728

Křepkovice, dle Budějovice, Schrikowitz,
ves u Teplé.

Křepký = pevný, silný. Vaj. Tatry. 65.
Vz Mkl. Etym. 139. K. luk. Čch. Bs. 86.—
K. = hbitý atd, Dokud zajíc křepek bieše.
15. stol.

Kreplík, vz Kraple.

Krepna, y, f. = přístroj k zachycování
kamenů, které na staveniště dopraviti se
mají. K. kamenická, do kamene. NA. IV.
233.

Krépnosť, i, f. Streitigkeit, Streitsucht,
f. Slov. Bern.

Křepnouti, vz Křepěti.

Krépný, zweifelhaft, strittig, streitsüchtig.
Slov. Bern.

Kreponový, Krepon-. Šm.

Krepopa, y, f. = prékopa, příkop. Slov.
Bern.

Křeposť, i, f. = křepkosť. K. paží. Tš.

Krepový = z krepu. K. klobouk (ženský),
Us. Pdl., hedvábí. Koll. III. 441.

Kreprlík = kleprlík. Šm.

Křeptov, a, m., Křeptow, ves u Tišňova;
Křeptau, dvůr u Vel. Meziříčí.

Kres, u, m. = okres, obzor. Pl.. Mkl.
Etym. 139.

Křes mlýnského kamene, der Hauschlag,
die Hauschärfe, rýhy vysekané v kameni.
Prm. IV. 188. K. drobný, feiner Hau, ně-
mecký, mehrsehlägiger Kreuzhieb, Šp., rovný,
gerader Hau, vytáčený, krummer H., český
(střídavě rovný s vytáčeným). Prm. IV.
188. — K. = rmen barvířský, anthemis
tinctoria. Vz Rstp. 892., Němc. IV. 416. —
K. = spodek přeslice, dýnko, v němž pře-
slice jest zastrčena. Duš. Sl. pov. I. 351. —
K. = bílý povlak na kvasících se látkách
na př. na naloženém zelí. Kšá.

Křesa, v, f. ein langer Strich. Šm. —
K., y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122.

Křesač = sochař. K či ťa vykresali. Slov.
Sl. ps. 338.

Křesadlo, a, m., os. jm. K. Jak. 1613.
Jir. Kuk. I. 416.

Křesanov, a, m, Křesane, ves u Vam-
berka.

Křesati. Bž. 31., Mkl. Etym. 138., List.
fil. 1882. 27 — abs, Tesař křeše (teše).
Val. Vck. K., die Klötze roh behauen, be-
waldrechten. Škd. — co (komu) čím.
Žarty kriesá smiechot veselej chase. Ntr.
V. 143. Chlapi křešú (tesají) dřevo tesačkú.
Brt. D. 224. — co odkud: z kamenóv oheň.
BO.

Křesavcový. K. boule, die Feueurstein-
knolle. Sl. les.

Křesavý kámen = křesací, křesavec. Us.

Kresba pérem, Feder-, Dch., křídová,
tušová, Us. Pdl., ze života, das Lebensbild,
Mour., povah. Mus. 1880.. 158., 364. Kresby
Widmanstättenské. Sté. Zem. 255.

Kresbár, a, m. = kamenník, der Stein-
metz. Slov. 81. let. I. 51.

Kresčacká polévka, Crécysuppe. Šp.

Kresebný, skizzirbar. K krásno. Dk.
Aesth. 159.

Křesetice, dle Budějovice, Křesetitz, ves
u Kutné Hory. Blk. Kfsk. 1063.

Křesidlo, a, n. = křesivo. Bern.

Křesín, a, m., cyclas, hmyz. Šm. — K.,
dvůr u Budějovic; Křesein, ves u Libocho-
vic. Blk. Kfsk. 350., Sil. Hr. IV. 371.

Křesina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I 122.

Křesislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
122.

Křesitelna, y. f. = křísírna Rk.

Kresiti. Pl.

Křesiti. Bž. 39., List, fil. 1882. 25. Lé-
kaři k. budú. 1487. Žalm. 87.

Křesivko, a, n. = křesivo. Laš. Tč.

Křesivo = ocelka, křemének a hubka.
Brt. D. 144., 224., Dbš. Sl. pov. I. 543.

Kreska, kryska, y, f., kleine Linie. Šm.

Kreskovací, Reiss-. K. péro.

Kreskovec, vce, m., opegrapha, die Zei-
chen-, die Rillenflechte, rostl. K. lišejový,
o. herpetica: očerněný, o. denigrata. Vz
Rstp. 1841.

Kresla, y, f. = tešta. Slov. Ssk.

Kreslav, a, m., os. jm. Sdl. Hr. I. 43.

