703

Kř. Krmili se ptáčata z hnízda vybraná
doma, volá se na ně: kř, kř, kř (ř se vy-
slovuje zdlouba). Mor. Brt.

Kra, cf. Mkl. Etym. 130. — K. = kus.
Ssk. K. ledu, na Mor. a Slov. křeuec ledu.
Šd. Vz Dzgán. — K. olova, massa plum-
bea, BO., zlata. Št. Kn. š. 256. Naleze na
skále celú kru. Hr. ruk. 15. — K. = krevný
koláč, der Blutkuchen. Šp.

Krab, u, m. = vráska, řasa, die Runzel,
Falte. Mor. Té., Škd., Brt. v Mtc. 1878. 35.
Cf. List. fil. 1882. 2. To dělá kraby. Ten
má košulu sám jediný krab. Kd. - K, a,
m. = korýš. Cf. Brm. IV. 2. 11.—20., Schd.
II. 526., KP. III. 373., Hlb. I. 30., 171., 203.,
II. 15., 214., S. N.

Krabáč, e, m., os. jm. Sl. let. VI. 163.

Krabaňa, ě, f. = ovce s krabatým krkem.
Val. BRt.

Krabat Frant., 1757.—1828., čestný ka-
novník vyšehradský. Jir. Ruk. I. 403.

Krabatina, flachwellige Niederung. Öl.
les. K. v písmě. Šf. III. 194. Cf. List. fil.
1882. 2.

Krabatý, Runzelig, faltig. Brt, Škd. Cf.
List, fil. 1882. 2.

Krabava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Krabče, e, n., die Plattenschachtel beim
Strumpfwirker. Šm.

Krabčice. dle Budějovice, Grabschitz,
ves u JaRoměře: Krabschitz, ves u Roud-
nice. Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk. 1343., Sdl.
Hr. I. 146., V. 362.

Krabec, bce, m., os. jm. Arch. III. 551.

Krabice. Pl. I. 42., Mkl. Etym. 130. K
botanická. Šml. K. cvilichu (míra). 1506.
Dělá, natahuje k. = natuhuje moldánky.
Stará k. nebo jenom: k-ce = stará ženská.
Us. Kšá. — K., os. jm. D. ol. I. 51., 373.
a j., Tk. V. 122. K. z Weitmile, ok. r. 1537.
Jir. Ruk. I. 403., Šb D. ř. 2. vd. 261., S. N.,
Sdl. Hr. IV. 371., V. 362., Jg. H. 1. 2. vd.
584., Hš. Dod. ad Jg. I. 12. č. 74.

Krabiční. K. aneroid, ZpR. arch. IX. 127.,
ZČ. I. 419., víko. Ml.

Krabičník, u, m., der Schachtelhobel.
Skv.

Krabil, u, m., ehretia, die Ehretie. K.
šťávnatý, e. succulenta; tinolistý, e. tini-
folia. Rstp. 1105. — K., a, m. = kdo krabí,
k pláči nabírá. Us. Tkč.

Krabilice, der Kälberkopf. Vz Rstp. 758.,
Schd. II. 304., Mllr. 95., Rosc. 158., Šlb.
584., Čl. Kv. 347., S. N.

Krabiti, rugare, concavare, kraby dělati,
runzeln. Šf. III. 553., Brt, D. 224. Odpoví-
dal Vodan čelo krabě (se mrače). Kos. Ol.
I. 31. — K. se = zahýbati se v kraby; škle-
biti se; krabico natahovať, plakati, brečeti.
U Bohuslav. Neor. U Č. T. Tkč., Val. Brt
D. 224.

Krabka. Mkl. Etym. 130.

Krabolcový. K. listy. ŠP. II. 19.

Krabole, e, f. = gotická ozdoba mající
tvar kapustového lupenu okolo koule ohnu-
tého. Vchř.

Krabolec, lce, m. SP. II. 19., 21.

Krabolka, y, f, vz Krabole Us. Rjšk.

Krábonoš, e, m., Zuckers in Oesterreich.
Šm.

Kraborak, u, m,, der Krabbenit. Šm.

Kraborovice, dle Budějovice, Krabovo-
witz, ves u Golčova Jeníkova.

Kraboška. Dal. 82., 103., S. N. Co pak
činie nekázní v kostele strojiece š-ky. Hus
I. 302.

Krabotina = krabatina. Stč. Zem. 719.,
Krč. G. 95.

Krabovati, plicare. Vz Krabati. Šf. III.
553.

Krabozpyt, u, m., die Kammaralogie.
Šm.

Krabuše, e, f = kraboška. K. s železnou
mřeží (košíky na hlavy sťatých na věži).
Čch. Mch. 40.

Krabušice, dle Budějovice, Kraboschitz,
ves u Říčan. Tf. Odp. 267.

Krabuška, vz Krabuše.

Krac, e, f. = krace. U Loučimě. Psčk.

