720

Kratospodka, y, f, cleomella, rostl. Šm.

Krátosť, i, f., das Unrecht, die Verkürzung.
Slov. Ssk.

Kratoš, e, randia, die Randie, rostl. K.
širolistý, r. Iarifolia; křovištní, r. dumetorum.
Vz Rstp. 810.

Kratoša, dle Káča = kráva krátká, tlustá.
Kld. 1. 17.

Kratošice, dle Budějovice, Kratoschitz,
ves u Soběslavě. Mikuláš z Kratošic. Arch.
III. 189.

Kraťoučký, vz Krátký.

Kraťounký, vz Krátký.

Kratušín, a, m,, Kratosin, ves u Pra
chatic.

Kratušký = kraťoučký. Slov. Ssk.

Kraulik, a, m., místo: krahulík. Us. Jmt.

Kraurit, u, m., Nerost. Bř. N. 153.

Kraus, a, m., os. jm. Vz Carchesius. S.
N., Jir. Ruk. 1. 415. — K. Jan, 1649 - 732.,
jesuita. Jg. H. 1. 2. vd. 585., S. N. — Dr. Arnošt
K., docent, něm. řeči a spisov, v Praze.—
Baron K. Alfr., od r. 1881. místodržitel
v Čechách. Vz Rk. Sl. O jiných K. vz Blk.
Kfsk. 1343.

Krauský, ého, m., os. jm. K. Jan. 1814.
Jg. H. I. 2. vd. 585.

Kraužilka, y, m. K. Fr. 1839. Jg. H. 1.
2. vd. 586.

Kráva, kravečka, kravče. Cf. Šrc. 27. až
30., List. til. 1882. 6. Přerozmanitá morav-
ská jména kravská můžeme si rozděliti
v několikero kategorií: a) Krávy krásy vyni-
kající: královna, družka, dvoruša (červená),
krasula (na bledo černá), krasena, krašlena,
strojena (černá, bíle kropkatá), barvěna, hla-
děna (hladké srsti), tábora. — b) Krávy po-
jmenované dle barvy: a) barvy stejné:
běla = bělena, leduňa (bílá), černula = čer-
nucha, červina, rejka = rejčena = rejkuša
(bledo-červena, uh.), ranula (velmi čer-
vená) = ranoša = zorena („pripalistá," uh.),
hnědula płavěna = płavka, ryšena (ryšavá),
sejka (sivá, uh.) == sivěna = sivula, šedula,
popeliška; ß) barvy nestejné: barna = bar-
nula = barnoša (podpálená ,,barnavé mra-
čno" = tuča), brnoša = vrnoša = brnuša
(,,všelijakej barvy", uh.), kropena (krope-
natá) = kropka, pálena („připalistá") = pa-
luša, čadola („jak od slunce očadlá"), per-
šena (peršavá), muřena = muryša (murovaná),
šmuraňa (šmurovaná, pruhovaná) = šmarula,
žihaňa. — c) „Krávy značité": babuša ("ba-
bušistá" = červená s bílou Hubou) = babula,
łysá = łyska = łysena = łysaňa s lyskou na
čele), značena (s menší lyskou), hvězda
(s hvězdou na čele) = hvězdula, brylena
(„brylistá", má okolo oči lysky jako bryle),
křižana („po chrbtě křižanistá") = křižula,
křížena, pasula (přepásaná), bosula (červená
s bílými nohami), kytuša (má konec ocasu
bílý na způsob kytky), bedruša (pod bři-
chem bílá), chlopěna (má velké „fleky", jest
jako „pachlápaná"). -- d) Krávy pojmeno-
vané, dle barvy nebo duševních vlastností
jiných zvířat: jelena, laňka, smůla, daňhela,
vevera, łaská, kozula, kavěna = kavčena =
kavula, stračena = strakula = strakuša, jatela
(jatel = datel), morka (morka = krůta), sí-
kora, zezula, sojka, rybena, čmelena. —

