724

ská, povšechná, smavá, svěračů, telegrafistů,
žaludeční. Cf. Slov. zdrav. Spinavé křeče
spojené se skrčelostí končetin, arthrogry-
posis. K. víček, blepharospasmum. K. bož-
cové, eklamptische K., hysterických, hyste-
risch, měchýřové, cystospasmus, mrtvicová,
convulsio apoplectiformis, padoucničí, epi-
leptisch, c. epileptiformis, rodiček, K. der
Gebärenden, souřadné, coordinirt, ze za-
městnání, Beschäftigungskrampf. Ktt. Dítě
křičí do křečí, bis es Fraisen kriegt. Dch.
-- K., Křetsch, ves u Tábora. Tk. IV. 691.

Křeček. Bž. 45., Schd. II. 415., Kram.
Slov., Š. N. Vz Zlodějík. — K. = skrček,
malý člověk. Us. Kšť. — K., os. jm. D. ol.
VIII. 251., Tk. V. 246. — K. Jan, kaplan.
1846. Jg. H. 1. 2. vd. 586.

Křečeti. Mkl. Etym. 140.

Křečhoř, e, f, ves u Kolína. Arch. I.
528, Tk. V. 151., 198., Blk. Kfsk. 42.

Křečitý, krampfhaft. Šm.

Křečkov, a, m., Křečkow, ves u Podě-
brad; sam. u Sobotky.

Křečkovice = kůže křečková, der Hamster-
balg. Šp. — K., dle Budějovice, Křečko-
vvitz. ves u Víškova. D. ol. VII. 70.

Křečnice, e, f., das Krampffieber. Šm.

Křečov, a, m., Křečowa, ves u Mane-
tína. Tk. V. 187.; pustý hrad v Žat. Blk.
Kfsk. 86

Křečovice, dle Budějovice, Křečowitz,
vsi u Uhlíř. Janovic, u Turnova a u Neve-
klova. PL., Blk. Kfsk. 155., Sdl. Hr. IV.
93., 223.

Křečovitě, krampfhaft. K. něčeho se
držeti. Us. Pdl. Rty k. stažeHé. Tbz. K.
sevřená ruka. Arb.

Křečovitosť, i, f, die Konvulsibilität.

Křečovitý kašel. Us.. Šv. 79.

Křečový, Krampf-. K. bolesti. Vchř. —
K. kapky, krampfstillend. Vchř.

Křečoznalství, n., křečozpyt, u, m., die
Krampflehre, Spasmologie. Hk.

Kréda, y, f. = křída. Slov. Bern.

Kredba, y, m., os. jm. — K. Václ, říd.
učitel a spisov. v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd.
200, Bačk. Př. 182.

Kredencovati čaj v porculánu. Kos.

Kredenec, vz Kredenc (konec). Kaln.
Bs. 202.

Kréditi = kříditi. Slov. Bern.

Kreditka, y, f., das Kreditlos. Us. Pdl.

Kreditor, u, m. = hedvábná látka. Rgl.
— K, a, m. = věřitel.

Kreditorka, y, f. = pentle, stužka z kre-
ditoru. Rgl.

Kredle, mlýn u Tábora.

Kredo, a, n. Dali mu na kredo (na úvěr).
Čce. Tkč.

Křeha, y, f., die Gebrechlichkeit des
Fleisches. Šm.

Křehač, e, m., der Taucher, pták. Bern.

Křeháč, e, m. = pagáč, placka, křehtík,
křehotina. Mor. Vck., Bkř. — K. = vdolek
bez kvasnic zadělaný, tuhý, v masle vy-
pečený n. máslem hodně zadělaný tak, že
jest křehký (bez mazání). Na Hané. Hzk. —
K. = druh jablek. Val. Brt.

Křehák. u, m. = křeháč (placka, vdo-
lek). Mor. Šd.

Křehař. Vz Mkl. Etym. 141., List. fil.
1882. 11.

Křehčíma, y, f., u pernik., der Rösch-
ofen. Šp.

Křehčiti, il, en, ení, röächen, u pernik.

Šp.

Křehek, hku, m., das Glaskupfererz. Šm.

Kŕeheť, i, f. = křehot, křemeť. Zhlk.

Křehkosť = nepatrná ohebnosť. S. N.—
K. = slabosť. Naše vlastní k. Št. Kn. š. 50.
Má velkou k. k ženským. Us. Msk. K. lid-
ská. Brig. V. 4. a.

Křehký. Šf. III. 497., Mkl. Etym. 139.
K. slad. Zpr. arch. VII. 31. Z hlíny křehké
stvořen. GR. K. lidé, tělesenstvie. Pass.
318.. 331.

Křehkýš. Vz C. Kv. 310.

Křehůačka, y, f. = hruška. Mor. Brt.
L. N. II. 16. Vz Křehňatka, Křehule.

Křehňatka, y, f. = hruška. Vz Křeh-
ňačka.

Krehnúť = scípnouti, verrecken. Slov.
Ssk.

Křehoť, i, f., vz Křeheť Zhlk.

Křehotání, n Žabí k. Vz Křehotati

Křehotina, y, f. = křeháč. U Počát.
Jdr.

Křehotinka = útlá, jemná ženská. Us.

Křehoučký, vz Křehounký.

Křehovka, y, f. = praskokrk, vrba křehká,
salix fragilis, die Bruchweide. Vz Rstp.
1405., Křehula.

Křehtati = skřehotati. Anth. I. 3. vd.
XLII.

Křehtík, vz Křeháč.

Křehula, gt. k-le, f. = vrba, jejíž pruty
i při slabém ohnutí se lámou. U Frýšt.
Džl. Vz Křehovka. — K , y, m. = člověk,
kterého nemají lidé rádi. U Ronova. Rgl.

Křehule, e, f. == hruška. Vz Křehňačka.
Mor. Brt.

Křehýnký = křehoučký. Rk.

Křech, a, m., os. jm. Arch. 1. 422.

Krecht = dlouhá jáma na řepu (cukro-
vou u cukrovaní), řepník, die Miete. Dch.,
Šp., Psčk.

Krechtecký. K. vinnice u Dol. Beřkovic.

Kreisinger, gra, m.— K. Jos. 1807. až
1861., děkan. Šb. D. ŕ. 2. vd. 262.

Kreittonit, u, m., nerost. Bř. N. 188.

Křejb, u, m. = křib, keř. Mor.Brt. D.
253.

Krejcar. Naše k-ry počali raziti zároveň
s grešlemi za Mar. Terezie. K. činžovní,
der Miethskreuzer. Us. Pdl. Nemá ani k-ru
peněz. Us. Hnšk. Aby nemuseli k-rem
hnouti (peníze vydati). Us. Sa. K. ku k-ru
a bude český (groš); český ku českému,
až bude rýnský. Sláma Putov. 343. Je na
k. jako čert na duši. Km. Vyhrál k.— ještě
míň! Us. Hnšk. S tolarem se neshledá, kdo
krejcarem pohrdá. Sb. uč. Mačká k., div
z něho krev ueteče (o lakomci). Us. Kšť.
Každý k. třikrát obrátí, než ho vydá. Kšť.
Pro k. hnal by blechu do pekla. Us Dbv.
Pro k. by hnal husy (pytel blech) bos po
strništi do Prahy. Us. Kšť. Za toho škoda
krejcaru (umře). Tkč. — K., Kreuzer, osada
u Richmburka.