700

Kozobradý, ziegenbärtig. Šm.

Kozodoj, die Nachtschwalbe, der Ziegen-
melker. Rk. Sl., S. N, Sl. les., Schd. II. 449.
K. vysrkává prý v noci kozám mléko z ve-
mena. Mus. 1953. 487.

Kozodojec, jce, m. = kozodoj. Bern.

Kozodojka, y, f. = kozodoj. Bern.

Kozodře, e, f., die Erpressung, Schinderei.
Šm.

Kozodry, dle Dolany, gt. Kozoder, něm.
Kozodra, ves u Kostelce nad Orl. Sdl. Hr.
II. 277., Rk. Sl.

Kozohlav, a, m., capriceps, pták. Šm.

Kozohlody, dle Dolany, Kozohlod, ves
u Čáslavě. Blk. Kfsk. 695., Rk. Sl.

Kozohory, pl., f., Kozohor, ves u Dobříše.

Kozochlup, a, m. = bezoar. S. N.

Kozojedsko, a, n., dvůr a mysliv. u Zdou-
nek.

Kozojedy, dle Dolany, Kozojed, vsi
u ČeRn. Kostelce, u Kralovic a u Loun;
sam. u Heřmanova Městce a u Uhlířských
Janovic; Gross-Kozojed, ves u KRálova
Městce. PL., Tk. IV. 277., V. 133., 154.,
Tk. Žk. 160., 162., Blk. Kfsk. 1343., S. N.,
Let. 56., Sdl. Hr. I. 255., II. 277., V. 309.,
Rk. Sl.

Kozojídky, dle Dolany, Klein-Kozojed,
u Králova Městce, Sdl. Hr. V. 309.; Kozo-
jidek o. Kozojedek, ves u StRážnice na
Mor. D. ol. III. 374., Rk. Sl.

Kozojel, a, kozojelen, a, m., tragelaphus,
hircocervus, der Ziegenhirsch. Šm.

Kozojelen, a, m , vz Kozojel

Kozokopytný, ziegenhufig. Šm.

Kozolub, a, m. = kozlivec. Šm.

Kozolupy,, dle Dolany, Kozolup, ves
u Berouna; Gosolup, ves u Veseřic; Koso-
lup, ves u Touškova. PL. V K-pech u Be-
rouna nesmíš o muzice zvolati do kola:
Sousedé, za sebou! Vz Sbtk. Krat. h. 271.—
Tk. III. 128., V. 127., Blk. Kfsk. 165., Rk.
Sl.

Kozomil, a, m., aegiphila, der Ziegen-
strauch, rostl. K. stromovitý, ae. arborescens;
léčivý, ae. salutaris. Vz Rstp. 1207.

Kozominy, dle Dolany, Kozomin, ves
u Veltrus. Tk. III. 86., Blk. Kfsk. 930.,
Sdl. Hr. IV. 218., Rk. Sl.

Kozomor, a, m , Boreus. Šm.

Kozomyška, y, f. = chroust. U Mor.
Budějov. Brt.

Kozqnožec, žce, m., der Geisfiissler,
Satyr. Šm.

Kozook, a, m., aegophthalmos, das Bocks-
auge. Šm.

Kozooký, ziegenäugig. Šm.

Kozopasný, Ziegen weidend, aiylßoroc.
Lpř-. Sl. I. 16.

Kozorodý, aus dem Ziegengeschlecht.
Šm.

Kozoroh, a, m., aegocerus, zvíře. Šm.

Kozorohovitý, mit Ziegenhörnern. K.
antilopa. Holub.

Kozorožci, Steinbocks-. Šm.

Kozorožec. Vz Schd. 1. 218., 219., II.
433., KP. III. 347., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl.

Kozosrstec, srtce, m., tragelaphus, der
Ziegenhirsch. Vz Kozojel — K., antilope
tragocamelus, der Bockhirsch. Šm.

Kozostopý, ziegen-, bockfüssig. Šm.
Kozotvářný, mit einem Ziegengesicht,

alyo7iQÔ6n)Tioq, Lpř. Sl. I. 16.

Kozov, a, m., Kosow, ves u Mohelnice.
D. ol VII. 621.

Kozovazy, dle Dolany, Kozowas, ves
u Čes. Brodu. Tf. Odp. 267., Blk Kfsk.
704., 705., Rk. Sl.

Kozový vůz, der Bockwagen. NA. III.
167.

Kozoživný, Ziegen nährend, alyißotoq.
Lpř. Sl I. 16.

Kozský, os. jm. Sdl. Hr. IV. 371.

Kozů Mlýn u Zbirova.

Kozub, kozúbek. bku, m., kosubka, y, t.
Němc. VII.157., Hdk. C. 379., Kd., Slav.
Napřed má každá pec krb (kozub), z něhož
strmí komín (koch) do stropu. Pokr. Pot.

