713

chanou hubu, hat loses Maul. Zlinsky Brt).
Také = při jídle mlaská. Mtc. 1878. 35. —
co koho: jablka (křupati, chroustati). Us.
Vck. K. koho = udeřiti. Brt. Ktk — čím.
Křápl sebou (upadl). Us. Kšť. Křápati bo-
tami (silně našlapovati). Mor. Vck. — koho,
se čím kam. K. se do hlavy; Křápl mě
kamenem do hlavy. Us. BRnt. — se kudy.
Křápe se po kostele, blátem. Mor. Šd.

Krapatý, kropenatý, skropený, besprengt,
bespritzt, jako jinou barvou pokropený.
Rat. 430.

Krapavec, vce, m Letíš jako k. Slez. Šd.

Krápě. Mkl. Etym. 142., List. fil. 1882. 12.

Krapečka, y, f. = malá krápě. K mléka.
Vz Kanutka. Nemá mléka ani k-ky. Us.
Brt. Odstup krapečku; Uhni k čku. Mor. Šd.

Krápěj, e, f., vz Krápě.

Krápěje, e, f., vz Krápě.

Krápějička, y, f., vz Krápě.

Krápějka, y, f., vz Krápě.

Krápěl, e, f., briodelia, die Briedelie,
rostl. K trnatá, b. spinosa. Rstp. 1355

Krapeň, pně, f., der Krapfen, šiška. Loos.
Pláva ako k. v másle. Slov. Rr. Sb. Tito
rebra a slaninu, tam ti krapne pražia. Slov.
Koll. Zp. II. 69. — K. = hlaváč, rybka s ve-
likou hlavou. Zátor.

Krapet. Chudý nemohl mieti krapte. Hus
II. 244.

Krápěti. Mkl. Etym. 142.

Křápěti, ěl, ění. — abs. Puklý zvon,
hrnec křapí. Cf. Křapák. Brt. D. 224.
komu. Když boty komu křápějí, říká se,
že jich nezaplatil (v Čech.: že se bude brzo
ženiti). Laš. Tč. — K. == seděti, čuměti, ča-
pěti. Křapíš tu jak hřib. Val. Brt. — K. =
churavěti. Na Polič. Kšá.

Křápí, n. = haraburdí. Vz Křáp. Staré
k. Hý.

Křapice, e, f. == křapna. To je stará k.
Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Krapička, y, f., vz Krápě.

Krapinka, y, f., vz Krápě.

Krapka, y, f., vz Krápě.

Křapka, y, f. = mizerná ženština, křanda.
Ve vých. Čech. Jir.

Krapkati = krápati, tröpfeln. Dcb., Sl.
ps. č. 73.

Křapky, pl., f. = křample. Hrts. — K. =
staré hodiny.

Krapľa = kraple. Slov. Hdž. Čít. 143. —
K. = korčula, koste, der Schlittschuh. Slov.
Hdž. Čít. 143.

Křaplák, u, m. = křaplavý hrnec, ple-
chový zvonec, který nosí dobytek v lese se
pasoucí. Us. Rjšk. K. hlas = chraplavý. Brt.
D. 224.

Křaplavý = křápavý. K. zvuk struny.
Pyp. K. II. 141., hlas bubnu. Hrts. Lépe se
mi líbí tvůj k. hrnec než můj celý. Č. M.

Kraple, vz Krampliěky, Mkl. Etym. 157.
K., kraplička = jídlo z tenkého těsta na-
dívaného sekaným špenátem, povidly, kru-
pičnou hustou kašičkou, sekaným masem,
potom vařeného a maštěného, das Tascherl,
Taschel. Cf. Praskorek, Škorec. Dch. K.
jeptišské, jeptiší = pečivo suché s kořenatou
nádivkou, NonHentascherln. Dch. K. z ka-
pouních, z kuřecích prsíček, mandlové, tva-

rohové. Hnsg. — K., kreplík = kobliha, der
Krapfen. Laš. Wrch — K. = jídlo z máslo-
vého těsta, Butterteig, m. Na Hané a na
Slovácku. Šd.

