688

Kotoučnice, e, f. = čára závitková, spi-
ralka, helikoida S. N. III. 716.

Kotoučov, a, m., Kotaučow, ves u Zbra-
slavic. Blk. Kfsk. 41., 688., Rk. Sl.

Kotoučovitý, scheibenförmig.

Kotoučový. K. pohyb, řemen (na ko-
touče), úřezek, odřezek, Scheibenabschnitt,
pila, Kreissäge, Šp., západka. Zpr. arch.

Kotoul, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 464.,
467.

Kotoulati = kotouleti. Brt. D. 160.

Kotoulčatka, y, f. = přezkový šat. Slov.
Bkř.

Kotoulka, y, f., der Reifring, das Scheib-
chen an der Spindel, der Anspinn. Slov.
Loos. Vz Kotúlka.

Kotouň, é, f, Kotaun, ves u Horažďo-
vic. Rk. SI.

Kotousov, a, m., Kotausow, ves u Blo-
vic, Blk. Kfsk. 280., Rk. Sl.

Kotov, a, m., Ketten, ves (zaniklá?) v Bo-
lesl. Blk. Kťsk. 69.

Kotování, n. K. šířky ulic v poloho-
pisných plánech. Kutn. Vz Kotovati.

Kotovaný; -án, a, o, kotirt. K. rys.
Šand. 11. 23. Vz Kotovati.

Kotovati = míry vepsati, kotiren. Vz
Kot, Kota. Šand. Šířku ulic v polohopis-
ném plánu k. Kutn.

Kotovice, e, f. = kot, vepřevice. Mor.
Šd., Vck., Včř., Bkř. — K, dle Budějovice,
Gottowitz, ves u Stoda. Rk. Sl., Arch. II.
469., Blk. Kfsk. 267.

Kotovina, y, f. = huspenina. Slov. Ssk.

Kotrba = kostlivá už len čiastka hlavy,
kosťba, kostiba, kostrba. Slov. Dbš. Sl. pov.
8. 28. — K. = hlava, když je v ni sečka
(hloupá). Mor. Brt.

Kotrbač, e, f. = roští, parkosí, padrtí,
der Kniebusch. Sl. les.

Kotrbálať, purzeln. Slov. Ssk.

Kotrbatý, hirnschädelig; starrköpfig;
dumm. Dch. K. houby. Vz Kotrbovitý. Rst.
429.

Kotrbelcovať = kotrbálať. Slov. Ssk.

Kotrbelec, lce, m. = kotrmelec. Laš.
Zkl., Tč. — K., os. jm. K. Leop., dr.
theol., bývalý prof. jičín. gymnasia, děkan
poděbradský, nar. 1815. Vz Šb. Děj. ř. 2. vd.
260.

Kotrbenec, nce, m. = kotrmelec. Mor.
Brt. D. 229.

Kotrbka, y, f. = malá kotrba. Bern.

Kotrboul, u, m., phytelephas, rostl. K.
hruboplodý, p. macrocarpa; drobnoplodý,
p. microcarpa. Vz Rstp. 1651 , Ves. IV.
136.

Kotrbóv, a, m., Kotrbow, sam. u Hor-
šova Týna.

Kotrbovitý, kopffönnig. K. houby. Vz
Rst. 215., 429.

Kotrcati = štěbotat. Slov. Ssk.

Kotrč, sparassis, der Strunkschwamm,
houba. Vz Rstp. 1923. — K. = kormidlo,
das Steuerruder. Us. plavců na Roudnicku,
Prk., opačina, opačenice, kurzes Kehrruder.
Sl. les. — K. = pahrb. Vz Kotrčka. Slov.
Ssk. — K., mlýn u Vlašimě.

Kotrčák, u, m. = neúhedný rozsocháč.
Slez. Šd.

Kotrčí, n., das Gestrüppe. Loos.

Kotrčiti = kotrléiti. Rk.

Kotrčka, y, f. = pahrbek. Slov. Ssk. —
K. — chatrč, chalúpa najmä osamele na
kopci lebo skale trčiaca. Slov. Gömör. Rr.
Sb.

Kotrlcovati se = choditi sem tam pra-
cuje nepracuje. U Huštěnovic. Tč.

Kotrlec. K-rlce vrhati. Brt. Ten člověk,
kterýž se od pravdy odvrátí a kotrlec pře-
vrže. BR. II. 57. a. Co by blecha k. pře-
metla, tak spala (málo). U Dobruš. Vk.
Dělá samé kotrmelce, dumme Streiche,
Böcke; Udělal kotrmelec a strhl s sebou
mnoho jiných (wurde bankerott). Us. Tč.
Cf. Havan.

Kotrlenec, nce, m. = kotrlec. Zajac dolu
brehom utekajúci robí k-lence. Slov. Rr. Sb.

Kotrleti. Šf. III. 496.

Kotrly, několik domkův u Vsetína.

Kotrmeláček čku, m, ve fysice, das
Burzelmännchen. Sna.