Kreslení = umění viditelné předměty
dle jich obrysů světlem a stínem bez vlastní
jim barvy na ploše představovati. Blř. K.
perspektivné, map na tabuli. Us. Pdl. K.
pravítkem, Lineal-. Šp. K. obrazců. Mus
1880. 394. Učitel k Nz. O řím. k. vz Vlšk.
234.

Kreslenina, y. f. = die Zeichnung (das
Bild). Rk.

Kreslenka, y, f. = kreslíce, das Zeichen-
lieft. U Uher. Hrad. Té. Vz Kreslíce.

Kreslený, -en, a, o, gozeichnet. — jak.
Podobizna dle skutečnosti k-ná. Osv. I.
189. — čím kde. Podobizna perem na
hedvábí k-ná. Mas. 1880. 391. Vz Kresliti.

Kreslice, e, f. = kreslicí sešit. Us. Vz
Kreslenka.

Křeslice, e, f. = křesačka. Slov. Ssk. —
K, Křischlitz, ves u Jilemnice; K. Dolní
a Horní, Unter-, Ober-Křeslitz, vsi u Jese-
nic. Tk. IV. 170., Blk. Kfsk. 926.

Kreslicí, Zeichen-. K. sešit (vz Kreslíce),
papír, Us. Dch., Pdl., Hs.

Kreslící, der Zeichnende. Us.

Kreslička, y, f, sam. u Čimelic. — K.,
die Zeichnerin.

Kreslířství, n., die Zeichen-, Zeichnungs-
kunst. Šm.

Kreslitelný, skizzirbar, zeichenbar.

Kreslitelstvi. Nz., Ukaz. 50.

Kresliti co čím kde: podobiznu perem
na hedvábí. Vz Kreslený. K. něco na ta-
buli. Us. Pdl. — co komu. Jejich matku
obraznosť mi kreslí. Us. Pdl.

Kreslítko, a, n. = čím se kreslí.

Kreslivo, a, n., das Zeichenmaterial (pa-
pír, tužka, měřítko, pero atd.). Mírohorský.

Kreslivý, zeichnend. Šm., Loos.

Křeslo. Vz Mkl. aL. 87., Šf. III. 555.,
Mkl. Etym. 139. K. vládní, J. Lpř., římské,
Vlšk. 130 , dědičné, der erbliche Sitz. Mour.
— K. = větev zaražená do země s vějičkami
na ptáky, čihadlo. Laš. Brt. D. 224., Wrch.

Kreslovací, Reiss-. Šm.

Kreslovadlo, a, n., das Reisszeug. Šm.

Kreslovatý, voll Striche, kritzlich. Šm.

Kreslovka, y, f, die Reissfeder. Šm.,
Loos.



