711

Slb. 588., Mllr. 44., svalník, Mllr. 40., púť
na Mor. (1578.), Brt. P. 92., studánka u Kar-
lova Týna, Krč., u Rusína. K. důl (úval
u Dalečína). Pk. K. Hvozd. Čechy I. 15.

Království, n. K. dědičné, volební. Lpř.
Děj I. 81. Saul k. svému plemeni ztratil.
Št. N. 95. K. ďáblovo. Št. Kn. š. 111. —
K. = země atd. K. děděné brzy se rozpadne.
Us. Bž. — K. boží. K. nebeské. Výb. II.
16. Jehož k. nebude konce Št Kn. š. 14 —
K. = vysočina u Králova Dvora. Krč. K. =
les u Olomouce. Km. — K., Königsreich,
ves u Králové Dvora; Kralowstwí, ves
u Kouřimě.

Kralovstvíčko, a, n. = malé království,
Pokr Pot. I. 197.

Královstvo. BO., Pass. 14. stol. Otejmeť
tvé k. ot tebe. Bj. K. božie; Přijď k. tvé;
Buoh odjal k. plemeni jeho. Št. Kn. š. 8.,
29., 46., 168.

Královy Lázně v Praze. Svt. 29.

Králový, regius. Asn. 4. K. dcera, regis,
Ž. wit. 44. 10., přítel, amicus regum, BO.,
roucho, koruna, Pulk., hrob. GR. Zlato jest
dar králový. Kruml. 22. b. Koruna, točíš
přístoj k-vý. BO. Sedě v svej k-vej koruně.
Umuč. sv. Jiří v. 12. Páni nechtí súditi
protiv k-vým listům. Půh. 227. K-vý (krá-
lovský) oběd někomu dáti. Dal. 143. 5. Na
k-vém stole sedě. KM. v. 33. — Králové
knihy píší o knihách, kterak který byl živ,
co zlého neb dobrého učinil a co se dálo
za kterého. Hus I. 360. K. knihy (čásť
písma sv., libri regum). Št. — Št. Kn. š. 10.

Králský = královský. Hlč.

Kraluhov, a, m., Kralohof, ves u Tře-
bíče.

Kralupy, Kralup, také ves u Veltrus.
Tk. IV. 400., V. 102., VII. 322., Blk. Kfsk.
1343., Sdl. Hr. V. 293.

Kraluša, dle Káča = kraví jm. Sl. let.
VI. 345.

Králův. K. syn Ž. wit. 71. 2. A to mi
k-va milosť dal. Půh. II. 406. Králova Hole,
pohoří na Slov.; Králova neděle před svato-
dušními svátky. S. N. — K. Dvůr, Königs-
hof, ves u Berouna, vz Pal. Rdh. II. 128.,
Blk. Kfsk. CXLIX., Sdl. Hr. III. 304. K.
Městec, Königsstadtl, mě. v Jičínsku; K
Mlýn, Königsmühle, mlýn u Brna; K. Stůl,
Königstisch, myslivna u Uher. Hradiště. PL.
K. Ves, Königsstätten, nad Dunajem. Šmb.
S. II. 25. K. Lazy. D. ol. XI. 214.

Kralůvky, pl., f. = druh hub. Mor.

Krám. Mkl. Etym. 137. Staré krámy, der
Tandelmarkt. Brt. L. 3. vd. 29. K. římské.
Vlšk. 498. Už je po krámě (konec). U Olom.
Sd., Čce. Tkč. Jako na masné krámy jsi jel
(do nebezpečenství). Črn. 7. V Ratiboru
novy kram, co ti dževče kupić mam? Sš.
P. 391. Nevykládal hned, co věděl, na krám.
Us. Němc. Vylož jen svůj krám, abych
věděl, co si z něho vybrat mám. Us. Jaký
pán, taký krám. Tč. exc. — Krámy = věci,
které někde jsou, kde býti nemají, das
Geraffel. To je všude krámů! Us. Brnt.
Konec krámů (již je toho ďosť, přestaň).
Us. Tkč. Co s těmi krámy? Čce. Tkč. To
jsou krámy (nevídáno). Us. Tkč. — K. To
je s tím krám, das ist eine Plage (ein Kreuz)

damit. U Olom. Sd. — K. = stydký úd.
Koukejte, ta ukazuje k. Us. Rč.