1. 67. Na kozube vatra blčí. Kyt. 1876. 22.
K. je v izbe, na ňom kladú oheň. Zátur.
Nad všetky jasoty, nad všetky poklady je
ten raj domáci, kde sa majú radi. Komu je
nie voľno pri vlastnom kozúbku, ten bôľom
zaplače v cudzom sveta kůtku. Važme si
náš poklad, kým nám naši žijú. Zátur. Vz
Dřímota (dod.). Zapáliti co kde. — K. =
střecha ve svislích kulatá. Val. Brt. D. 224.

— K. = kôra, kůra, die Rinde. Mor. a slov.

— K. = košík z kůry březové. Val. Brt.,
Vck. Sbírati maliny, hafeRy do k-ba. Tč.

Kozúbek, vz Kozub.

Kozubka, vz Kozub.

Kozubova, é, f. = hora o Jablunkova
na Těšínsku. Šd.

Kozubový = krbový, Heerd-. Vz Kozub.
K. oheň. HVaj. BD. I. 15.

Kozubý = skloněný. Slov. Ssk.

Kozula, y, f. = kráva podobná koze.
Mor. Brt.

Kozulenka, kozulka, y, f. = kozička.
Kozulenky se pásly. Er. Sl. čít. 30. Kúpil
krávu — takú kozulku (malou jako jest
koza). Slez. Šd.

Kozura, y, m., os. jm. Pk. MP. 48., NB.
Tč.

Kozurči, několik dorakův u Frýdka.

Kozuri (Kosorius) Frant 1796. Jg. H. 1.

2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 403.Koža = kůže. Bern.

Kožaný = kožený. Laš. Brt. D. 154.

Kožár, a, m = kdo prodává kůže, der
Lederhändler. Šd. — K., u, m. = lehký
tmavošedý mráček, jenž za vedra vystupuje
věště bouřné mraky. Us. na Plaště. Prk.
Př. 18.

Kožarka, y, f., coriaria, der Gerber-
strauch, rostl. K. myrtolistá, c. myrtifolia.
Rstp. 287.

Kožarkovitý. K rostliny, coriareae: ko-
žarka. Rstp. 287.

Kože, zlínsky a slov. koža. Brt., Bern.
Cf. Mkl. Etym. 136. K. jest čidlo hmatu
atd. Vz Schd. II. 344. K. skládá se z mě-
chýřků (buněk), z vláken a z krevních cév.
Matj. 25. Kóžě kozí. Ž. wit. Hab. 7. Odře-
nina, oderka, výkvětky (Hauteruption), zbar-
vení kůže. Nz. lk. Bujení kůže, die Haut-
wucherung, citlivosť, -Sensibilität, přílišná
citlivosť, -hyperaesthesie, krtičnatosť, scro-
phuloderma, krevnosť, -anaemie, odlupo-



