Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |
|
|||
697
|
|||
|
|||
mazlíčkovi, který se pořád mátky dovolává).
Proč koza nežere, když ji šaíář uhlídá? Protože uhlí nežere; Pásl bych já kozy, ale mne to mrzí, dyž každá kozička ocas hore drží. Us. Brt. Jož só koze nasyceny (říkají dětem, když byly pláčem něco vy- nutily a plakati přestaly). U Bohusl. Neor. Je zle, k. dojí krev! V Kunv. Msk. Za trojník táhl by kozu do Šternberka. U Olom. Sd. Koza pět měsícóv malé nosí, stromóm velmi škodí, někdy dvě i tri kozlence, štyry zridka splodí; Kolko rokóv k. žije, z rohóv sa poznává; K. capa žalovala, že stromy objédá, straka vránu, že bez stydu na mr- šiny sedá. Glč. II. 227, 246. Na strom nachýlený i kozy skáčí; Réva a k. vody nemilují; Svedeš jen jednou kozu na led. Bš. exc. Dětské říkadlo: Ide k. do Kra- kova, podkovama křeše, za ňú ide krásná paní, hřebeněm se češe. Česala se hřebe- něm, mazala se ščetkú, namazala hubu me- dem, aby měla sladků. Km. 1886. 637. K. mekoce: Meee! čert ně (mě) bere do kabele! Na Hané i koza s kozlem jsou povahy ha- nácké, flegmatické, k čemuž se výborně hodí nářečí hanácké. Koza totiž nemohouc se dostati na hrušku, povzdychla si toužebné: Debe bel hák! Domnívalať se tolik dvornosti do kozla, že se dovtípí a hák odněkud při- nese. Ale ten dělal se nerozumě a ne- hýbaje se z místa přisvědčil toliko flegma- ticky koze: Debe bel, bel be! Km. 1886. 407. Hra na kozu. Vz Brt. Dt. 174 — K. = sopel, ozhr, der Rotz. Vyžeň kozu na pastvu (vytři si nos). U Litovle. Kčr. — K. = necudná žena. Mladá k. ľúbi sol, stará uchytí ju aj so solničkou. Slov. Rr. MBš — K. = hloupé odrostlé děvče. To je hlúpá, stará k. Brt. Mlsná k. (děvče). Brt. — K. = podstavek. K. pod lešení, der Rüstbock; k. k navalem piva na vůz, der Bierbock, Schrott- bock, Suk; rožňová, die Bratspiesstütze. Lpř. Sl. I. 476.; k. = tesařská stolice. Vchř. K. = klády mostové (na nichž most leží) NA. III. 173., 166. K. v tělocviku, vz KP. I. 461. K. měřická (stahovací), der Ver-
ziehbock. Hrbk. — K. Žnec na koze. Vchř., Jsk., Bkř. Cf. Hóser, Janovač. Tys vzal malou kozu, musíme za tebe dotahovati (malý kus práce na poli, na louce v zahradě atd.); Zůstaň na své koze; Ona nebyla ještě na své koze (nebyla posud na poli atd.); Séci do kozy = séci obilí, vedouc kosu v obilí tak, že sečené obilí se klade na vedlejší obilí ještě stojící; pak se odebírá a klade na pokládky; opak toho jest séci do pokosů nebo na pokosy. Tu se kosa vede z obilí ven a sekáč dělá sám pokosy. Na Hané. Wrch. — K. Hra na kozu. Hoch se shrbí a na jeho záda jiní skáčí. Vz Mtc. 1879. 169., Brt. L. N. I. 63. — K. = po- dlouhlé červené jablko. Mor. Brt. — K, ca- pella, hvězda. Vz S. N. — K., die Garn- winde. Ssk. — K. = dudy, der Dudelsack. Ssk. — K. mostní = zbraň, splž, ledovník. — K., y, m., os. jm. D. ol. III. 147., Žer. Zap. II. 185., Sdl. Hr. III. 187., IV. 227. — U koz
v Praze. Tk. II. 154. Kozaber, bra, m., myslivna u Dobříše
a u Mníška. |
Kozacina, y, f., das Ziegenfleisch. Loos.
