729

Kreslovna, y, f. = kreslírna. Šm., Loos.

Kreslovní, Reiss-, Zeichnungs-. Šm.,
Loos.

Kreslovnictví, h. = kreslitelství. Šm.,
Loos.

Kresmolina, y, f. = kusatina. Hdž.

Křevná, é, f. = křestná, křestnička, kmotra.
V Podluží. Brt. L. N. II. 46.

Křesňák, u. m. = pagáč, placka. Val.
Vck.

Křesni, -ný = křestní, Tauf-. K. otec
(kmotr), tatíček, matička (kmotra). Vz Křesná.
Val. a slov. Brt. D. 350., Pokr Pot. II. 72.

— K. = přesný, nekysaný, ungesäuert. Pa-
gáč k. Mor. Knrz. U Chlumu. Rgl.

Křesníček, čka, m. = křestník, kmotr.
Laš. Tč., Mtl., Wrch. — K = dítě na křest
nesené (chlapec). Vz Křesnička. Val. Vck.,
Brt.

Křesnička, y, f. = křestnička, kmotra.
Laš. Tč., Mtl., Wrch. - K = děvče ke křtu
nesené. Val Vck.

Kresník, a, n., panagaeus, zvíře. Šm.

Křesno, a, n. = přesnice, přesné těsto,
ungesäuerter Teig. Šp. Na k. zadělat (bez
kvasnic). Val. Brt. D. 63.

Kresobor, u, m., Křesov, Grissau. Tk.
IV. 731., Tk. Žk. 133., Sdl. Hr. V. 362.

Kresol, u, m. Štk. Poč. 539.

Křesomysl, a, m., os. jm. Tk. Č. 12.,
Pal. Rdh. I. 122., Dal. 30. Cf. List. filol.
1882. 25.

Křesov, a, m., vz Kresobor.

Křevsožabrý, cyclobRanchus. Šm.

Křest, vz Mkl. Etym. 144., 427. K. vodný,
die Wassertaute, k. žádosti, Begierd-, krve,
Blut-; Vodný k. se může křtem žádosti a krve
nahraditi. Sš. Mr. 74. K. domácí, kostelní.
Us. Dch. K. na kvap, dítěcí, maličkých,
dospělých, toužební, opětovaný, politím,
potápěním, řádný, slavný. Hnoj. Kmotra
jeho z sv. křtu zdvihla. Pass. mus. 401.
Přijal k. Pass mus. 282. Vyznávám jeden
k. na odpuštěnie hřiechóm. Št. kn. š 14.
Chodil si skvostně, jakoby se chystal na
svatbu nebo jakoby strojil k. Jrsk. Pověry
na Mor. při krtu bežné vz v Km. 1886. 243.
K. dítěte na Mor. Vz Brt. Dt. 5.

Křesťan. Smil v. 1282, Mkl. Etym. 144.,
Pass. 283., Kat. 170., Modl. 92. a., Jg. H.
1. 2. vd. 702, List, fil. II. 177. (m. křešťan).
Ve křesťanech = v zemích křesťanských.
Št, Čím bližšie Řím, tým horšie k. Slov.
Rr. MBš.

Křesťánek, nka, m., os. jm. Arch. IV.
376.

Křestaniť, christianisiren. Slov. Ssk.

Křesťanobijce, e, m , der Christentödter.
Sš. I. 13.

Křesťanovice, dle Budějovice, Christ-
dorf, ves v Šternberksku na Mor.

Křesťansky, christlich. K. s někým za-
cházeti. Šm.

Křesťanský. K. mysl, Dch, viera, Št.
Kn. š. 2., 3., 7., obyčej, 13., pohřeb. 137

— Pass. 285., Kat. 64.

Křesťanství, n. Sv. krstem v jednotu
sv. k. vníti. Št. Kn. š. 27. (26). Působení
k. a církve ve vzdělanosť středověkou. Vz
Sb. uč. 1860. 72.

Křesťanstvo. Kat. 64.

Křestárna, y, f. = baptistérium, křestní
kaple. Hnojek.

Křestěnec, nce, m. = křtěnec, der Täuf-
ling. Sš. I. 69., II. 134., Sk. 29., 30., 254.

Křestěnstvo, a, n. Alx B. 86.

Křestice, o, f, betula nana, die Krüppel-
birke. Posp , Slb. 268.

Krestiny, pl., f. = křtiny (hostina). Slov.
Rr. Sb.

Křestiště, ě, n. = křestárna. Hnoj. 41.

Křestitel, e, m. Pass. mus. 277.

Křestiti. Bž. 195, Brt S. 3. vd. 64. e.
(s instrumentalem jména) Někoho k. Šf.
Strž. II. 193. K. na jméno J Krista. Sš.
Sk. 29.