	728

	Křepkovice, dle Budějovice, Schrikowitz, ves u Teplé. Křepký = pevný, silný. Vaj. Tatry. 65. Vz Mkl. Etym. 139. K. luk. Čch. Bs. 86.— K. = hbitý atd, Dokud zajíc křepek bieše. 15. stol. Kreplík, vz Kraple. Krepna, y, f. = přístroj k zachycování kamenů, které na staveniště dopraviti se mají. K. kamenická, do kamene. NA. IV. 233. Krépnosť, i, f. Streitigkeit, Streitsucht, f. Slov. Bern. Křepnouti, vz Křepěti. Krépný, zweifelhaft, strittig, streitsüchtig. Slov. Bern. Kreponový, Krepon-. Šm. Krepopa, y, f. = prékopa, příkop. Slov. Bern. Křeposť, i, f. = křepkosť. K. paží. Tš. Krepový = z krepu. K. klobouk (ženský), Us. Pdl., hedvábí. Koll. III. 441. Kreprlík = kleprlík. Šm. Křeptov, a, m., Křeptow, ves u Tišňova; Křeptau, dvůr u Vel. Meziříčí. Kres, u, m. = okres, obzor. Pl.. Mkl. Etym. 139. Křes mlýnského kamene, der Hauschlag, die Hauschärfe, rýhy vysekané v kameni. Prm. IV. 188. K. drobný, feiner Hau, ně- mecký, mehrsehlägiger Kreuzhieb, Šp., rovný, gerader Hau, vytáčený, krummer H., český (střídavě rovný s vytáčeným). Prm. IV. 188. — K. = rmen barvířský, anthemis tinctoria. Vz Rstp. 892., Němc. IV. 416. — K. = spodek přeslice, dýnko, v němž pře- slice jest zastrčena. Duš. Sl. pov. I. 351. — K. = bílý povlak na kvasících se látkách na př. na naloženém zelí. Kšá. Křesa, v, f. ein langer Strich. Šm. — K., y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. Křesač = sochař. K či ťa vykresali. Slov. Sl. ps. 338. Křesadlo, a, m., os. jm. K. Jak. 1613. Jir. Kuk. I. 416. Křesanov, a, m, Křesane, ves u Vam- berka. Křesati. Bž. 31., Mkl. Etym. 138., List. fil. 1882. 27 — abs, Tesař křeše (teše). Val. Vck. K., die Klötze roh behauen, be- waldrechten. Škd. — co (komu) čím. Žarty kriesá smiechot veselej chase. Ntr. V. 143. Chlapi křešú (tesají) dřevo tesačkú. Brt. D. 224. — co odkud: z kamenóv oheň. BO. Křesavcový. K. boule, die Feueurstein- knolle. Sl. les. Křesavý kámen = křesací, křesavec. Us. Kresba pérem, Feder-, Dch., křídová, tušová, Us. Pdl., ze života, das Lebensbild, Mour., povah. Mus. 1880.. 158., 364. Kresby Widmanstättenské. Sté. Zem. 255. Kresbár, a, m. = kamenník, der Stein- metz. Slov. 81. let. I. 51. Kresčacká polévka, Crécysuppe. Šp. Kresebný, skizzirbar. K krásno. Dk. Aesth. 159. Křesetice, dle Budějovice, Křesetitz, ves u Kutné Hory. Blk. Kfsk. 1063.	Křesidlo, a, n. = křesivo. Bern. Křesín, a, m., cyclas, hmyz. Šm. — K., dvůr u Budějovic; Křesein, ves u Libocho- vic. Blk. Kfsk. 350., Sil. Hr. IV. 371. Křesina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I 122. Křesislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 122. Křesitelna, y. f. = křísírna Rk. Kresiti. Pl. Křesiti. Bž. 39., List, fil. 1882. 25. Lé- kaři k. budú. 1487. Žalm. 87. Křesivko, a, n. = křesivo. Laš. Tč. Křesivo = ocelka, křemének a hubka. Brt. D. 144., 224., Dbš. Sl. pov. I. 543. Kreska, kryska, y, f., kleine Linie. Šm. Kreskovací, Reiss-. K. péro. Kreskovec, vce, m., opegrapha, die Zei- chen-, die Rillenflechte, rostl. K. lišejový, o. herpetica: očerněný, o. denigrata. Vz Rstp. 1841. Kresla, y, f. = tešta. Slov. Ssk. Kreslav, a, m., os. jm. Sdl. Hr. I. 43. Kreslení = umění viditelné předměty dle jich obrysů světlem a stínem bez vlastní jim barvy na ploše představovati. Blř. K. perspektivné, map na tabuli. Us. Pdl. K. pravítkem, Lineal-. Šp. K. obrazců. Mus 1880. 394. Učitel k Nz. O řím. k. vz Vlšk. 234. Kreslenina, y. f. = die Zeichnung (das Bild). Rk. Kreslenka, y, f. = kreslíce, das Zeichen- lieft. U Uher. Hrad. Té. Vz Kreslíce. Kreslený, -en, a, o, gozeichnet. — jak. Podobizna dle skutečnosti k-ná. Osv. I. 189. — čím kde. Podobizna perem na hedvábí k-ná. Mas. 1880. 391. Vz Kresliti. Kreslice, e, f. = kreslicí sešit. Us. Vz Kreslenka. Křeslice, e, f. = křesačka. Slov. Ssk. — K, Křischlitz, ves u Jilemnice; K. Dolní a Horní, Unter-, Ober-Křeslitz, vsi u Jese- nic. Tk. IV. 170., Blk. Kfsk. 926. Kreslicí, Zeichen-. K. sešit (vz Kreslíce), papír, Us. Dch., Pdl., Hs. Kreslící, der Zeichnende. Us. Kreslička, y, f, sam. u Čimelic. — K., die Zeichnerin. Kreslířství, n., die Zeichen-, Zeichnungs- kunst. Šm. Kreslitelný, skizzirbar, zeichenbar. Kreslitelstvi. Nz., Ukaz. 50. Kresliti co čím kde: podobiznu perem na hedvábí. Vz Kreslený. K. něco na ta- buli. Us. Pdl. — co komu. Jejich matku obraznosť mi kreslí. Us. Pdl. Kreslítko, a, n. = čím se kreslí. Kreslivo, a, n., das Zeichenmaterial (pa- pír, tužka, měřítko, pero atd.). Mírohorský. Kreslivý, zeichnend. Šm., Loos. Křeslo. Vz Mkl. aL. 87., Šf. III. 555., Mkl. Etym. 139. K. vládní, J. Lpř., římské, Vlšk. 130 , dědičné, der erbliche Sitz. Mour. — K. = větev zaražená do země s vějičkami na ptáky, čihadlo. Laš. Brt. D. 224., Wrch. Kreslovací, Reiss-. Šm. Kreslovadlo, a, n., das Reisszeug. Šm. Kreslovatý, voll Striche, kritzlich. Šm. Kreslovka, y, f, die Reissfeder. Šm., Loos.