan. Šm.

Kostíkovka, y, f. = kosťovka. Rk.

Kostíkový. K. kyselina, die Phosphor-
säiire. Šp.

Kostilom, a, ra. Sokol k., falco ossi-
fRagus, deR GalgenRekel. Sl. les.

Kostilomka, naRthecium, rostl. Vz Rstp.
1579., Slb. 203.; Odb. path. III. 834.

Kostilomkovitý. K. rostliny, abameae :
kostilomka. Rstp. 1519.

Kostimlat, a, m. = drobitel kostí. Tóth.
Slov. bájesl. I. 108.

Kostinář, e, m., der Beindrechsler. Rk.

Kostinek, nka, m., sam. u Zalužan.

Kostipis, u, m., die Knochenbeschrei-
bung, die Osteographie. Rk., Loos.

Kostírna, y, f. == mlýn na kosti, die
Knochenmühle; spodinárna, výrobna spodia,
das Spodiumhaus. Šp. Cf. Kostivárna.

Kostisímka, y, f., der Knochensame. Šm.

Kostisko, a, n., vz Kosť.

Kostisloví, n., lépe: kostivěda. Šm.

Kostitý, starkknochig. Us. Šd., Brt. D.
223. Vz Kostnatý.

Kostival, rostl. Cf. Rstp. 1110., Slb. 370.,
Čl. Kv. 229., Rk. Sl., Sbtk. Rostl. 319.-320.,
Schd. II. 290. Vz násl., Mllr. 103., Rosc.
134. Cf. Kostizvanec.

Kostiválek, lka, m. = kostivec, hubenáč.
Us. Dbv.

Kostivárna, y, f. = místo, kde se kosti
vyvarují, die Knochensiederei, Knochenbren-
nerei. Sd., Rk. Sl. Cf. Kostírna.

Kostivec, vce, m. = kostenec, vz toto,
das Gräthenthier. Koll. St. 681.

Kostivo, a, n. = kosti, das Knochen-
material. Šp.

Kostizvanec, nce, m. = kostival, osteo-
colla, das Steinbein. Šm.

Kostižer, caries. Kžk Por. 254. Cf.
Slov. zdrav, a polož za: Kostivěda.

Kostka. Cf. Mkl. Etym. 134. — K. =
malá kosť. K. = špička dýmky. U Ronova.
Rgl. K. Ševcovská, das Reibbein. Matj.
104. — K. = šestistěn, krychle. Bř. N. 12.
K. železná, ocelová atd., zámečnická, das
Stöckel Vz Včř. Z. II. 15. Cukr v kostkách.
Dch. Kostka, mocnosť třetího stupně, der
Kubus. Šim. 30. — K. ke hrání. Dal. 167.,
Sš. P. 282., Vlšk. 199., Kram. Slov., S. N.,
Rk. Sl. Hráti v kostky. Št. Kn. š. 108.,
110., 175. Kostky pósobiti, das Würfelspiel
betreiben. Št. Kn. š. 175. — K. Sukovatí,
nekolní muži se svými ženami na slepou
kostku hrají ustavičným tlučením ... (bij
je?). Tom. Res. Hradecký. — K. = pecka,
Cf. Spéci. — K. = kotník nohy, der Fuss'



