692

Koupanina, y, f., die Baderei. Dch.

Kouparna, y, f., das Bad, der Badeort.
Šm.

Koupati co kde. Vlaštovka křídla v modru
koupá. Osv. VI. 596. K. se v nepřátelských
vodách. Dal. C. 50. — jak. Kup sě a drže
se břehu. Smil. Pot ručejemi koupal naše
těla. Vrch.

Koupě = výměna peněz za skutečné hod-
noty. S. N. IX. 574. Cf. Mkl. Etym. 148.
Koupě chtivý, kauflustig. Šp. K. s výhra-
dou, k. zpáteční, Kauf mit Vorbehalt des
Wiederkaufes. Pr. tr. K. věci nadějné (toho,
co kdo v naději očekává), der Hoffnungs-
kauf. J. tr. Nenie dosti kupcóv, aby jen
na jedné kúpi hledali zisku. Šf. Kupci jmají
té kúpě dobývati, ješto by byla k užitku
lidem. Št. Kn. š. 172. O řádných k. v starší
době. Cor. jur. IV. 3. 1. 393., IV. 3. 2
416. — K. = zboží atd. Pobrali mi mé
kúpě i peníze. Půh. I. 186. Kdyby pro
svój zisk tu kúpi přinesli; Na roky kúpi
dávali. St. Kn. š. 173. — K. (Koupí), Kaupy,
ves u Břežnice.

Koupěchtivosť, i, f, die Kauflust. Us.
Pdl.

Koupel, cf. Mkl. Etym. 126. — K. celá,
das Vollbad, ruční, das Handbad. Dch. K.
řím. a řec. Vz Vlšk. 216., 221. Cf. Slov.
zdrav. V cierkvi sv. jest jedna kúpěl t. j.
křest aneb pokánie. Hus III. 257. Tuť chtí
na nich (manželkách) žáhu si sehnati, tuť
potom musí (manželky) vytrpěti i koupel
vymyti (trpěti). Reš. Hrad. (Sbor. bist. 1886.
298.). K-le, der Badeort. Ssk. O první k-li
narozeného dítěte na Mor. vz Brt. Dt. 5.

Koupelnictví, n., die Badekunst. Bern.

Koupený. Deset nás to mělo k-ných (to
koupilo). Zlinsky. Brt.

Koupidlo, a, n., das Kaufmittel. Koupil
bych, jen kupidla. Us.

Koupili-us, a, m. — K. Jan, děkan,
† 1623. Jg. H. 1. 2. vd. 578.

Koupiti, kupúvati. Mor. Brt. D. Cf. Mkl.
Etym. 148. O časování slovesa ,kupovati'
vz v List. filol. 1886. 293.-297. O časování
na Lašsku vz Brt. D. 130. — abs. A tu
lib kup lib nekupi, jižť bez škody neot-
stúpí. Hr. ruk. 405. Kdo kupuje, čeho ne-
potřebuje, bude prodávat, čeho potřebuje.
Sb. uč. O kupujícím vz Vš. 170., 462., Cor.
jur. IV. 3. 1. 402., IV. 3. 2. 420. — co.
Předal (prodal) chléb a kúpil nůž. Jaká
éapka, taký prém, co jsi kúpil, to si vem.
Slez. Šd. Nemá můj tatíček za toli sedni-
ček, aby mně kupoval barvu do mých líček.
Sš. P. 311. — co, čeho komu. Kup si
meč. Výb. II. 37. Kupte si ho! Us. Brt.
Koupil si podšívku (opil se). U Hořic. Hk.
Chtěl jsem si chleba kúpiti. Pass. 586. Ne-
měla baba roboty (práce), kúpila si praša.
Pořek. slez. Šd. A dy bys bul dobrý muž,
kupjul bys mi nový vůz. Sš. P. 681. — co
od koho. Od kováče kúpil uhlie (špatně
pochodil). Rr. MBš. — jak. Kúpil to z ná-
hody. Brt. D. — co nač. Něco na sebe
k. Dch. A chce mu platiti horskými (pe-
nězi), na kteréž kúpil purkrecht; Aby z toho
statku byly Iva postavy sukna kupeny na
chudinu. NB Tč. 153., 198. — zač, co čeho.

