Předchozí (720)  Strana:721  Další (722) |
|
|||
721
|
|||
|
|||
KP. III. 286—287. K. africké. Hlb. I. 95.,
139., 375 —377. K. bučí, ryčí, múká, mručí, Hdž Šlb. 34., bečí, ručí (Sš. P. 700 ), somce (když na pastvě majíc plnou hubu bučí); skřečkuje, gža se (bziká); k. tŕče (slov. a val.), kole (uh.), bodě (laš.), šťuchá (záp. Mor.), krávy se kuchají (bodou, trkají v Da- čicku); k se volnje (běhá), je naběhaná. Brt. D. 318., 325. Máti jí posuaua (poslala) štyry krávy steiné. Sš. P. 130. Ty's z krávy dítě (tele, hlupec); Krávy nažrané jako bečky. Us. Tkč. Už mu vedou (táhnou) poslední krávu z chléva. Us. Msk. Krave něrmaj za zlé, keď ťa i kopne. Slov. Rr. MBš. Měj své krávy vždy v pořádku a máš plnou latku. Tč. Darmo žena mléka hledá, když své krávě nedá. Tč. Krávě dej za halíř a máš plný talíř. Tč. Jalová k. nevyliahne tela; K. nevyliahne hřiebä. Slov. Rr. MBš. Mířil na vránu a zabil krávu. Šd. Čo po takej krave, ktorá vydojené mlieko vykopne Slov. Rr. MBš. Svědčí mu to, jak krávě sedlo, jak krávě oplečí. Brt. Zlé krávě dává tvůrce malé rohy. Us. Která k. mnoho řeve, ta málo mléka dává. Smil. Nepamatuje k. zimy, když se léta dočká. Mudr. 50. Vinen medvěd, že krávu snědl; vinna i k., že do lesa šla. Bž. exc. Není ta k. hladova, která má pod nohami slámu. Tč. Co činiti, aby krávy hodně dojily?; Když k. mléko ztratí jak se to napraví?; Jak čarodějnice cizí krávy dojí? Vz Mus. 1854. 541., 1853. 470., 1855. 50 Vz o jiných pověrách krav se tý- kajících v Mus. 1853. 483. Kuce-li (šťourá li) kravař na Mor. prutem nebo bičiskem na pastvě v ohni, který si tam dělávají, nesmí jím potom krávy udeřiti, sice by zhubeněly. Brt. Dojí li kráva málo, podkúřiť se má ná- nosem (glanem) z řeky n. z potoka před vychodím slunce; potom žena, která jí po- dělala, přijde ráno něco vypoščať a nevy- pošéá-li ničeho, tož aspoň něco zdvihne ze země (z podlahy), třeba slámu. Má-li se k. oteliť, ať se jí dá do pijačky zámek a bude míti pěkného býčka; Vede-li kdo krávu na trh, ukradne někde hadr a jím ji pošústá a tož má na ňu moc kupců. Val. Vck. Na koho k., jdouc mimo něho, zamrčí, ten se ráno nemodlil; Kupuje-li se kráva, nemá kupec vzíti provazu do holé ruky, aby ho- vado netesknilo. Kld. Když dvá o krávu se brojí, třetí pokojně ju dojí. Slov. Šd. Hádanka: 1. Čtyři nohy, dva trkouny, pátý omětáč. — 2. Čtyři panny v tanci a dva kokodanci a vzadku omachél. — 3. Na celý les prší, na čtyři jedličky ne (na štry- chy). — 4. Chodí to po droře, dělá to ta- liře. Km. 1886. 719. - K. = nadávka od- rostlejšímu děvčeti. Ty krávo nestydatá! Us. Brnt. — K. mořská, manatus atlanticus a borealis, velryba. Schod II. 438. - K. že- lezná, zádušní, kostelní, bratrská. Vz Že- lezný. — Kravička = mléčná houba, zlínsky. Brt. — Kravička či býček = bob kulatý černý a bílý. Brt. — K. = ucho u hrnce. U Příbora, n Klobouk. Bka , Mtl. — K. = český národní tanec. Bačk. — K., Krawa, sam. u Lomnice v Jičín. Kravač, e, m. = kravař, kdo pase krávy.
