721

KP. III. 286—287. K. africké. Hlb. I. 95.,
139., 375 —377. K. bučí, ryčí, múká, mručí,
Hdž Šlb. 34., bečí, ručí (Sš. P. 700 ), somce
(když na pastvě majíc plnou hubu bučí);
skřečkuje, gža se (bziká); k. tŕče (slov. a
val.), kole (uh.), bodě (laš.), šťuchá (záp.
Mor.), krávy se kuchají (bodou, trkají v Da-
čicku); k se volnje (běhá), je naběhaná.
Brt. D. 318., 325. Máti jí posuaua (poslala)
štyry krávy steiné. Sš. P. 130. Ty's z krávy
dítě (tele, hlupec); Krávy nažrané jako bečky.
Us. Tkč. Už mu vedou (táhnou) poslední
krávu z chléva. Us. Msk. Krave něrmaj za
zlé, keď ťa i kopne. Slov. Rr. MBš. Měj
své krávy vždy v pořádku a máš plnou
latku. Tč. Darmo žena mléka hledá, když
své krávě nedá. Tč. Krávě dej za halíř a
máš plný talíř. Tč. Jalová k. nevyliahne
tela; K. nevyliahne hřiebä. Slov. Rr. MBš.
Mířil na vránu a zabil krávu. Šd. Čo po
takej krave, ktorá vydojené mlieko vykopne
Slov. Rr. MBš. Svědčí mu to, jak krávě
sedlo, jak krávě oplečí. Brt. Zlé krávě dává
tvůrce malé rohy. Us. Která k. mnoho řeve,
ta málo mléka dává. Smil. Nepamatuje k.
zimy, když se léta dočká. Mudr. 50. Vinen
medvěd, že krávu snědl; vinna i k., že do
lesa šla. Bž. exc. Není ta k. hladova, která
má pod nohami slámu. Tč. Co činiti, aby
krávy hodně dojily?; Když k. mléko ztratí
jak se to napraví?; Jak čarodějnice cizí
krávy dojí? Vz Mus. 1854. 541., 1853. 470.,
1855. 50 Vz o jiných pověrách krav se tý-
kajících v Mus. 1853. 483. Kuce-li (šťourá li)
kravař na Mor. prutem nebo bičiskem na
pastvě v ohni, který si tam dělávají, nesmí
jím potom krávy udeřiti, sice by zhubeněly.
Brt. Dojí li kráva málo, podkúřiť se má ná-
nosem (glanem) z řeky n. z potoka před
vychodím slunce; potom žena, která jí po-
dělala, přijde ráno něco vypoščať a nevy-
pošéá-li ničeho, tož aspoň něco zdvihne ze
země (z podlahy), třeba slámu. Má-li se k.
oteliť, ať se jí dá do pijačky zámek a bude
míti pěkného býčka; Vede-li kdo krávu na
trh, ukradne někde hadr a jím ji pošústá
a tož má na ňu moc kupců. Val. Vck. Na
koho k., jdouc mimo něho, zamrčí, ten se
ráno nemodlil; Kupuje-li se kráva, nemá
kupec vzíti provazu do holé ruky, aby ho-
vado netesknilo. Kld. Když dvá o krávu
se brojí, třetí pokojně ju dojí. Slov. Šd.
Hádanka: 1. Čtyři nohy, dva trkouny,
pátý omětáč. — 2. Čtyři panny v tanci a
dva kokodanci a vzadku omachél. — 3. Na
celý les prší, na čtyři jedličky ne (na štry-
chy). — 4. Chodí to po droře, dělá to ta-
liře. Km. 1886. 719. - K. = nadávka od-
rostlejšímu děvčeti. Ty krávo nestydatá!
Us. Brnt. — K. mořská, manatus atlanticus
a borealis, velryba. Schod II. 438. - K. že-
lezná, zádušní, kostelní, bratrská. Vz Že-
lezný. — Kravička = mléčná houba, zlínsky.
Brt. — Kravička či býček = bob kulatý
černý a bílý. Brt. — K. = ucho u hrnce.
U Příbora, n Klobouk. Bka , Mtl. — K. =
český národní tanec. Bačk. — K., Krawa,
sam. u Lomnice v Jičín.

