708

Krákorina, y, f. = žvást. Slov. Tie k-ny
nechcem ďalej poslúchať, Chlpk. Dram. I. 19.

Krákořit' = krákorati. — K. = zpívati,
prozpěvovati si. Slov. Keď počína dievča
na poli k., môžeš mu, mamička, periny ho-
tovit. Sl. spv. VI. 203. — K. = žvástati.
Ssk.

Krákorka. Vz Šuta. U N. Kdyně, Psčk.,
u Domažl. Jrsk.

Krakoš, e, m. = světlice, carthamus offic,
der Saflor, rostl. Mllr. 29.

Krákotiti = krákati, krächzen. Dch.

Krakov od Kraka. Šf. Strž. II. 371. K ,
Krakow, sam. u Semil; ves u Rakovníka
PI.., Šf. Strž. II. 439., Blk. Kfsk. 935.

Křakov, a, m., ves v Plzeňskau. Blk.
Kfsk 330.

Krakovák, vz Krakoviak.

Krakovan, a, m., der Krakauer. Šm.

Krakovanka, y, f., die Krakauerin. Šm.

Krakovaný, dle Dolany, Krakowan, ves
u Vltavotýna, Sdl. Hr. I. 39.

Krakovati. Koll. St. 47.

Krákovatý oprav v: křákovatý.

Krakovčice, dle Budějovice, ves u Vl-
tavotýna. Blk. Ktsk. 58 , Sdl Hr. III. 197.

Krakovec, Krakowetz, ves u Náměště;
Krokersdorf, ves u Šternberka na Mor. —
Tk. IV. 110., 378., Tk. Žk. 64., Blk. Kfsk.
856., Let. 19 — K = český národní tanec
— K. v pile, die Schere. Sl. les.

Krakovenec, nee, m. Hra na Zlinsku.
Brt.

Krakoviak též = krátká píseň, kterou
pěje pár tanec počínající; do té písně vpad-
nou páry ostatní a tancují za párem prv-
ním. Způsob té písně přešel též ve formu
básně lyrické, krátké dvoj- Nebo čtyřřád-
kové, ve které jedna sloha celou myšlénku
v sobě zavírá chodem snadno plynným.
K-ky u nás psali Hanka, Langer, Fr. Doucha.
Krakauer Strophe. Dch. Cf. Vor. P. 116.

Krakovský, Krakauer. Vz Krakov. —
K., ého, m., os. jm. 1580. K. Bernh., Gabr.
Pal. Rdh. I. 112. Vz Kolovrat.

Krakštajn, u, m. Každá věž má svrchu
okolo sebe okolek na k-ních. Malý výb.
104. Cf. Krákorec.

Krakulec, lce, m. == krahulec. Slov.
Koll. Zp. 1. 40.

Král. O původu cf. List, filol. 1876. 157.,
188., 1877. 243., Mkl. Etym. 131. Krále,
nom. pl. ve hře v karty. Mkl. W. 339., Bž.
87. Důstojnost, práva, povinnosti králův.
Vz Zř. zem. Jir. 454.— 456, 692. K. obětní
u Řím. Vlšk. 336. K. nebeský; Já jsem k.
nad králi. Výb. II. 27., I. 145. Králové lid-
ští. BO. Králi arabští. Bj. Tam je k. nad
časom; Brat môj je k. nad ohnom. Ht. Sl.
ml. 211. K. tvorstva, der Schöptungskönig.
Posp. K. náš jest Kristus. Št. Kn. š. 5. Kde
králové sejí (velicí duchové literarně pra-
cují), tam poklasných čeká práce veliká.
Bdl. v Obzoru 1887. 255. Žebrak právě tak
nerad se loučí se svou chudobou, jako k.
se svou slávou. Bž. exc. A všem nadsta-
vený vždy ranám, jako sosna veterná, kráľa
život bývá. Sokl. 4. Anjelský králu. Mst.
239. O tomto vok. vz v List. fil. 1880. 115.
A co ten král za královnu dostal, jakoby