Sš. P. 542. |
Kraváček, čka, m , z Kravač. Rr. Sb.
Dočkaj mia, kraváčku pod zeleným hájem, zaspala sem krávy se švarným šohajem. Sš P. 542. Kravajec, joe, m., prangos, rostl. K.
píicník, p pabularia. Vz Rstp. 762. Kravák, a, m. = kdo pracuje kravami.
Us. Bkř. — K. = skoták. K. trúbí, vytru- buje, Kača praví Majdaléně, že ji k. ne- užene (říkadlo). Km. 1886. 637. Cf. Brt. N. p. I. 212. — K., nadávka odrostlejším dě- tem. Takový k. a bojí se ven. U Kr. Hrad. Kšť. — K., n, m. = kravský hřib, boletus bovinus, der Kuhpilz, houba. Kravarčička, y, f. = kravařka. Bern. Kravarčík, a, m. = kravař. Bern. Kravaře, Graber, městečko u Ústě. Po- cházel z Kravař. = K., Schöngrabern, míst. jm. v Dol. Rakousích u Holabrunna. — Šb., Tk. IV. 731., V. 246., Tk. Žk. 222., Žer. Záp II. 185. — K. Německé, Deutsch Kra- warn, ves v Krnovsku. S. N. — Z Kravař. Sbn. 885., Let. 21., 40., 41., 474., 475, S. N., Sdl. Hr. II. 251., III. 304., IV. 34., 39. Kravařečka, y, f. = malá kravařka. K.
kravy vyhaňa. Sš. P. 207. Kraváreň, rně, f. = kravárna. Kateřina
v k-ni krávy dojí. Sš. P. 90. (236.). Kravařenka, y, f = kravařka. Prk. Př.
27. Stála v poli k. Sš P. 131. Kravařík, a, m. — kravař, skoták. Bern.
— K-, os. jm. Arch. IV. 249. Kravařka. Popěvky k řek vz v Brt. Dt.
230. a násl. Kravařov, a, m., Skrawařow, ves u Opavy.
Kravařský. Vz Žer. Záp. II. 185 —Václ. K. Vz Výb. II. 307. Kravča, aťa, n. = kravče. Slez. Šd. Kravce, ete. n. = kravka, mladá kráva. Slez. Šd. Kravečka, y, t. = kravička. Kaj je k.,
tam je travečka. Slez. Šd. Kravek, vku, m. = krajíc. Ostrav. Wrch. Kravěnka, y, f. — houba. Vz Kravák. U Olom. Sd. Kraví Hora, zříceniny hradu u Náměště.
D. ol. I. 1053 . VI. 328., Tk. VII. 219., Sdl. Hr. IV. 221. — K. Hůrka, holý hřbet u Že- bráka. Krč. Kraviar, a, m, = kravař. Slov. Pokr.
Pot. I. 73., Koll. Zp. I. 64. Kravička — mamička ( = živitelka v domě).
Slov. Šd. — K. = červená ploštice. V Pod- luží. Brt. -- K. = bob kulatý černý a bílý n. červený a bílý. Zlínsky. Brt. Kraví Hora, vz Kraví. Kraví Hůrka, vz Kraví. Kravín také dvůr u Chejnova v Tábor. Tf. Odp. 287. — K., ves zašlá v TáboR. Blk. Kfsk. 1221., Sdl. Hr. IV. 142., 148. Kravina kůže. K. mazaná, hnědá, černě
lícovaná, schwarz genarbt, kostkovaná, ka- rirt, tlačená, gepresst, silná. Sp. — K. = liška, peprnik, podborovník, agrricus pipe- ratus, der Rehling. Vz Čirůvka peprník. Sl. les., Rstp. 1899. Kravinec rostl. Vz Čl. Kv. 312.— K.=
kravské lejno. K. není koláč. Slez. Tč. Janku, zavři hubu, letos lítají k-nce po světe (dí se otevřhubovi). Hrš. 413
|
||
|
|||
Předchozí (720)  Strana:721  Další (722) |