Mír za peníze od nepřítele k. Šmb. S. II.
204. Něco za hříšné peníze k. (draho). Vz
Hříšný. K. něco za Ježíš Maria (ukrásti).
U Kr. Hrad. Cikán kupuje za pět prstův
a sáh (sáhnutí) = krade. Us. Kšť. Kúpím si
tam za troník stravy a za druhý perníku.
Sš. P. 367. Cože si mi, milý, za prstenčok
kúpil (= který)? Anth. Bart. 81. Kuoň za
penieze kúpil. Pč. 15. Za zlato chleba k.
Dal. 130. Dar boží za penieze k. Hus I.
410. Peniez pak nenie k jinému než k. zaň.
Št. Kn. š. 174. Za čo som kúpil, za to pre-
dám. Zátur. Všecko kúpíš za peňáze, šaty,
zboží, role, ale čnosti nenalezneš i v zlatej
stodole. Glč. I. 232. — kdy. Když v čase
koupíš, dobře postoupíš. Slez. Tč. To sukno
jsem na svobodném jarmarku kúpil za své
penieze. NB. Té. 10. — kde. U mne se to
nekoupí (já nesouhlasím). Us. Kdož masa
kúpí u něho. Hr. ruk. 407. To zboží jsem
u Václava kúpil; Za to měl mi k. na dě-
dině, an za to nic nekúpil. Půh. I. 304, II.
439. — pro koho. Nekupuj pro vtáka, než
máš klietku. Slov. Rr. MBš. — co, čeho
čím. Hrob, jejž koupil Abraham cenou
stříbra od synů ... Sš. Sk. 77. Když ne-
móžte almužnú kúpiti královstvie nebe-
ského; Kristus svú svatú krví kúpil duše
lidské. Št. Kn. š. 111., 184. — odkud. Ač
můj kabát šerkový, není vyloupen, ale z mých
mozolů koupen. Bž. exc. — s inft. Kúpil
mi hřeben žlté vlasy česať. Ht. Sl. ml. 239.

Kour. Vz Ven (konec). — K., u. m. =
hráď lísová, die Sperrhürde. Šp.

Kouř, vz Mkl. Etym. 148. K. černý, hustý,
smrdutý, milířský (z milíře), der Meiler-
rauch; vodnatý, modrý, modravý, přižloutlý.
hnědý, světlošedý atd. Sl. les. Má to chuť
kouřem, es schmeckt nach R. Dch. Je tu
kúřu, že može pantoky věšať. Zlinsky. Brt.
Hádanka: Otec se rodí a syn po střeše
běhá. Km. 1886. 719. — K. = mhla. Kouř
vrchový, der Höhenrauch. NA. V. 384.

Kouřava, y, f., das Staubgewölk. Laš.
Tč. K-vy tejto pustatiny kalilv oči. Trok.
92.

Kouřelnice, e, kouřelnička, y, f., das
Räucherpfännchen, die Kasolette. Šm.

Kouřen, řně, f. = ohnisko; výklenek (že
ohnisko ve výklenku bývá); též místo k ulo-
žení něčeho. Us. Hk.

Kouření, vz Slov. zdrav., Rk. Sl.

Kouřevod, u, m., der Rauchabieiter. KP.
V. 267. Vz Kouřovod.

Kouřilovy, Kauřilowy, samota u Želez.
Brodu.

Kouřim, ě a i, Bž. 101., gt. -i. Pal. Rdh.
I. 130. Do K-mě. Hr. ruk. 15. Okolo K-ma.
Štelc. Nejlépe: -ě. Vz Boleslav, Chrudim.
Kauřim, mě. v Pardubsku. Dříve Zlicov.
Dal. 131., 132. Cf. Sdl. Hr. IV. 180., Rk.
Sl., Tf. Odp. 389., Blk. Kfsk. 1342., Let.
(rejstřík), Pal. Rdh. II. 126., Tk. I. 611., II.
538., III. 649., IV. 729., V. 244., VI. 349.,
VII. 384., 385., Tk. Žk. 222. V K-mi mají
zvony obrácené srdcem vzhůru. Vz Sbtk.
Krat. h. 271. - K , mlýn u Plzně.