Kracava, y, f., Kratzau, ves u Jablou-
ného.

Krácení ve stenografii. K. slov ; k. větní:
náslovím, doslovím, středoslovím, smíšené,
logické h. dle smyslu. Těsnop. 26., 36., 50.
K. přízvučné a tvarné, vz Bž. 21., v supině,
23., vět. Mus. 1880. 127.

Kracička, y, f. K. na řepu. Us. Pdl. Vz
Krace.

Kracík, a, m., os. jm. K. Jindř., prof.
v Něm. Brodě

Kracka, y, f. = krace. Mor. a slez. Šd.,
Hrt. U Boskovic = hřeben k rozčesávání
koudele. Jsk.

Krackovitý, kracovitý, runcinatus, schrot
sägeförmig. K. list. Nz., Slb. XLII., Rst.
430. Vz Kracovitý.

Kracky (gracky), pl., f. = předivo, jež
z vochličky se přede. U Král. Hradce. Kšť.
Babky dělaly k. z kúdele. Němc.

Kracle = pačesy, pačísky na vochličkách
dělané či česané; někdy i nástroj sám místo
vochličky. U Jíčína. Hk.

Kracovice, dle Budějovice, Kratzowitz,
ves u Třebíče.

Kracovitoprotisečný, runcinatopinna-
tifidus. K. listy pampelišky, lociky lesní.
Rst. 430.

Kracovitý, vz Krackovitý, Čl. Kv. XXI.

Kracovník, a, m., der Jäter, Hauer. Šm.

Kracovský Mat. Ondř., děkan. 1616. Jg.
H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 404., S. N.

Kračákov, a, m., Kračakow, sam. u Ne-
veklova.

Kračanky, pl., m. = polnosti na Male-
novsku, kde stávala ves Kračenovice. Pk.
MP. 22

Kráčati = kráčeti. Sl. ps. č. 54.

Kráčavosť, i, f., laHgsam schreitende
Beschaffenheit, Šm., das stufenweise Fort-
schreiten. Bern.

Kráče. Klády kračaty spojené. NA. IV.
194. K. nárožní, der Grathstichbalken. Sl.
les. K., pojidlo mostních jehel. Hdk. Kr.
v. 823. — K. = brázda bramborová nejde-li
přes celé pole. U Strunkovic. Rjšk.

Kráček, čku, m. = malý krak, kříček,
vz Keř. Slov. Lieta vtáček od kráčka do
kráčka. Sl. ps.

Kračenovice, vz Kračanky. D. ol. VII.
74., 590.