Křestní, -ný. K. otec (kmotr), matička
(kmotra). Také na Mor. Sš. P. 29. K kaple,
baptisterium, křestárna. Šmb. K. matrika.
Bor. K. jména Vz Šrc. 379. Pohoní faráře
z Krasonic, jakž jemu křestně jmě dějí.
Půh. 11. 112. (l91, 315). Do k. listu ne-
hledí se kráse. Kká Td. 32.

Křestnice, e, ť. = křestná košilka, das
Tauftuch. Sd.

Křestníček, čka, m., vz Křesníček. Siez.
Šd.

Křestnička, y, f. = křesniěka. Slez. Sd.

Křestník, a, m. = křesníček. Laš. Tč.

Kresy, pl. = svati-vajauské ohne zapa-
lované dňa 23. júna večer. Slov. Tóth. Slov.
báj. I. 98., 104.

Křeš, e, m., os. jm. Arch. I. 436.

Křeščacký. K. bitva. Anth. I. 3. vyd.
VIII.

Křešice, dle Budějovice, Křeschitz, vsi
u Litoměřic, Pal. Rdh. II. 206., u Benešova,
u Votic, u Libáně a u Písku; Krieschwitz,
ves u Těšína. Arch. 1. 501., Tk. V. 190.,
Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 1345., Sdl. Hr. L
199., IV. 306. — z Křešic Jiří Hyn. 1531.
Jur Ruk. I. 416.

Křešín, a, m., Křeschin, vsi u Čechtic
a u Hořovic. Blk. Kfsk. 343.

Krešle = grešle. V Krkonš. Kb.

Křešov, a, m., Křeschow, ves u Štětí.
Blk. Kfsk. 884.

Křet = krtek, slovácky a hanácky =
krtiee, val. a laš. Brt. D. 62. Cf. Mkl. Etym.
144.

Křet, a, m., vz Krt (bůh).

Kretař, e, m. = kdo krety (krt ky) lapá
der Manlwurfstänger. Slez. Šd.

Krtečka, dle Brutzelle, v bot. Sl. les.
Vz list. 56., 202., 430.

Kretečkatý, brutzellig. K. vrstva, z kre-
teček složená. Vz list. 430.

Kretečkový. K. vrstva, die Brutzellen-
schichte. Šl. les.

Kretek, tka, m., zdrobn. krt. Slez. Šd.

Kreti, Mau wurfs-. Mor. Mtl.

Kretický dvojměr. Vz Kretik. Dk. Poet.
287.

Kretik, u, m , vz Creticus. Dk. Poet. 287.

Kretin, a, m., ves u Letovic. D. ol. VII.
137.

Kretinec, nce, m. = krtinec, der Maul-
wurf-hügel Laš. Tč.

Křetinka, y, f., říčka. Pam. arch. I. 352.

Kreton, u, m. = látka. Us. Pdl.