Křamák, u, m. K-ky = zuby, které
všecko skřámou, Brt, dobré zuby, jimiž
i tvrdé věci kousati lze. Val. Vck.

Kramár Jos., nar. 1785., farář. Jg. H.

1. 2. vd. 584.

Kramář. V MV. nepravá glossa. Pa. Má
hubu jako k. Us O korouhvi kramářův vz
Výb. II. 339. — K.. os. jm K. Jos., prof.
v Klat., nar. 1854. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 166.
O jiném Jos. K. vz v Zl. Jg. 99., 123., 184.,
200. — K. Oldř., dr. a prof. v Jičíně, spisov.
- K. Severin, 1488. Jg. H. 1. 2 vd. 584.

Kramaření, vz Kramařiti. K. s odpustky.
Mus. 1880. 64.

Kramářík, a, m. = malý kramář. Hlč.

Kramařiti. Mám se s nimi o to rok k.
a hádati? Us.

Křámati = hřmotně něco tvrdého nebo
křehkého kousati (ořechy, jablka); lámati
suché větve. Us. Brt. D. 224.

Kramatka, y, f. = chlebová polévka
U Nov. Města nad Met. Hrš.

Krambambuli, n., jídlo. Šp.

Krámček, mečku, m. — krámeček. Slov.
Bern.

Krámecký, Laden-. — K., ého, m., der
Verschlesser, Commis, Ladendiener. Rk.

Krámeček, čku, m. = malý krám. Němče,
řekni: Moje maminka je v Praze za k-čkem
(dětský žert). Čce. Tkč. Cf. „Za k-čkem
řezník" vysloví Němec: sakramentské šezník.
Brt.

Kramerie, e, f., Extrakt k-e, der Ratanhia-
extrakt. Šp.

Krameriový K. kořen, die Ratanhia-
wurzel. Šp.

Kramerius, a, m. Václ. Mat. K., měšťan
a spisov., 1759.—1807. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
97., 98.,; Bačk. Písm. I 928 , Bačk. Př. 136.,
ZI. Jg. 49., 93., 134., 300.. S. N., Rk. Sl,
Tf. Mtc. 244., 260.; Rbč. Křisit. 9—40.; J.
Sojka v: Naši mužové 7.—43., Jg. H 1.

2. vd. 584., Šb. D. ř. 2. vd. 261, Pyp. K.
U. 542. — Václ. Radomil K., jeho syn,
dramat. Vz Bačk Písm. I. 929., Jg. H. 1.
2. vd. 585., Šb. D. ř. 2. vd. 261. — K. Vojt,
kněz, též jeho syn. Jg. H. 1. 2. vd. 885.

Kraměť = v nečas někde seděti, čučeti.
Brt. D. 224.

Kramflekář, e, m., der Absatzschneider.
Rk.

Kramfleky, pl., m. = placky ze syrových
(strouhaných) bramborů moukou vyválené.
U Kr. Hrad. Kšť., Hrš.

Kramkár, a, m. = kramář. Slov. Bern.

Kramlice, e, f. K márnivá, chaerophyllum
temulum, der Kälberkopf, rostl. Sl. les. Vz
Kerblík.

Krámní cena, der Einkaufspreis Us. Tč.
Vz Krámný.

Křámnouti, vz Křátnati. — kam: do ně-
čeho, treten. Us. Také do něčeho žádostivě
sáhnouti, kousnouti. Mor. Šd.

Krámný. Pobral mi krámnú věc a mé
zboží; Pobrala u mne krámnú věc k svým
potřebám; Je mi dlužen peníze za k. věc.
Půh. II. 309., 359, 546. Ti jsú vzebrali
krámnú věc a jiné zbožie. Pč. 21., 30.