682

Kostrhoun, kostrhún = cahún. Brt., Vck.

Kostrhounský, Wildfang-. Šm.

Kostrhounství, n., das Benehmen eines
Wildfanges. Šm.

Kostra, u, m. = kostrou, kostrnka, ko-
stolíka — na brku ta kostnatá částka mezi
pápeřím. Slov. Hdž. Čít. 178. — K, die
Stein-, Sandbeere. Slov. Loos.

Kosťřín, a, m., Küstrin, mě. a pevnosť
v Prusku. Rk. Sl.

Kostrnatý = stončitý. Slov. Vchř.

Kostrnka, vz Kostrn

Kostrnkovatý, stoppelig. Slov. Ssk.

Kostrnok, nku, m. = malý kostrn. Slov.
Ako húsenka svoj lístok na kríčku, tak tá
múdrosť svoju postať už až na k. holý zlí-
zala. Phld. I. 1. 3.

Kostrou, vz KostRn.

Kostrošic, e, m. K. Václ, učit. 1821.
Jg. H. 1. 2. vd. 584.

Kostrotvorný, das GeRippe bildend. Ves.
IX. 20.

Kostroun. Mkl. Etym. 133.

Kostrounek, nku, m., vz Kostronn. —
K. = medvědice, tolokněnka, arctostaphylos,
die Sandbeere, rostl. Vz Rstp. 988. — K. =
krinolina (sukně). Šp.

Kostrounovatý, -ovitý, struppig, roh.
Šm.

Kostrovitý = kostře podobný. SP. II. 20.

Kostrový. K. mappa znázornňující jen
hranice a řeky tenkými čarami. Vchř. Vz
Kostra.

Kostruba, y, f. = kostrbaté vlasy. Slov.
Sldk. 584.

Kostrubatý = kostrbatý. Slov. Trok.,
Bern.

Kostrůnek, nku, m. = kostrounek Slb.
382.

Kostum, u, m. K. herců řec. a řím. Vz
Vlšk. 354., 391.

Kostumní, Costum-. K. ples. Us. Pdl.

Kostumovati se, sich costumiren. Nz.

Kostumový, Costumir-. K. umění (oble-
kové), -kunst. Nz.

Kostúr, a, m. = člověk zlý, trhlý, zpurný.
Slez. Šd., Brt. D.

Kosý = kosmý, šikmý. Mkl. Etym. 134.
K. pruh, Us., pád (nepřímý), Mus. 1880.
134., rhythmus. Dk. Poët. 290.

Kosýlka, y, f. = oko, smečka, slučku,
sliučka, die Schlinge, Masche. Slov. Phld.
V. 70., VI. 279. Chytil zajaca do k-ky. Rr.
Sb.

Kosym = kosem. Laš. Tč.

Koš = nádoba obyč. z proutí k rozlič-
ným potřebám zhotovená. Cf. Rk. Sl, Mkl.
Etym. 134. K. hradební, vz NA. III. 160.,
172., válecí, der Rollkorb, NA. III. 159., na
stožáru (Mars, k upevnění velbloudů a k ob-
sluze některých ráhen), Kpk., na řepu ze
železného drátu; k. skládací, ssací, hasič-
ský, fermežovaný, Wld., na rašelinu, Torf-
korb, k ochraně stromů. Dch. Spis nepo-
třebný do koše hoditi. Us. Dch. Je ja o k.
(o těhotné ženě). K. vody se skácel (ne-
stalo se žádné neštěstí). Us. Kšť. — K.
hrudní, der Brustkorb. Šv. — K. = stráň
u Vybrnice. Jsfk.

Košanec, vz Košan, Slb. XLII.

Košaný. Koš koš k-ný, pojeděmi do
mamy. Slez. Hra dětská. Šd. Cf. Košati.

Košár = ohrada na ovce, do čtyrhrana
ze struněg (vz Struňga) sestavená nebo ze
dřínek (vz Dřínka) spletená. Val. Brt. Z ko-
šáru se ovce po jedné do galety k dojení
vypouštějí. Kld. I. 32. K. jest pohyblivý a
dle pastvišť stále se přenáší. Rb., Pokr.
Pot. I. 73. Cf. Košarovati. Podojené ovce
ženú z k-ra na paše, na poledně priháňajú
ho do k-rov zase. Slov. Tč. Ztratila sem
kasanečku za k-rem Brt. P. 96. David byl
vyvýšen od k-Rov k královskej hodnosti.
Glč. II. 38. Cf. Hrúd.

Košárek, rku, m. = malý košár. Rb. Sb.

Košarina, y, ť. = otava, mládza. V Mal.
Hontu na Slov. Rr. Sb.