	729

	Kreslovna, y, f. = kreslírna. Šm., Loos. Kreslovní, Reiss-, Zeichnungs-. Šm., Loos. Kreslovnictví, h. = kreslitelství. Šm., Loos. Kresmolina, y, f. = kusatina. Hdž. Křevná, é, f. = křestná, křestnička, kmotra. V Podluží. Brt. L. N. II. 46. Křesňák, u. m. = pagáč, placka. Val. Vck. Křesni, -ný = křestní, Tauf-. K. otec (kmotr), tatíček, matička (kmotra). Vz Křesná. Val. a slov. Brt. D. 350., Pokr Pot. II. 72. — K. = přesný, nekysaný, ungesäuert. Pa- gáč k. Mor. Knrz. U Chlumu. Rgl. Křesníček, čka, m. = křestník, kmotr. Laš. Tč., Mtl., Wrch. — K = dítě na křest nesené (chlapec). Vz Křesnička. Val. Vck., Brt. Křesnička, y, f. = křestnička, kmotra. Laš. Tč., Mtl., Wrch. - K = děvče ke křtu nesené. Val Vck. Kresník, a, n., panagaeus, zvíře. Šm. Křesno, a, n. = přesnice, přesné těsto, ungesäuerter Teig. Šp. Na k. zadělat (bez kvasnic). Val. Brt. D. 63. Kresobor, u, m., Křesov, Grissau. Tk. IV. 731., Tk. Žk. 133., Sdl. Hr. V. 362. Kresol, u, m. Štk. Poč. 539. Křesomysl, a, m., os. jm. Tk. Č. 12., Pal. Rdh. I. 122., Dal. 30. Cf. List. filol. 1882. 25. Křesov, a, m., vz Kresobor. Křevsožabrý, cyclobRanchus. Šm. Křest, vz Mkl. Etym. 144., 427. K. vodný, die Wassertaute, k. žádosti, Begierd-, krve, Blut-; Vodný k. se může křtem žádosti a krve nahraditi. Sš. Mr. 74. K. domácí, kostelní. Us. Dch. K. na kvap, dítěcí, maličkých, dospělých, toužební, opětovaný, politím, potápěním, řádný, slavný. Hnoj. Kmotra jeho z sv. křtu zdvihla. Pass. mus. 401. Přijal k. Pass mus. 282. Vyznávám jeden k. na odpuštěnie hřiechóm. Št. kn. š 14. Chodil si skvostně, jakoby se chystal na svatbu nebo jakoby strojil k. Jrsk. Pověry na Mor. při krtu bežné vz v Km. 1886. 243. K. dítěte na Mor. Vz Brt. Dt. 5. Křesťan. Smil v. 1282, Mkl. Etym. 144., Pass. 283., Kat. 170., Modl. 92. a., Jg. H. 1. 2. vd. 702, List, fil. II. 177. (m. křešťan). Ve křesťanech = v zemích křesťanských. Št, Čím bližšie Řím, tým horšie k. Slov. Rr. MBš. Křesťánek, nka, m., os. jm. Arch. IV. 376. Křestaniť, christianisiren. Slov. Ssk. Křesťanobijce, e, m , der Christentödter. Sš. I. 13. Křesťanovice, dle Budějovice, Christ- dorf, ves v Šternberksku na Mor. Křesťansky, christlich. K. s někým za- cházeti. Šm. Křesťanský. K. mysl, Dch, viera, Št. Kn. š. 2., 3., 7., obyčej, 13., pohřeb. 137 — Pass. 285., Kat. 64. Křesťanství, n. Sv. krstem v jednotu sv. k. vníti. Št. Kn. š. 27. (26). Působení k. a církve ve vzdělanosť středověkou. Vz Sb. uč. 1860. 72.	Křesťanstvo. Kat. 64. Křestárna, y, f. = baptistérium, křestní kaple. Hnojek. Křestěnec, nce, m. = křtěnec, der Täuf- ling. Sš. I. 69., II. 134., Sk. 29., 30., 254. Křestěnstvo, a, n. Alx B. 86. Křestice, o, f, betula nana, die Krüppel- birke. Posp , Slb. 268. Krestiny, pl., f. = křtiny (hostina). Slov. Rr. Sb. Křestiště, ě, n. = křestárna. Hnoj. 41. Křestitel, e, m. Pass. mus. 277. Křestiti. Bž. 195, Brt S. 3. vd. 64. e. (s instrumentalem jména) Někoho k. Šf. Strž. II. 193. K. na jméno J Krista. Sš. Sk. 29. Křestní, -ný. K. otec (kmotr), matička (kmotra). Také na Mor. Sš. P. 29. K kaple, baptisterium, křestárna. Šmb. K. matrika. Bor. K. jména Vz Šrc. 379. Pohoní faráře z Krasonic, jakž jemu křestně jmě dějí. Půh. 11. 112. (l91, 315). Do k. listu ne- hledí se kráse. Kká Td. 32. Křestnice, e, ť. = křestná košilka, das Tauftuch. Sd. Křestníček, čka, m., vz Křesníček. Siez. Šd. Křestnička, y, f. = křesniěka. Slez. Sd. Křestník, a, m. = křesníček. Laš. Tč. Kresy, pl. = svati-vajauské ohne zapa- lované dňa 23. júna večer. Slov. Tóth. Slov. báj. I. 98., 104. Křeš, e, m., os. jm. Arch. I. 436. Křeščacký. K. bitva. Anth. I. 3. vyd. VIII. Křešice, dle Budějovice, Křeschitz, vsi u Litoměřic, Pal. Rdh. II. 206., u Benešova, u Votic, u Libáně a u Písku; Krieschwitz, ves u Těšína. Arch. 1. 501., Tk. V. 190., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 1345., Sdl. Hr. L 199., IV. 306. — z Křešic Jiří Hyn. 1531. Jur Ruk. I. 416. Křešín, a, m., Křeschin, vsi u Čechtic a u Hořovic. Blk. Kfsk. 343. Krešle = grešle. V Krkonš. Kb. Křešov, a, m., Křeschow, ves u Štětí. Blk. Kfsk. 884. Křet = krtek, slovácky a hanácky = krtiee, val. a laš. Brt. D. 62. Cf. Mkl. Etym. 144. Křet, a, m., vz Krt (bůh). Kretař, e, m. = kdo krety (krt ky) lapá der Manlwurfstänger. Slez. Šd. Krtečka, dle Brutzelle, v bot. Sl. les. Vz list. 56., 202., 430. Kretečkatý, brutzellig. K. vrstva, z kre- teček složená. Vz list. 430. Kretečkový. K. vrstva, die Brutzellen- schichte. Šl. les. Kretek, tka, m., zdrobn. krt. Slez. Šd. Kreti, Mau wurfs-. Mor. Mtl. Kretický dvojměr. Vz Kretik. Dk. Poet. 287. Kretik, u, m , vz Creticus. Dk. Poet. 287. Kretin, a, m., ves u Letovic. D. ol. VII. 137. Kretinec, nce, m. = krtinec, der Maul- wurf-hügel Laš. Tč. Křetinka, y, f., říčka. Pam. arch. I. 352. Kreton, u, m. = látka. Us. Pdl.