Kotrmelačiti, burzeln. Šm.

Kotrmelečník, a, m., der Purzelbaum-
schläger. Lpř.

Kotrmňác, interj. Běžel, běžel a udělal
k. = upadl. Vz násl. Mor. Vck.

Kotrmňácnouti = škaredě upadnouti,
se udeřiti, stürzen, sich anschlagen. Mor.
Val. Vck., Brt. D. 223.

Kotrna, y, f., vz Králík.

Kotrnák, a, m., vz Králík.

Kotŕňať = kolébati. Val. Brt. D. 223.

Kotrněnec, nce, m., vz Králík.

Kotrouškovský Mlýn u Senomat.

Kotrozany, dle Dolany. Arch. I. 542.

Kotrš! kotrš! Volání na králíka. Vz
Králík. Mor. Brt.

Kotrválať = kotrbálať. Slov. Ssk.

Kotrý = koterý. Slov. Hojže, k tancu
běž, vyber sebe (sobě), kotrú chceš. Sl. sp.
232.

Kotržina, y, f. = tvrdá věc vůbec, špatná,
etwas Hartes, Schlechtes. Maso tvrdé jak
k.; Tuhý jak húžva, k-na. Ve vých. Mor.
Brt., Vck. To je maso ze staré k-ny. Šd.
— K. = kořalka. Slov. Bern.

Kotský Jan. Tf. Odp. 253., 257.

Kotsmich, a, m., os. jm. — K. Vojt.,
nar. 1835., zemský školní inspektor v Praze.
Vz Tf. H. 1. 3. vd. 178., Tf. Mtc. 231.

Kott, a, m., os. jam. — K. Frant. Št.,
nar. 26. pros. 1825. v Podhajčí (v Podhaj-
ském mlýně) u Lnář (u Blatné), chodil ve
Velkém Břevnově u Prahy do obecné školy,
studoval v Praze na gymnasiu malostran-
ském a na filosofické fakultě, dokončil
r. 1850. právnická a r. 1853. filologická
studia, stal se r. 1853. supplentem v Jin-
dřichově Hradci, r. 1854. professorem v Ji-
číně, r. 1855. v Gorici, r. 1859. v Olomouci,
r. 1862. po druhé v Jičíně (kam byl pro
své vlastenecké smýšlení a jednání přelo-
žen), r. pak 1868. při akadem. gymnasiu
v Praze, kde r. 1885. do výslužby dán byl,
při kteRéžto příležitosti vyznamenán byl
za příčinou své literarní činnosti zásluž-
ným zlatým křížem s korunou. V Jindř.
Hradci napsal do progRamu na r. 1854. člá-
nek: Horatiův soud o starší římské lite-