Košáriský ľud == ovčácký. Vz Košár.
Slov. Ntr. V. 315.

Košařka, y, f. = hokynářka. U Divišova.
Ndk.

Košařník, a, m. = hokynář. U Divišova.
Ndk.

Košárování, n. = mrvení v košáru, die
Pferchdüngung. Pa Vz Košárovati. Ostali
na roliach s košiarmi na k. rolí. Dbš. Obyč.
55. Toto k. trvá v roce asi sedm měsícův,
ostatní čas krmí se ovce doma. Pokr. Pot.
I. 73.

Košarovati = ovčím hnojem hnojiti tak,
že se ovce do košárů, které se každého
dne na místo posouvají, zavírají. Val. Brt.
L. N. I. 183. Kde zeme a lúky nemôžu po-
vážať trusom, tam košárujú jich. Dbš. Obyč.
51. Ct. Lesica.

Košarovisko, a, n. = košaroviště.

Košaroviště, ě, n., der Pferchplatz. Slov.
Ssk.

Košařský, Korbmacher-. Šd. K. mistr.
Sl les.

Košatec, tce, m., die Kronenwurzel. Mllr.
56., Sl. les.

Košatecký, os. jm. Tf. Odp. 50., Blk.
Kfsk. 1012., Bart. 17. - K. Fr. 1840. Jg.
H. 1. 2. vd. 584.

Košatí. Košaj, kokaj, košaný, pojedeme
do márny a od mámy do táty, jest tam
pán Bůh bohatý (říká se dětem, když se
s nimi hraje). U Příbora. Mtl. Vz Košaný.

Košatíce, Koschendorf, ves u Malých
Heraltic.

Košatina = těhotná ženská. Us. Olv.

Košatka na řepu, Wld., rybářská. Us.

Košátka Velká a Malá, Gross-, Klein-
Koschatka, vsi u Příbora.

Košátky Staré a Nové, Alt-, Neu-Ko-
schatek, vsi u Starých Benátek. Blk. Kfsk.
1341., Sdl. Hr. V. 326., Rk. SI.

Košatnice, e, f., die Korbsitzerin. Rk.

Košatnický, Korbmacher-. K. dříví, Sl.
les., stánek (košatniště). Rk.

Košavec, vce, m., korbula, die Korbelie,
Šm.

Košček, koštúr, u, m. = mechurina z ba-
rana. Slov. Rr. Sb.

Koščial, u, m. = košťál. Slov.

Košeca, e, f. = hrad nad Váhem na Slov.
Pokr. Pot. I. 115.