Krapli, n. = kraple, der Butterteig. Na
Hané. Wrch.

Kraplička, y, f., vz Kraple.

Krapliť sa = korčulovať sa, Schlittschuh-
laufen. Slov. Zátur. Tu sä chlapci klžu a
starší kraplia, korčuľujú sä. Hdž. Čít. 143.

Krapňa = krapeň, šiška, knedlík. Slov.
Rr. Sb.

Krapnatý, tropfig. K. rosa. Sš. P. 313.

Krápnička, y, f., das Augentropfglas.
Nz. lk.

Krápník = kapalec. Sl. les. Vz Sfk. Poč.
259., Kram. Slov.

Krápníkovitý = krápníku podobný, tropf-
steinartig. K. tvary (kapalcovité). Nz., NA.
I. 48.

Krápníkový, Tropfstein-, kalksintrig. Sl.
les., Posp. K. jeskyně, Pokr. Pot. II. 10.,
Kř., útvar, Bdl., led. NA. V. 536.

Křápnouti, vz Křápati.

Křápnutí, n. = bouchnutí. Us Kšť.

Křapodoly, dle Dolany = role a louky
v Pozlovicích u Luhačovic. Sk.

Křapoň, ě, m. = tlučhuba. Č. T. Tkč.

Krapotín, a, m. K. Veliký a Malý, Gross-,
Klein-Gropitzreut, vsi u Tachova. Blk. Kfsk.
265

Krápovitý, tropfenförmig = vejcovitý n.
obvejcovitý na tenčím konci obyc. povyta-
žený. K. semena jablková, hrušková. Rst.
430

Křaptavý = chřaptavý, heiser. Slez. Sd.

Kras. Mkl. Etym. 137., List. fil. 1882. 4.

Krása. Ž. wit. 44. 5. K. jest pochvalný
přírody list. Aristot. K. přírodní, Natur-,
Us. Pdl., rozená a strojená, Us., tělesná, du-
ševní, Pdl., básnická, myšlénková, akade-
mická, Dk., mravní, hudby. Mus. 1880. 261.,
427. Krása, Jg. Slnosť., 44., mravná i umná,
45., mněrovědná, silojevná, 44.; vzor krásy,
100., cit krásy. 43., 100. To je krása růže
(krásná růže). Kká. Bol som šuhaj švárný,
vzali ma od krásy (pro krásu). Koll. Zp. I.
36. Ztratila krásu (o padlé). Bdl. Ještě všem
krásu nepohnila (uení nejhezčí). Us. Spala,
když pán Bůh rozdával krásu (není hezká).
Us. Ptřk. Vari tebe, dievča, čerti malovali,
že na tvoje líčka tolko krásy dali. Sl. ps.
322. Máš děvečko krásu, skove jo do času,
jak jo pozbodeš, mét jí nebodeš; Marijanku
nění, krása se mi mění; Prošvarný Janičku,
strhals mi krásičku; Moje mladé časy ne-
užily krásy, moje mladá leta neužily světa.
Sš. P. 273., 318 , 402. Cf. Er. P. 98. a násl,
Sl. ps. 27. a násl., Čes. mor. ps. 55. a násl.

O kráse vz Pal Rdh. I. 422. a násl. Divné
krásy bieše. Alx. V. A kakžkolivěk kořen
nenie krásen, však všecka krása kmene po-
cházie z něho; Neb viera jest základ a kořen
všeho dobrého, ač i nenie tak zřiedlná v své
kráse sama. Št. Kn. š. 7. Nemúdri diví se
jen vnější kráse, sličnosti stvoření krásného;
Duše mají svú krásu t. múdrosť, ustavičstvo,
dobrotu neb kteréžkoli šlechetnosti. Št. Kn. š.

I krása přesytí. Hlč. K. do časa a čnost na
věčnosť. Slov. Ht. Žáden dobrý krásy ne-