Kozáctví, n., das Kosakenleben. Šm.
Kozáctvo, a, n., die Kosaken.
Kozáček, vz Kozák.
Kozačenek, nka, m , vz Kozák. Hdk.
v Osv. I. 15. Kozáčina, y, f. = kozáctvo. Osv.
Kozačka, y, f., bývalá vinice a zahrada
spolku pomologického ve Vinohradech. — K. = čes. národní tanec. Bačk. Kozadírek, rka, m., ves u Libáně. Dle
Rk. Sl.: Kozadirky. Tam pekou o posvícení buchty v panské cihelně. Vz Sbtk. Krat. h. 61. 1. Kozák, cf. Mkl. Etym. 136. - K., der
Kosak. Trp, kozáče, budeš atamanem. Pk. Cf. S. N., Rk. Sl. — K. = pijan. Dobrý k. Bavor., Jir. exc. — K. = odstavené dítě. To je hodný k. (žert). Ve vých. Čech. Kšť. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1036., Sedl. Hr. III. 292. 2. Kozák =jedláhouba o vysokém kloubku
s červenou čapkou. Mor. Brt., Škd., Mtl. K. březový, osykový, Brt., lipový, Kapuziner- pilz, habrový (jalovcový hřib, hlohový hřib, modřák, Satanspilz, Rothfuss, Pfeffer-, Wolfs- röhrchenpilz). U Uher. Hrad. K. = hřib špič- ník, boletus scaber. Rstp. 1916. — K. = ko- zel, samec, eine Bierart. Šp. Kozákov = vrch u Jičína, vz S. N., Rk. Sl.
Byls ješté na K-vě, když se to stalo (nebyls ještě na světě). U Turnova. Kšť. — K, Ko- zakov, ves u Rovenska. Blk. Kfsk. 532., 534., Rk. Sl. Kozakovice, dle Budějovice, Kosakowitz,
několik domkův u Příbora. Kozalec, cf. Rstp. 903, S. N.
Kozamyška, y, f., = chroust. Us. u Jem-
nice. Cf. Kozomyška. Kozánek, nka, m., os. jm. na Mor. Šd.
Kozár, vz Kozař. Koll. I. 327.
Kozara, y, f., hora u Pezinka na Slov.
Pokr. Pot. I. 55. — K, capraria, die Herz- blume, rostl. Rstp. 1151. Kozárka, y, f. = kozařka. Koll. I. 327.
Kozárov, a, m., Kozarov, ves u Tišnova
Rk. Sl. Kozarovice, Kozarowitz, vsi u Mirovic
v Plzeň, a u Veltrus. PL., Tk. III. 650., Blk. Kfsk. 650., Rk. Sl. Kozarovna Anna. Žer. Záp. I. 130.
Kozašice, dle Budějovice, Kozaschitz, ves
u Přelouče. Arch. I. 527., Rk. Sl. Kozčín, a, m., Kowtschin — Kovčín.
Kozdras, a, m., os. jm. Tk. V. 246.
Koze = neštovice a osypky. V Podluží
na Mor. Brt. Cf. List. fil. IX. 1. Kozedy = Kozojedy. Jir.
Kozel. Cf. Schd. II. 433., Mkl. Etym. 136.
Učinil to tak, co by se k. spokojil (leda- bylo). U Rychn. Dhn. Dojí kozla (marná práce). Bdl. Sedm dní budeš činiti kozla za hřiech. BO. Od kozla ani srsti, ani mléka. Bž. exc. — K. = ďas. I kozla! Ei der Geier!; Toť aby všichni kozli do toho! Da mögen alle Geier drein!; Kozla na to dbá, er schert sich den Geier drum; Aby to k. vzal, der Geier mags holen! Dch. Vzal to k. Bdl. Kozli mi to napískali (našeptali, na- šuškali). Us. — K. = holkář. Us. Kodym. — |
||
|
|||
Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |