722

Kravinový. K. odpadky, Fahllederab-
fälle. Šp.

Kravizna, y, f. = nadávka ženským. Ty
k-zno! U Kr. Hrad. Kšť. U Jižné. Vrů.

Kravjoř, e, m. = kravař. Laš. Tč

Kravjorka, y, f. = kravařka. Laš Tč.

Kravkař, e, m. = kdo kravkami pracuje.
Slez. Šd.

Kravkovatý. Šelma k-tá (byla nadávka
v Senomatech). Wtr.

Kravný. K. peníze. Půh. II. 557.

Kravodoj, e, kravodojec. jce, m., der
Kuhmelker. — K. — hroznýš. Šm.

Kravooký, rindsäugig. K. Hera. Koll.
St. 446.

Kravorohý, ßove(joc;. Lpř.

Kravsko, a, n. = kravisko. Daj tomu
kravsku (té krávě) žráť. Zlínsky. Brt. —
K, ves u Znojma.

Kravský. K. jména. Vz Kráva, a cf. Km.
1885. 40. K. hody. Vz Sbtk. Rostl. 108.,
135-136.

Kravštein, a, m., vz Grabstein.

Kráž, e, m. = kruh, der Kreis. Kraž
oprav v kráz. Slov. Loos., Rr. Sb. Cez celý
rok ešte krížom krážom chodil. Lipa 253.
Křížem krážem sem pochodil lúku. Val.
Brt D. Vz Kráža.

Kráža, dle Káca. Kus chleba je kruch,
stojatá voda je krúh, kolo je kráž, kráža,
kruh. Slov. Hdž. Šlb. 36

Krb, vz Mkl. Etym. 130, List. fil. 1882.
15. — K = toulec, toul, krž, klubané. —
K. = ohniště. K. ve světnicích, ohniště
v kuchyních. Němc. U Domažl. Cf. Kram.
Slov. K. Římský. Vz Vlák. 498. — K. =
kus dřeva, špalek, der Klotz. Vhoď jeden
k. do pece. Us. u Olom. Sd.

Krbábať = kotrbálat. Slov. Ssk.

Krbáč, e, m. = porouchaný hrnec n.
džbán, ein schadhafter Topf o. Krug. Val.
Vck. Vz Krbatý. Brt. D. 224.

Krbačiti se = škrtiti, sehr sparsam sein,
knicken. U Olom. Sd

Krbál, u, m. = krkoška, suchá haluz,
dürrer Ast; starý strom už ovoce nenesoucí,
alter unfruchtbarer Baum. Mor. Šd., Kd. —
K. = krb, der Klotz U Olom. Sd. — K ,
a, m. = starý, hubený kus dobytka, altes
mageres Vieh. Mor. Šd. Cf. Krbina. — K. =
starý, hubený člověk, alter magerer Mensch.
Vžala si za muže už takového krbála. U Olom.
Sd.

Krbala, y, a m. = kdo krbe, drobčí
t. j. nepěkným krokem chodí, drobným
krokem, kdo drmolí; staří lidé tak chodí-
vají. Slez. a laš. Šd., Brt, D. 224.

Krbálať sa = váleti se, valiti se, káceti
se. K-lal sa až do prepasti. Slov. Orl. II. 28.

Krbaň, krbaňa, ě, krbaňka, y, f. = hr-
nek, džbánek, Topf, Krug. Cf. List fil. 1882.
15. Dle Brt. D. 224. = střep. Vytáhla ja-
kousi krbaňku. Kld. II. 272.

Krbati Ten krbe! Vz Krbala.

Krbatý = otlučený, vyščrbený (hrnec). Vz
Krbáč. Val. Vck., Brt. D. 224.

Krbce, vz Krbec.

Krbčák, a, m. = holub. Sbtk.

