Předchozí (708)  Strana:709  Další (710) |
|
|||
709
|
|||
|
|||
ves u Naměště; Gross-Kralitz, ves u Uhlíř.
Janovic. — PL., Tk. VII. 277., S. N. Králice, e, f. = královna. Sš. Sk. 102. Cf.
Sbtk. Rostl. 57., Kralka. — K., vz Králík. Kralický. ŽeR. Záp. II. 185. K. píseň.
Vz Kralka. K. tiskárna. Vz Jir. Ruk. I. 404 — 406. Králíčátko, a, n., junges Kaninchen. Šm.
Králiče, vz Králík
Králíček = nejmladší mládenec při svatbě
EhR. 28. — K., regulus, pták. Brm. II. 2. 220., Kram. Slov., S. N. Proč se skrývá k, v nízkých plotech a děrách? Poněvadž oklamal orla a ptáci ho proto pronásledují. Vz Sbtk. Výkl. 60. — K. = polní kanárek, žlutavý, menší nežli čížek. Zlinsky. Brt. — K. = ledňáček pták. Na Polic. Hrš. — K., os jm Blk. Kfsk. 1343. Králičí Vrch, myslivna, Königlberg. Řvn.
386. Králičin, a, o = královnin. Tradice nám
zachovala jméno i k-no i komorníkovo. Sš. Sk. 103. Králičina, y, f. = králíkova usně, das
Kaninchenleder, -fell. Šp. Kralička, vz Kralka.
Králíčkový Vršek, Königlberg, samota
u Budějovic. Kraličky, pl., m., Klein-Kralitz, ves u
Uhlíř. Janovic. Králík, a, m., překlad něm. Königl a to
z lat. cuniculus. Bdl. Cf. Schd. II. 416., 498., KP. III. 347., Ž. wit. 57. 5., Šrc. 104., Mkl. Etym. 131. K. samec: micák, cupák, kotr- ňák, kufák; samice: micka, cupka, kotrňa, kutRna; mládě: kotRněnec. Val. Brt. D. 320. Cf. Zverec, Kram. Slov., Hlb. I. 37., 382. Ve Starém Hrozenkově říkají k-kům: do- mací zverec (z. polní = zajíc), jinde na Ko- paninách: domácí zajíc. Brt. v Km. 1885. 104. Volání na k-ka na Mor. Vz Myc, Cup, Kut, Kotrš. Brt. — K. = zakrnělé house nebo kuře. Sk. — K. = tarant, der Spiegel- karpfen. Mý. — K. ve hře šachové vz Král. — K., u, m. = rána plochou rukou za krk, záušek. V Praze. Rgl. — K. lité oceli, der Gusstahlkönig. Hř. Pecinový k. (druh černé mědi od tavení mědných pecních výlomků), der Ofenbruchkönig. Hř. — K. = rmen, anthemis, die Kamille, Hundskamille. Biele králiky, Chrysanthemum segetum, alpinum, leucanthemum, květ sv. Jana. Němc. III. 282., IV. 416. K ky vonné, matricaria cha- momilla (heřmánek obecný). Gömör. Bartol. Vime (vijme) si voňačky z k-ků. Koll. Zp. I. 274. — K., a, m., os. jm. Tk. IV. 21.,
V. 246., Blk. Kfsk. 1159., S. N., Sdl. Hr. II. 154.
Králíkárna, y, f. = ohrazené místo,
v němž králíky chovají. Škd., Np. Králíkový jed. Ž. wit. 139. 4.
Králíků Mlýn u Vys. Mýta.
Králíky, dle Dolany, Kralik, ves u Nov.
Bydžova; Grulich, mě. v Jičínsku. Blk. Ktsk. 1343., Sdl. Hr. II. 277 , V. 214., 309. Kralinet, u, m. = klarinet. V Krkonš.
Kb. Králiště, ě, n., der Silberbrennheerd
(v huti). Šm. |
Králiti = kralovati. — kde. V kraj jiný
spěj, kde věčné světlo králi. Němc. — čím. Mhla z dolin spešne mizela sťa v povedomí, poodhaliť že kraj tra, nímž má slnce k. Phld. IV. 23. Králka = králová. Vz Sbtk. Rostl. 56.-58.,
Ssk. O letnicích chodí králky či královničky n. králenky, ale ne jedním všady způsobem. U Uher. Hrad chodí královna okrášlená jánkou t. j. vínkem ze skleněných perel na hlavě; tři královniéky ji provázejí hlavy kvítím ozdobené majíce, z nichž jedna nosí košík na dary a druhá májek výdumy ba- revnými, pentlemi a pozlátkem ověšený. Sš. P. 755. Vz tam také písně ke králkám. Cf. i: Královnička (dod.), Sš. P. 761. — K. = královna v kartech (= svršek), Laš. Tč, v šachách. Pdl. — K., myslivna u Ko- stelce n. Orl. Králkyně, ě, f., die Königin. Dch.
Králna, y, f., der Silberbrennofen (v huti).
Šm. Kralobijský, Königsmörder-. Šm.
Kralobijství, n., der Königsmord. Rk.
Kralodvorská, é, f., Königshofer Ein-
schichte, sam. u Smíchova. Kralodvorský. K. břidlice (z okolí Krá-
lova Dvora u Berouna). Bř. N. 256. K. ru- kopis. Hanka, Pal. Rdh. III. 261. a tak skoro vůbec. Máme-Ii říkati kralodvorský anebo královédvorský, kralohradecký aneb králové' hradecký ? Hanka psal r. 1849. kralodvor- ský a kralohradecký a namítal 1. že jest královéhradecký slovo sluchu nesnesitelné, 2. že čeština nestrpí žádného genitivu (krá- lové-) ve spojení s adjektivem. Ad 1. Slovo kralohradecký nem o mnoho libozvučnější. Ad 2. Máme: bohabojný, lidumilovný a p. Ostatně nevisí gt. králové- na hradecký, jestiť to bezprostřední složenina jako ve: velryba, svatvečer, kdežto jiná slova oži- lými samohláskami a a e skládáme: býk-o- hlavý, vel-e-hrad. Sr. také: dvoupídní, tří- úhelný atd. Tvar královédvorský jest mimo to jasnější, musímeť děliti kralodvorský od královédvorský Kralodvorský jest od Krá- lova Doora (Königshof), vsi u Berouna a královédvorský od Králové Dvora' (Kinigin- hof), města v Jičínsku. Tedy kralodvorské huti (u Berouna), kralodvorský občan (z Krá- lova Dvora u Berouna), a královédvorský občan (z Králové Dvora v Jičínsku). Proto je i královéhradecký lepší tvar. Kralohra- decký jest tvořeno dle chybného: König- grätz m.: Königingrätz; původní jméno města jest Hradec Králové (= královny) a nikoli: Hradec Králův. Také máme Královéhra- decké předměstí v Chlumci v Jičín a v N. Bydžově. V List. fil. X. 467. stojí: Králové- dvorský. V Athen. VI. 10. a 12.: králové- dvorský ruk. Gb. Vymazalův Pravopis, slov. má: kRálovédvoRský. Wenzl v Pravopis, uka- zateli doporučuje: kRálovédvorský, králové- hradecký. V Národních Listech 1888. č. 157. stojí: Záležitosť občanů královédvorských vyřízena tím, že ... Podlé, kralohradecký, ří- kali někteří i Kralohradec, což Č. v dodat- cích k Jg. Slov. (u slova Vlachův) právem zamítá, píšeť: Vlachovobřezí, jest rovně tak nečeské jako Kralohradec místo Krá- |
||
|
|||
Předchozí (708)  Strana:709  Další (710) |