705

Krahuleček, čka, m., vz Krahulec. —

K., čku, m. = mrcásek petržele, kořínek.
U Zamb. Dbv.
Krahulík, a, m. = krahuj. Šm.
Krahulov, a, m. = vrch u Hořelic. Krč.,
Pam. arch. I. 284.

Krahulovský. K-ští krmi na posvícení
pařez. Vz Sbtk. Krat. h. 174.

Kraj, vz Mkl Etym. 137. K. křídla mo-
týlího: 1. na předním křídle: k. přední,
vnější a vnitřní, 2. na zadním křídle: k.
přední vnější a vnitřní; hluboce vykrajo-
vaný, zejkovaný. Stn. I. 8., 13. K. listu
Schd. II. 193. K. v lékař. K. lambdovitý,
margo lambdoideus, nadočnicový, m. supra-
orbitalis, podočnicový, m. infraorbitalis, skrá-
ňový, m. temporalis, soscovitý, m. mastroi-
deus, šípovitý, m. sagittalis, věnčitý, m.
coronalis Exc. K. v botan. vz Rst. 430.
Začni z kraja (ze začátku). Brt. D. 224.
Přivésti na k., aufs Aeusserste bringen. Dch.
Není tomu kraja konca. Mor. Sd. Čo kraj
sveta pôjdeš, očiam mým neujdeš. Ht. 81.
ml. 218. Začiň z kraja; Z kraja až do konca.
Laš. Tč. Odstěhoval se Bůh ví až na který
kraj světa. Stnk. Ty bys toho udělala asi
kraje (mnoho). U Solnice. Ot krajov zem-
ských, ab extremo terrae. Ž. wit. 134. 7.
Bůh jest v tom bez konce neb bez kraje.
Št. Kn. š. Ohlaste to až na kraj světa; Přišli
k nim kraj světa, ab extremis terrae; 1 byl
jest slovuten až do kraj světa. BO. Až do
kraj světa. ZN. — Pozn. 1. Podst. kraj ve
spojení s předložkami a následujícím geni-
tivem zůstává na Mor. nesklonné. Brt. D.
161. A ten štvrtý na kraj stola ako z růže
kvet. Sl. ps. 160. A dybys byl na kraj
světa, za tebú půjdu. Sš. P. 477. Cf. i před-
cházející příklady. Sš. P. 477. — Pozn. 2.
Na Zbirožsku znamená kraj krajinu a kráj
konec. Načněme to od kráje; Dřevo připla-
valo ke kráji; Sedí na kráji atd. Lg. —
Pozn. 3. Ana v kraji smutná chodí Kat.
757. Er. vykládá = z daleka. Dle Gb. chybně,
mať se čísti: v krási = v kráse. — K. =
krajina. Jede do kraja cizího. Sš. P. 586.
K. a lid, Land und Volk. Dch. Kolik krajů
bylo v zemi české a kterak se jmenovaly?
Vz Pal. Rdh. II. 168., Zř. zem. Jir. 456 ,
692., S. N. Sv. písmo jest právě jako listové
z našeho kraje nám poslaní. Neb náš kraj
jest ráj. Št Kn. š. 5. Každý k, má svůj ráj.
Slez. Šd. Haní svůj kraj, ale křičí: Ene
daj. Slez. Šd. Kolik krajův tolik mravův a
nemravův. Bž. Je z hojného kraje = rád
rozdává, jakoby všteho nazbyt měl. Us. Kšť.

Krájač, e, m., der Vorschneider. Bern.,
Loos.

Krajáč. Na Mor. také: latuša, mlíčník,
baňka, dvóošník, cezák. Brt. — K., der
Tuchhändler en detail. B Místka. Škd.

Krajačka = podkovka na boty. Zlínsky.
Brt. Dyž k nám budeš chodívat', mosíš dobrý
pozor davať, na krajačky neluskovať. Brt.
Ps. 23.

Krajan. Ministr krajan dr. Alois Pražák.

Krajáně, éte, n., das Landeskind. Šm.

Krajanec, nce, m.= pečivo ze žitné mouky.
Na jihovych. Mor. Brt. Na k-nce zamísí se
a vyhněte ze žitné mouky jako na šišky;

těsto se rozestře na tenko na lopatu a sází
se do pece. Upečené k-nce polámou se na
mísu, poleji horkým mlékem a posypou
makem nebo tvarohem. Brt. L. N. II. 116.,
Slov. Rr. Šb., Ssk.

Krajanček, nečka, m. = krajánek. Bern.

Krajánek, vz Krajan. — K. = suché
jablko, křížalka Nosívají chlapci děvčatům
dary zvl. k nky (u přístek). Dary ty slují
u Hanáků odvážky, u Brumova poslinek.
Sš. P. 763.

Krajanka = křízalka, vz Krajánek. Us.
Dch., Mll., Vck-, Džl., Mtc. 1878. 35.

Krajanský. Prokop Veliký mu osobně
vytýkal, že jsa Slovan a krajan by se měl
také po krajansku chovati. Pyp. K. I. 147.

Krájati = krájeti. Slov. Bern.