	680

	Vz Jir. Ruk. I. 398. O jiných K. vz Blk. Kfsk. 1341., Bačk. Př. 182. — K., samota u Vodňan. K. Břehy, Kosteletzer Uter, také Chomouty, ves u Milevska. PL. Kostébek, vz Kostel. Kostelíček, samota u Dubé. Kostelík, vz Kostel, Kostelíček. — K., ves u Slabec; sam. u Ledče. Blk. Kfsk. 117., 506., Rk. Sl. K., vrch. Pam. arch. I. 181. Kostelisko, a, n. = kosteliště. — K. = nehezký kostel. Us. Kostelní pouť (slavnost svatého, jemuž kostel zasvěcen jest), das Kirchenfest, ná- činí, Dch., nábytek, nádobí, nářadí, NA I. 56., stavba, Us., příprava. Hus I. „369. Moc klíčóv k-ních byla mu odjata. Št. Kn. š. 27. K. řády. Tk. VI. 23. Vykřičel to naň na k. cestě = na cestě do kostela. Slez. Šd. — K. = církevní. K. protivník. Pulk. 134. a. K. zápověď, úd, kletva, ustanovení. Št. K. š. 9., 27., 28. — K. stezka z Koryta do Neuthalu. Čechy I. 229. — K. Strana, několik domkův u Litomyšle. — K. Hlavno, Radouň a Střímelice. Vz tato slova. Rk. Sl. Kostelnice, vz Třešně. Kostelnický. K. či farní dvůr. Koll. III. 38. Kostelničiti, il, ení, kostelníkovati = ko- stelníkem býti, das KirchendieNeramt ver- sehen. Vlč. Kostelník. Za S. N. polož čárku. Budeš k-kem v Byšičkách, v Štrampoušich (o tom, kdo nemůže rozsvítiti). Olv. — K. = ferina, lišák. Zlínsky. Brt. Cf. Kostka. Pálený k., geriebeuer Kerl. Neměj s ním nic, to je pálený k. U Zbirova. Lg. — K. Kostelní záduší spravováno bylo obecnímj úředníky, tak zvanými kostelníky. Sedl. Čásl. 162. Kostelný, ého, m. = kostelník. Kld. II. 98. Kostelověžní, Kirchthurm-. Šm. Kostelský. Na k-ském panství se mají páni nejlíp = na kosti maso nejlepší. U N. Bydž. Kšť. — Po kostelsku, kirchenmässig. Dch. Kosten, der Spiess Mkl. Etym. 426. Kostenec, nce, m. Řezali sé podlé svého obyčeje noži a k-nci (lanceolis), až krev z nich tekla. Bj. Kostěnice, zaniklá ves na Mor. D. ol. VIII. 167. — K. = živočich kosti v mase hustě pRopletené mající, das Gräthenthier. Koll. St. 681. — K. = kostnice. Šm. Kosteny, vz Kosten, 3, Rk. Sl. Kostěný slepenec. Bř. N. 247. Kostěti, ěl, ění, zu Knochen werden. Šm. Kostí, Bein-. Šm. Kostiba, y, f., vz Kosťba. Kostice bílá. Vz Schd. II. 534. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. — K., Kostitz, ves u Bře- clavy. D. ol. VIII. 545. Kostičitan, u, m., phosphis. Šm. Kostičitý, Phosphor-, phosphorig. Šm. Kostička. K-ky sluchové. Šv. 65. Kostičnan, u, m., phosphorsaures Salz. Ssk. K. hořečnatý, vápenatý. Šv. 11. Kostičnatan, u, m., hypophosphorig- saures Salz. Šm.	Kostičnatý, hypophosphorig. Šm. Kostičný = kostíkový, fosforečný. Šp. Kostijed, vz Kostižer. Kostík. Cf. Schd. I. 298., KP. IV. 643 , 652., Kram. Slov., Čs. lk. I. 210., 292., II. 129., 152., 158., 285., III. 91., 140., IV. 349., V. 28., 380., VI. 314., VII. 142., 271., IX. 123., 355., X. 264., 278, 379., 382., 410., Rk. Sl., Rosc. 37. Kostikam, u, m., der Osteolith. Šm. Kostiklí, n. = kostival. Šm. Kostíkohled, u, m., das Phosphoroskop. Dch. Kostíkovan, u, m. = kostan. Šm. Kostíkovka, y, f. = kosťovka. Rk. Kostíkový. K. kyselina, die Phosphor- säiire. Šp. Kostilom, a, ra. Sokol k., falco ossi- fRagus, deR GalgenRekel. Sl. les. Kostilomka, naRthecium, rostl. Vz Rstp. 1579., Slb. 203.; Odb. path. III. 834. Kostilomkovitý. K. rostliny, abameae : kostilomka. Rstp. 1519. Kostimlat, a, m. = drobitel kostí. Tóth. Slov. bájesl. I. 108. Kostinář, e, m., der Beindrechsler. Rk. Kostinek, nka, m., sam. u Zalužan. Kostipis, u, m., die Knochenbeschrei- bung, die Osteographie. Rk., Loos. Kostírna, y, f. == mlýn na kosti, die Knochenmühle; spodinárna, výrobna spodia, das Spodiumhaus. Šp. Cf. Kostivárna. Kostisímka, y, f., der Knochensame. Šm. Kostisko, a, n., vz Kosť. Kostisloví, n., lépe: kostivěda. Šm. Kostitý, starkknochig. Us. Šd., Brt. D. 223. Vz Kostnatý. Kostival, rostl. Cf. Rstp. 1110., Slb. 370., Čl. Kv. 229., Rk. Sl., Sbtk. Rostl. 319.-320., Schd. II. 290. Vz násl., Mllr. 103., Rosc. 134. Cf. Kostizvanec. Kostiválek, lka, m. = kostivec, hubenáč. Us. Dbv. Kostivárna, y, f. = místo, kde se kosti vyvarují, die Knochensiederei, Knochenbren- nerei. Sd., Rk. Sl. Cf. Kostírna. Kostivec, vce, m. = kostenec, vz toto, das Gräthenthier. Koll. St. 681. Kostivo, a, n. = kosti, das Knochen- material. Šp. Kostizvanec, nce, m. = kostival, osteo- colla, das Steinbein. Šm. Kostižer, caries. Kžk Por. 254. Cf. Slov. zdrav, a polož za: Kostivěda. Kostka. Cf. Mkl. Etym. 134. — K. = malá kosť. K. = špička dýmky. U Ronova. Rgl. K. Ševcovská, das Reibbein. Matj. 104. — K. = šestistěn, krychle. Bř. N. 12. K. železná, ocelová atd., zámečnická, das Stöckel Vz Včř. Z. II. 15. Cukr v kostkách. Dch. Kostka, mocnosť třetího stupně, der Kubus. Šim. 30. — K. ke hrání. Dal. 167., Sš. P. 282., Vlšk. 199., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl. Hráti v kostky. Št. Kn. š. 108., 110., 175. Kostky pósobiti, das Würfelspiel betreiben. Št. Kn. š. 175. — K. Sukovatí, nekolní muži se svými ženami na slepou kostku hrají ustavičným tlučením ... (bij je?). Tom. Res. Hradecký. — K. = pecka, Cf. Spéci. — K. = kotník nohy, der Fuss'