683

Košek, šku, m. = kozub. Slov. Dones
mne to kresivo, co tam na košku najdeš.
Dbš. Sl. pov. I. 543. A keď v peci poho-
relo, rozsvieti oheň na košku. N. Hlsk. II.
87. Cf. Koch. — K = košík. Rk. — K.,
ška, m., hudebník, f 1791.

Košeľa = košile. Mor. a slov. Bern., Šd

Košelár, a, m. der Hemdenmaeher. Slov.
Bern.

Košelečka = košilečka. Vz Košile.

Košelenka, y, f. — košilenka. Vz Košile.
Mor. a slov.

Košelica == košile. Slov.

Košelka = košilka. BeRn.

Košelôčka, y, f. == košilečka. Slov. Vz
Košile.

Košeluočka, y, f. = košilečka. Slov. Vz
Košile.

Košenice, dle Budějovice, Koschenitz,
dvůr u Nové Kdyně. Tf. Odp. 288, Blk.
Kfsk. 1056., Rk. Sl.

Košenilla, vz Kočeuilla, S. N.

Košer. Nepovedl se mu k. Us. Msk. Za
čistý čárku smaž.

Košerák, Schochet. Dch.

Košerní, Koscher-. K. maso. Srn.

Košetář, e, m. = košař. Sl. les.

Košetice, dle Budějovice, Koschetitz,
ves u Křelovic. Tk III. 36., Blk. Kfsk.
1341., Sdl. Hr. IV. 195., 345., Rk. Sl.

Košetický Evermod Jiří, 1630. - 1700.,
kněz Jir. Ruk. 1. 399., S. N. - K. z Horek.
Blk. Kfsk. 1341.

Košetiště, ě, m. = koště. Aby a koše-
tištěm před kostelem stali (trest). Črn. Z.

Košiar, a, m. = košár. Slov. Pokr.

Košiarnik, a, m. = košíkář. K-ci roz-
nášejí košíky. Slov. Pokr. Pot. I. 170.

Košiarovati = košárovali. Slov.

Košice, Koschitz, vsi u Kutné Hory a
v Soběslavsku. N;Nabereš co u Košic. Dač.

I. 63. Košican oprav v: Košičan. — Tk.

II. 514., VII. 16.. 326, Tf. Odp. 287., Blk.
Kfsk. 1341., Sdl. Hr. III. 164., IV. 371.,
Rk. Sl.

Košický, os. jm. Žer. Záp. II. 185.

Košíček = prohlubinka na zadnich no-
hou, do níž včely květový prášek (pel)
stlačují. Us. Všk., Šmakal.

Košík hasičský, napuštěný fermeží, z ko-
nopné látky, plechový, kožený, pryžový.
Exc. K-ka nejmámy. Bj. Dostal k. = byl
odbyt. Na Slov. říkají: Jde s lopárem. —
K., vsi u Napajedel a u Rožďalovic. Rk.
Sl., Sdl. Hr. V. 362. — K, a, m., os. jm.
Sdl. Hr. V. 362. Na Košíku, kopec u Vše-
ra dic. Krč. — U k-ků v Praze. Tk. II. 166.

Košikářský, Korbflechter-, Us. Pal. K.
zb oži. Sl. les.

Košikářství, n.,die Korberzeugung. Prm.,
Dch.

Košíkový vozík. Dch.

Košiláč, e, košiláček, čka, m. = košilanda.
Us. Kšá , Dch., Tč., Hrts.

Košilačka. y, f. = děvče jen v košili
běhající. Us. Kšá.
Košilák, a, m = košiláč. Rk.
Košilatá, é, f. = bílá kořalka. Za dva
k-té. U Nov. Bydž. Kšť. U Něm. Brodu.
Brnt.

