723

Krčeti. Stará slepice krčí. Brt.

Krčevina, y, f., das Rodeland. Slov.
Ssk

Krčí, n., das Knieholz. Vz Loučovina. —
K. = suky. Val. Brt.

Krčiak, u, m. == krčah. Slov. Ssk.

Krčiarek, rku, m. = malý krčah. Slov.

Krčiažok, žku, m = krčiarek. Slov.
Dbg. Sl. pov. I. 150., 387., Dbš. Obyč. 14.

Krčiažtok, žtku, m. = krčiažok Slov.
Phld. V. 61., VI. 203.

Krčica = krčice, krtek. Když k. pod
stěnou ryje, kdosi v domě umře. Us. v Pod-
luží. Brt. D. 224.

Krčičinec, nce, m. = krčačinec, krtičinec.
Slov. Rr. Sb.

Krčiční, Maulwurf-. Slov. Bern.

Krčičník, u, m., ricinus communis, die
Braunwurz. Slov. Rr. Sb.

Krčil, a, m., os. jm. 16. stol. Wtr.

Krčín, a, m., os. jm. Mus. 1880. 246. —
K. z Jelčan Jak., 1535.—1604,, hospodář
regent. Vz Jir. Ruk. I. 415., S. N., Sdl. Hr.
III. 304., V. 259. — K. = hora u Nového
Města ve vých. Čech. Krč. — K., Krtschin,
městečko u Nov. Města n. Met.; Gritschau,
ves u Nových Hradu. — Tf. Odp. 7., Blk.
Kfsk. 1344, Sdl. Hr. II. 277., V. 362.

Krčinka, y, f. = křtiny. Slez. Kol. ván.
185.

Krčinec, nce, m. = krčačinec. Slov. Bern.

Krčisko, a, n. = veliký n. nehezký krk.
Us.

Krčiti. Mkl. Etym. 156., List. fil. 1882.
18. — se kam proč jak. Studem do kouta
se plaše krčit. Vrch. Krče se v svou díru
syslí. Kyt. 1876. 53 = kde. Pod rybníky
starý mlýn se krčí. Kká. Td. 241.

Krčitý, krampfhaft. Slov. Bern.

Krčka, y, f. = levá ruka. U Solnice.
Hsp. Cf Krčma.

Krčkavý = kučeravý. Slov. Ssk.

Krčkovice, dle Budějovice, Krčkovvitz.
ves u Turnova. Blk. Kfsk. 532.

Krčkuža, dle Bača = držgrešlička. Na
Hané. Bkř. Cf. Rozhrna.

Krčma. Cf. Mkl. Etym. 156., Sdl. Hr. I.
90.—91. O k. vz v Zř. zem. Jir. 456., Sdl.
Hr. II. 17., 18., 259 260. V MV. nepravá
glossa. Pa. O k. římských vz Vlšk. 259.
Obžerstvie plodiec v krčmě. Št. kn. š. 108.

— K = levá ruka. levačka. U Ronova. Rgl.
Cf. Krčka, Krčňák. — K, ves u Čechtie;
sam. u Zbraslavic; ves u Horní Bobrové;
Hospoda u Křelovic; K. Dolní a Horní,
Unter-, Ober-Schwägersdort, ves u Mohel-
nice. Také: Švagrov. Cf. Sdl. Hr. IV. 344.

— K., y, m., os. jm. Žer. Záp. II. 185.,
Sdl. Hr. I. 72, 11. 277.

Krčmaň, ě, f, Krčmann. ves u Olomouce.

Krčmář. Št. Kn. š. 175 , BO , Sá. V MV.
nepravá glossa Pa. K. je živá kronika. B.
Janda. Radšej krčmárovi nežli doktorovi.
Slov. Rr. MBš. Dávajú ma za krčmára:
krčmár robí škodu, miešá v nápoj vodu,
nepuojdem zaň. Koll. Zp 1. 64. -- K, os.
jm. Blk. Kfsk. 960.

