706

Krajevid, u, m., die Landschaft (obraz).
Šm.

Krajhák, u, m, der Bordhaken in Salz-
werken. Šm.

Krajíc. To je toho k. (málo)! Us. Kšá.
Namaže-li si kdo tenký krajíček chleba, říká
se, že je skrze něj vidět svatý Tábor. U Kři-
čova. Kšť. Lepší k. ež kRajíček, lepší zajíc
ež zajíček. Slez. Šd. V cizích rukách vždy
větší k. Us. Bž.

Krajíce, mlýn u Milevska. — K. u klo-
boučníků, das Ranafach. Šm.

Krajíček, vz Krajíc. — K = kraj. Sedí
na krajíčku, na samém krajíčku, hart am
Rande. Dch.

Krajíčkovati chleb = na krajíčky krá-
jeti. Laš Tč.

Krajík. Bj.

Krajina — kraj, konec, okraj. K. rúcha.
M. K. podešvice. Vz Podešvice. Matj. 53. —
K-ny zemské, termini terrae. Ž. wit. 21. 28.,
134. 7. — K. = díl země. K. či krajna =
krajiště, die Mark, das Gränzland. Vz Šf.
Strž. II. 352. K. fíková, olivová, rýžová,
mandlová, révová, kukuřicová, řepková,
ovocná, pšeničná, žitná, pustá, divoká, jaři-
nová, lesní, sněhová, horská atd. Us. Pdl.
Středozemská k. otč. Zem. 709. K. travnatá,
lupenatého stromoví, vzdělaHá. Sl. les.
Sstúpil do pekelných krajin; Neb Pontus
bylaj' jedna k Št. Kn. š. 12., 19. Každá k.,
člověku otčina. Bž. exc. — K. v bot. místo
některého údu ku př. na lůžku. Rst. 103.,
430. — K. šp. m.: Krajn (Kranь), Krajnska,
Krajnsko. Prw. v Arch. f. slav. Phil. VII.
4. 600.

Krajinář, e, m. = malíř krajin, krajino-
matiř, der Landschaftsmaler. Osv. I. 189.,
Dk. a j.

Krajinářský, Landschaftsmaler-. Žleb
její (Sázavy moravské) na mnohých místech
oplývá krásou k skou. Km. 1883. 683.

Krajinářství, n. = krajinomalba, die
Landschaftsmalerei. Dk. Poet. 10.

Krajinec, nce, m. = krajan, Bdl., der
Krainer. Šm.

Krajiník. Cf. Kk. Br. 24., Schd. II. 507.,
Kram. Slov.

Krajinka, vz Krajina.

Krajmkář, e, m., der Provincler, Klein-
staatler. Rk.

Krajinkářství, n., die Kleinstaaterei.
Šm.

Krajinkový, Landschafts-. K. miniatury.
Osv. 1. 190.

Krajinný, Landschafts-. K ráz, Dch.,
krása, Dk., motiv, Pdl., podrobnosti. Šml.
I. 16.

Krajinohled, u, m., die Agyoskopie Dch.

Krajinokam, u, m., der Cnorolith. Šm.

Krajinokres, u, m. = krajinokresba. Šm.

Krajinokresba, y, f., dle Landschafts-
zeiciinung. Dch.

Krajinomalba, y, f., vz Krajinářství.
Dk. Aest. 433., Pokr. Pot. II. 58., Vlšk. 98.

Krajinomalíř, e, m. = krajinář. Dch.

Krajinoměšťák, a, m., der Provinz-
btädtler Šm.

Krajinosloví, n. Dk. Aesth. 431.

Krajinovec, vce, m., der Provinzler. Šm.

Krajinový. K. stěna (z krajin), die
Schwartenwand. Zpr. arch.

Krajinský. K. spolek, časopis, Dch.,
Pdl, město, J. Lpř., stavitelství, Landbau,
ředitelství. Sl. les., soud. S. N
Krajinstvo, a, n., Länderei, Gegenden.
Šm.

Krajíř, e, m., os. jm. Pal. Děj. III. 1
383, D. ol. XI. 1., Tk. IV. 731., V. 48.,
VII. 101., Tk. Žk. 222., Blk Kfsk. 1343.,
Let. 47., 181., S. N., Sdl. Hr. II. 85., 141.,
III. 304., IV. 371., V. 362.

Krajiščo, a, u., jm. polností na Slov.
Rr. MBš.

Krajiště = kraj. Na nejnebezpečnější k.
sopek a vodopádů lezou. Koll. III. 80 —
K. = kraj, díl země. K. mořské. Šf. Strž.
II. 272. a j. K. hispanské, furlanské, pan-
nonské, české, srbské atd. Šmb. S. II 42.;
Cyrena město a k. v Africe. Sš. Sk. 72. —
K. = termini terrae, markrabství, lišilo se od
dědin a žup a bylo pro ochranu země na
způsob vojenského pomezí zřizováno. Vz
Pal. Rdh. II. 252., Šf. Strž. II. 345 a j.

Krajištník = obyvatel kraje. Šf.. Strž.
I. 350. — K. = hlídač pomezního kraje země,
jako byli v Čechách Chodové, custos termini.
Vz Pal. Rdh. II. 253.

Krajištný vévoda, der Markgraf. Šf.
Strž. 11. 330.

Krajitelný, schneid bar. Us.

Krajitka, y, f., coracus, hmyz, Šm.

Krajitý. Včely dělají dělo k-to (napříč
klátem). Vz Dílo. Zlinsky. Brt.

Krajka. K-ky = pletivo s rozličnými
vzorky z nití lněných, bavlněných, hedváb-
ných, stříbrných a zlatých. Blř. Cf. Kram.
Slov. Krajky benátské, české, irské. Šp.
Plete krajky. Vz Opilý. Sn. — Slb. 428.

Krajkářský stávek, stroj. Mor.

Krajkářství, vz S. N.

Krajkoví, n., das Spitzwerk. Dch. K.
řásné. Čch. Sl. 72.

Krajkovitý, spitzenartig. Dch. Jemné k.
Cch. Mch. 45.

Krajkový. K. šátek, Dch., závoj, límec,
Šp.. tkanina, Posp., záclona. Pdl.

Krajn. Vz Krajina. Poslali ho na hrad
Krajňu do Korutan. Let. Mt. S. X. 1. 29.

Krajna. Kumáni priniesli pohánku do
krajny. Koll. Zp. I. 30. Němci v našej
vlastnej krajně za ništ nás nemajú. Koll.
Zp. I. 41.

Krajňaci. Tak šlovou Poláci v Oravě
na Slov. Pokr. Pot. II. 57.

Krajnatý, gegendreich; eingefasst, ge-
säumt, krajem opatřený. Sl. les., Rst. 430

Krajnec, jence, m., der Krainer. Šm.

Krajní, Eck-, Rand-. K. pruh, der Rand-
streifen, Šp., úhel, paprsky, ZČ. I. 360, III.
60., 84., bod, Mj., houžev, die Eckwiede,
strom, trám, Sl. les., kameny, NA. IV. 182.,
193., stavení. Osv. I. 271. Nejkrajnější konec,
čásť, Lpř. Sl., důslednosť, Dch., možnosť.
Osv I. 215. K. noc = ku konci se blížící.
Sš. P. 396. Dle Brt. D. 224. = noc se so-
boty na neděli.

Krajnice = okrajnice, der Flossholzrand,
Sl.les.; = lavička, Banquet beim Strassen-
bau. Nz. - K, die Berth am Kleid. Šp. —