	703

	Kř. Krmili se ptáčata z hnízda vybraná doma, volá se na ně: kř, kř, kř (ř se vy- slovuje zdlouba). Mor. Brt. Kra, cf. Mkl. Etym. 130. — K. = kus. Ssk. K. ledu, na Mor. a Slov. křeuec ledu. Šd. Vz Dzgán. — K. olova, massa plum- bea, BO., zlata. Št. Kn. š. 256. Naleze na skále celú kru. Hr. ruk. 15. — K. = krevný koláč, der Blutkuchen. Šp. Krab, u, m. = vráska, řasa, die Runzel, Falte. Mor. Té., Škd., Brt. v Mtc. 1878. 35. Cf. List. fil. 1882. 2. To dělá kraby. Ten má košulu sám jediný krab. Kd. - K, a, m. = korýš. Cf. Brm. IV. 2. 11.—20., Schd. II. 526., KP. III. 373., Hlb. I. 30., 171., 203., II. 15., 214., S. N. Krabáč, e, m., os. jm. Sl. let. VI. 163. Krabaňa, ě, f. = ovce s krabatým krkem. Val. BRt. Krabat Frant., 1757.—1828., čestný ka- novník vyšehradský. Jir. Ruk. I. 403. Krabatina, flachwellige Niederung. Öl. les. K. v písmě. Šf. III. 194. Cf. List. fil. 1882. 2. Krabatý, Runzelig, faltig. Brt, Škd. Cf. List, fil. 1882. 2. Krabava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. Krabče, e, n., die Plattenschachtel beim Strumpfwirker. Šm. Krabčice. dle Budějovice, Grabschitz, ves u JaRoměře: Krabschitz, ves u Roud- nice. Tf. Odp. 289., Blk. Kfsk. 1343., Sdl. Hr. I. 146., V. 362. Krabec, bce, m., os. jm. Arch. III. 551. Krabice. Pl. I. 42., Mkl. Etym. 130. K botanická. Šml. K. cvilichu (míra). 1506. Dělá, natahuje k. = natuhuje moldánky. Stará k. nebo jenom: k-ce = stará ženská. Us. Kšá. — K., os. jm. D. ol. I. 51., 373. a j., Tk. V. 122. K. z Weitmile, ok. r. 1537. Jir. Ruk. I. 403., Šb D. ř. 2. vd. 261., S. N., Sdl. Hr. IV. 371., V. 362., Jg. H. 1. 2. vd. 584., Hš. Dod. ad Jg. I. 12. č. 74. Krabiční. K. aneroid, ZpR. arch. IX. 127., ZČ. I. 419., víko. Ml. Krabičník, u, m., der Schachtelhobel. Skv. Krabil, u, m., ehretia, die Ehretie. K. šťávnatý, e. succulenta; tinolistý, e. tini- folia. Rstp. 1105. — K., a, m. = kdo krabí, k pláči nabírá. Us. Tkč. Krabilice, der Kälberkopf. Vz Rstp. 758., Schd. II. 304., Mllr. 95., Rosc. 158., Šlb. 584., Čl. Kv. 347., S. N. Krabiti, rugare, concavare, kraby dělati, runzeln. Šf. III. 553., Brt, D. 224. Odpoví- dal Vodan čelo krabě (se mrače). Kos. Ol. I. 31. — K. se = zahýbati se v kraby; škle- biti se; krabico natahovať, plakati, brečeti. U Bohuslav. Neor. U Č. T. Tkč., Val. Brt D. 224. Krabka. Mkl. Etym. 130. Krabolcový. K. listy. ŠP. II. 19. Krabole, e, f. = gotická ozdoba mající tvar kapustového lupenu okolo koule ohnu- tého. Vchř. Krabolec, lce, m. SP. II. 19., 21. Krabolka, y, f, vz Krabole Us. Rjšk. Krábonoš, e, m., Zuckers in Oesterreich. Šm.	Kraborak, u, m,, der Krabbenit. Šm. Kraborovice, dle Budějovice, Krabovo- witz, ves u Golčova Jeníkova. Kraboška. Dal. 82., 103., S. N. Co pak činie nekázní v kostele strojiece š-ky. Hus I. 302. Krabotina = krabatina. Stč. Zem. 719., Krč. G. 95. Krabovati, plicare. Vz Krabati. Šf. III. 553. Krabozpyt, u, m., die Kammaralogie. Šm. Krabuše, e, f = kraboška. K. s železnou mřeží (košíky na hlavy sťatých na věži). Čch. Mch. 40. Krabušice, dle Budějovice, Kraboschitz, ves u Říčan. Tf. Odp. 267. Krabuška, vz Krabuše. Krac, e, f. = krace. U Loučimě. Psčk. Kracava, y, f., Kratzau, ves u Jablou- ného. Krácení ve stenografii. K. slov ; k. větní: náslovím, doslovím, středoslovím, smíšené, logické h. dle smyslu. Těsnop. 26., 36., 50. K. přízvučné a tvarné, vz Bž. 21., v supině, 23., vět. Mus. 1880. 127. Kracička, y, f. K. na řepu. Us. Pdl. Vz Krace. Kracík, a, m., os. jm. K. Jindř., prof. v Něm. Brodě Kracka, y, f. = krace. Mor. a slez. Šd., Hrt. U Boskovic = hřeben k rozčesávání koudele. Jsk. Krackovitý, kracovitý, runcinatus, schrot sägeförmig. K. list. Nz., Slb. XLII., Rst. 430. Vz Kracovitý. Kracky (gracky), pl., f. = předivo, jež z vochličky se přede. U Král. Hradce. Kšť. Babky dělaly k. z kúdele. Němc. Kracle = pačesy, pačísky na vochličkách dělané či česané; někdy i nástroj sám místo vochličky. U Jíčína. Hk. Kracovice, dle Budějovice, Kratzowitz, ves u Třebíče. Kracovitoprotisečný, runcinatopinna- tifidus. K. listy pampelišky, lociky lesní. Rst. 430. Kracovitý, vz Krackovitý, Čl. Kv. XXI. Kracovník, a, m., der Jäter, Hauer. Šm. Kracovský Mat. Ondř., děkan. 1616. Jg. H. 1. 2. vd. 584., Jir. Ruk. I. 404., S. N. Kračákov, a, m., Kračakow, sam. u Ne- veklova. Kračanky, pl., m. = polnosti na Male- novsku, kde stávala ves Kračenovice. Pk. MP. 22 Kráčati = kráčeti. Sl. ps. č. 54. Kráčavosť, i, f., laHgsam schreitende Beschaffenheit, Šm., das stufenweise Fort- schreiten. Bern. Kráče. Klády kračaty spojené. NA. IV. 194. K. nárožní, der Grathstichbalken. Sl. les. K., pojidlo mostních jehel. Hdk. Kr. v. 823. — K. = brázda bramborová nejde-li přes celé pole. U Strunkovic. Rjšk. Kráček, čku, m. = malý krak, kříček, vz Keř. Slov. Lieta vtáček od kráčka do kráčka. Sl. ps. Kračenovice, vz Kračanky. D. ol. VII. 74., 590.