Kouřimec, mce, m., Kauřimetz, myslivna
u Křivoklátu.



	692

	Koupanina, y, f., die Baderei. Dch. Kouparna, y, f., das Bad, der Badeort. Šm. Koupati co kde. Vlaštovka křídla v modru koupá. Osv. VI. 596. K. se v nepřátelských vodách. Dal. C. 50. — jak. Kup sě a drže se břehu. Smil. Pot ručejemi koupal naše těla. Vrch. Koupě = výměna peněz za skutečné hod- noty. S. N. IX. 574. Cf. Mkl. Etym. 148. Koupě chtivý, kauflustig. Šp. K. s výhra- dou, k. zpáteční, Kauf mit Vorbehalt des Wiederkaufes. Pr. tr. K. věci nadějné (toho, co kdo v naději očekává), der Hoffnungs- kauf. J. tr. Nenie dosti kupcóv, aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Šf. Kupci jmají té kúpě dobývati, ješto by byla k užitku lidem. Št. Kn. š. 172. O řádných k. v starší době. Cor. jur. IV. 3. 1. 393., IV. 3. 2 416. — K. = zboží atd. Pobrali mi mé kúpě i peníze. Půh. I. 186. Kdyby pro svój zisk tu kúpi přinesli; Na roky kúpi dávali. St. Kn. š. 173. — K. (Koupí), Kaupy, ves u Břežnice. Koupěchtivosť, i, f, die Kauflust. Us. Pdl. Koupel, cf. Mkl. Etym. 126. — K. celá, das Vollbad, ruční, das Handbad. Dch. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 216., 221. Cf. Slov. zdrav. V cierkvi sv. jest jedna kúpěl t. j. křest aneb pokánie. Hus III. 257. Tuť chtí na nich (manželkách) žáhu si sehnati, tuť potom musí (manželky) vytrpěti i koupel vymyti (trpěti). Reš. Hrad. (Sbor. bist. 1886. 298.). K-le, der Badeort. Ssk. O první k-li narozeného dítěte na Mor. vz Brt. Dt. 5. Koupelnictví, n., die Badekunst. Bern. Koupený. Deset nás to mělo k-ných (to koupilo). Zlinsky. Brt. Koupidlo, a, n., das Kaufmittel. Koupil bych, jen kupidla. Us. Koupili-us, a, m. — K. Jan, děkan, † 1623. Jg. H. 1. 2. vd. 578. Koupiti, kupúvati. Mor. Brt. D. Cf. Mkl. Etym. 148. O časování slovesa ,kupovati' vz v List. filol. 1886. 293.-297. O časování na Lašsku vz Brt. D. 130. — abs. A tu lib kup lib nekupi, jižť bez škody neot- stúpí. Hr. ruk. 405. Kdo kupuje, čeho ne- potřebuje, bude prodávat, čeho potřebuje. Sb. uč. O kupujícím vz Vš. 170., 462., Cor. jur. IV. 3. 1. 402., IV. 3. 2. 420. — co. Předal (prodal) chléb a kúpil nůž. Jaká éapka, taký prém, co jsi kúpil, to si vem. Slez. Šd. Nemá můj tatíček za toli sedni- ček, aby mně kupoval barvu do mých líček. Sš. P. 311. — co, čeho komu. Kup si meč. Výb. II. 37. Kupte si ho! Us. Brt. Koupil si podšívku (opil se). U Hořic. Hk. Chtěl jsem si chleba kúpiti. Pass. 586. Ne- měla baba roboty (práce), kúpila si praša. Pořek. slez. Šd. A dy bys bul dobrý muž, kupjul bys mi nový vůz. Sš. P. 681. — co od koho. Od kováče kúpil uhlie (špatně pochodil). Rr. MBš. — jak. Kúpil to z ná- hody. Brt. D. — co nač. Něco na sebe k. Dch. A chce mu platiti horskými (pe- nězi), na kteréž kúpil purkrecht; Aby z toho statku byly Iva postavy sukna kupeny na chudinu. NB Tč. 153., 198. — zač, co čeho.	