	682

	Kostrhoun, kostrhún = cahún. Brt., Vck. Kostrhounský, Wildfang-. Šm. Kostrhounství, n., das Benehmen eines Wildfanges. Šm. Kostra, u, m. = kostrou, kostrnka, ko- stolíka — na brku ta kostnatá částka mezi pápeřím. Slov. Hdž. Čít. 178. — K, die Stein-, Sandbeere. Slov. Loos. Kosťřín, a, m., Küstrin, mě. a pevnosť v Prusku. Rk. Sl. Kostrnatý = stončitý. Slov. Vchř. Kostrnka, vz Kostrn Kostrnkovatý, stoppelig. Slov. Ssk. Kostrnok, nku, m. = malý kostrn. Slov. Ako húsenka svoj lístok na kríčku, tak tá múdrosť svoju postať už až na k. holý zlí- zala. Phld. I. 1. 3. Kostrou, vz KostRn. Kostrošic, e, m. K. Václ, učit. 1821. Jg. H. 1. 2. vd. 584. Kostrotvorný, das GeRippe bildend. Ves. IX. 20. Kostroun. Mkl. Etym. 133. Kostrounek, nku, m., vz Kostronn. — K. = medvědice, tolokněnka, arctostaphylos, die Sandbeere, rostl. Vz Rstp. 988. — K. = krinolina (sukně). Šp. Kostrounovatý, -ovitý, struppig, roh. Šm. Kostrovitý = kostře podobný. SP. II. 20. Kostrový. K. mappa znázornňující jen hranice a řeky tenkými čarami. Vchř. Vz Kostra. Kostruba, y, f. = kostrbaté vlasy. Slov. Sldk. 584. Kostrubatý = kostrbatý. Slov. Trok., Bern. Kostrůnek, nku, m. = kostrounek Slb. 382. Kostum, u, m. K. herců řec. a řím. Vz Vlšk. 354., 391. Kostumní, Costum-. K. ples. Us. Pdl. Kostumovati se, sich costumiren. Nz. Kostumový, Costumir-. K. umění (oble- kové), -kunst. Nz. Kostúr, a, m. = člověk zlý, trhlý, zpurný. Slez. Šd., Brt. D. Kosý = kosmý, šikmý. Mkl. Etym. 134. K. pruh, Us., pád (nepřímý), Mus. 1880. 134., rhythmus. Dk. Poët. 290. Kosýlka, y, f. = oko, smečka, slučku, sliučka, die Schlinge, Masche. Slov. Phld. V. 70., VI. 279. Chytil zajaca do k-ky. Rr. Sb. Kosym = kosem. Laš. Tč. Koš = nádoba obyč. z proutí k rozlič- ným potřebám zhotovená. Cf. Rk. Sl, Mkl. Etym. 134. K. hradební, vz NA. III. 160., 172., válecí, der Rollkorb, NA. III. 159., na stožáru (Mars, k upevnění velbloudů a k ob- sluze některých ráhen), Kpk., na řepu ze železného drátu; k. skládací, ssací, hasič- ský, fermežovaný, Wld., na rašelinu, Torf- korb, k ochraně stromů. Dch. Spis nepo- třebný do koše hoditi. Us. Dch. Je ja o k. (o těhotné ženě). K. vody se skácel (ne- stalo se žádné neštěstí). Us. Kšť. — K. hrudní, der Brustkorb. Šv. — K. = stráň u Vybrnice. Jsfk.	Košanec, vz Košan, Slb. XLII. Košaný. Koš koš k-ný, pojeděmi do mamy. Slez. Hra dětská. Šd. Cf. Košati. Košár = ohrada na ovce, do čtyrhrana ze struněg (vz Struňga) sestavená nebo ze dřínek (vz Dřínka) spletená. Val. Brt. Z ko- šáru se ovce po jedné do galety k dojení vypouštějí. Kld. I. 32. K. jest pohyblivý a dle pastvišť stále se přenáší. Rb., Pokr. Pot. I. 73. Cf. Košarovati. Podojené ovce ženú z k-ra na paše, na poledně priháňajú ho do k-rov zase. Slov. Tč. Ztratila sem kasanečku za k-rem Brt. P. 96. David byl vyvýšen od k-Rov k královskej hodnosti. Glč. II. 38. Cf. Hrúd. Košárek, rku, m. = malý košár. Rb. Sb. Košarina, y, ť. = otava, mládza. V Mal. Hontu na Slov. Rr. Sb. Košáriský ľud == ovčácký. Vz Košár. Slov. Ntr. V. 315. Košařka, y, f. = hokynářka. U Divišova. Ndk. Košařník, a, m. = hokynář. U Divišova. Ndk. Košárování, n. = mrvení v košáru, die Pferchdüngung. Pa Vz Košárovati. Ostali na roliach s košiarmi na k. rolí. Dbš. Obyč. 55. Toto k. trvá v roce asi sedm měsícův, ostatní čas krmí se ovce doma. Pokr. Pot. I. 73. Košarovati = ovčím hnojem hnojiti tak, že se ovce do košárů, které se každého dne na místo posouvají, zavírají. Val. Brt. L. N. I. 183. Kde zeme a lúky nemôžu po- vážať trusom, tam košárujú jich. Dbš. Obyč. 51. Ct. Lesica. Košarovisko, a, n. = košaroviště. Košaroviště, ě, n., der Pferchplatz. Slov. Ssk. Košařský, Korbmacher-. Šd. K. mistr. Sl les. Košatec, tce, m., die Kronenwurzel. Mllr. 56., Sl. les. Košatecký, os. jm. Tf. Odp. 50., Blk. Kfsk. 1012., Bart. 17. - K. Fr. 1840. Jg. H. 1. 2. vd. 584. Košatí. Košaj, kokaj, košaný, pojedeme do márny a od mámy do táty, jest tam pán Bůh bohatý (říká se dětem, když se s nimi hraje). U Příbora. Mtl. Vz Košaný. Košatíce, Koschendorf, ves u Malých Heraltic. Košatina = těhotná ženská. Us. Olv. Košatka na řepu, Wld., rybářská. Us. Košátka Velká a Malá, Gross-, Klein- Koschatka, vsi u Příbora. Košátky Staré a Nové, Alt-, Neu-Ko- schatek, vsi u Starých Benátek. Blk. Kfsk. 1341., Sdl. Hr. V. 326., Rk. SI. Košatnice, e, f., die Korbsitzerin. Rk. Košatnický, Korbmacher-. K. dříví, Sl. les., stánek (košatniště). Rk. Košavec, vce, m., korbula, die Korbelie, Šm. Košček, koštúr, u, m. = mechurina z ba- rana. Slov. Rr. Sb. Koščial, u, m. = košťál. Slov. Košeca, e, f. = hrad nad Váhem na Slov. Pokr. Pot. I. 115.