Krčmárčina, y, f. = krčmářská řeč, die
Wirthshaussprache. Phld. I. 1. 6.

Krčniářečka, y, f., zdrobn. krčmárka.

Sl ps. 380.

Krčmáročka, y, f. = krčmářečka. Slov.
Sokl. 1. 235.

Krčmice, vz Krčma.

Krčmička, y, f. = malá krčma. Us.

Krčrnisko, a, n., eine elende Schenke.
Šm.

Krčmový, Wirthshaus-. K. společnosť,
Zátur. Nápr. 26, pRávo. N. Hlsk. III. 141.

Krčňák, a, m. = krchňák. U Žamb. Dbv.

Krčnatý = krčitý. Slov. Bern.

Krční šátek, Schz., důlek, obinadlo, -binde,
boubel, -cyste. Nz. lk. K. sval kosý. mu-
sculus obliquus colli, Halsmuskel. K. ob-
kladek, hubka, štětec. Wld.

Krčnice, e, f., das Krampffieber. Slov.
Bern.

Krčovatěti, krampfig werden. Slov. Bern.

Krčoví, n., die Strunke. Šm.

Krčovice, e, f. = kučovnice, motyka,
kterou krče, kriaky vykopávají. Gemer.
Rr. Sb.

Krčovisko, klčovisko, a, krčoviště, ě, u.,
der Rodeplatz. Šm.

Krčovy, dle Dolany, ves u Hodkovic.

Křdel, grex. Šf. III. 555, Němc. VII.
139, III. 11., Brt. K. z rumun. Mkl. K. žen
(hromada, kupa). Na jihových. Mor. Brt.
V klu paść; kŕdel borů vyschlo. Brt. D.
224. Máme k. šíti. U Vsetína. Vck. Štyri
kozy a k tomu piata ovca. to je k. mojho
otca. Sl. sp 162. Pasol sa k. bielych husič-
jek, varovalo jich par černych očiek. Sl. p.
331. Do vlasů k. stužek vzala. Hdk.

Kŕdelča, ata, n. = kŕdel Brt. D.

Křdelec, kŕdělec, Ice, m. = stádo, hro-
mada, kupa. Vz Kŕdel. Němc. VII. 127.,
Hdk. C. 379. Okolo svých krdělců prohá-
něli se mali honělníci. Pokr. Pot. II. 66.

Kŕdelní, Haufen-.

Kŕdlík, u, m. = kŕdel. Slov. N. Hlsk.
I. 124.

Kreas, u, m. = lněná látka hedvábí po-
dobná. Dědeček.

Kreatin Cf. Schd. II. 394., Šfk. Poč.
525, Slov. zdrav, S. N.

Kreatinin, u, m., v lučbě. Vz Slov.
zdrav.

Křeba, y, f., pole u Tršic. Pk.

Krebřany, dle Dolany, Krebeřau, ves
u Hostouně v Plzeň. Blk. Kfsk. 331.

Křeby, dle Dolany, sam. u Morkovic.

Krec, e, m., das Gekrätz in der Metall-
urgie. Šm.

Kŕêca = kšička (vlasy). Hanácky. Brt.

Kreći (kretí) = krtičí. K. dźura. Laš.
Brt, D. 224.

Křeč. Schd. II. 431., Slov. zdrav., Mkl.
Etym. 156., 427. K. požeráku, der Schling-
krampf, Nz. lk., plačtivá, der Weinkrampf,
Sl. les., v úžině (isthmus), mateřská, ženská
(hysteria). Křk. For. 279., 117. K. svalů při
mluvení, aphthongia, tepenní, der Arterien-
krampf, žaludku, anaspasis. K. škubavé,
trhavé, klonische K., k. kývače, spasmus
nutans; k. spínavé, tonische K.; syčivé
křeče hltanu, laryngisrnus stridulus. Exc. Cf.
Kram. Slov. K. hlasivky, krejčích a obuv-
níků, lýtka, mimická, místní, pianistů, písař-

