709

ves u Naměště; Gross-Kralitz, ves u Uhlíř.
Janovic. — PL., Tk. VII. 277., S. N.

Králice, e, f. = královna. Sš. Sk. 102. Cf.
Sbtk. Rostl. 57., Kralka. — K., vz Králík.

Kralický. ŽeR. Záp. II. 185. K. píseň.
Vz Kralka. K. tiskárna. Vz Jir. Ruk. I.
404 — 406.

Králíčátko, a, n., junges Kaninchen. Šm.

Králiče, vz Králík

Králíček = nejmladší mládenec při svatbě
EhR. 28. — K., regulus, pták. Brm. II. 2.
220., Kram. Slov., S. N. Proč se skrývá k,
v nízkých plotech a děrách? Poněvadž
oklamal orla a ptáci ho proto pronásledují.
Vz Sbtk. Výkl. 60. — K. = polní kanárek,
žlutavý, menší nežli čížek. Zlinsky. Brt. —
K. = ledňáček pták. Na Polic. Hrš. — K.,
os jm Blk. Kfsk. 1343.

Králičí Vrch, myslivna, Königlberg. Řvn.
386.

Králičin, a, o = královnin. Tradice nám
zachovala jméno i k-no i komorníkovo. Sš.
Sk. 103.

Králičina, y, f. = králíkova usně, das
Kaninchenleder, -fell. Šp.

Kralička, vz Kralka.

Králíčkový Vršek, Königlberg, samota
u Budějovic.

Kraličky, pl., m., Klein-Kralitz, ves u
Uhlíř. Janovic.

Králík, a, m., překlad něm. Königl a to
z lat. cuniculus. Bdl. Cf. Schd. II. 416., 498.,
KP. III. 347., Ž. wit. 57. 5., Šrc. 104., Mkl.
Etym. 131. K. samec: micák, cupák, kotr-
ňák, kufák; samice: micka, cupka, kotrňa,
kutRna; mládě: kotRněnec. Val. Brt. D. 320.
Cf. Zverec, Kram. Slov., Hlb. I. 37., 382.
Ve Starém Hrozenkově říkají k-kům: do-
mací zverec (z. polní = zajíc), jinde na Ko-
paninách: domácí zajíc. Brt. v Km. 1885.
104. Volání na k-ka na Mor. Vz Myc, Cup,
Kut, Kotrš. Brt. — K. = zakrnělé house
nebo kuře. Sk. — K. = tarant, der Spiegel-
karpfen. Mý. — K. ve hře šachové vz Král.
— K., u, m. = rána plochou rukou za krk,
záušek. V Praze. Rgl. — K. lité oceli, der
Gusstahlkönig. Hř. Pecinový k. (druh černé
mědi od tavení mědných pecních výlomků),
der Ofenbruchkönig. Hř. — K. = rmen,
anthemis, die Kamille, Hundskamille. Biele
králiky, Chrysanthemum segetum, alpinum,
leucanthemum, květ sv. Jana. Němc. III.
282., IV. 416. K ky vonné, matricaria cha-
momilla (heřmánek obecný). Gömör. Bartol.
Vime (vijme) si voňačky z k-ků. Koll. Zp.

I. 274. — K., a, m., os. jm. Tk. IV. 21.,
V. 246., Blk. Kfsk. 1159., S. N., Sdl. Hr.

II. 154.

Králíkárna, y, f. = ohrazené místo,
v němž králíky chovají. Škd., Np.

Králíkový jed. Ž. wit. 139. 4.

Králíků Mlýn u Vys. Mýta.

Králíky, dle Dolany, Kralik, ves u Nov.
Bydžova; Grulich, mě. v Jičínsku. Blk. Ktsk.
1343., Sdl. Hr. II. 277 , V. 214., 309.

Kralinet, u, m. = klarinet. V Krkonš.
Kb.

Králiště, ě, n., der Silberbrennheerd
(v huti). Šm.