Kravač, e, m. = kravař, kdo pase krávy.
Sš. P. 542.

Kraváček, čka, m , z Kravač. Rr. Sb.
Dočkaj mia, kraváčku pod zeleným hájem,
zaspala sem krávy se švarným šohajem.
Sš P. 542.

Kravajec, joe, m., prangos, rostl. K.
píicník, p pabularia. Vz Rstp. 762.

Kravák, a, m. = kdo pracuje kravami.
Us. Bkř. — K. = skoták. K. trúbí, vytru-
buje, Kača praví Majdaléně, že ji k. ne-
užene (říkadlo). Km. 1886. 637. Cf. Brt. N.
p. I. 212. — K., nadávka odrostlejším dě-
tem. Takový k. a bojí se ven. U Kr. Hrad.
Kšť. — K., n, m. = kravský hřib, boletus
bovinus, der Kuhpilz, houba.
Kravarčička, y, f. = kravařka. Bern.
Kravarčík, a, m. = kravař. Bern.
Kravaře, Graber, městečko u Ústě. Po-
cházel z Kravař. = K., Schöngrabern, míst.
jm. v Dol. Rakousích u Holabrunna. — Šb.,
Tk. IV. 731., V. 246., Tk. Žk. 222., Žer.
Záp II. 185. — K. Německé, Deutsch Kra-
warn, ves v Krnovsku. S. N. — Z Kravař.
Sbn. 885., Let. 21., 40., 41., 474., 475, S. N.,
Sdl. Hr. II. 251., III. 304., IV. 34., 39.

Kravařečka, y, f. = malá kravařka. K.
kravy vyhaňa. Sš. P. 207.

Kraváreň, rně, f. = kravárna. Kateřina
v k-ni krávy dojí. Sš. P. 90. (236.).

Kravařenka, y, f = kravařka. Prk. Př.
27. Stála v poli k. Sš P. 131.

Kravařík, a, m. — kravař, skoták. Bern.
— K-, os. jm. Arch. IV. 249.

Kravařka. Popěvky k řek vz v Brt. Dt.
230. a násl.

Kravařov, a, m., Skrawařow, ves u Opavy.
Kravařský. Vz Žer. Záp. II. 185 —Václ.
K. Vz Výb. II. 307.
Kravča, aťa, n. = kravče. Slez. Šd.
Kravce, ete. n. = kravka, mladá kráva.
Slez. Šd.

Kravečka, y, t. = kravička. Kaj je k.,
tam je travečka. Slez. Šd.
Kravek, vku, m. = krajíc. Ostrav. Wrch.
Kravěnka, y, f. — houba. Vz Kravák.
U Olom. Sd.

Kraví Hora, zříceniny hradu u Náměště.
D. ol. I. 1053 . VI. 328., Tk. VII. 219., Sdl.
Hr. IV. 221. — K. Hůrka, holý hřbet u Že-
bráka. Krč.

Kraviar, a, m, = kravař. Slov. Pokr.
Pot. I. 73., Koll. Zp. I. 64.

Kravička — mamička ( = živitelka v domě).
Slov. Šd. — K. = červená ploštice. V Pod-
luží. Brt. -- K. = bob kulatý černý a bílý
n. červený a bílý. Zlínsky. Brt.
Kraví Hora, vz Kraví.
Kraví Hůrka, vz Kraví.
Kravín také dvůr u Chejnova v Tábor.
Tf. Odp. 287. — K., ves zašlá v TáboR.
Blk. Kfsk. 1221., Sdl. Hr. IV. 142., 148.

Kravina kůže. K. mazaná, hnědá, černě
lícovaná, schwarz genarbt, kostkovaná, ka-
rirt, tlačená, gepresst, silná. Sp. — K. =
liška, peprnik, podborovník, agrricus pipe-
ratus, der Rehling. Vz Čirůvka peprník.
Sl. les., Rstp. 1899.

Kravinec rostl. Vz Čl. Kv. 312.— K.=
kravské lejno. K. není koláč. Slez. Tč. Janku,
zavři hubu, letos lítají k-nce po světe (dí
se otevřhubovi). Hrš.

413