715

spánek (zosobněný). K. s dítětem zahrává
(když se dítě ze spaní usmívá). Us. Kšť.,
Šml. Vz Krášlík.

Krásnilectví, n. - přemrštěná záliba
v kráse na úkor pravdy (Bdl. exc), die
Schöngeisterei. Nz. Nezdravé k. Sš. Prosod.
3. vd. 5. Vz Krásnilství.

Krasnílek, lka, m., vz Krásník.

Krásnilství, n. = krásnilectví. Nz.

Krásniti, verschönern. Budoucnosti po-
hled krásníš. Pl. I. 27.

Krásno = krásně. Když mu to na k.
dám. Dch. Kdybych i na k oči zamhouřil.
Šml. — K., a, n., das Schöne. Dk. P. 121.
K. absolutní, architektonické, barev, bar-
vové, čárové či kresebné, časoměrné či
rhythmické, dějinné, divadelní, duchové, dy-
namické, harmonické, hudební, jazykové,
jednoduché, jednorodé, krajinné, lineaní či
čárové, malebné, melodické, metrické či
rozměrné, mimické, operní, ozdobovací, pla-
stické, pohybu, posloupné, postoupaci, pro-
běhací, prosté, prostorové, představovací,
přísvitu, rovinné, rozměrné, metrické, řeč-
nické, siloměrné, složené, smyslné, smy-
slové, soubytné, stavebné, taneční, tělové,
temnosvitu, tonové, tvarebné, umělé, umě-
lecké, ustálovací, vnitřní, výtvarné, vzta-
žité, zevnější. Dk. Aesth. O podstatě krásna.
Vz Vor. P. 1. O druzích krásna vz ib. 4. —
K., Krasna, městečko u Val. Meziříčí.

Krasnodenní, eiýfieyo?. Lpř.

Krásnoduchý, der eine schöne Seele
hat. Šm.

Krásnoduší, der eine schöne Seele hat.
Šm.

Krásnohorská, é, f. K. Eliška (Pechová
El.), basnířka a redaktorka Ženských Listů
v Praze, nar. v Praze dne 18. listop. 1847.
Vz Tf. H. 1. 3. vd 134., 139., 146., Slavín
II. 191. a násl., Š. a Ž. 1884. 15., Bačk.
Písm. 929, Bačk. Př. 182., Pyp. K. II. 542.,
Mus. 1886. 632.

Krásnohubý, eines schönen Mundes.
Puch.

Krásnokolý, schönräderig. Lpř.

Krásnokutý, schöngeschmiedet. K. dílo.

Krásnooký, evóy&aktio?. Lpř.

Krásnoperý. K. křídlo. Koll. S. dc

Krasnoplynný, schön fliessend. Lpř.

Krásnoplynoucí, schön fliessend. Lpř.

Krásnoproudý, schön strömend. Lpř.

Krásnořeký. Bdl., Sv. ruk. 245.

Krásnorouchý, evnenko?, schön geklei-
det. Lpř.

Krásnosť Ž. wit. 49. 11. Polská k. Ž.
Tom. 49. 11. K. předmětů. Pal. Rdh. I. 425.

Krásnostavitel, e, m. Method. 1884.

Krásnošticatý, schönhaarig. K. Leto.
Kuzmány.

Krásnotekoucí, schönfliessend. Lpř.

Krásnotoký, schönfliessend. Lpř., Vký.

Krásnotvárný, schön geformt. Kuzmány.

Krásňoučký = velmi krásný. Loos.

Krásnoústý = krásnohubý, -vtfro^o?. Lpř.

Křásnouti, snul a sl, ut, utí = udeřiti.
Us. Rgl.

Krasnov, a, m, Krasnow, sam. u Tur-
nova. Blk. Kfsk. 533.

Krásnoves, vsi, f, Krasnowes, ves u Vel.
Meziříčí; několik domkův u Litomyšle.

Krásnovrkočný. K. děvy, schönzopfig.

