Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |
|
|||
682
|
|||
|
|||
Kostrhoun, kostrhún = cahún. Brt., Vck.
Kostrhounský, Wildfang-. Šm.
Kostrhounství, n., das Benehmen eines
Wildfanges. Šm. Kostra, u, m. = kostrou, kostrnka, ko-
stolíka — na brku ta kostnatá částka mezi pápeřím. Slov. Hdž. Čít. 178. — K, die Stein-, Sandbeere. Slov. Loos. Kosťřín, a, m., Küstrin, mě. a pevnosť
v Prusku. Rk. Sl. Kostrnatý = stončitý. Slov. Vchř.
Kostrnka, vz Kostrn
Kostrnkovatý, stoppelig. Slov. Ssk.
Kostrnok, nku, m. = malý kostrn. Slov.
Ako húsenka svoj lístok na kríčku, tak tá múdrosť svoju postať už až na k. holý zlí- zala. Phld. I. 1. 3. Kostrou, vz KostRn.
Kostrošic, e, m. K. Václ, učit. 1821.
Jg. H. 1. 2. vd. 584. Kostrotvorný, das GeRippe bildend. Ves.
IX. 20. Kostroun. Mkl. Etym. 133.
Kostrounek, nku, m., vz Kostronn. —
K. = medvědice, tolokněnka, arctostaphylos, die Sandbeere, rostl. Vz Rstp. 988. — K. = krinolina (sukně). Šp. Kostrounovatý, -ovitý, struppig, roh.
Šm. Kostrovitý = kostře podobný. SP. II. 20.
Kostrový. K. mappa znázornňující jen
hranice a řeky tenkými čarami. Vchř. Vz Kostra. Kostruba, y, f. = kostrbaté vlasy. Slov.
Sldk. 584. Kostrubatý = kostrbatý. Slov. Trok.,
Bern. Kostrůnek, nku, m. = kostrounek Slb.
382. Kostum, u, m. K. herců řec. a řím. Vz
Vlšk. 354., 391. Kostumní, Costum-. K. ples. Us. Pdl.
Kostumovati se, sich costumiren. Nz.
Kostumový, Costumir-. K. umění (oble-
kové), -kunst. Nz. Kostúr, a, m. = člověk zlý, trhlý, zpurný.
Slez. Šd., Brt. D. Kosý = kosmý, šikmý. Mkl. Etym. 134.
K. pruh, Us., pád (nepřímý), Mus. 1880. 134., rhythmus. Dk. Poët. 290. Kosýlka, y, f. = oko, smečka, slučku,
sliučka, die Schlinge, Masche. Slov. Phld. V. 70., VI. 279. Chytil zajaca do k-ky. Rr. Sb. Kosym = kosem. Laš. Tč.
Koš = nádoba obyč. z proutí k rozlič-
ným potřebám zhotovená. Cf. Rk. Sl, Mkl. Etym. 134. K. hradební, vz NA. III. 160., 172., válecí, der Rollkorb, NA. III. 159., na stožáru (Mars, k upevnění velbloudů a k ob- sluze některých ráhen), Kpk., na řepu ze železného drátu; k. skládací, ssací, hasič- ský, fermežovaný, Wld., na rašelinu, Torf- korb, k ochraně stromů. Dch. Spis nepo- třebný do koše hoditi. Us. Dch. Je ja o k. (o těhotné ženě). K. vody se skácel (ne- stalo se žádné neštěstí). Us. Kšť. — K. hrudní, der Brustkorb. Šv. — K. = stráň u Vybrnice. Jsfk. |
Košanec, vz Košan, Slb. XLII.
Košaný. Koš koš k-ný, pojeděmi do
mamy. Slez. Hra dětská. Šd. Cf. Košati. Košár = ohrada na ovce, do čtyrhrana
ze struněg (vz Struňga) sestavená nebo ze dřínek (vz Dřínka) spletená. Val. Brt. Z ko- šáru se ovce po jedné do galety k dojení vypouštějí. Kld. I. 32. K. jest pohyblivý a dle pastvišť stále se přenáší. Rb., Pokr. Pot. I. 73. Cf. Košarovati. Podojené ovce ženú z k-ra na paše, na poledně priháňajú ho do k-rov zase. Slov. Tč. Ztratila sem kasanečku za k-rem Brt. P. 96. David byl vyvýšen od k-Rov k královskej hodnosti. Glč. II. 38. Cf. Hrúd. Košárek, rku, m. = malý košár. Rb. Sb.
Košarina, y, ť. = otava, mládza. V Mal.
Hontu na Slov. Rr. Sb. Košáriský ľud == ovčácký. Vz Košár.
Slov. Ntr. V. 315. Košařka, y, f. = hokynářka. U Divišova.
Ndk. Košařník, a, m. = hokynář. U Divišova.
Ndk. Košárování, n. = mrvení v košáru, die
Pferchdüngung. Pa Vz Košárovati. Ostali na roliach s košiarmi na k. rolí. Dbš. Obyč. 55. Toto k. trvá v roce asi sedm měsícův, ostatní čas krmí se ovce doma. Pokr. Pot. I. 73. Košarovati = ovčím hnojem hnojiti tak,
že se ovce do košárů, které se každého dne na místo posouvají, zavírají. Val. Brt. L. N. I. 183. Kde zeme a lúky nemôžu po- vážať trusom, tam košárujú jich. Dbš. Obyč. 51. Ct. Lesica. Košarovisko, a, n. = košaroviště.
Košaroviště, ě, n., der Pferchplatz. Slov.
Ssk. Košařský, Korbmacher-. Šd. K. mistr.
Sl les. Košatec, tce, m., die Kronenwurzel. Mllr.
56., Sl. les. Košatecký, os. jm. Tf. Odp. 50., Blk.
Kfsk. 1012., Bart. 17. - K. Fr. 1840. Jg. H. 1. 2. vd. 584. Košatí. Košaj, kokaj, košaný, pojedeme
do márny a od mámy do táty, jest tam pán Bůh bohatý (říká se dětem, když se s nimi hraje). U Příbora. Mtl. Vz Košaný. Košatíce, Koschendorf, ves u Malých
Heraltic. Košatina = těhotná ženská. Us. Olv.
Košatka na řepu, Wld., rybářská. Us.
Košátka Velká a Malá, Gross-, Klein-
Koschatka, vsi u Příbora. Košátky Staré a Nové, Alt-, Neu-Ko-
schatek, vsi u Starých Benátek. Blk. Kfsk. 1341., Sdl. Hr. V. 326., Rk. SI. Košatnice, e, f., die Korbsitzerin. Rk.
Košatnický, Korbmacher-. K. dříví, Sl.
les., stánek (košatniště). Rk. Košavec, vce, m., korbula, die Korbelie,
Šm. Košček, koštúr, u, m. = mechurina z ba-
rana. Slov. Rr. Sb. Koščial, u, m. = košťál. Slov.
Košeca, e, f. = hrad nad Váhem na Slov.
Pokr. Pot. I. 115. |
||
|
|||
Předchozí (681)  Strana:682  Další (683) |