	688

	Kotoučnice, e, f. = čára závitková, spi- ralka, helikoida S. N. III. 716. Kotoučov, a, m., Kotaučow, ves u Zbra- slavic. Blk. Kfsk. 41., 688., Rk. Sl. Kotoučovitý, scheibenförmig. Kotoučový. K. pohyb, řemen (na ko- touče), úřezek, odřezek, Scheibenabschnitt, pila, Kreissäge, Šp., západka. Zpr. arch. Kotoul, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 464., 467. Kotoulati = kotouleti. Brt. D. 160. Kotoulčatka, y, f. = přezkový šat. Slov. Bkř. Kotoulka, y, f., der Reifring, das Scheib- chen an der Spindel, der Anspinn. Slov. Loos. Vz Kotúlka. Kotouň, é, f, Kotaun, ves u Horažďo- vic. Rk. SI. Kotousov, a, m., Kotausow, ves u Blo- vic, Blk. Kfsk. 280., Rk. Sl. Kotov, a, m., Ketten, ves (zaniklá?) v Bo- lesl. Blk. Kťsk. 69. Kotování, n. K. šířky ulic v poloho- pisných plánech. Kutn. Vz Kotovati. Kotovaný; -án, a, o, kotirt. K. rys. Šand. 11. 23. Vz Kotovati. Kotovati = míry vepsati, kotiren. Vz Kot, Kota. Šand. Šířku ulic v polohopis- ném plánu k. Kutn. Kotovice, e, f. = kot, vepřevice. Mor. Šd., Vck., Včř., Bkř. — K, dle Budějovice, Gottowitz, ves u Stoda. Rk. Sl., Arch. II. 469., Blk. Kfsk. 267. Kotovina, y, f. = huspenina. Slov. Ssk. Kotrba = kostlivá už len čiastka hlavy, kosťba, kostiba, kostrba. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 28. — K. = hlava, když je v ni sečka (hloupá). Mor. Brt. Kotrbač, e, f. = roští, parkosí, padrtí, der Kniebusch. Sl. les. Kotrbálať, purzeln. Slov. Ssk. Kotrbatý, hirnschädelig; starrköpfig; dumm. Dch. K. houby. Vz Kotrbovitý. Rst. 429. Kotrbelcovať = kotrbálať. Slov. Ssk. Kotrbelec, lce, m. = kotrmelec. Laš. Zkl., Tč. — K., os. jm. K. Leop., dr. theol., bývalý prof. jičín. gymnasia, děkan poděbradský, nar. 1815. Vz Šb. Děj. ř. 2. vd. 260. Kotrbenec, nce, m. = kotrmelec. Mor. Brt. D. 229. Kotrbka, y, f. = malá kotrba. Bern. Kotrboul, u, m., phytelephas, rostl. K. hruboplodý, p. macrocarpa; drobnoplodý, p. microcarpa. Vz Rstp. 1651 , Ves. IV. 136. Kotrbóv, a, m., Kotrbow, sam. u Hor- šova Týna. Kotrbovitý, kopffönnig. K. houby. Vz Rst. 215., 429. Kotrcati = štěbotat. Slov. Ssk. Kotrč, sparassis, der Strunkschwamm, houba. Vz Rstp. 1923. — K. = kormidlo, das Steuerruder. Us. plavců na Roudnicku, Prk., opačina, opačenice, kurzes Kehrruder. Sl. les. — K. = pahrb. Vz Kotrčka. Slov. Ssk. — K., mlýn u Vlašimě. Kotrčák, u, m. = neúhedný rozsocháč. Slez. Šd.	Kotrčí, n., das Gestrüppe. Loos. Kotrčiti = kotrléiti. Rk. Kotrčka, y, f. = pahrbek. Slov. Ssk. — K. — chatrč, chalúpa najmä osamele na kopci lebo skale trčiaca. Slov. Gömör. Rr. Sb. Kotrlcovati se = choditi sem tam pra- cuje nepracuje. U Huštěnovic. Tč. Kotrlec. K-rlce vrhati. Brt. Ten člověk, kterýž se od pravdy odvrátí a kotrlec pře- vrže. BR. II. 57. a. Co by blecha k. pře- metla, tak spala (málo). U Dobruš. Vk. Dělá samé kotrmelce, dumme Streiche, Böcke; Udělal kotrmelec a strhl s sebou mnoho jiných (wurde bankerott). Us. Tč. Cf. Havan. Kotrlenec, nce, m. = kotrlec. Zajac dolu brehom utekajúci robí k-lence. Slov. Rr. Sb. Kotrleti. Šf. III. 496. Kotrly, několik domkův u Vsetína. Kotrmeláček čku, m, ve fysice, das Burzelmännchen. Sna. Kotrmelačiti, burzeln. Šm. Kotrmelečník, a, m., der Purzelbaum- schläger. Lpř. Kotrmňác, interj. Běžel, běžel a udělal k. = upadl. Vz násl. Mor. Vck. Kotrmňácnouti = škaredě upadnouti, se udeřiti, stürzen, sich anschlagen. Mor. Val. Vck., Brt. D. 223. Kotrna, y, f., vz Králík. Kotrnák, a, m., vz Králík. Kotŕňať = kolébati. Val. Brt. D. 223. Kotrněnec, nce, m., vz Králík. Kotrouškovský Mlýn u Senomat. Kotrozany, dle Dolany. Arch. I. 542. Kotrš! kotrš! Volání na králíka. Vz Králík. Mor. Brt. Kotrválať = kotrbálať. Slov. Ssk. Kotrý = koterý. Slov. Hojže, k tancu běž, vyber sebe (sobě), kotrú chceš. Sl. sp. 232. Kotržina, y, f. = tvrdá věc vůbec, špatná, etwas Hartes, Schlechtes. Maso tvrdé jak k.; Tuhý jak húžva, k-na. Ve vých. Mor. Brt., Vck. To je maso ze staré k-ny. Šd. — K. = kořalka. Slov. Bern. Kotský Jan. Tf. Odp. 253., 257. Kotsmich, a, m., os. jm. — K. Vojt., nar. 1835., zemský školní inspektor v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 178., Tf. Mtc. 231. Kott, a, m., os. jam. — K. Frant. Št., nar. 26. pros. 1825. v Podhajčí (v Podhaj- ském mlýně) u Lnář (u Blatné), chodil ve Velkém Břevnově u Prahy do obecné školy, studoval v Praze na gymnasiu malostran- ském a na filosofické fakultě, dokončil r. 1850. právnická a r. 1853. filologická studia, stal se r. 1853. supplentem v Jin- dřichově Hradci, r. 1854. professorem v Ji- číně, r. 1855. v Gorici, r. 1859. v Olomouci, r. 1862. po druhé v Jičíně (kam byl pro své vlastenecké smýšlení a jednání přelo- žen), r. pak 1868. při akadem. gymnasiu v Praze, kde r. 1885. do výslužby dán byl, při kteRéžto příležitosti vyznamenán byl za příčinou své literarní činnosti zásluž- ným zlatým křížem s korunou. V Jindř. Hradci napsal do progRamu na r. 1854. člá- nek: Horatiův soud o starší římské lite-