Králiti = kralovati. — kde. V kraj jiný
spěj, kde věčné světlo králi. Němc. — čím.
Mhla z dolin spešne mizela sťa v povedomí,
poodhaliť že kraj tra, nímž má slnce k.
Phld. IV. 23.

Králka = králová. Vz Sbtk. Rostl. 56.-58.,
Ssk. O letnicích chodí králky či královničky
n. králenky, ale ne jedním všady způsobem.
U Uher. Hrad chodí královna okrášlená
jánkou t. j. vínkem ze skleněných perel na
hlavě; tři královniéky ji provázejí hlavy
kvítím ozdobené majíce, z nichž jedna nosí
košík na dary a druhá májek výdumy ba-
revnými, pentlemi a pozlátkem ověšený.
Sš. P. 755. Vz tam také písně ke králkám.
Cf. i: Královnička (dod.), Sš. P. 761. —
K. = královna v kartech (= svršek), Laš.
Tč, v šachách. Pdl. — K., myslivna u Ko-
stelce n. Orl.

Králkyně, ě, f., die Königin. Dch.

Králna, y, f., der Silberbrennofen (v huti).
Šm.

Kralobijský, Königsmörder-. Šm.

Kralobijství, n., der Königsmord. Rk.

Kralodvorská, é, f., Königshofer Ein-
schichte, sam. u Smíchova.

Kralodvorský. K. břidlice (z okolí Krá-
lova Dvora u Berouna). Bř. N. 256. K. ru-
kopis. Hanka, Pal. Rdh. III. 261. a tak skoro
vůbec. Máme-Ii říkati kralodvorský anebo
královédvorský, kralohradecký aneb králové'
hradecký ? Hanka psal r. 1849. kralodvor-
ský a kralohradecký a namítal 1. že jest
královéhradecký slovo sluchu nesnesitelné,
2. že čeština nestrpí žádného genitivu (krá-
lové-) ve spojení s adjektivem. Ad 1. Slovo
kralohradecký nem o mnoho libozvučnější.
Ad 2. Máme: bohabojný, lidumilovný a p.
Ostatně nevisí gt. králové- na hradecký,
jestiť to bezprostřední složenina jako ve:
velryba, svatvečer, kdežto jiná slova oži-
lými samohláskami a a e skládáme: býk-o-
hlavý, vel-e-hrad. Sr. také: dvoupídní, tří-
úhelný atd. Tvar královédvorský jest mimo
to jasnější, musímeť děliti kralodvorský od
královédvorský Kralodvorský jest od Krá-
lova Doora (Königshof), vsi u Berouna a
královédvorský od Králové Dvora' (Kinigin-
hof), města v Jičínsku. Tedy kralodvorské
huti (u Berouna), kralodvorský občan (z Krá-
lova Dvora u Berouna), a královédvorský
občan (z Králové Dvora v Jičínsku). Proto
je i královéhradecký lepší tvar. Kralohra-
decký jest tvořeno dle chybného: König-
grätz m.: Königingrätz; původní jméno města
jest Hradec Králové (= královny) a nikoli:
Hradec Králův. Také máme Královéhra-
decké předměstí v Chlumci v Jičín a v N.
Bydžově. V List. fil. X. 467. stojí: Králové-
dvorský. V Athen. VI. 10. a 12.: králové-
dvorský ruk. Gb. Vymazalův Pravopis, slov.
má: kRálovédvoRský. Wenzl v Pravopis, uka-
zateli doporučuje: kRálovédvorský, králové-
hradecký. V Národních Listech 1888. č. 157.
stojí: Záležitosť občanů královédvorských
vyřízena tím, že ... Podlé, kralohradecký, ří-
kali někteří i Kralohradec, což Č. v dodat-
cích k Jg. Slov. (u slova Vlachův) právem
zamítá, píšeť: Vlachovobřezí, jest rovně
tak nečeské jako Kralohradec místo Krá-