Košilatý = kdo chodí jen v košili. Us.
Brnt. K. hrnek = po vrchu nepolévaný,
bílý kamenný hrnek. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Košile, košela, košelka, košula, košelenka,
košulenká, košelica, košelôčka, košeluočka.
Vz tato slova a násled. Cť. Mkl. Etym.
134., 426. K. noční, flanelová. Us. K. řím.
a řecké, vz Vlšk 175., drátěné. 421. Ani
zmrzlej košule se nebojí. Mor., slez. Šd.
Parom mu v košeli, kdo mi tu radu dal;
Jane náš, Jane náš, cenkú (tenkú) košelku
máš, kdo ci ju vypere, keď nemáš matere?
Koll. Zp. I. 7., 87. Kúlaj mně, maminko,
košulenku, já si pojedu pro milenku; Perme
ju, milá, z mýdla, bude košelka bílá; Ve
dně šila košulenku, v noci přadla kúde-
lenku; Měli bílé košulenky, dostali jich od
panenky, z pergálu Sš. P. 268., 543., 378.,
617. Ta k. je jako zem (špinavá). Us. Ko-
šeluočka tenká, šila ji milenka. Sl. ps. Šf.
II. 133. Nězverboval som sa, násilu mňa
vzali, košeiôčku novú na mně rozdrápali.
Sl. sp. 162. Košelenka. Sl. ps. č. 51. Košela,
když sa vypere, je belejšá sice, ale nemá
jako prvej tej pevNosti více. Slov. Té. Ko-
šielka mu mokne od studenej rosy; Koše-
lenka tenká, Šila ju švadlenka, šila ju tri
roky, podpierala boky; Košela zo saku a
gatě zo sieti. Sb. sl. ps. II. 1. 89., I. 26.

Košelica = dlouhá k. ženská pod ople-
ckem. V Gemer. Pokr. Pot. II. 171. V tej
biednej košelici nemohla ľudom na oči.
Dbš. Sl. pov. IV. 33. Pred chalupou na
priedomí v krátkej košelôčke skáče malý
chlapček od radosti, mať že bude piect ko-
láče. Čjk. 67. Staví se jak zmrzlá košula.
Brt. Ten je v dobrej k-li (o veselém říkají,).
Slez. Sláma. Bližší k. než kabát. Hkš., Ehr.

Košilkář, e, m. = košilanda. Us. Tč.

Košilovitý, hemdförnaig. Sl. les., Rst. 429.

Košilový, Hemde-. K. oxford, schirting.
Čerm.

Košín, a, m , Koschin, ves u Sudoměřic.
Sdl Hr. II.' 102., 255., III. 274., IV. 371.,
V. 362., Rk. Sl. — K., os. jm. Sdl. Hr. V.
362., Rk. Sl., Tf. Mtc. 166.

Košina. Vypadl u něho z k-ny (= z lásky).
Na Hané. Vck. Stroj k-nu, pojeděm na ho-
stinu. Sš P. 100. — K, y, m. K. Ondř.
1691 Jg. H 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 399.

Košináťiti, Korbmacher sein. Bern.

Košinka, y, f, Koschinka, sam. u Staré
Libně.

Košinov, a, m., Koschinow, ves u Hlin-
ska. Rk. Sl.

Košiny, pl., f. = vůz s košinami, der
Korbwagen. Vezli jsme se v k-nách. Laš.
Tč.

Košíře, dle Budějovice, Kossiř, ves u Smí-
chova. Tk. I. 612., II. 539., III. 99., 129.,
IV. 730., VI. 19i., Blk. Kfsk. 504, Rk. Sl.

Košířský potok. V/, Kv. 1885. 574., Tk.

II. 271. K. niva. Tk. II. 273.

Košisko, a, n. = veliký n. nehezký koš,
Šm.
Košjar, u, m., vz Košár. Slov. Němc,

III. 335.

Koškati - košatí. U Frenšt. Dík.
Košlák m. kontlák, hubený kůň. Slov,
Bern. Vz Ořech. Brt. Vz Košliak.