ju vymaloval, vypsal. Sš. P. 757. Kto ne-
ctí krále, ten nectí i králové, jeho choti.
Hus I. 120. Vlastní rozum k. v hlavě. Pk.
— K. Den tří králův. Vz Králové v S. N.
Na tři krále zima stále. Slez. Šd. Dvanáct
dní od božího narození do tří králů pozo-
ruje se počasí. Jaké počasí kterého dne,
takové bude celý měsíc příštího roku. Ja-
sno-li na př. na boží narození, jasno bude
celý příští leden atd. Zlínsky. Brt. O ko-
ledě v den tří králů vz Km. 1887. 624.,
Brt. D. 276.— K. v kurtech. Podívejme se
do knih tří králů (zahrajme si v karty).
Šml. K. v šachách také králík. — K =
čmýra žen. Má kráľov. Slov. Rr. Sb. —
K. — kat. Bdl. — K. = kdo o letnicích
krávy druhý na pastvu přižene. Vz Vyžer-
pole. Mor. Brt. Dt. 229. O Letnicích volí
si odrůstající chasa na Mor. ze sebe krále,
s nímž po dědinách vajec sbírat chodí. Sd.
Dle Rjšk. vodí na bílém koni bíle oděného
jinocha, jejž za krále (Svatopluka) vydávají
(jak ze zajetí osvobozen byv se vrací) a
prosí za dary pro něho. Cf. Brt. Dt. 306.-307.

— K. zvírat. Orel, k. vzduchu. Vrch. Po-
věry o králích zvírat vz v Mus. 1854. 543.

— K. Jedenašedesátá hlávka v obchodu se
zelím nádavkem. (Počítají dvakrát po 30 a
potom krále). Ťalský. — K , os. jm. 1516.

— K. Ant., dr., 1754. Jg. H. 1. 2. vd. 584.,
Jir. Ruk. I. 404. — K. Jos., kněz, naroz.
1789. Vz ib., Šb. D. ř. 2. vd. 261. - K.
Jos., dr. a prof. čes. univers. a spisov., nar.
1853. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 181., Bačk. Př.
147 , 170., 171. — K. Jos., řídící učitel a
spis. v Praze. Vž Tf. H. 1. 3. vd. 200., Bačk.
Př. 155. — K. Jos. Mirovit, farář v Brannné,
1789.- 1841. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 112. O ji-
ných K. vz Blk. Kfsk. 1343., S. N., Sdl.
Hr. II. 222., V. 362. — K., sam. u Ml. Vo-
žice; také Královes, ves u Berouna.

Králař, e, m., der Silberbrennknecht
(v huti). Šm.

Kralčík, a, m. = králevic. Slov. Dbš.
Úv 55.

Králena, y, f. = královna. Uhorská k.
Sl. let. I. 12.

Králenka, y, f. Vz Králka (dod.).

Králenný = králevnin, královnin, der
Königin gehörig. Slov. Na to vyniesli obe
koruny, královskú i kralennú. Sl. let. I. 22.
a j.

Králenský. Rusadelnou slavnosť s k-skou
spojovali. Sš. P. 760.

Králevá, vz Bž. 12.

Králevinka, y, f. = mladá královna
včelí, unbefruchtete Bienenkönigin Lš. Vz
Královinka.

Králevna, y, f. = královna.

Králevnin, a, o = královnin. K-na mar-
nosť. Pl. I. 198.

Králevský = královský. Bž. 17.

Králevství, n. = království. ZN., Výb.
II. 14 , Hus 1. 111.

Králevstvo, a, n. = královstvo. BO.,
Alx. V. v. 1033. (HP. 25.), Výb. II. 15.

Králevý = králový. K-vé dóstojenstvo.
Hus II. 79.

Kralice (od Krále. Pal. Rdh. I. 134.),
Kralitz, městečko u Prostějova (Ukaž. 49.);