Mír za peníze od nepřítele k. Šmb. S. II. 204. Něco za hříšné peníze k. (draho). Vz Hříšný. K. něco za Ježíš Maria (ukrásti). U Kr. Hrad. Cikán kupuje za pět prstův a sáh (sáhnutí) = krade. Us. Kšť. Kúpím si tam za troník stravy a za druhý perníku. Sš. P. 367. Cože si mi, milý, za prstenčok kúpil (= který)? Anth. Bart. 81. Kuoň za penieze kúpil. Pč. 15. Za zlato chleba k. Dal. 130. Dar boží za penieze k. Hus I. 410. Peniez pak nenie k jinému než k. zaň. Št. Kn. š. 174. Za čo som kúpil, za to pre- dám. Zátur. Všecko kúpíš za peňáze, šaty, zboží, role, ale čnosti nenalezneš i v zlatej stodole. Glč. I. 232. — kdy. Když v čase koupíš, dobře postoupíš. Slez. Tč. To sukno jsem na svobodném jarmarku kúpil za své penieze. NB. Té. 10. — kde. U mne se to nekoupí (já nesouhlasím). Us. Kdož masa kúpí u něho. Hr. ruk. 407. To zboží jsem u Václava kúpil; Za to měl mi k. na dě- dině, an za to nic nekúpil. Půh. I. 304, II. 439. — pro koho. Nekupuj pro vtáka, než máš klietku. Slov. Rr. MBš. — co, čeho čím. Hrob, jejž koupil Abraham cenou stříbra od synů ... Sš. Sk. 77. Když ne- móžte almužnú kúpiti královstvie nebe- ského; Kristus svú svatú krví kúpil duše lidské. Št. Kn. š. 111., 184. — odkud. Ač můj kabát šerkový, není vyloupen, ale z mých mozolů koupen. Bž. exc. — s inft. Kúpil mi hřeben žlté vlasy česať. Ht. Sl. ml. 239. Kour. Vz Ven (konec). — K., u. m. = hráď lísová, die Sperrhürde. Šp. Kouř, vz Mkl. Etym. 148. K. černý, hustý, smrdutý, milířský (z milíře), der Meiler- rauch; vodnatý, modrý, modravý, přižloutlý. hnědý, světlošedý atd. Sl. les. Má to chuť kouřem, es schmeckt nach R. Dch. Je tu kúřu, že može pantoky věšať. Zlinsky. Brt. Hádanka: Otec se rodí a syn po střeše běhá. Km. 1886. 719. — K. = mhla. Kouř vrchový, der Höhenrauch. NA. V. 384. Kouřava, y, f., das Staubgewölk. Laš. Tč. K-vy tejto pustatiny kalilv oči. Trok. 92. Kouřelnice, e, kouřelnička, y, f., das Räucherpfännchen, die Kasolette. Šm. Kouřen, řně, f. = ohnisko; výklenek (že ohnisko ve výklenku bývá); též místo k ulo- žení něčeho. Us. Hk. Kouření, vz Slov. zdrav., Rk. Sl. Kouřevod, u, m., der Rauchabieiter. KP. V. 267. Vz Kouřovod. Kouřilovy, Kauřilowy, samota u Želez. Brodu. Kouřim, ě a i, Bž. 101., gt. -i. Pal. Rdh. I. 130. Do K-mě. Hr. ruk. 15. Okolo K-ma. Štelc. Nejlépe: -ě. Vz Boleslav, Chrudim. Kauřim, mě. v Pardubsku. Dříve Zlicov. Dal. 131., 132. Cf. Sdl. Hr. IV. 180., Rk. Sl., Tf. Odp. 389., Blk. Kfsk. 1342., Let. (rejstřík), Pal. Rdh. II. 126., Tk. I. 611., II. 538., III. 649., IV. 729., V. 244., VI. 349., VII. 384., 385., Tk. Žk. 222. V K-mi mají zvony obrácené srdcem vzhůru. Vz Sbtk. Krat. h. 271. - K , mlýn u Plzně. Kouřimec, mce, m., Kauřimetz, myslivna u Křivoklátu.