413*



	723

	Krčeti. Stará slepice krčí. Brt. Krčevina, y, f., das Rodeland. Slov. Ssk Krčí, n., das Knieholz. Vz Loučovina. — K. = suky. Val. Brt. Krčiak, u, m. == krčah. Slov. Ssk. Krčiarek, rku, m. = malý krčah. Slov. Krčiažok, žku, m = krčiarek. Slov. Dbg. Sl. pov. I. 150., 387., Dbš. Obyč. 14. Krčiažtok, žtku, m. = krčiažok Slov. Phld. V. 61., VI. 203. Krčica = krčice, krtek. Když k. pod stěnou ryje, kdosi v domě umře. Us. v Pod- luží. Brt. D. 224. Krčičinec, nce, m. = krčačinec, krtičinec. Slov. Rr. Sb. Krčiční, Maulwurf-. Slov. Bern. Krčičník, u, m., ricinus communis, die Braunwurz. Slov. Rr. Sb. Krčil, a, m., os. jm. 16. stol. Wtr. Krčín, a, m., os. jm. Mus. 1880. 246. — K. z Jelčan Jak., 1535.—1604,, hospodář regent. Vz Jir. Ruk. I. 415., S. N., Sdl. Hr. III. 304., V. 259. — K. = hora u Nového Města ve vých. Čech. Krč. — K., Krtschin, městečko u Nov. Města n. Met.; Gritschau, ves u Nových Hradu. — Tf. Odp. 7., Blk. Kfsk. 1344, Sdl. Hr. II. 277., V. 362. Krčinka, y, f. = křtiny. Slez. Kol. ván. 185. Krčinec, nce, m. = krčačinec. Slov. Bern. Krčisko, a, n. = veliký n. nehezký krk. Us. Krčiti. Mkl. Etym. 156., List. fil. 1882. 18. — se kam proč jak. Studem do kouta se plaše krčit. Vrch. Krče se v svou díru syslí. Kyt. 1876. 53 = kde. Pod rybníky starý mlýn se krčí. Kká. Td. 241. Krčitý, krampfhaft. Slov. Bern. Krčka, y, f. = levá ruka. U Solnice. Hsp. Cf Krčma. Krčkavý = kučeravý. Slov. Ssk. Krčkovice, dle Budějovice, Krčkovvitz. ves u Turnova. Blk. Kfsk. 532. Krčkuža, dle Bača = držgrešlička. Na Hané. Bkř. Cf. Rozhrna. Krčma. Cf. Mkl. Etym. 156., Sdl. Hr. I. 90.—91. O k. vz v Zř. zem. Jir. 456., Sdl. Hr. II. 17., 18., 259 260. V MV. nepravá glossa. Pa. O k. římských vz Vlšk. 259. Obžerstvie plodiec v krčmě. Št. kn. š. 108. — K = levá ruka. levačka. U Ronova. Rgl. Cf. Krčka, Krčňák. — K, ves u Čechtie; sam. u Zbraslavic; ves u Horní Bobrové; Hospoda u Křelovic; K. Dolní a Horní, Unter-, Ober-Schwägersdort, ves u Mohel- nice. Také: Švagrov. Cf. Sdl. Hr. IV. 344. — K., y, m., os. jm. Žer. Záp. II. 185., Sdl. Hr. I. 72, 11. 277. Krčmaň, ě, f, Krčmann. ves u Olomouce. Krčmář. Št. Kn. š. 175 , BO , Sá. V MV. nepravá glossa Pa. K. je živá kronika. B. Janda. Radšej krčmárovi nežli doktorovi. Slov. Rr. MBš. Dávajú ma za krčmára: krčmár robí škodu, miešá v nápoj vodu, nepuojdem zaň. Koll. Zp 1. 64. -- K, os. jm. Blk. Kfsk. 960. Krčmárčina, y, f. = krčmářská řeč, die Wirthshaussprache. Phld. I. 1. 