712

Kramol. Kramola. J. tr. V MV. nepravá
glossa. Pa. Pouliční k-la. Ddk. II. 447. Aby
nerovnosť nebyla příčina jich k-lu; Ktož
bez potřeby v domu kramol činie. Št. Kn. š.
64., 91. (65., 265., 84.). Pro hluk a k-lu.
Sš. Sk. 230. - K. = Eris. Vký.

Kramolín, a, m. = vsi u Třeboně, u Čech-
tic, u Nepomuk a Náměště; Alt-Gramatin,
ves u Hostouně v Plzeň.; Neu-Gramatin,
ves u Ronšperka; K. Horní, Ober-Gramling,
ves u Teplé; K. Dolní, Unter-Gramling, ves
u Plané v Chebsku. PL., Blk. Kfsk. 1343.,
Sdl. Hr. III. 304., IV. 142. — K., os. jm.
K. Jos. a Václ., malíři z Nimburka v 18.
stol. Vz S. N.

Kramoliška, y, f. = hruška. Mor. Rst.

Kramoliti. Aby o nic nebylo jim pří-
činy se k. Št. Kn. š 134. — K., gramoliti =
nohama i rukama lézti. Las. Tč.

Kramolka, y, f. = malá křemelka. U N.
Kdyně. Psčk.

Krarnolná, é, f., ves u Náchoda. Arch.
III. 485 , Blk. Kfsk. 530., Sdl. Hr. V. 11.

Krarnolsko, a, n., Chrarnostek, ves u Měl-
níka.

Kramp, vz Křample.

Krampampula, y, f. = kaše z jablek a
hrušek. Val. Vck.

Kramperák, a, m., jm. zlého ducha. Kaln.
Bs. 202., Dch.

Krampetle, í, f. = staré škrpály, křample.
Us. Kšť.

Krampléř, -íř, e, m., der Krämpler. Šm.

Krampličky, pl., m. = jídlo. Udělá se
hnětěnka jako na nudle, nakrájí se na větší
kousky, do těch se zabalí tvaroh a potom
se to vaří. U Loučimě. Psčk. Vz Kraple.

Kramplíř, e, m., der Krämpler. Šm.

Krumplovati semínko = čistiti. U Kr.
Hrad. Kšť.

Kramplovna, y, f. = místnost, kde se
krampluje. Hk.

Krampochy, dle Dolany, Grambach, ves
u Jindřichova Hradce.

Krampovo číslo. Šim. 179.

Krampulec, lce, m. = puchr. U Chocně.
Ktk.

Krámská, é, f., vz Krámský.

Krámské, ého, n. = plat z krámů. Pal.
Rdh. II. 210.

Krámský prodej. Šp. K. hřebíček, kmín.
Mllr. 29. — K., sam. u Dnespek

Krámy, pl., m., Kram, ves u Mníška.
Také: Chrámy. Tk. IV. 534.

Kranas, a, m. K. drsný, caranx trachurus,
plaz. Brm. III. 3. 123.

Kranatilka, vz Granatilka.

Krance, vz Krancle.

Kranclíček, čku, m., vz Krancle.

Kranclík, u, m., der Gesimskachel. Vz
Krancle. Šm.

Kranclovati, mit Karnies versehen. Šm.

Kranclovka, y, f. = kranec, věník, corona,
die Kranzleiste, hangende Platte; v botan.
die Nebenkrone. Nz., NA. I. 15., IV. 241.

Křanda, y, m. = plácal, mluvka, žvástal,
der Schwätzer. Us. Kšť., Všk., Oly.

Křandačka, y, f. = křandání. Č. T. Tkč.

Křandání, n. = tlachání, das Geschwätz.
Us.

Křandanina, y, f. = křandání. Č. T. Tkč.

Křandati = tlachati, schwätzen. Us. Vz
Křanda. Vsk.

Krandejška, y, f. = výška. Leze po
k-škách. Sá.

Krandraška, y, f. = špatná, chatrná sukně.
Jde v takové k-šce do kostela. Us. U Kr.
Hrad Kšť.

Kranec. nce, m., vz Krancle, Kranclovka.
Knrz. Také laš. Tč.

Kraneček, čku, m. = malý kranec. —
K. = rohatinka v kuchyni na hrnce. Us.
Hrt.

Kranejšek, šku, m. = krajíček, nejzazší
kraj. Sedl si na k. U Turnova. Zl.

Kranešov, a, m., Granesau, ves v Chebsku.
Blk. Kfsk. 1135.

Kraničko = Krajnička.

Kranioklast, u, m., z řec. = nástroj k vy-
tažení navrtané hlavy dítěte z luna matčina.
Kžk. Por. 617.

Kraniologie,, e, f., z řec. == lebosloví.

Kranioskopie, e, f. Dsch. II. 39.

Kraniotomie, e, f., z řec. = otevření
lebky.

Krankara, y, f. = brusina, z angl. grand-
berry. U Jindř. Hrad. Jdr., Vrů., Sté. Bý-
valy prý tam štvanice na jeleny, ku kterým
i mnozí Angličané přicházeli.

Kranner, a, m K. Josef. Slavín I. 162.

Křanouti, strč. = chřadnouti. Bž. 46.

Kranraš, e, m. = látka nějaká Sukně
ze zeleného k-še. Pokr Pot. I. 203.

Krantzit, u, m., nerost. Bř. N. 231.

Krap, u, m. = barvířská mořena. Schd.
I. 403.

Křap, u, m. = křapnutí, chřestnutí, bouch,
bác. Mor. a slez. Šd., Brt.

Křáp. Mám-li se kořiti křápu, tedy raději
škorni. Č. M. 96.

Křápa, y, f. = stará ženská, die Schachtel.
Rk

Křapáč, e, m. Je-li to houba n. jablko,
tedy křapáč. — K. = ořech, chřapáč. Rstp.
1387. — K. = chřapáč, helvella, die Lorchel,
honba. Rstp. 1930. — K. = puchr. Us.
Sbtk. — K. = dětská hra. Slov.

Krapadlo, a, n, sam. u Jindř. Hradce.

Krapák, u, m. = velký ořech. Vz Křa-
páč. Brt. — K. = houba,. Ssk. Vz. Křapáč. —
K. = uklý zvon n hrnec. Brt. D. 224. —
K. = starý nůž (kudla), který křapí. Mor.
Vck. — K. = stará, roztrhaná bota. Mor.
Vck.

Křapal, a, m. = veliký hřib. Val. Vck.

Křapaňá, ě, f. = ovce s křapákem, s ve-
likým zvoncem. Mor. Brt.

Křápanec, nce, m. = každá veliká věc.
Má na prstech křápance (veliké prsteny).
Us. u Polič. Zkr.

Krápání, n. = déšť v řídkých kapkách
padající. Sté. Zem 634.

Krápati polož před křápati. Cf. Mkl.
Etym. 142. — kam. Krápaje na ně (stillaus).
BO. Přestachu hřímoty, ani viec krápal déšť
na zemi. BO.

Křápati, křápnouti. — abs. Naražený
talíř křápe. Dch. Tak to křáplo (se šramo-
tem spadlo). Us. Vck. Ten křápe (mluví
hloupé, Us. vých. Čech. Jir.; má nevymá-