714

miluje, neb ví, že moc zlého z krásy vy-
pryščuje. Slov. Tč. Jestli sa chceš oženiti,
nehleď na jej krásu, nebo krása není věčná,
jedině do času; K. bez vojska panuje, ale
v podvodnosti, snadno co chce, to dostává,
bez všej Násilnosti; Lepšá k. v čnosti, než
tvár v spanilosti; K zbojník, k zlosti chodník.
Glč. I. 85., 217., II. 249., 273. K. je chatrný
statik; Marná k. hyHe, ctnosť pak nepomine.
Sb. uč. Ženská k. škodu přináší. Us. Tč.
Kdo po kráse jenom hledí, statku sobě ne-
přidědí Slez. Tč. Dobré srdce nehezké tváři
krásy dodává. Bž. exc. — K., y, m., os. jm.
Tk. IV. 731., V. 79.-82., Blk. Kfsk. 1637.,
S. N. — Al.K., dr. a advokat v Praze.
Vz S. N.
Krasata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Krasava, y, f. = krasavice. Slov. Bl.
Ps. 69.

Krasavec. Vlč., Čch. St. 25.

Krasavic, e, m. = krasavec. Sš. II. 133.

Krascovitý, sternicornius, v zool. Šm.

Krasec. Krasci, kRascové, bupRestidae,
die PRacht-, Gleiskäfer, čeleď brouků. Brm.
IV. 108., Hlb. 198., Kk. Br. 196. K. lipový,
poecilonota rutilans, der Lindenprachrkäfer,
Brm. IV. 111.; buprestis viridis, Buchen-;
útlý či tenký, b.angusta, schmaler P.; škodný,
b. nociva. Sl. les., Schd. II. 507., Zl. klasy
1856. é. 20., KP. III. 313., Hlb. I. 198.

Krasejov, a, m. — míst. jm. Sdl. Hr. III.
234.

Krasejovka, y, f., KRassau, ves u Vele-
šína. Sdl. Hr. III. 217.

Krásek, ska, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
122, Arch. I. 249.

Kraselov, a, m., Krasilau, ves u Stra-
konic. Arch. III. 497., Blk. Kfsk. 36., Sdl.
Hr. III. 304., IV. 371.

Krasen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Kráseň, sně, f. = krása. Po jeho tvári
bľadej rozliala sa spanilá k Orl. II. 142.

Krasena, y, f., kraví jm. Val. Brt., Kls.

Kráseni, n., das Schmücken, Zieren. Bern.

Krásenka = krasavice. Koll. IV. 140.

Krasenovice, dle Budějovice, Krasanio-
witz, ves u Zbraslavic.

Krasenko, a, n., ves u Víškova.

Krácený; -en, a, o, geschmückt, geziert.
Bens.

Krasetín, a, m., Krassetin, ves u Krum-
lova.

Krasice, dle Budějovice, Krasitz, ves
u Prostějova. D. ol. I. 186, 303.

Krasihlávek, vka, m., vymyšl. jm. Koll.
1. 178.

Krasík, a, m., os. jm. Pal. Rdh I. 122.

Krasikov, a, m., Budigsdorf, ves u Zá-
břehu, D. ol. I. 708.; Schwannberg, ves u Ve-
seřic. Pal. Děj. I. 2. 487, Let. 53 , 480.,
S. N., Tk. IV. 731., V. 160., VI. 201., Tk.
Žk. 222.

Krasikovice, Krasikowitz, ves u Pelhři-
mova. Vz Blk. Kfsk. 1171., 1173., Sdl. Hr.
IV. 276.

Krasina ves. Sdl. Hr. 1. 5, III. 88.

Krásiti koho. Nemoc člověka nekrásí.
Č. M. 299. — co kde. Takoví pacholci
krásili před časy některý les Šf. Tatr. m.
40. — o kom. Co bych krásil o nemúdrém

šílenci hlúpém (hezky o něm mluvil). Št.
Kn. š., Ssk.
Krásitý. Múdrá k. zvieřatá. Dal. 39.
Krasivka, y, f., das Schönheitswasser.
Rk.

Kráska jará. Čch. Mch. 42. — K. =
sedmikrása. U Hrozenkova na Mor. Brt.
Slov. Hol. 331. — K. = mandelík, die Man-
delkrähe. Slov. Loos. — K. červenozobá,
urocissa erythrorhyncha, pták. Brm. II. 2.
507.

Kraskov, a, m., ves u Čáslavě. Arch.
V. 572., Blk. Kfsk. 461., Sdl. Hr. I. 154.,
157.

Krasl Jan. 1730. Jg. H. 1. 2. vyd. 585.,
Jir. Ruk. I. 411. — K., dr. a kanovník
v Praze, spisov.
Kraslava, y, f., os. jm. Hol. 187.
Kraslavý + rozdrchaný. Černý.
Krasle = lisice k ohrazení košiaru. Slov.,
Včka. IV. 126.

Krasletín, a, m , míst jm. Sdl. Hr. III.
304.

Kraslice = kulatý bob strakatý. U N.
Bydž. Kšť. — K., Grasslitz, ves v Chebsku.
Blk. Kfsk. CX, S. N.
Krásliti — krásiti. Rk.
Krásna. Chodiť na krásnu (krásnou) =
s Mařenou. Km. 1887. 772., Brt. Dt. 298.
Krásná, é, f., vsi u Frýdka, u Těšína;
Krasnowes, vsi u Vel. Meziříčí a u Mladé
Boleslavě (Blk. Kfsk. 199.); několik dom-
kův u Litomyšle.

Krásnačka, y, f. K-ky = děvčata, jež
na smrtelnou neděli s májem chodívají. Slez.
Šd.

Krásná Hora, ves u Něm. Brodu; Schön-
berg, mě u Sedlčan. Tk. III. 650 , V. 190.,
Blk. Kfsk. 1343.

Krásná .Lípa, Schönlinde, městečko u Rum-
burka. Blk. Kfsk. 867., S. N.
Krasňané ve Valašsku na Mor. Kld.
Krásně. Komp. krásnějc m.: krásněji.
Us. Bž. 137. Sluší jí to dost k., nicht übel.
Dch. Teď jsme v tom k. (zle)! Us. Krašše
bude kvísti. M. — By k. Debe k. Na Hané.
Neor. — Na krásně. Kdyby na k. se to
stalo. Us. Dch. Vyšla sem z domu na krásně
a když sem přišla domů, bylo boží dopu-
štění. Us. Kdyby mi to na k. dal. Us. —
K. = sice. K. jsem já dcerka z rodu chu-
dobného, přece chtít nebudu ani si neve-
zmu mládence každého. Č. Sl. nár. ps. II. 12.
Krásné, ého, u., Krasny, ves u Nasavrk.
Blk. Kfsk. 923. — K. = vyšší stupeň hez-
kého, pěkného, to, co se nám zvláště clo-
konalým, příhodným nebo libým býti zdá.
Co jest k., nutně všem se líbí; K. líbí se
nám samo sebou. Dk. Aesth. 12. Vz S. N.,
Jg. Slnosť 43.

Krásné Pole, Schönfeld, ves u Velké
Polomě.

Krásněti, ěl, ění, schön werden. Šm.,
Loos.

Krasnice, e, f. = krasavice. Sv. ruk.
Al. 257. — K., samota u Domažlic; Krás-
nit/., ves u Čáslavě.
Krásníček, čku, m., vz Krásník.
Krásník, a, m., der Schöngeist, bel-esprit;
poněkud štiplavě: krásnílek. Nz. — K. =