6.	Krčniářečka, y, f., zdrobn. krčmárka. Sl ps. 380. Krčmáročka, y, f. = krčmářečka. Slov. Sokl. 1. 235. Krčmice, vz Krčma. Krčmička, y, f. = malá krčma. Us. Krčrnisko, a, n., eine elende Schenke. Šm. Krčmový, Wirthshaus-. K. společnosť, Zátur. Nápr. 26, pRávo. N. Hlsk. III. 141. Krčňák, a, m. = krchňák. U Žamb. Dbv. Krčnatý = krčitý. Slov. Bern. Krční šátek, Schz., důlek, obinadlo, -binde, boubel, -cyste. Nz. lk. K. sval kosý. mu- sculus obliquus colli, Halsmuskel. K. ob- kladek, hubka, štětec. Wld. Krčnice, e, f., das Krampffieber. Slov. Bern. Krčovatěti, krampfig werden. Slov. Bern. Krčoví, n., die Strunke. Šm. Krčovice, e, f. = kučovnice, motyka, kterou krče, kriaky vykopávají. Gemer. Rr. Sb. Krčovisko, klčovisko, a, krčoviště, ě, u., der Rodeplatz. Šm. Krčovy, dle Dolany, ves u Hodkovic. Křdel, grex. Šf. III. 555, Němc. VII. 139, III. 11., Brt. K. z rumun. Mkl. K. žen (hromada, kupa). Na jihových. Mor. Brt. V klu paść; kŕdel borů vyschlo. Brt. D. 224. Máme k. šíti. U Vsetína. Vck. Štyri kozy a k tomu piata ovca. to je k. mojho otca. Sl. sp 162. Pasol sa k. bielych husič- jek, varovalo jich par černych očiek. Sl. p. 331. Do vlasů k. stužek vzala. Hdk. Kŕdelča, ata, n. = kŕdel Brt. D. Křdelec, kŕdělec, Ice, m. = stádo, hro- mada, kupa. Vz Kŕdel. Němc. VII. 127., Hdk. C. 379. Okolo svých krdělců prohá- něli se mali honělníci. Pokr. Pot. II. 66. Kŕdelní, Haufen-. Kŕdlík, u, m. = kŕdel. Slov. N. Hlsk. I. 124. Kreas, u, m. = lněná látka hedvábí po- dobná. Dědeček. Kreatin Cf. Schd. II. 394., Šfk. Poč. 525, Slov. zdrav, S. N. Kreatinin, u, m., v lučbě. Vz Slov. zdrav. Křeba, y, f., pole u Tršic. Pk. Krebřany, dle Dolany, Krebeřau, ves u Hostouně v Plzeň. Blk. Kfsk. 331. Křeby, dle Dolany, sam. u Morkovic. Krec, e, m., das Gekrätz in der Metall- urgie. Šm. Kŕêca = kšička (vlasy). Hanácky. Brt. Kreći (kretí) = krtičí. K. dźura. Laš. Brt, D. 224. Křeč. Schd. II. 431., Slov. zdrav., Mkl. Etym. 156., 427. K. požeráku, der Schling- krampf, Nz. lk., plačtivá, der Weinkrampf, Sl. les., v úžině (isthmus), mateřská, ženská (hysteria). Křk. For. 279., 117. K. svalů při mluvení, aphthongia, tepenní, der Arterien- krampf, žaludku, anaspasis. K. škubavé, trhavé, klonische K., k. kývače, spasmus nutans; k. spínavé, tonische K.; syčivé křeče hltanu, laryngisrnus stridulus. Exc. Cf. Kram. Slov. K. hlasivky, krejčích a obuv- níků, lýtka, mimická, místní, pianistů, písař- 413*