725

Krejcárek, rku, m., myslivna u Vltavo-
týna; sam. u Hořovic.

Krejcarový, Kreuzer-. K duše nikdy
ještě nezmohla se na zlatý. Mour. Vl. sil.
343. K kudla. Us.

Krejč, e m., os. jm. K (Kreycz) Eman.
Vz Tf. H. 1. 3 vd. 179.

Krejčí. Devět kRejčí plave na lupínku
a švec je zvrhne. Osv. 1885. 970. Wtr. Cf.
Er. P. 391. Links, rechts, krejčí, švec, to
jsou dva rytíři: jeden hadry flikuje, druhý
smolou klíží. Dětské říkadlo. Brt. Dr. 125.
O římských a řec. k. vz ve Vlšk. 498. Ko-
rouhev krajčířů. Vz Výb. II. 338. — K, os.
jm. — K. Jos, 1773.—1843, superintendent.
Jg. H. 1. 2. vd. 58tí. — K. Jos, nar. 1791.,
školní ředitel. Vz ib. — K. Jan, čest. dr.
h prof. čes. univ., spisov., 1825—1887. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 167., 189.. 192., 193 , 195.,
200., Km. 1887. 325., Jg. H. 1. 2. vd. 586,
Šb. D. ř. 2. vd. 261., Mus. 1886. 632., Bačk.
Př. 182., Zl. Jg. 369., S. N., Hk. Sl., Tf.
Mtc. 292. O jiných K. vz S. N.

Krejčík, a, m. K. indijský, silvia sutoria,
pták. S. N. 111. 818.

Krejčovice, dle Budějovice, Schneider-
schlag, ves u Prachatic.

Krejčovka, y, f., les u Křešína. Krč.

Krejčovna, y, f.— dílna krejčovská, die
Schneiderwerkstatt, Schneiderei. Dch, Zpr.
arch. VIII. 38.

Krejčovský sval, der Schneidermuskel,
musculus sartorius. Šv. 34. Sed po k-sku,
der Schneidersitz. Čsk. Přesedání po k-sku,
der Schneidersitzwechsel. Čsk. — K, os.
jm. Sdl. Hr. II. 196.

Krejčtě, ěte, n. = děvče krejčovo. V Krkonš.
KB.

Krejda, y, f. = křída. Laš. Tč.

Krejdovati = křídovati. Laš. Tč.

Krejha, y, f. = ellipsa. Kod. v Mtc. I.
1863. Dráha měsíce kolem země má podobu
krejhy či ellipsy. Stč. Zem. 212. Vz Krej-
žice.

Krejhovitý = elliptický. Stč. Zem. 157.
Vz K rejha.

Krejhový, elliptisch. K. klenutí. Šm.

Krejnice, Kreynitz, ves u Strakonic. Blk.
Kfsk. 349, 852.

Krejsa, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1076.

Krejzl, u, m., vz Krejzlík.

Krejzlík, u, m. = široký nabraný límec
(z něm Kräusel), Halskrause, f.; der Mantel-
kragen. Kv. 1869. 86. Vck.

Krejžice, e, f. = krejha. J. Ev. Purkyně.

Krek, a, m., os. jm. Pavel K. z Lešťan.
Pk. Npj. 64.

Křek, a, m., psí jm. Škd.

Křekáčský. K. nářečí v gemerské sto-
lici na Slov. míchá vlastním způsobem ve
slovenská slova slabiku kre. Sl. ps. Šf. XII.,
XIII.

Křekař, e, m. = křehař, mergulus. BO.
Cf. Mkl Etym. 141.

Křekati. Mkl. Etym. 325., List, fil.
1882. 8.

Křekota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Křekov, a, m., Křekow, ves u Klobouk.

Křekovec, vce, m., Křekowetz, hájovna
u Vel. Meziříčí.

Křekovice, dle Budějovice, Křekowitz,
vsi u Votic a u Kralovic. Blk. Kfsk. 396,
Sdl. Hr. IV. 371.

Křelina, Chřelina, y, f., ves u Jičína.
Blk. Kfsk. 721., 774.

Křelov, a, m , Krönau, ves u Olomouce.

Křelovice, dle Budějovice, sam. u Dobříše;
K., Chřelovice, Křelowitz, vsi u Pelhřimova
(Blk. Kfsk 363 ) a u Veseřic. Jaký baro-
meter a kalendář měli v K-cích? Vz Sbtk.
Kr. h. 62.

Krem, kremä = kromě. Slov. Němc. VII.
25. Krema. Val. Brt. D 62., Mkl. Etym.
141. Povedala sova, že je ona vdova, že
nepuojde za muž, krema za sokola. Koll.
Zp. 11. 132. Nechceš-li býť žebrakom, nebuď
krem potreby ležákom. Slov. Tč.Vícej
platí v čas potreby jeden maličký mník,
nežli krem všeckej potreby mlátom vypáslý
býk. Glč. II. 199.

Krém, u, m., der Crême. K. pečený čo-
koládový, Backcrěme mit Chokolade; pe-
čený (s kávou, s makarony, s rozinkami,
s čajem), šampaňský, čokoládový (s vínem),
Sp., v páře vařený, citronový, kávový, po-
merančový, vaniiový, s páleným cukrem, s ma-
raskinem, meruňkový, z iískových oříšků,
s třešňovou vodou, malinový sagový. Husg.

Křem polož před: Křemelák.

Krema, vz Kromě, Krem.

Kremä, vz Krem.

Kŕemačov, a, m., Kíemetschau, ves
u Mohelnice.

Křeman. Polož před Křemelák. KP. III.
9, 64., Schd. II. 25 , I. 327., 333., 336., 338.,
349., 323., Šfk. Poč. 609.

Křemařov, a, m., Křenařow, ves u Vel.
Bytiše.

Krčme = kromě. Slov. Šd.

Křemel. Polož před: Křemelák. Cf. Mkl.
Etym. 137.

Křemela, y, m = neohrabaný člověk.
U Nivnice. Kch.

Křemelák, u, m. = dub křemelák, quercus
peduneulata, die Früheiche. Vz Rstp. 1396.,
Čl. Kv. 138., blb 184., Mllr.85., Rosc. 118.,
Schd. II. 274. Tvraokmenný k. Pl. I. 76.

Křemelec, lce, m., vz Křemel.

Křemelí, n., Kieselsteine, Kieselgestein.
Dch., Lpř.

Křemelice, der Kieselgrund. Lpř. Vz
Kiemel.

Křemeliště, ě, n., die Kiesbank. Sl. les.

Křemeliti = křemeniti.

Křemelitý = křemelovitý. Sl. les.

Křemelka, y, f. = křemenka. Sl. les. —
K, sam. u Strakonic.

Křemelná, é, ť. K. Kyslice, der Kiesling-
bach. Čechy I. 82.

Křemelo, a, n. = křemen. Val. Vck, Brt.
D. 224.

Křemelovitý, kieselartig. Sl. les. K. po-
zemek, der Kleselgrund, Nz., půda. Kod.

Křemelový, Kiesel-. K. půda, písek. Sl.
les.

Křemen, silex. MV., BO., Boh. 30., Žk.
145. a. Cf. Mkl. Etym. 137., Hlb. II. XXX.
(index). K., křišťál, opal, obsidian, pemtsa;drahokamy: démant, granát, korund (safír
rubín, šmirgl), smaragd, topas. Exe. K. hra.