Krajavice, e, f. = podkovka na boty.
Vz Krajačka.

Krajc, e, m. = krajč, krejčí. Budeš hru-
bým či tenkým krajcom? Land-, Stadt-
schneider. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 541.

Krajcar = krejcar. NB. Tč. 15., Bern.

Krajce, pl., m. = okraje. K. na peť palcov
širki. Slov. Nářečí čiemohronecké.

Krajciar, a, m. = krejcar. Ht. Sl. ml.
237.

Krajček, u n. ječku, m. = krajek. Slov.
Bern.

Krajčí. Bž 18., Št. Kn. š. 171., NB. Tč.
118., Půh. II. 219., Pč. 7.

Krajčík, a, m. — krejčí. Val. Vck. —
K. Jan, nar. 1804., opat na Slov. Vz S. N.

Krajčír = krejčí. Zlínsky. Brt. Slov.
Ondraček k. List hrad. 1478. Dal tu sukni
k-řovi opraviti. NB. Tč. 84. (267.). Dávajú
ma za krajčíra: K. šije v noci, pokazí si
oči. nepůjdem zaň. Koll. Zp. I. 63.

Krajčírka, y, f. = krejčová; krejčovina.
Slez. a Slov. Šd.

Krajčírna, y, f. = krejčovna. Slov. Bern.

Krajčovský = krejčovský. Ssk.

Krajdřeví, n., na lodích, das Randsam-
holz. Šm.

Krajec, dapifer. Pal. Rdh. II. 104.

Kraječek, vz Kraj.

Krajek, jku, ta = malý kraj, okraj. —
K, jka, m., os. jm. Tov. 129 , Žer. Záp.
11. 185. — Z Krajku Konrát atd. Tf. Odp.
389., Hart. 208.

Krajem, am Rande.

Krajemalba, y, f. = krajinomalba. Rk.

Krajemluv, u, m., der Provincialismus.
Šm.

Krajepisný. K. mappa.

Krájeti. — co. Tady je smrad, že by
ho mohl k. Us. K. mandle, těsto (lopatkou
z díže na vál vyndavati). Vz Pekař. Ktož
nemohú chleba k. (tělesné obcovati), ne-
hodí se od přirozenie k skutku manželskému.
Hus III. 207. — co komu. Něniť mi to
mama a je to macocha, dy mi chleba kraje,
to mi ho nepřaje. Sš. P. 160. — se komu
od čeho jak. Budeš jim krájávať po ma-
lém krajíčku. Sš. P. 781. Od velkieho žiala
srdce se mi kráje (puká) na dve odrobiny.
Sl. ps. 113.

Krajeverši, n., ux^óóttyov, das Akrostich.
Nz., lg. Slnosť 158.