Krbec, vz Kloub, Krb. — K. = budka
pro holuby. U Opočna. Hrš. — Krbce =

opánky, šněrovací střevíce, Němc.; stará bo-
tiska, na Hané. Brt. — K., os. jm. D. ol.
IV. 299. - K. Jan, kněz a spisov., 1791.
až 1857. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 185., Bačk.
Písm. I. 220., Jg. H. 1. 2. vd. 585., Šb. D.
ř. 2. vd. 261., Pyp. K. I. 37., S. N

Krbice, Gross-Körbitz, ves u Kralup
v Žatecku. Arch. V. 543.-544., Blk. Kfsk.
622.. 623.

Krbík, u, m. = toulec sekáčů. Mor. Mtc.
1878. 35.

Krbina, y, f. = starý, hubený kus do-
bytka. Vz Krbál. Koupil jakousi k-nu. Mor.
Šd. — K. — úborek na jahody. Vz Lok-
tuška.

Krbkovitý. K. tělo = duté s úzkým
hrdlem. Rst. 430.

Krcal, a, m., mlýn u Dobříše.

Krcalů mlýn u Richmburka.

Krcatiti se, zwergartig hinschleichen.
Šm.

Krceti, el, ení == cíditi, běhavku míti,
Ktož angeliku na čtitrobu hryze, stavuje se
v něm (tracení), že nebude k. Výb. II. 453.

Krcina, y, f. = mravenčí kopec. Kůň
když se vede po prvé na pastvu, zaputná
sa u k-ny, aby sa dobre pásol, jak ci mravci.
Na mor. Kopanici. Brt. L. N. II. 161. —
K. = krtičinec. Brt. D. 224.

Krč, vz Mkl. Etym. 155, 156. K. =
skřipec, der Kloben. Sl. les. — Kŕč = křeč,
der Krampf. V Podluží. Brt. Mrchavá k. =
křeč v žaludku. Němc. IV. 312. - K., vz
Krče, ves u Prahy. Tk. IV. 731., V. 246 ,
VI. 153., Tk. Žk 59, 150., Bart. 77., Blk.
Kfsk. 1344. — Z Krče J., vz Sbn. 672.

Krča, dle Káča = krč (pařez). Mor. Šd.,
Slov. Ssk.

Krčací, Maulwurf-. Slov. Bern.

Krčačinec, nce, m. = krtičinec. Slov.
Rb. Sb.

Krčadla, pl, n = poloviční sáně, na
nichž se klády (krče, pařezy) vozí. Val.
Vck.

Krčah == džbán s úzkým krkem, Rk. —
Ntr. V. 274., Pokr. Pot. I. 223, Mkl. Etym.
155., 156. Jako z krčaha lial sa dážď z mra-
čien nakopených. Lipa 271.
Krčák, vz Krčah. — K. = nízká šach-
tová pec, der Krummofen. Hř.
Krčál, u, krčálek, lku, m. = zakrnělý
strom. Na Hané. Bkř.

Krčážek, žku, m. = malý krčah. Rk.,
Bern.

Krče, e, f., die Drüse, Beule. Vz Hrče.
U Olom. Sd. — K , Krč, Krtsch,ves u Vodňan.

Krček, vz Krčec. K. osy. NA. IV. 212.
K. kosti ramenní, Collum humeri chirur-
gicum, lopatky, c. scapulae, zubu, c. dentis.
Ktt. — K, os. jm Tk V. 246., Bart. 90.
Krčemní, Schenk-. Hus I. 263. K. dům,
NB. Tč. 93., 279., živnosť, Prm. 1883. 92.,
příhoda Žk. 479.
Krčení nosem nad něčím. Hrts.

Krčenky, pl., f. = shrnovačky, vysoké

boty. Us. u Kladna. Kšť. Objevil se v sokol-

ských k-kách, do nichž měl zastrčené těsně

přiléhající spodky. Nár. Pol. 1888. č. 142.

Krčený; -en, a, o, zusammengezogen,
-gebrümmt, geduckt.