	700

	Kozobradý, ziegenbärtig. Šm. Kozodoj, die Nachtschwalbe, der Ziegen- melker. Rk. Sl., S. N, Sl. les., Schd. II. 449. K. vysrkává prý v noci kozám mléko z ve- mena. Mus. 1953. 487. Kozodojec, jce, m. = kozodoj. Bern. Kozodojka, y, f. = kozodoj. Bern. Kozodře, e, f., die Erpressung, Schinderei. Šm. Kozodry, dle Dolany, gt. Kozoder, něm. Kozodra, ves u Kostelce nad Orl. Sdl. Hr. II. 277., Rk. Sl. Kozohlav, a, m., capriceps, pták. Šm. Kozohlody, dle Dolany, Kozohlod, ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 695., Rk. Sl. Kozohory, pl., f., Kozohor, ves u Dobříše. Kozochlup, a, m. = bezoar. S. N. Kozojedsko, a, n., dvůr a mysliv. u Zdou- nek. Kozojedy, dle Dolany, Kozojed, vsi u ČeRn. Kostelce, u Kralovic a u Loun; sam. u Heřmanova Městce a u Uhlířských Janovic; Gross-Kozojed, ves u KRálova Městce. PL., Tk. IV. 277., V. 133., 154., Tk. Žk. 160., 162., Blk. Kfsk. 1343., S. N., Let. 56., Sdl. Hr. I. 255., II. 277., V. 309., Rk. Sl. Kozojídky, dle Dolany, Klein-Kozojed, u Králova Městce, Sdl. Hr. V. 309.; Kozo- jidek o. Kozojedek, ves u StRážnice na Mor. D. ol. III. 374., Rk. Sl. Kozojel, a, kozojelen, a, m., tragelaphus, hircocervus, der Ziegenhirsch. Šm. Kozojelen, a, m , vz Kozojel Kozokopytný, ziegenhufig. Šm. Kozolub, a, m. = kozlivec. Šm. Kozolupy,, dle Dolany, Kozolup, ves u Berouna; Gosolup, ves u Veseřic; Koso- lup, ves u Touškova. PL. V K-pech u Be- rouna nesmíš o muzice zvolati do kola: Sousedé, za sebou! Vz Sbtk. Krat. h. 271.— Tk. III. 128., V. 127., Blk. Kfsk. 165., Rk. Sl. Kozomil, a, m., aegiphila, der Ziegen- strauch, rostl. K. stromovitý, ae. arborescens; léčivý, ae. salutaris. Vz Rstp. 1207. Kozominy, dle Dolany, Kozomin, ves u Veltrus. Tk. III. 86., Blk. Kfsk. 930., Sdl. Hr. IV. 218., Rk. Sl. Kozomor, a, m , Boreus. Šm. Kozomyška, y, f. = chroust. U Mor. Budějov. Brt. Kozqnožec, žce, m., der Geisfiissler, Satyr. Šm. Kozook, a, m., aegophthalmos, das Bocks- auge. Šm. Kozooký, ziegenäugig. Šm. Kozopasný, Ziegen weidend, aiylßoroc. Lpř-. Sl. I. 16. Kozorodý, aus dem Ziegengeschlecht. Šm. Kozoroh, a, m., aegocerus, zvíře. Šm. Kozorohovitý, mit Ziegenhörnern. K. antilopa. Holub. Kozorožci, Steinbocks-. Šm. Kozorožec. Vz Schd. 1. 218., 219., II. 433., KP. III. 347., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl. Kozosrstec, srtce, m., tragelaphus, der Ziegenhirsch. Vz Kozojel — K., antilope tragocamelus, der Bockhirsch. Šm.	Kozostopý, ziegen-, bockfüssig. Šm. Kozotvářný, mit einem Ziegengesicht, alyo7iQÔ6n)Tioq, Lpř. Sl. I. 16. Kozov, a, m., Kosow, ves u Mohelnice. D. ol VII. 621. Kozovazy, dle Dolany, Kozowas, ves u Čes. Brodu. Tf. Odp. 267., Blk Kfsk. 704., 705., Rk. Sl. Kozový vůz, der Bockwagen. NA. III. 167. Kozoživný, Ziegen nährend, alyißotoq. Lpř. Sl I. 16. Kozský, os. jm. Sdl. Hr. IV. 371. Kozů Mlýn u Zbirova. Kozub, kozúbek. bku, m., kosubka, y, t. Němc. VII.157., Hdk. C. 379., Kd., Slav. Napřed má každá pec krb (kozub), z něhož strmí komín (koch) do stropu. Pokr. Pot. 1. 67. Na kozube vatra blčí. Kyt. 1876. 22. K. je v izbe, na ňom kladú oheň. Zátur. Nad všetky jasoty, nad všetky poklady je ten raj domáci, kde sa majú radi. Komu je nie voľno pri vlastnom kozúbku, ten bôľom zaplače v cudzom sveta kůtku. Važme si náš poklad, kým nám naši žijú. Zátur. Vz Dřímota (dod.). Zapáliti co kde. — K. = střecha ve svislích kulatá. Val. Brt. D. 224. — K. = kôra, kůra, die Rinde. Mor. a slov. — K. = košík z kůry březové. Val. Brt., Vck. Sbírati maliny, hafeRy do k-ba. Tč. Kozúbek, vz Kozub. Kozubka, vz Kozub. Kozubova, é, f. = hora o Jablunkova na Těšínsku. Šd. Kozubový = krbový, Heerd-. Vz Kozub. K. oheň. HVaj. BD. I. 15. Kozubý = skloněný. Slov. Ssk. Kozula, y, f. = kráva podobná koze. Mor. Brt. Kozulenka, kozulka, y, f. = kozička. Kozulenky se pásly. Er. Sl. čít. 30. Kúpil krávu — takú kozulku (malou jako jest koza). Slez. Šd. Kozura, y, m., os. jm. Pk. MP. 48., NB. Tč. Kozurči, několik dorakův u Frýdka. Kozuri (Kosorius) Frant 1796. Jg. H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 403.Koža = kůže. Bern. Kožaný = kožený. Laš. Brt. D. 154. Kožár, a, m = kdo prodává kůže, der Lederhändler. Šd. — K., u, m. = lehký tmavošedý mráček, jenž za vedra vystupuje věště bouřné mraky. Us. na Plaště. Prk. Př. 18. Kožarka, y, f., coriaria, der Gerber- strauch, rostl. K. myrtolistá, c. myrtifolia. Rstp. 287. Kožarkovitý. K rostliny, coriareae: ko- žarka. Rstp. 287. Kože, zlínsky a slov. koža. Brt., Bern. Cf. Mkl. Etym. 136. K. jest čidlo hmatu atd. Vz Schd. II. 344. K. skládá se z mě- chýřků (buněk), z vláken a z krevních cév. Matj. 25. Kóžě kozí. Ž. wit. Hab. 7. Odře- nina, oderka, výkvětky (Hauteruption), zbar- vení kůže. Nz. lk. Bujení kůže, die Haut- wucherung, citlivosť, -Sensibilität, přílišná citlivosť, -hyperaesthesie, krtičnatosť, scro- phuloderma, krevnosť, -anaemie, odlupo-