e) KRávy pojmenované dle barvy rostlin :
tisula, javora, duběna, březula (černá, hřbet
a ocas bílý) = bresaja (uh.), linduša (barvy
kmene topolového; linda = topol), borula,
vrběna == vrbula, ořešina, kalina (,,při očách
zakalená", uh.), malina (bledočervená), ja-
hoda (hodně červená), šipula, petrželka, ha-
fera (hafery val. = borůvky), květuša (,,hodně
po bílu strakatá") = květula, pivěna (nej-
červenější, jako pivoňka), růžena, fiala, ci-
bula, šefrana. — f) Krávy pojmenované dle
vlastností duševních: bystrula, vesela = ve-
sula = veselena = veselka, raduša (,,které
je kravařka ráda"; červenobíle strakatá),
jiskera (bystrá jako jiskra)--jiskřena,jiskrula,
juna, bujana (která moc „ryčí" = bečí), py-
sula (kráva pyšná), chovaná (kráva odcho-
vaná, vždy červená trochu připálená), lu-
buša, mazlena (miláček kravařěin) = mazula,
tulena (která se toulí ke kravařce), těšena,
lizula, pecula (kravský pecivál), hurda (di-
voká), běhula (která ráda do škody běhá),
stiečkula (která ráda střečkuje; tato dvě
poslední jména jsou vlastně přezdívky krav
sice jinak pojmenovaných). — g) Krávy po-
jmenované dle postavy: malena = maluška,
droběna, boubela, stopena (má vysoké
nohy). — h) Krávy pojmenované dle rohů:
roškula (má černé rohy s bílými konci) =
rohula — rohlena, širaň (rohy široké), vén-
cula (rohy do věnce), łygaňa = łyga (rohy
rovné, v zad obrácené; val., uh.), šuta =
zuzka (bez rohů), klapěna (rohy „klapaté",
dolů skroucené), gomola (bez rohů) = cho-
mola, pisarka (má roh zakřivený), klukaňa
(rohy do khky skroucené). — i) Krávy po-
jmenované dle chůze: choděna (pěkně si
vykračuje), šatava = glajďana = šajgulena
(šatá, glajdá se, chodí škaredě). — k) Krávy
pojmenované dle času, kdy se ulíhly, nebo
kdy jím jméno dáno: neděla = nedělka,
ponděla, houtera, stiedula, patěna, sobota,
říjena = řivěna (v říjnu); hodula jest jalo-
vice určená na hody (posvícení) — 1) Krávy
pojmenované dle původu: valaška, polka,
tylora, švančara (švýcařka). — m) Krávy
neurčitého pojmenování: jarka (červená)
havruša („jako by ju pošlahal"), katuša (po
krku kropenatá), bébna (bílá), liduša (bledé
barvy), lelona (plavastá do bleda), rošija
(má dlouhé nohy), ciruša, gryfona, sulena,
štrymula, trubika. Těchto rozmanitých jmen
dostává se kravám jenom tam, kde kravař
nebo kravařka stádo svého otce na svém
pasává, tedy hlavně v krajinách hornatých.
Nejhojnější a nejkrásnější jména kravská
slyšeti v hornatých krajinách východní Mo-
ravy a ve Slezsku. Kde dobytek buď ve
stádě pasou nebo doma chovají, tam tako-
vých jmen velmi pořídku slyšeti; tam krávy
leda dle barvy jmenují: černá, bílá, stra-
katá, nebo též stará, mladá, a když si již
vybrali dvě, tři taková jména, čtvrté krávě
říkají třeba „bez mína" (na Novoměstsku).
Na Budějovsku dostává se prodavači té cti,
že si kupitel koupenou od něho krávu po-
jmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala),
Párka (od Pára), Částkova (od Částka),
Krotkova (od Krotkého)! Brt. D. 316. —317.
Vz Vůl. K. švýcarská, anglická, česká. Vz