412



	705

	Krahuleček, čka, m., vz Krahulec. — K., čku, m. = mrcásek petržele, kořínek. U Zamb. Dbv. Krahulík, a, m. = krahuj. Šm. Krahulov, a, m. = vrch u Hořelic. Krč., Pam. arch. I. 284. Krahulovský. K-ští krmi na posvícení pařez. Vz Sbtk. Krat. h. 174. Kraj, vz Mkl Etym. 137. K. křídla mo- týlího: 1. na předním křídle: k. přední, vnější a vnitřní, 2. na zadním křídle: k. přední vnější a vnitřní; hluboce vykrajo- vaný, zejkovaný. Stn. I. 8., 13. K. listu Schd. II. 193. K. v lékař. K. lambdovitý, margo lambdoideus, nadočnicový, m. supra- orbitalis, podočnicový, m. infraorbitalis, skrá- ňový, m. temporalis, soscovitý, m. mastroi- deus, šípovitý, m. sagittalis, věnčitý, m. coronalis Exc. K. v botan. vz Rst. 430. Začni z kraja (ze začátku). Brt. D. 224. Přivésti na k., aufs Aeusserste bringen. Dch. Není tomu kraja konca. Mor. Sd. Čo kraj sveta pôjdeš, očiam mým neujdeš. Ht. 81. ml. 218. Začiň z kraja; Z kraja až do konca. Laš. Tč. Odstěhoval se Bůh ví až na který kraj světa. Stnk. Ty bys toho udělala asi kraje (mnoho). U Solnice. Ot krajov zem- ských, ab extremo terrae. Ž. wit. 134. 7. Bůh jest v tom bez konce neb bez kraje. Št. Kn. š. Ohlaste to až na kraj světa; Přišli k nim kraj světa, ab extremis terrae; 1 byl jest slovuten až do kraj světa. BO. Až do kraj světa. ZN. — Pozn. 1. Podst. kraj ve spojení s předložkami a následujícím geni- tivem zůstává na Mor. nesklonné. Brt. D. 161. A ten štvrtý na kraj stola ako z růže kvet. Sl. ps. 160. A dybys byl na kraj světa, za tebú půjdu. Sš. P. 477. Cf. i před- cházející příklady. Sš. P. 477. — Pozn. 2. Na Zbirožsku znamená kraj krajinu a kráj konec. Načněme to od kráje; Dřevo připla- valo ke kráji; Sedí na kráji atd. Lg. — Pozn. 3. Ana v kraji smutná chodí Kat. 757. Er. vykládá = z daleka. Dle Gb. chybně, mať se čísti: v krási = v kráse. — K. = krajina. Jede do kraja cizího. Sš. P. 586. K. a lid, Land und Volk. Dch. Kolik krajů bylo v zemi české a kterak se jmenovaly? Vz Pal. Rdh. II. 168., Zř. zem. Jir. 456 , 692., S. N. Sv. písmo jest právě jako listové z našeho kraje nám poslaní. Neb náš kraj jest ráj. Št Kn. š. 5. Každý k, má svůj ráj. Slez. Šd. Haní svůj kraj, ale křičí: Ene daj. Slez. Šd. Kolik krajův tolik mravův a nemravův. Bž. Je z hojného kraje = rád rozdává, jakoby všteho nazbyt měl. Us. Kšť. Krájač, e, m., der Vorschneider. Bern., Loos. Krajáč. Na Mor. také: latuša, mlíčník, baňka, dvóošník, cezák. Brt. — K., der Tuchhändler en detail. B Místka. Škd. Krajačka = podkovka na boty. Zlínsky. Brt. Dyž k nám budeš chodívat', mosíš dobrý pozor davať, na krajačky neluskovať. Brt. Ps. 23. Krajan. Ministr krajan dr. Alois Pražák. Krajáně, éte, n., das Landeskind. Šm. Krajanec, nce, m.= pečivo ze žitné mouky. Na jihovych. Mor. Brt. Na k-nce zamísí se a vyhněte ze žitné mouky jako na šišky;	těsto se rozestře na tenko na lopatu a sází se do pece. Upečené k-nce polámou se na mísu, poleji horkým mlékem a posypou makem nebo tvarohem. Brt. L. N. II. 116., Slov. Rr. Šb., Ssk. Krajanček, nečka, m. = krajánek. Bern. Krajánek, vz Krajan. — K. = suché jablko, křížalka Nosívají chlapci děvčatům dary zvl. k nky (u přístek). Dary ty slují u Hanáků odvážky, u Brumova poslinek. Sš. P. 763. Krajanka = křízalka, vz Krajánek. Us. Dch., Mll., Vck-, Džl., Mtc. 1878. 35. Krajanský. Prokop Veliký mu osobně vytýkal, že jsa Slovan a krajan by se měl také po krajansku chovati. Pyp. K. I. 147. Krájati = krájeti. Slov. Bern. Krajavice, e, f. = podkovka na boty. Vz Krajačka. Krajc, e, m. = krajč, krejčí. Budeš hru- bým či tenkým krajcom? Land-, Stadt- schneider. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 541. Krajcar = krejcar. NB. Tč. 15., Bern. Krajce, pl., m. = okraje. K. na peť palcov širki. Slov. Nářečí čiemohronecké. Krajciar, a, m. = krejcar. Ht. Sl. ml. 237. Krajček, u n. ječku, m. = krajek. Slov. Bern. Krajčí. Bž 18., Št. Kn. š. 171., NB. Tč. 118., Půh. II. 219., Pč. 7. Krajčík, a, m. — krejčí. Val. Vck. — K. Jan, nar. 1804., opat na Slov. Vz S. N. Krajčír = krejčí. Zlínsky. Brt. Slov. Ondraček k. List hrad. 1478. Dal tu sukni k-řovi opraviti. NB. Tč. 84. (267.). Dávajú ma za krajčíra: K. šije v noci, pokazí si oči. nepůjdem zaň. Koll. Zp. I. 63. Krajčírka, y, f. = krejčová; krejčovina. Slez. a Slov. Šd. Krajčírna, y, f. = krejčovna. Slov. Bern. Krajčovský = krejčovský. Ssk. Krajdřeví, n., na lodích, das Randsam- holz. Šm. Krajec, dapifer. Pal. Rdh. II. 104. Kraječek, vz Kraj. Krajek, jku, ta = malý kraj, okraj. — K, jka, m., os. jm. Tov. 129 , Žer. Záp. 11. 185. — Z Krajku Konrát atd. Tf. Odp. 389., Hart. 208. Krajem, am Rande. Krajemalba, y, f. = krajinomalba. Rk. Krajemluv, u, m., der Provincialismus. Šm. Krajepisný. K. mappa. Krájeti. — co. Tady je smrad, že by ho mohl k. Us. K. mandle, těsto (lopatkou z díže na vál vyndavati). Vz Pekař. Ktož nemohú chleba k. (tělesné obcovati), ne- hodí se od přirozenie k skutku manželskému. Hus III. 207. — co komu. Něniť mi to mama a je to macocha, dy mi chleba kraje, to mi ho nepřaje. Sš. P. 160. — se komu od čeho jak. Budeš jim krájávať po ma- lém krajíčku. Sš. P. 781. Od velkieho žiala srdce se mi kráje (puká) na dve odrobiny. Sl. ps. 113. Krajeverši, n., ux^óóttyov, das Akrostich. Nz., lg. Slnosť 158. 412