Krásný. Komp.: krasší, Bž. 135., Leg.
Mnč. 2. 26., kraší, BO., kráší, Dal., krajší.
Slov. a mor. K.. jitro, Nrd., vzrůst, zevněj-
šek, sen, Us., žena. Št. Kn. š. 22. Oba krásní,
jeden lišák, druhý vlk. Dch. Toť krásné,
že .. . Tys k. kos, du bist der Wahre. Dch.
Vejdi do světničky, co krajší šaty máš,
obleč si na sobáš (nejkrásnější). Sš. P. 147.
Krásna je růžička, čo v zahradě kvitně,
krajšia ta dievočka, čo v Liptově svitně.
Sl. sp. 190. Hej, nieto krajšej hory jako je
jedlová; Najkrajšia ovocina. Pokr. Pot. II.
75, I. 331. Niet krajšieho jmena, ako je
Anička, akoby vykvitla v zahradě růžička.
Koll Zp. 1.85. Krašší chtiece býti; Od tebe
krásného já jsem krásná. Hus I. 370 , III.
23. — jak. Malebně k. zjev. Osv. I. 85.
Nad hvězdu krásnější. Us. Krásná jak by
ji z vosku vyloupl. Us. Krásný jako obrá
zek. Dch. — čím. K. dóstojenstvím Sv.
ruk. 81. Mnějíce, že čím jest řečí kraššie a
delšie (modlitba), tiem Bohu vznácnějšie;
Neb jest krásný zpuosobú mezi syny lid-
skými. Hus I. 289., III. 7. — v čem. Poď
sem ke mně, v ctnosti krásná. Kat. 1413 —
k čemu. Překrásná k opatrnosti (= k po-
hledu). Pulk. Jak jsi krásná k milování,
svatoborská Maria. Sš. P. 54. — kde; na
těle k. Hus Post. 21. a K. na vlasech, na
tváři. Hus I. 124. — nač. Byl k. na vze-
zření a nádobné tváři. Bj. — s inft. Vyvedl
Hospodin z prsti všeliké dřevo krásné viděti.
BO. — K. = červený. Vz Kraslice, Sbtk.
Rostl. 48., 167. — K. barvíř, der Schön-
färber. Cf. Studený kovář, der Kaltschmied.
V. — K. — básnický. K literatura. KB. 1.
Vz Slovesnosť v S. N. — K. Dvoreček,
Klein-Schönhof, ves u Kadaně. Blk. Ktsk.
1100. K. Dvůr, Schönhof, v Žatecku. Blk.
Kfsk. 727., S. N. — Z K. Hory Zelotin. Mus.
1881. 536. — K., os. jm. - K. Mich. 1660.
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 585., Jir. Ruk, I. 411.

Krasocit = smysl n. cit krásy, schop-
nosť myslí vnímati krásné, das Schönheits-
gefühl, der Schönheitssinn. Nz., Č. liž.
LXXII., Pal. Rdh. 286 . 367. a násl., 372.
O k-tu a krasochuti zvláště. Ib. 421. a násl,
Pal. v Mus. 1829. I. 82.-99. Cf S. N.

Krasocitný, aesthetisch. Nz , Pal. Rdh.
I. 19 , 293. K. schopnosť. Dk. Aesth. 626.

Krasocitství, n., der Schönheitssinn. Dk.
Poët. 163.

Krasocitý = krasocitný. Zl. V.

Krasočára, y, f., die Schönheitslinie.
Dk. Aesth. 168.

Krasočinný, schönthuend. Šm.

Krasoctení, n , das Schönlesen. Šm.

Krasoda, y, f., gloriosa, die Prachtlilie,
rostl. K. červená, g. superba; modrá, g.
simplex. Rstp. 1574.

Krasodatný, Schönheit verleihend. K.
činnosť. Dk Aesth. 331.

Krasodějný = krasočinný. Šm.

Krasoduch, a, m., der Schöngeist. Sm.

Krasoduchosť, i, f., die Kalokagathie.

Krasofousek, ska, m., das Schönbärt-
chen. Šm.